Nová švédská vláda chce zpřísnit podmínky pro zahraniční pracovníky

Nově zvolená švédská premiérka Magdalena Anderssonová nastínila plány vlády pro zavedení přísnějších zákonů pro zahraniční pracovníky.

Anderssonová chce zavést požadavek, aby zaměstnanci měli před vydáním pracovního povolení závaznou pracovní smlouvu – i když zatím není jasné, co přesně bude finální návrh zákona figurovat.

Ilustrační fotografie

Nový návrh by se týkal především pracovníků ze zemí mimo EU – pracovníci ze zemí EU nemusí žádat o pracovní povolení nebo povolení k pobytu, aby mohli žít a pracovat ve Švédsku.

Současné zákony vyžadují od žadatelů o pracovní povolení pouze pracovní nabídku, která není právně závazná. To znamená, že podmínky pro zaměstnání mohou být zaměstnavateli po příjezdu do Švédska změněny.

„Musíme skoncovat se zaměstnavateli, kteří sem lákají zahraniční pracovníky jen proto, aby je přiměli pracovat v otrockých podmínkách,“ řekla Anderssonová. „Je to ostudné a zjevně by to nemělo být legální.“

Anders Ygemana, nově jmenovaný ministr pro integraci, migraci a sport, se vyjádřil k této problematice následovně: „Velké množství zahraničních pracovníků máme především kvůli velkému množství pracovních míst s nízkou kvalifikací. Na tato místa ale existuje i obrovská fronta lidí, co přišli do Švédska z azylových důvodů a kteří jsou pak převyšováni zahraničními pracovníky,“ vysvětlil Ygeman s tím, že podle něho obsazování těchto pozic pracovníky ze zahraničí ztěžuje integraci imigrantů.

Anderssonová hodlá předložit návrh zákona parlamentu do konce roku a věří, že dokáže přesvědčit většinu, aby pro něj hlasovala. Pokud ne, řekla, že se to stane volebním slibem.

Na tiskové konferenci po svém projevu Anderssonová popsala tyto plány jako „další krok“ k ukončení této praxe a dodala, že „není žádným tajemstvím“, že sociální demokraté chtějí znovu zavést arbetsmarknadsprövning – systém zrušený v roce 2008, jenž fungoval na principu, kdy by cizincům, kteří chtějí pracovat ve Švédsku, bylo pracovní povolení schváleno pouze v případě, že by mohli obsadit místo, kde by byl nedostatek pracovních sil.

Magazín Český export a podnikání je online na webu exportmag.cz

Pokud by byl tento systém znovu zaveden, pracovní povolení by záviselo na odborech, zaměstnavatelích a úřadech, které by potvrdili, že jim chybí pracovníci v dané profesi. V rozhovoru pro švédskou tiskovou agenturu TT na začátku listopadu popsal tehdejší sociálnědemokratický ministr pro migraci Morgan Johansson znovuzavedení arbetsmarknadsprövning jako „jediný způsob“, jak očistit systém.

Současná pravidla pro získání pracovního povolení ve Švédsku zahrnují vlastnění platného cestovního pasu, nabídku platu, která je „alespoň na stejné úrovni s nabídkou stanovenou švédskými kolektivními smlouvami nebo která je obvyklá v rámci povolání nebo odvětví“ a plat, který umožňuje zaměstnanci živit sami sebe – v současné době klasifikováno jako minimálně 13 000 švédských korun měsíčně (před zdaněním).

Zaměstnavatelé navíc musí prokázat, že za zaměstnance budou uzavírat zdravotní pojištění, životní pojištění, pojištění na pracovní úrazy a důchodové pojištění.

Švédská pravidla pro pracovní povolení jsou ve srovnání s několika jeho sousedy poměrně velkorysá. Například Dánsko stanovuje, že žadatelé musí mít práci na plný úvazek s měsíčním platem odpovídajícím 50 000 švédských korun nebo práci v profesi trpící nedostatkem pracovníků, a Norsko zase požaduje, aby pracovníci ze zahraničí byli na pozicích na plný úvazek vysoce vzdělaní a s platem odpovídajícím alespoň 33 000 švédských korun měsíčně.

Švédský systém je však také kritizován za svou byrokratickou rigiditu. Obzvláště poté, co se v roce 2017 objevila slova jako kompetensutvisning (deportace kompetencí/talentů/dovedností).

Připravil kolektiv pracovníků CzechTrade Švédsko.
Zdroj: The Local.se

• Témata: Ekonomika ve světě
• Teritorium: Evropa | Švédsko | Zahraničí