Do roku 2050 se na základě přijetí závazků uhlíkové neutrality počítá se značným snížením produkce uhlí. Prezident těžařské asociace ACM Juan Camilo Nariño předpokládá, že schválení daňové reformy bude mít značný dopad na suroviny, jako jsou uhlí a nikl. Reforma by mohla dokonce ovlivnit rozhodování o investicích do strategických nerostů, které Kolumbie se zbytkem světa potřebují, aby byly v souladu s dohodami o změně klimatu.
Jak daňové změny do budoucna ovlivní kolumbijský těžební průmysl? Reforma uloží těžebnímu sektoru dvě hlavní opatření. První z nich zapříčiní, že licenční poplatky již nebudou odečitatelné ze základu daně z příjmu, neboť se nebudou považovat za náklad, který má dopad na veškerou těžbu v zemi. V závislosti na procentu licenčních poplatků, které jsou u každého nerostu jiné, bude tak představovat větší či menší dopad pro každou těžařskou společnost.
Druhé opatření se bude týkat uhlí, neboť reforma stanovuje, že pokud se mezinárodní ceny uhlí budou pohybovat mezi konkrétním rozmezím, zdaní se dodatečnou sazbou navíc. V praxi tak budou v závislosti na světové ceně uhlí společnosti danit své příjmy mezi 35 až 45 %. Reforma značně ovlivní těžbu uhlí, niklu, ale již ne tolik smaragdy, měď a jiné stavební materiály.
Jihoameričané jsou posedlí krásou. Investují do ní navzdory krizi
Dále může daňová reforma ovlivnit i investiční rozhodování ohledně strategických nerostných surovin, které Kolumbie a svět potřebují, aby byly v souladu s dohodami o změně klimatu. Tyto peníze do projektů budou tak mít tendenci směřovat do zemí, kde jsou již jednou zmiňované licenční poplatky stále odečitatelné. V souvislosti s touto úvahou existují různé faktory, jenž je třeba vzít v úvahu, jako je geografická poloha či přijetí těžebního projektu v regionu, ve kterém se nachází. Pokud se berou v úvahu pouze daňové záležitosti, s touto reformou se pro budoucí projekty stane Kolumbie méně atraktivním státem.
Kolumbie přijala závazky uhlíkové neutrality do roku 2050. To vyžaduje řadu opatření zaměřených na snížení emisí skleníkových plynů. Mezinárodní energetická agentura odhaduje dva možné scénáře. První znamená, že by produkce se současnými politikami v roce 2050 klesla o 36 % a dosáhla by celkové produkce pouze 37 milionů tun. Druhý a silnější scénář v případě oznámených nebo navrhovaných politik naznačuje, že by vedl k téměř úplnému poklesu těžby uhlí až na tři miliony tun.