Odpovědi na nejčastější dotazy podnikatelů ohledně podpůrných programů a opatření proti šíření koronaviru

(Aktualizováno 15. 4. 2021) Odpovědi odborných pracovníků ministerstva průmyslu a obchodu, agentur CzechTrade, CzechInvest a dalších organizací na dotazy podnikatelů položených prostřednictvím speciální informační linky ohledně podpůrných programů COVID Nájemné, Ošetřovné a další.

Jak na to?

  • V dokumentu lze vyhledávat pomocí klávesové zkratky Ctrl+F a do políčka zadat klíčové slovo, které hledáte, např. „restaurace“, „papírnictví“ a pod. Doporučujeme zkoušet více variant, např. zadávat kořeny slov („kadeř“ ze slova „kladeřnictví“), protože skloňování slov vyhledávání komplikuje.
  • Pokud odpověď na vaši otázku nenajdete, využijte prosím Expertní informační linku pro živnostníky a podnikatele na telefonním čísle 1212.

Celorepubliková informační linka 1221

V září začala fungovat celorepubliková bezplatná informační linka ke koronaviru 1221. Informační linka 1221 je k dispozici každý den od 8 do 19 hodin.
Operátoři této linky Vám dají odpovědi na otázky z těchto oblastí:

  1. Registrace a rezervace k očkování proti COVID19
  2. Informace o očkování
  3. Izolace a karanténa
  4. Rizikový kontakt
  5. Výsledky mých testů
  6. Rezervace na antigenní/PCR testování
  7. Aktuálně platná mimořádná opatření (vč. informací o zákazu volného pohybu osob, omezení hromadných akcí, pohybu a pobytu v přírodě, organizaci svateb a pohřbů, právu pokojného shromažďování a hygienické doporučení zaměstnavatelům)

Doporučujeme použít vyhledávání na stránce (Ctrl+F).

Dotazy jsou průběžně doplňovány a odpovědi zpřesňovány!

Další info: www.businessinfo.cz/koronavirus

Vše k daňovému přiznání za rok 2020

Průvodce samotestováním pro firmy a OSVČ

COVID‑19: Přehled aktuální situace v ČR
Protiepidemický systém ČR

Informace k aktuálním zákazům a omezením (od 12. dubna)

Zákaz provozu, výjimky a podmínky

Maloobchodní prodej a poskytování služeb v provozovnách (včetně výdejových okének) ve dnech pondělí až neděle v čase 06:00 – 21:59 – týká se pouze živností podle živnostenského zákona

  • výjimku mají prodejny potravin
  • výjimku mají prodejny pohonných hmot a dalších potřeb pro provoz dopravních prostředků na pozemních komunikacích
  • výjimku mají prodejny paliv
  • výjimku mají prodejny hygienického zboží, kosmetiky a jiného drogistického zboží
  • výjimku mají lékárny, výdejny a prodejny zdravotnických prostředků
  • výjimku mají prodejny malých domácích zvířat
  • výjimku mají prodejny krmiva a dalších potřeb pro zvířata
  • výjimku mají prodejny brýlí, kontaktních čoček a souvisejícího zboží
  • výjimku mají prodejny novin a časopisů
  • výjimku mají prodejny tabákových výrobků
  • výjimku mají prádelny a čistírny
  • výjimku mají provozovny servisu a oprav silničních vozidel
  • výjimku mají provozovny poskytovatelů odtahů a odstraňování závad vozidel v provozu na pozemních komunikacích
  • výjimku mají prodejny náhradních dílů k dopravním prostředkům a výrobním technologiím
  • výjimku mají provozovny umožňující vyzvednutí zboží a zásilek zakoupených distančním způsobem
  • výjimku mají prodejny zahrádkářských potřeb včetně osiva a sadby
  • výjimku mají pokladny prodeje jízdenek
  • výjimku mají květinářství
  • výjimku mají provozovny pro sjednání provádění staveb a jejich odstraňování, projektovou činnost ve výstavbě, geologické práce, zeměměřičství, testování, měření a analýzu ve stavebnictví
  • výjimku mají provozovny servisu výpočetní a telekomunikační techniky, audio a video přijímačů spotřební elektroniky, přístrojů a dalších výrobků pro domácnosti
  • výjimku mají zámečnictví a provozovny servisu dalších výrobků pro domácnost
  • výjimku mají provozoven oprav, údržby a instalací strojů a zařízení pro domácnost
  • výjimku mají provozovny pohřební služby, provádění balzamací a konzervací, zpopelňování lidských pozůstatků nebo lidských ostatků, včetně ukládání lidských ostatků do uren
  • výjimku mají myčky automobilů bez obsluhy
  • výjimku mají prodejny domácích potřeb a železářství, přičemž za domácí potřeby se nepovažují nábytek, koberce a jiné podlahové krytiny
  • výjimku mají provozovny sběru a výkupu surovin a kompostáren
  • výjimku mají provozovny (včetně mobilních) s prodejem pietního zboží, např. věnce, květinové výzdoby na hroby, pietní svíčky apod. (pro tyto provozovny neplatí zákaz prodeje na tržnicích a tržištích)
  • výjimku mají papírnictví
  • výjimku mají prodejny dětského oblečení a dětské obuvi
  • výjimku mají vozidla taxislužby nebo jiné individuální smluvní přepravy osob
  • výjimku mají provozovny psychologického poradenství a diagnostiky

Důležité:

  • Jiné zboží a služby je zakázáno v těchto prodejnách nebo provozovnách prodávat nebo poskytovat
  • Zákaz se nevztahuje na činnosti, které nejsou živností podle živnostenského zákona (viz § 3 živnostenského zákona)
  • Zákaz se nevztahuje na takové provozovny, ve kterých sice maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb, který není zakázán, nepředstavuje výlučnou činnost v provozovně, avšak část provozovny, ve které probíhá maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb, který není zakázán, je oddělena od ostatních částí provozovny (např. páskou), do kterých není zákazníkům umožněn přístup

Podmínky pro provozovatele (vztahující se k výjimkám a provozu knihoven; nevztahují se na vozidla taxislužby nebo jiné individuální smluvní přepravy osob):

  • v provozovně nepřipustí přítomnost více zákazníků, než je 1 zákazník na 15 m2 prodejní plochy; v případě provozovny s prodejní plochou menší než 15 m2 se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 15 let doprovázející zákazníka a na doprovod zákazníka, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením; v případě ostatních provozoven se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 6 let doprovázející zákazníka,
  • aktivně brání tomu, aby se zákazníci zdržovali v kratších vzdálenostech, než jsou 2 metry, nejde-li o osoby ze společné domácnosti,
  • zajistí řízení front čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, zejména za pomoci označení prostoru pro čekání a umístění značek pro minimální rozestupy mezi zákazníky (minimální rozestupy 2 metry), přičemž zákazník, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením, má právo přednostního nákupu,
  • umístí dezinfekční prostředky u často dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí, nákupní vozíky) tak, aby byly k dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven a mohly být využívány k pravidelné dezinfekci,
  • zajistí informování zákazníků o výše uvedených pravidlech, a to zejména prostřednictvím informačních plakátů u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním pravidel reproduktory v provozovně,
  • zajistí maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v objektu.
  • Jsou zakázány propagační aktivity v prodejnách, u nichž je přítomna fyzická osoba zajišťující jejich průběh.
  • V případě osoby, která veze kočárek s dítětem, nesmí provozovatel vyžadovat, aby pro nákup používala nákupní vozík, a dítě v kočárku se nezapočítá do celkového dovoleného počtu osob na prodejní plochu

Maloobchodní prodej a poskytování služeb v provozovnách (včetně výdejových okének) v čase mezi 22:00 hod. až 05:59 hod. – týká se pouze živností podle živnostenského zákona

  • výjimku mají čerpací stanice s palivy a mazivy
  • výjimku mají lékárny
  • výjimku mají prodejny v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích
  • výjimku mají prodejny ve zdravotnických zařízeních
  • výjimku mají provozovny stravovacích služeb, které mají výjimku ze zákazu provozu
  • vozidla taxislužby nebo jiné individuální smluvní přepravy osob

Provozovny stravovacích služeb (restaurace, hospoda, bar, kavárna, vinárna) mimo obchodní centra a v obchodních centrech s prodejní plochou do 5 000 m2

  • výjimka platí pro provozovny, které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních), s tím, že v provozovně zaměstnaneckého stravování se smí konzumovat pokrmy jen tak, že u jednoho stolu sedí nejvýše 1 strávník; jedná-li se o dlouhý stůl, lze u něj usadit více strávníků tak, že mezi strávníky je rozestup alespoň 2 metry nebo mezi strávníky jsou mechanické překážky, které brání šíření kapének
  • výjimka platí proškolní stravování zaměstnanců přítomných na pracovišti a dětí, žáků a studentů účastnících se prezenčního vzdělávání
  • výjimka platí pro provozovny v ubytovacích zařízeních za podmínky, že poskytují stravování pouze ubytovaným osobám, a to pouze v čase mezi 06:00 hod. a 21:59 hod.
  • výjimka platí pro prodej mimo provozovnu stravovacích služeb (např. provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou) s tím, že prodej zákazníkům v místě provozovny (např. výdejové okénko) je zakázán v čase mezi 22:00 hod. a 05:59 hod.
  • Podmínky vztahující se k výjimkám:
    • zákazníci jsou usazeni tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu
    • u jednoho stolu sedí nejvýše 4 zákazníci, s výjimkou členů domácnosti; jedná-li se o dlouhý stůl, lze u něj usadit více zákazníků tak, že mezi skupinami nejvýše 4 zákazníků, s výjimkou členů domácnosti, je rozestup alespoň 2 metry
    • provozovatel nepřipustí ve vnitřních prostorech provozovny více zákazníků, než je ve vnitřních prostorech provozovny míst k sezení pro zákazníky; provozovatel je povinen písemně evidovat celkový aktuální počet míst k sezení pro zákazníky
    • zákaz produkce živé hudby a tance
    • nebude poskytována možnost bezdrátového připojení se na Internet pro veřejnost
    • v případě prodeje z provozovny stravovacích služeb mimo její vnitřní prostory (např. výdejové okénko) jsou osoby, které v bezprostředním okolí provozovny konzumují potraviny a pokrmy včetně nápojů zde zakoupených, povinny dodržovat rozestupy od jiných osob alespoň 2 metry, nejde-li o členy domácnosti

Provozovny stravovacích služeb (restaurace, hospoda, bar, kavárna, vinárna) v obchodních centrech s prodejní plochou nad 5 000 m2

  • je umožněno pouze výdejové okénko nebo jako jídlo s sebou

Cukrárny, lahůdky, vinotéka, pivotéka

  • je umožněno pouze pokud se nejedná o provozování pohostinské činnosti (tzn. běžně je zde jen pultový prodej s sebou); v opačném případě lze přes okénko.

Koncerty a jiná hudební, divadelní, filmová a jiná umělecká představení (kina, divadla apod.) včetně cirkusů a varieté

  • je umožněno pouze bez přítomnosti diváků v případě, že je provádí umělci, kteří tak činí v rámci zaměstnání nebo podnikání, s tím, že:
    • ochranný prostředek dýchacích cest účinkující mohou odložit pouze na místě výkonu vlastní produkce a pouze po dobu této produkce
    • je-li součástí scénického díla zpěv, omezuje se počet účinkujících na jevišti nebo zkušebně tak, že celkový počet účinkujících nesmí být vyšší než počet metrů čtverečních celkové podlahové plochy jeviště nebo zkušebny dělený čtyřmi
    • u hráčů všech nástrojových skupin je nutné dodržovat rozestupy alespoň 1,2 metru a každý hráč na smyčcové nástroje použije samostatný notový pult, pokud to dovolují prostorové podmínky

Kongresy, vzdělávací akce a zkoušky v prezenční formě, (vč. vzdělávacích kurzů, např. jazykové kurzy, příprava na přijímací zkoušky, kreativní kurzy, kurzy z oblasti psychoterapie, HR, ovládání PC, koučink, rekvalifikační kurzy)

  • praktická výuka a praxe podle zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, a podle zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, a praktické přípravy na výkon regulovaného povolání sociální pracovník podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách
  • profesní vzdělávání příslušníků bezpečnostních sborů ČR, strážníků obecních policií, příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR a členů jednotek požární ochrany
  • činnosti na základě zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel (včetně zkoušek v autoškole) s tím, že provozovatel autoškoly zajistí dodržení protiepidemických opatření spočívajících v dezinfekci kontaktních ploch vozidla po každé jízdě dezinfekcí s virucidním účinkem
  • činnosti na základě zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, a dopravně psychologických vyšetření dle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích
  • činnosti vedoucí k získání zvláštní odborné způsobilosti podle § 11 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, a činnosti vedoucích k překonání podmínek podle § 3 odst. 10 písm. d) vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách
  • další vzdělávací akce a zkoušky z profesních kvalifikací a jiných zkoušek, jejichž složení je podmínkou stanovenou právními předpisy pro výkon určité činnosti, kurzy s akreditovaným programem podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a rekvalifikační kurzy zabezpečované Úřadem práce nebo Ministerstvem práce a sociálních věcí podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, směřující k získání profesní kvalifikace složením zkoušky podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, nejde-li o vzdělávací akce a zkoušky, které jsou součástí vzdělávání podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), nebo zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách
  • zakazuje se v jeden čas přítomnost více než 10 osob a, je-li zkouška podle právního předpisu veřejná, dalších více než 3 osob z řad veřejnosti

Herny, kasina a sázkové kanceláře

  • Bez přítomnosti veřejnosti.

Vnitřní sportoviště ve vnitřních prostorech staveb (např. tělocvičny, hřiště, kluziště, kurty, ringy, herny bowlingu nebo kulečníku, tréninková zařízení) a vnitřních prostory venkovních sportovišť, tanečních studií, posiloven a fitness center

  • výjimka pro sportovní činnost ve školách či školských zařízeních a vysokých školách, kde to krizová opatření umožňují
  • výjimka pro sportovní přípravu, kterou provádí osoby v rámci výkonu zaměstnání, výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti jako přípravu pro sportovní akce konané v rámci soutěží organizovaných sportovními svazy, a sportovních akcí, které nejsou zakázány

Umělá koupaliště (plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště), wellness zařízení včetně saun, solárií a solných jeskyní

  • výjimka pro poskytování zdravotních služeb poskytovatelem zdravotních služeb

Zoologické a botanické zahrady

  • venkovní prostory s tím, že může být využito nejvýše 20 % kapacity z maximálního možného počtu návštěvníků v jeden čas; stejné omezení se použije i pro návštěvy arboret a jiných zahrad nebo parků, do kterých je vstup regulován

Muzea, galerie, výstavní prostory, hrady, zámky a podobné historické nebo kulturní objekty, hvězdárny a planetária

Veletrhy a prodejní hospodářské výstavy

Zařízení nebo poskytování služeb osobám ve věku 6 až 18 let zaměřených na činnosti obdobné zájmovým vzděláváním podle § 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb., jako jsou zejména zájmová, výchovná, rekreační nebo vzdělávací činnost včetně přípravy na vyučování

Lyžařské vleky a lanové dráhy

  • výjimka pro zajištění dopravní obslužnosti v rámci veřejných služeb
  • výjimka pro využití lyžařských vleků a lanových drah pro zajištění zásobování nebo chodu kritické infrastruktury nebo pro potřeby složek Integrovaného záchranného systému včetně Horské služby

Služby péče o dítě v dětské skupině

  • výjimka pro dětské skupiny při zdravotnickém zařízení nebo zařízení sociálních služeb
  • výjimka pro dětské skupiny poskytující službu péče o dítě převážně pro děti zaměstnanců těchto zařízení

Krátkodobé a rekreační ubytovací služby

  • výjimka pro ubytování osob, pro které je toto ubytování nezbytné k výkonu zaměstnání, povolání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti, přičemž:
    • (i) tento účel je každá osoba, které je ubytování umožněno, povinna prokázat před zahájením ubytování písemným potvrzením zaměstnavatele nebo objednatele
    • (ii) provozovatel je povinen vyžadovat prokázání účelu podle bodu i) a uchovávat jej po celou dobu pobytu ubytované osoby
  • výjimka pro ubytování osob, kterým byla nařízena pracovní povinnost podle krizového zákona
  • výjimka pro ubytování cizinců, jestliže nemají jiné bydliště na území ČR a kteří mají oprávnění ke vstupu a pobytu na území ČR v souladu s jinými předpisy
  • výjimka pro ubytování osob, kterým byla nařízena izolace nebo karanténa
  • výjimka pro ubytování osob za účelem dokončení ubytování zahájeného před účinností patřičného usnesení vlády, jestliže nemají jiné bydliště na území České republiky
  • výjimka pro ubytování osob, které jsou ubytovány za účelem toho, aby jim byly poskytnuty zdravotní služby, a jejich nezbytného doprovodu
  • ubytování osob v bytové nouzi, kterým ubytování zprostředkoval územní samosprávný celek

Tržiště, tržnice a mobilní provozovny (prodej ve stáncích,v pojízdných prodejnách a prodej z jiných mobilních zařízení), pochůzkový a podomní prodej

  • výjimku mají pojízdné prodejny zajišťující prodej potravin a drogistického zboží v obcích, kde není možno toto zboží zakoupit v jiné provozovně
  • prodej ovoce a zeleniny (v čerstvém nebo zpracovaném stavu), květin a jiných rostlin, jejich plodů, osiva, semen, mléka a výrobků z mléka, masa a výrobků z masa, včetně živých ryb, vajec, pekařských a cukrářských výrobků, medu a výrobků z medu
  • Podmínky vztahující se k výjimkám:
    • zajistit odstupy mezi stánky, stolky nebo jinými prodejními místy nejméně 2 metry
    • v jeden čas se na ploše farmářského tržiště nesmí vyskytovat více než 1 osoba na 15 m2
    • umístit nádoby s dezinfekčními prostředky u každého prodejního místa
    • zakazuje se provozovat stravovací služby a prodávat pokrmy včetně nápojů určených k bezprostřední konzumaci
    • zakazují se stoly a místa k sezení

Hudební, taneční, herní a podobné společenské kluby a diskotéky

Lze bez přítomnosti veřejnosti.

Spolkové, taneční, tradiční a jim podobné akce a jiná shromáždění, slavnosti, poutě, přehlídky, ochutnávky, oslavy a jiné veřejné nebo soukromé akce, při nichž dochází ke kumulaci osob na jednom místě, s účastí přesahující ve stejný čas 2 osoby

  • výjimka pro účast na svatbě, prohlášení osob o tom, že spolu vstupují do registrovaného partnerství, a pohřbu, kterých se v případě vnitřních i vnějších prostor může účastnit nejvýše 15 osob
  • výjimku mají schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných osob, které se konají na základě zákona
  • výjimku mají shromáždění konaná podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím s tím, že
    • každý účastník je povinen mít ochranný prostředek dýchacích cest (nos, ústa), který brání šíření kapének
    • shromáždění, nejde-li o shromáždění podle následujícího bodu, se může konat pouze mimo vnitřní prostory staveb a může se jej účastnit celkem nejvýše 100 účastníků, a to ve skupinách po nejvýše 20 účastnících a při zachování rozestupů mezi skupinami účastníků alespoň 2 metry
    • shromáždění pořádaného církví nebo náboženskou společností v kostele nebo v jiné místnosti určené pro náboženské obřady se nesmí účastnit více účastníků, než odpovídá obsazenosti nejvýše 10 % míst k sezení, přičemž účastníci, s výjimkou osob vedoucích nebo zajišťujících obřad, po většinu času sedí na sedadlech, dodržují, s výjimkou členů domácnosti, minimální rozestupy 2 metry mezi účastníky sedícími v jedné řadě sedadel, před vstupem do vnitřního prostoru si dezinfikují ruce a v rámci shromáždění nedochází k hromadnému zpěvu
  • Ad hoc výjimky: Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno stanovit závazné hygienicko-epidemiologické podmínky pro hromadné akce jinak mimořádným opatření zakázané, při jejichž dodržení je dovoleno je z důvodů zřetele hodných konat, a to jedná-li se o akce v důležitém státním zájmu nebo významná sportovní utkání nebo soutěže

Zpět na začátek

Omezení provozu a podmínky

Nákupní centra s prodejní plochou přesahující 5 000 m2

  • za podmínky použití míst určených k odpočinku (židle, křesla, lavice apod.) je omezeno tak, aby nebyla místy shromažďování osob
  • není poskytována možnost bezdrátového připojení se na Internet pro veřejnost
  • provozovatel zajistí alespoň jednu osobu, která dohlíží na dodržování následujících pravidel a působí na zákazníky a další osoby, aby je dodržovali
  • následující pokyny pro zákazníky jsou sdělovány zákazníkům a dalším osobám zejména formou informačních tabulí, letáků, na obrazovkách, rozhlasem apod.
  • provozovatel zajistí viditelné označení pokynu k dodržování rozestupu 2 metrů mezi osobami na veřejně přístupných plochách v nákupním centru (např. formou infografiky, spotů v rádiu centra, infografiky u vstupu do prodejen a jiných provozoven, infografiky na podlaze veřejných prostor apod.)
  • je zamezováno shlukování osob, zejména ve všech místech, kde to lze očekávat, např. vstupy z podzemních garáží, prostor před výtahy, eskalátory, travelátory, záchody apod.
  • je zakázán provoz dětských koutků
  • provozovatel zajistí maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v objektu
  • jsou zakázány propagační aktivity v prodejnách, u nichž je přítomna fyzická osoba zajišťující jejich průběh
  • prodej z provozovny stravovacích služeb umístěné v rámci nákupního centra je možný pouze přes výdejové okénko nebo jako jídlo s sebou

Poskytovatelé lázeňské léčebně rehabilitační péče

  • lze poskytovat výlučně lázeňskou léčebně rehabilitační péči, která je alespoň částečně hrazena z veřejného zdravotního pojištění

Volby orgánu právnické osoby a zasedání orgánu právnické osoby s výjimkou orgánů územních samosprávných celků, účastní-li se jej na jednom místě více než 10 osob

  • za podmínky, že osoby jsou usazeny tak, aby dodržovaly minimální rozestupy 2 metry, s výjimkou členů domácnosti
  • účastník při vstupu do vnitřních prostor prokáže, že splňuje podmínky stanovené pod tabulkou, a provozovatel prokázání podmínek kontroluje a účastníku, který podmínky nesplní, neumožní vstup do vnitřních prostor
  • zasedání se účastní nejvýše 50 osob, nejedná-li se o zasedání, které je nezbytné k splnění zákonem uložených povinností včetně volby orgánu

Podmínky pro vstup osob do některých vnitřních prostor, je-li tak vyžadováno mimořádným opatřením

  • osoba absolvovala nejdéle před 5 dny RT-PCR vyšetření s negativním výsledkem, nebo
  • osoba absolvovala nejdéle před 72 hodinami POC test na přítomnost antigenu viru SARS CoV-2 s negativním výsledkem, nebo
  • osobě byl vystaven certifikát Ministerstva zdravotnictví ČR o provedeném očkování proti onemocnění COVID-19, a od aplikace druhé dávky očkovací látky v případě dvoudávkového schématu podle souhrnu údajů o léčivém přípravku (dále jen „SPC“) uplynulo nejméně 14 dní, nebo od aplikace první dávky očkovací látky v případě jednodávkového schématu podle SPC uplynulo nejméně 14 dnů, nebo
  • osoba před nejvýše 90 dny prodělala onemocnění COVID-19

Další informace:

  • Velkoobchodní prodej je obecně povolen.
  • Služby poskytované u zákazníků (např. doma, ve firmě) nejsou obecně zakázány.
  • Zahrádky provozoven stravovacích služeb musí být rovněž zavřeny.
  • Jsou zakázána výdejní okénka u výše uvedených zakázaných provozoven s výjimkou provozoven stravovacích služeb za stanovených omezení.
  • Venkovní sportoviště (střelnice, minigolf, tenis apod.) mohou být v provozu s výjimkou vnitřních prostor těchto sportovišť.

Co je prodejní plochou?

  • Pojem „prodejní plocha“ je definován v příloze I prováděcího nařízení Komise (ES) č. 250/2009, jako odhadnutá velikost povrchové plochy (v m2) části provozovny, která je určena pro prodej a vystavení zboží, tj.:
    • celková plocha, kam zákazníci mají přístup, včetně zkušebních místností,
    • plocha zabraná prodejními pulty a výklady,
    • plocha za prodejními pulty, kterou používají prodavači.
  • Do prodejní plochy se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory.
  • Pravidla pro prodej oblečení a obuvi
    • je možné zkoušet oblečení a obuv po předchozí dezinfekci rukou
    • při vrácení oděvů v rámci reklamace apod. se oděvy uloží po dobu 24 hodin odděleně od ostatního zboží a teprve poté je lze znovu nabízet zákazníkům
  • Pravidla pro maloobchodní prodejny potravin se samoobslužným prodejem
    • poskytovat bezplatně zákazníkům u každého vchodu do takové prodejny jednorázové rukavice nebo jiný obdobný ochranný prostředek na ruce (např. mikrotenový sáček),
    • v případě prodeje nebaleného pečiva zajistit, že v místě odběru pečiva nedochází ke shlukování osob a prodejní místo je vybaveno pomůckami osobní hygieny.
  • Pravidla pro provoz ubytovacích zařízení
    • zákazníci jsou vyzýváni informačními materiály k dodržování odstupu 2 metrů a k tomu, aby nejlépe platili platební kartou,
    • při vstupu do prostor ubytovacího zařízení a na záchodech je zajištěna možnost dezinfekce rukou pro zákazníky,
    • pravidelně se provádí dezinfekce ploch, kterých se dotýkají ruce,
    • jsou k dispozici materiály s informacemi pro zákazníky s vysvětlením platných protiepidemických opatření,
    • před ubytováním nového zákazníka se na pokoji provede dezinfekce všech kontaktních ploch, předmětů, které jsou hosty používány (např. telefon, dálkové ovládání televize), koupelny a záchodu.
  • Plocha obchodního centra
    • Neuplatní se možnost zmenšení plochy páskami, jako u jednotlivých provozoven. Za prodejní plochu obchodního centra se tak považuje souhrn výhradně jen všech prodejních ploch jednotlivých provozoven maloobchodního prodeje, tj. všech veřejnosti přístupných ploch. Do této prodejní plochy OC se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory.
  • Provádění služeb v domácnostech
    • Doporučujeme všem poskytovatelům služeb u klienta např. servis, oprava důležitého zařízení, ověřit předem, zda klient či některá další osoba v domácnosti není v karanténě, tak aby nedocházelo k porušení karantény a z toho vyplývajících důsledků.
  • Dodávky elektrické energie, plynu, odečty, poplatky 

Zpět na začátek

Poznámka: Číslování dotazů je pouze orientační a pro interní potřeby.

Doporučujeme použít vyhledávání na stránce (Ctrl+F).

1.   Opatření na podporu podnikání

  1. Jak fungují bezúročné půjčky pro živnostníky a podnikatele?
    Na webu ČMZRB i MPO jsou zveřejněny potřebné informace k programu COVID III, v rámci kterého jsou zajišťovány úvěry, jež budou poskytovány do 31. prosince 2021. Podnikatelé a firmy do 250 zaměstnanců tak mohou získat ručení za provozní úvěry až do výše 90 % jistiny úvěru. Pro podniky s 251 až 500 zaměstnanci platí limit ručení 80 % z jistiny úvěru. Maximální výše zaručovaného úvěru nesmí přesáhnout 50 mil. Kč. Žadatelé vyřídí vše potřebné i pro poskytnutí záruky na pobočce úvěrující banky, tedy jedná se o administrativně jednoduchý systém poskytování podpor pro podnikatele.
  2. Od jakého data platí pozastavení povinnosti evidovat tržby v EET?
    Elektronická evidence tržeb (EET) bude pozastavena do konce roku 2022. Znamená to, že žádný poplatník nebude muset evidovat své tržby a tato povinnost nebude nikterak kontrolována.
  3. EET povinnost byla pozastavena. Jakou formu dokladu má tedy obchodník nyní vydávat?
    Pozastavení evidence EET nemění nic na povinnost prodejce vydávat kupujícím daňový doklad, požádá-li o to kupující. Formu takového dokladu si daňový subjekt zvolí dle svých technických možností. Obdobné dotazy doporučujeme směřovat na Finanční správu.
  4. Připravují se podpůrné programy pro velké podniky nad 250 zaměstnanců?
    V květnu 2020 vznikl systém záruk EGAP (program COVID Plus) za splacení úvěrů poskytovaných bankami proexportně orientovaným vývozcům, výrobním a obchodním podnikům, jež se potýkají s nedostatkem své likvidity v důsledku nepříznivé ekonomické situace způsobené pandemií COVID-19.
    EGAP tím získal nástroj, kterým může nejen podpořit české exportéry a investory přímo, ale i nepřímo prostřednictvím zvýšení úvěrových linek od bank. To se může týkat i pracovního kapitálu v souvislosti s přípravou a financováním výroby pro export, úvěrů na provoz, na provozní kapitál a rozšíření podnikání poskytnutých vývozcům nebo výrobcům – dodavatelům pro vývoz (přímým a nepřímým výrobcům).
    Od 1. července 2020 bylo nově umožněno čerpat záruku i podnikatelským subjektům, jejichž oborem převažující ekonomické činnosti je pozemní a potrubní doprava, vodní doprava, letecká doprava a činnosti cestovních agentur, kanceláří a jiné rezervační a související činnosti. Od února 2021 můžou o záruky žádat i příjemci bankovních úvěrů, jejichž oborem převažující ekonomické činnosti je ubytování.
    Podmínkou pro získání záruk je minimální počet 250 zaměstnanců a podíl vývozu na celkových tržbách v roce 2019 musí dosahovat minimálně 20 procent, do čehož se ovšem počítají i výrobní dodávky pro jiného exportéra. Program není určen firmám, které měly existenčních problémy ještě před vyhlášením nouzového stavu.
    Financování poskytnuté úvěrující bankou vývozci nebo výrobci činí nejvíce 25% obratu/ tržeb za rok 2019, nejméně však 5 mil. Kč, a nesmí překročit v souhrnu s jakéhokoliv financováním poskytnutým úvěrující bankou vývozci nebo výrobci a s ním propojeným osobám (ESS – ekonomicky spjatá skupina) částku 2 mld. Kč. Dne 14. 12. 2020 vláda schválila prodloužení programu do 30. 6. 2021 vč. úpravy některých jeho dílčích parametrů.
  5. Jak je to s hlavní činností OSVČ v případě, že je to 1. nebo 2. stupeň invalidity? Je to i v tomto případě vedlejší činnost?
    Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší mj., pokud OSVČ měla nárok na výplatu invalidního důchodu i pro invaliditu 1. a 2. stupně. Aby se však takové osobě započítala doba podnikání pro účely výpočtu budoucího starobního důchodu, musí platit pojistné na důchodové pojištění, a to buď ze zákona (její daňový základ v kalendářním roce dosáhl stanovené rozhodné částky), nebo pokud se k důchodovému pojištění na kalendářní rok sama přihlásí.
  6. Je způsobilým žadatelem z COVID programů (nájemné, kultura, gastro – provozovny atd.) osoba, která využila některých z úlev stanovených generálními pardony ministryně financí?
    Pokud žadatel využije liberačních balíčků popř. je domluven s finanční správou na splátkovém kalendáři, nepovažuje se za neplátce, který by ztrácel nárok na podporu, tzn. může žádat v dotačních programech COVID.

Zpět na obsah konkrétních dotazů

2.  Testování ve firmách

Průvodce samotestováním pro firmy a OSVČ

Základní informace k testování ve firmách, hrazení, dle velikosti firem, termíny

Obecné dotazy k samotestování

  1. Jak postupovat při samotestování zaměstnanců?
    Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví připravilo pro firmy průvodce samotestováním bez zdravotníků, tedy postup, jak od 1. března 2021 samotestovat antigenními testy s úhradou z veřejného zdravotního pojištění. Jde o 10 kroků pro samotestování pro zaměstnavatele a OSVČ.
  2. Jaké testy jsou určeny pro samotestování ve firmách a kde se dají pořídit? 
    Jde o antigenní testy určené k použití laickou osobou, které se dají pořídit u firem uvedených v seznamu testů a držitelů výjimek na webu Ministerstva zdravotnictví, testy lze pořídit i od jejich partnerů. Seznam testů a držitelů výjimek se neustále rozšiřuje tak, jak další firmy žádají Ministerstvo zdravotnictví o výjimku a resort ji vydává.
  3. Je seznam firem, které testy dodávají, konečný?
    Nikoliv, viz předchozí odpověď.  Seznam testů a držitelů výjimek se neustále rozšiřuje. Řada firem podala žádosti, které nyní Ministerstvo zdravotnictví urychleně vyřizuje.
  4. Pokud firmy nakoupí testy například v lékárně, stále platí, že musí daný test být mezi vyjmenovanými v seznamu ministerstva zdravotnictví?
    Ano.
  5. Jak řešit testování, když dodavatel nestihne dodat testy včas? Bohužel dodací lhůta u některých firem není vyhovující. Jak řešit?
    Zaměstnavatel nesmí netestované zaměstnance vpustit na pracoviště. Může využít buď samotestování na pracovišti, testování u závodního lékaře či ve smluvním zařízení. Nezajistí-li v potřebné míře testování a pokud nelze fungovat pouze s otestovanými zaměstnanci, musí pracoviště do chvíle, kdy se testování zajistit podaří, uzavřít.
  6. Co se stane, když firma nesežene testy? Budou nabízeny testy ze státních rezerv za garantovanou cenu?
    Povaha státních hmotných rezerv takovou variantu neumožňuje. Zaměstnavatel nesmí netestované zaměstnance vpustit na pracoviště. Může využít buď samotestování na pracovišti, testování u závodního lékaře či ve smluvním zařízení. Nezajistí-li v potřebné míře testování a pokud nelze fungovat pouze s otestovanými zaměstnanci, musí pracoviště do chvíle, kdy se testování zajistit podaří, uzavřít.
  7. Kde sehnat rychle testy v potřebném množství? Jsou to testy ze seznamu uvedeného na webu MPO?
    Seznam testů a držitelů výjimek průběžně aktualizuje Ministerstvo zdravotnictví, které vydává výjimky. Dostupný je také v průvodci pro samotestování.
  8. Prodejce antigenních testů má problém, protože se na něj obrací lidé s tím, že nejsou vedeni v tabulce MZCR jako distributor, musejí být tedy někde ověřeni jako certifikovaní prodejci, případně mohou prodávat testy i když nejsou v tabulce uvedeni?
    Dle nám dostupných informací nemusí být uvedeni a mohou prodávat. Je však v jejich zájmu prezentovat, od kterého z držitelů výjimky zboží přeprodávají. Prodejci musí splňovat podmínky pro prodej zdravotnických prostředků.  
  9. Od zaměstnanců společnosti, která zabezpečuje logistiku, je při dodávce zboží požadováno potvrzení o negativním výsledku testu. Jaký formulář, resp. jakým způsobem má zaměstnavatel v případě samotestování vystavit zaměstnancům takovéto potvrzení?
    Pro tento účel formulář neexistuje. Pokud potvrzení žádá klient, je forma na domluvě s klientem.
  10. Může si firma otestovat své zaměstnance testy, které nejsou zatím na seznamu schválených testů, když za ně nebude chtít proplatit příspěvek od pojišťovny, aby splnila lhůtu povinného testování?
    U tzv. samotestování – tedy bez zdravotníků platí: Aktuálně byl vytvořen seznam antigenních testů, pro které vydalo MZ výjimku podle § 4 odst. 8 nařízení vlády č. 56/2015 Sb., u něhož jsou uvedeny rovněž kontaktní údaje distributorů. Seznam těchto distributorů se postupně rozšiřuje tak, jak jsou jim udělovány výjimky Ministerstvem zdravotnictví. Testy lze zakoupit např. i v lékárnách, ale pro následné proplacení příspěvku, musí být testy na seznamu MZ ve vyjmenovaných. Metodické pokyny zdravotní pojišťovny připravují.

Zpět na rozcestník dotazů k Testování ve firmách

Dotazy k povinnému testování ve firmách

  1. Od kdy bude testování ve firmách povinné a jakých firem se bude týkat?
    Testování ve firmách s 250 a více zaměstnanci je povinné od středy 3. března, od 5. března začne být testování povinné pro firmy s 50 až 249 zaměstnanci, od 17. března začne být testování povinné pro firmy s 10 až 49 zaměstnanci, od 28. března začne být testování povinné pro firmy s 1 až 9 zaměstnanci. Do 12. března by měli být otestování všichni zaměstnanci firem s více než 250 zaměstnanci, do 15. března všichni z podniků s 50 až 249 zaměstnanci, do 26. března všichni z podniků s 10 až 49 zaměstnanci a do 6. dubna zaměstnanci nevládních neziskových organizací, firem s 1 až 9 zaměstnanci a OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost (s výjimkami).
  2. Jak je to s likvidací testů pro samotestování?
    Likvidaci testů stanovuje metodický pokyn Ministerstva životního prostředí. Použité testy se při dodržení přesného postupu (použití vhodného pytle, dezinfekce) mohou dát do směsného odpadu.
  3. Týká se testování ve firmách i zaměstnanců, kteří jsou na DPP/DPČ s objemem výrazně nižším než 180h měsíčně?
    Ano. Testování se vztahuje i na dohodáře. Je-li testovaný účastníkem systému zdravotního pojištění, může zaměstnavatel nárokovat příspěvek zdravotní pojišťovny.
  4. V průvodci testováním píšete: Testy pořídím ve velkém objemu přímo od distributora. Kde najdu seznam možných distributorů?
    Aktuálně byl vytvořen seznam testů a držitelů výjimek, pro které vydalo Ministerstvo zdravotnictví výjimku podle § 4 odst. 8 nařízení vlády č. 56/2015 Sb., u něhož jsou uvedeny rovněž kontaktní údaje distributorů. Seznam testů a držitelů výjimek se postupně rozšiřuje tak, jak jsou jim udělovány výjimky Ministerstvem zdravotnictví.
  5. Kdy v týdnu bude uložena povinnost samotestování, např. každý čtvrtek?
    To záleží na rozhodnutí zaměstnavatele. Je však potřeba dodržet povinnost provádění testů alespoň jednou za 7 dní.
  6. Naše firma má 26 provozoven po celé ČR. Maximální počet zaměstnanců na provozovně je 13 a 100 lidí máme na centrále. U koho vzniká v takovém případě povinnost testovat?
    Pokud má společnost alespoň 1 zaměstnance, je povinna testovat všechny nehledě na jejich počty na konkrétních provozovnách.
  7. Je povinnost testovat zdravotnický i nezdravotnický personál v síti soukromých klinik? Musí se testovat i naočkovaní pracovníci? Pokud ne, tak i po teprve první dávce ze dvou? A musí se testovat i pracovníci, kteří již Covid prodělali?
    Mimořádné opatření není sektorově omezeno, pouze počtem zaměstnanců. Je-li alespoň 1, povinnost vyplývá z Mimořádného opatření MZd. Zda povinnost nevyplývá pro zdravotnický personál z jiných opatření Ministerstva zdravotnictví, nesledujeme. V tuto chvíli Mimořádné opatření již obsahuje výjimku pro očkované, takže ne, nemusí se testovat, uplynulo-li 14 dnů od poslední dávky vakcíny. Pro pracovníky, kteří se z nemoci COVID-19 vyléčili, platí 90denní výjimka, která je v Mimořádném opatření i rozcestníku na webu MPO popsána.
  8. Musí zaměstnavatel testovat pendlery ze Slovenska a Polska, když oni už mají svůj test?
    Prokáží-li se testy, které jsou uvedené v mimořádném opatření, nemusí se takoví zaměstnanci testovat na pracovišti.
  9. Firma zaměstnává osoby zdravotně postižené, máme jich více než 50 %, neodvádíme za ně odvody. Platí pro ně povinnost testovat?
    Ano, platí.
  10. Platí povinnost testování i pro vysoké, střední a základní školy a školky/jesle? Platí povinnost jen pro pedagogický a ostatní personál nebo také pro žáky a studenty?
    Povinnost platí pouze pro vysoké školy a týká se jen zaměstnanců, nikoli studentů. K případným dotazům doporučujeme kontaktovat MŠMT.
  11. Máme jedno IČO a 3 provozovny. Jak se počítají zaměstnanci z pohledu samotestů? Počítá se součet zaměstnanců pod jednou provozovnou, nebo se počítají všechny provozovny pohromadě?
    Pokud se jedná o totožného zaměstnavatele, počítají se zaměstnanci ze všech provozoven dohromady.
  12. Chtěli bychom zajistit testování ve firmě za odborné externí asistence. Je to povolený model testování? Existují zdravotní zařízení, která mají mobilní tým pro takové testování ve firmách?
    Zcela jistě existují zařízení poskytující testování POC antigenními testy. Na ty se příspěvek zaměstnavateli nevztahuje, avšak zdravotní pojišťovny hradí testování občanů i s frekvencí 1x za 3 dny.
    Testy pro samotestování jsou na trhu krátce a zatím v omezeném množství a k jejich použití není odborné asistence třeba.
  13. Započítávají se do počtu testovaných také matky na MD/RD?
    Z pohledu limitu se počítají všichni. Matky na mateřské se pak samozřejmě testovat nemusejí, podobně jako lidé, kteří pracují dlouhodobě pouze z domova.
  14. Zaměstnavatel má zaměstnance, kteří se pravidelně testují, momentálně byla skupina zaměstnanců testována 4. 3. v bezplatném testovacím centru, k 12. březnu tedy uplyne lhůta 7 dnů, zaměstnanci se chtěli registrovat v dalším datu k bezplatnému testu, bohužel z důvodu vytíženosti testovacích center jim nebyl nabídnut termín do 12. 3., a zaměstnavatel nemá dostatečnou kapacitu testů na samotestování, jak lze dále postupovat?
    Zaměstnavatel má povinnost testování zajistit. Není-li zaměstnavatel schopen zajistit, aby na pracoviště od 12. 3. (resp. v případě zaměstnavatelů s 10 až 49 zaměstnanci od 26. 3., resp. zaměstnavatelů s 1 až 9 zaměstnanci a nevládních neziskových organizací s víc než 1 zaměstnancem) vstupovaly pouze otestované osoby, musí pracoviště uzavřít do doby, než budou pracovníci otestováni.
  15. Může majitel firmy vyžadovat po člověku, který u něj pracuje na IČO vyžadovat potvrzení o negativním testu? A pokud do firmy přijede jiná firma, třeba opraváři topení, může také vyžadovat potvrzení o testech?
    Podle aktuálně platné úpravy jej jednoznačně bez testu nesmí pustit na pracoviště, ale může jej i sám otestovat a nárokovat si příspěvek či po OSVČ výsledek testu požadovat.
  16. Firma podle judikatury Nejvyššího soudu nemá zaměstnance, ale členy statutárního orgánu, jejichž vztah se řídí zákonem o obchodních korporacích, nikoli zákoníkem práce. Jak to bude s testováním u nich? Vztahuje se povinnost testovat i na ně, případně pokud by se testovat chtěli, mají nárok na proplacení testů?
    Dle aktuálně platného mimořádného opatření by se na ně povinnost a nárok na proplácení vztahovat měly.
  17. Jaké doklady budou zaměstnavatelé potřebovat k prokázání testování zaměstnanců, kteří byli testováni na odběrových místech, ale nemají žádné potvrzení, jen sms?
    Dle našeho názoru stačí testování doložit SMS.
  18. Pracuji na home office, nicméně do práce potřebuji jít zalít kytky, do kontaktu s nikým nepřijdu. Musím i já být testována?  
    Ano, bez negativního testu není možné vstupovat na pracoviště.
  19. Jak se počítá velikost firmy podle počtu zaměstnanců pro účely povinného testování (např. v případě, kdy má firma 60 zaměstnanců a z toho 40 na HO)?
    Velikost firmy bereme z Registru ekonomických subjektů. Do stropu se počítají i zaměstnanci, kteří na pracovišti z různých důvodů nejsou. Např. ti na home office se sice v pravidelných intervalech netestují, až pak před příchodem na pracoviště.
  20. Zaměstnanec má potvrzení z laboratoře z 25. 2. 2021, že má vysokou hladinu protilátky. Má se znova testovat, a pokud ne, kdy musí být opět otestován?
    Mimořádné opatření toto neřeší. Buď zaměstnanec prodělal onemocnění COVID-19 (uplynula doba stanovené izolace a nejeví žádné příznaky onemocnění), pak má výjimku dle Opatření MZd a nemusí být po dobu 90 dní od prvního pozitivního PCR nebo POC antigenního testu, o kterém předloží potvrzení, testován u zaměstnavatele. Nebo neprodělal, resp. potvrzení o testu nemá, a pak se musí prokázat negativním profesionálním testem nebo se nechat testovat u zaměstnavatele.
  21. Zaměstnanci české firmy jsou Slováci s trvalým pobytem na Slovensku, jsou očkovaní, mají dvě dávky v sobě, týká se jich výjimka nebo musí také chodit na týdenní testovaní?
    Mimořádné opatření vyžaduje jako potvrzení o očkování certifikát českého Ministerstva zdravotnictví, takže by se (do případné změny MO) měli testovat.
  22. Paní provozuje diskotéku s barem, firma je tudíž zavřená a zaměstnanci (12) jsou tím pádem doma, má je testovat?
    Dokud zaměstnanci nedocházejí na pracoviště, není třeba je testovat – je to podobné jako s home office. Musí se otestovat při prvním příchodu na pracoviště.
  23. Rodinní příslušníci pracují společně v autoservisu a veškeré objednávky řeší s klienty venku, před provozovnou. Musí se také testovat, když jsou rodina?
    Pokud se setkávají s klienty, ano, bez ohledu na to, kde.

Zpět na rozcestník dotazů k Testování ve firmách

Dotazy k povinnému testování OSVČ

  1. Musí se OSVČ ve starobním důchodu /na vedlejší činnost/ testovat?
    Ne. Mimořádné opatření MZČR ze dne 22. března stanoví povinnost pro všechny osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost na území ČR.
  2. Paní je OSVČ na vedlejší činnost a prodává na jarmarcích a trzích své výrobky. V případě že se budou tyto akce konat, bude i pro ni platit povinnost testovat se?
    Nedovedeme předjímat. Ministerstvo zdravotnictví bude mimořádná opatření vydávat a upravovat dle vývoje epidemiologické situace. Od 6. dubna platí tato povinnost pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost (s výjimkami).
  3. Jsem OSVČ, pracuji v autodílně sám, přijdu do styku se zákazníkem cca 3 min (venku před dílnou).  Jaký je postup testovaní?
    Dle Mimořádného opatření MZČR ze dne 22.3. se na OSVČ vztahuje povinnost pro testování. Nejpozději 6. dubna 2021 pak nesmí být na pracovišti bez negativního testu, jelikož je ve styku s dalšími osobami.
  4. Jak se má OSVČ prokázat vůči dalším osobám ohledně výsledku testu při samotestování?
    Výsledek samotestu je nepřenosný a pojišťovny OSVČ s více klienty doporučují nechat se otestovat u lékaře a prokazovat se výsledkem profesionálního POC antigenního testu. Ten uhradí poskytovateli zdravotnických služeb pojišťovna.
  5. Jak dlouho musím archivovat doklady o absolvovaní testu na covid 19 jako OSVČ?
    Dle podmínek programu dané zdravotní pojišťovny.
  6. OSVČ si najme jiné OSVČ pro práci (práce v zemědělství). Musí být testovaní na Covid-19?
    Povinnost se odvozuje od počtu zaměstnanců firmy. Má-li OSVČ alespoň 1 zaměstnance, povinnost se na něj vztahuje a neměl by na pracoviště od 9. dubna pouštět ani neotestované externisty.

Zpět na rozcestník dotazů k Testování ve firmách

Pracovněprávní souvislosti povinného testování

Povinnost zaměstnanců podstoupit testování:

Povinnost podstoupit testování na výzvu zaměstnavatele je zaměstnanci jednoznačně stanovena mimořádným opatřením (čl. III.).

Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, jakožto opatření obecné povahy, lze podřadit pod ostatní předpisy, které jsou zaměstnanci povinni dodržovat, byli-li s nimi zaměstnavatelem řádně seznámeni ve smyslu § 301 písm. c) zákoníku práce. (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. PL. ÚS 8/20)

Povinnost podrobit se testování se podle mimořádného opatření vztahuje na:

  • a) zaměstnance v pracovním poměru,
  • b) zaměstnance pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP, DPČ),
  • c) na dočasně přidělené zaměstnance agentury práce,
  • d) další osoby, které na základě jiného právního vztahu, než je pracovněprávní vztah, vykonávají práci nebo obdobnou činnost na pracovišti zaměstnavatele společně s jeho zaměstnanci.

V případě agenturních zaměstnanců podle písm. c) případnou náhradu mzdy poskytuje jejich zaměstnavatel, tj. agentura práce, nikoliv uživatel.

Na osoby uvedené v písm. d) se pochopitelně vůbec nevztahují případné náhrady mzdy nebo platu z titulu překážek v práci plynoucí z pracovněprávních předpisů.

Povinnost podstoupit testování se nevztahuje na zaměstnance, kteří:

  • vykonávají práci mimo pracoviště zaměstnavatele (z domova), tzn. nejsou vůbec přítomni na pracovišti zaměstnavatele;
  • prodělali laboratorně potvrzené onemocnění COVID-19, uplynula u nich doba izolace, nejeví žádné příznaky, a od prvního pozitivního testu neuplynulo více než 90 dní.
  • jsou již očkovaní proti onemocnění COVID-19, pokud od druhé dávky (resp. od první, jde-li o jednodávkové očkování) uplynulo již 14 dnů, mají vystavený certifikát Ministerstva zdravotnictví a neprojevují příznaky nemoci.

Jak postupovat, když zaměstnanec povinné testování odmítne:

Zaměstnavatel neotestovanému zaměstnanci neumožní vstup na pracoviště.

Zaměstnavatel se se zaměstnancem může dohodnout na výkonu práce z domova, čerpání dovolené či na poskytnutí neplaceného volna.

Nedojde-li k dohodě, lze se klonit k závěru, že půjde o jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance podle § 199 odst. 1 zákoníku práce, za kterou zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy/platu (zaměstnavatel může náhradu poskytnout pouze na základě vlastního uvážení nad rámec zákona). K závěru, že se jedná o omluvené pracovní volno, se lze uchýlit mj. z důvodu, že při testování dochází k zásahu do tělesné integrity zaměstnance.

Je však třeba upozornit, že zaměstnanci hrozí finanční sankce podle zákona č. 94/2021 Sb. (pandemický zákon).

Jak se zachovat, když je zaměstnanec pozitivní:

Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví zaměstnancům nařizuje, v případě, že je výsledek testu pozitivní, bezodkladně uvědomit zaměstnavatele, opustit pracoviště do místa svého aktuálního bydliště a informovat svého praktického lékaře, pokud jeho zaměstnavatel nestanovil, že má uvědomit podnikového lékaře zaměstnavatele. (Není-li zaměstnanec schopen informovat svého nebo podnikového lékaře, musí informovat jiného poskytovatele zdravotních služeb nebo orgán ochrany veřejného zdraví – hygienu.)

Poskytovatel zdravotních služeb nebo orgán ochrany veřejného zdraví, kteří byli uvědomeni o pozitivním výsledku testu, jsou povinni zaměstnanci bezodkladně vystavit žádanku na konfirmační PCR test. Zaměstnanec je povinen tento test podstoupit.

  • A) Potvrdí-li konfirmační PCR test předchozí pozitivní výsledek, zaměstnanci je nařízena izolace (tj. karanténa ve smyslu § 191 zákoníku práce, která je důležitou osobní překážka v práci a půjde tak o omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci s náhradou mzdy/platu podle § 192 až 194 zákoníku práce; to neplatí v případě, že se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na práci z domova, umožňuje-li to jeho zdravotní stav, případně na čerpání dovolené).
  • B) Je-li konfirmační PCR test negativní, zaměstnanec se může vrátit na pracoviště.

Doba mezi pozitivním výsledkem antigenního testu prováděného laickou osobou (samotestování) do výsledku konfirmačního PCR testu, kdy zaměstnanec není vpuštěn na pracoviště, neboť zaměstnavatel má povinnost nepřipustit na pracovišti přítomnost zaměstnance bez negativního testu, a k výkonu práce tedy nedochází, je jinou překážkou v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce. Zaměstnanci v pracovním poměru (nikoliv na základě DPP, DPČ) za dobu jejího trvání přísluší náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku. To neplatí v případě, že se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na práci z domova, umožňuje-li to jeho zdravotní stav, případně na čerpání dovolené.

  1. Může zaměstnavatel, který testuje dobrovolně (má pod 10 zaměstnanců), podstoupení testu po zaměstnanci požadovat, a v případě odmítnutí zaměstnance na pracoviště nevpustit a vyvozovat z toho jakékoliv důsledky?
    V případě, že na zaměstnavatele nedopadá mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, přičemž zaměstnavatel své zaměstnance testuje „dobrovolně“ (tj. nad rámec povinností stanovených tímto mimořádným opatřením), neexistuje zde ani odpovídající povinnost zaměstnance podrobit se takovémuto testování, ledaže by to předmětné mimořádné opatření výslovně stanovilo. Zaměstnavatel tedy takovéto jednání nemůže po svých zaměstnancích vynucovat, případně zaměstnance za nepodrobení se testu sankcionovat. Pokud se zaměstnanec v těchto případech odmítne testování podrobit a zaměstnavatel jej s ohledem na tuto skutečnost z vlastního rozhodnutí odmítne vpustit na pracoviště, čímž mu znemožní výkon práce (ledaže se s ním např. dohodne na výkonu práce na dálku – z domova), lze se klonit k tomu, že se jedná o tzv. jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 208 zákoníku práce, za dobu jejíhož trvání zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši jeho průměrného výdělku. Od 6. dubna bude povinné testování také u těchto zaměstnavatelů, výše uvedené se tak neuplatní.
  2. Pán pracuje ve firmě s více jak 250 zaměstnanci. Zaměstnavatel zajišťuje testování v jiné budově, vzdálené na hodinu cesty, a chce to po zaměstnanci nadělávat, má na to právo?
    Pokud zaměstnavatel vyšle zaměstnance v jeho rozvržené směně na testování do jiné budovy, zameškaná doba se posoudí jako jiná důležitá osobní překážka v práci na straně zaměstnance ve smyslu § 199 odst. 2 zákoníku práce upravená v bodu 2 přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Tato doba se tak posuzuje jako výkon práce zaměstnance, započítá se mu do jeho odpracované doby, a tudíž zaměstnanec není povinen tuto dobu odpracovat jindy (§ 348 odst. 1 písm. a) zákoníku práce).
  3. Jak postupovat v případě, kdy zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci testování a nutí jej, aby si sám dohledal testovací centrum a termín?
    Povinnost zajistit testování svých zaměstnanců podle mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví je uložena zaměstnavateli, zaměstnanec je pouze povinen se tomu podrobit. Uložit účast na testování zaměstnanci lze zásadně v rámci jeho pracovní doby a na náklady zaměstnavatele. Zameškaná doba se posoudí jako jiná důležitá osobní překážka v práci podle bodu 2 přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Zaměstnanci přísluší za tuto dobu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Měly-li by zaměstnanci vzniknout jakékoli náklady v souvislosti s testováním (např. náklady na dopravu do místa testování), je zaměstnavatel povinen mu je uhradit. Způsob prokázání zaměstnanci vzniklých výdajů je třeba předem dohodnout se zaměstnavatelem. Přitom znovu připomínáme, že organizaci testování zajišťuje zaměstnavatel na vlastní náklady a na zaměstnance nelze tyto náklady přímo ani nepřímo přenášet.
  4. Kdo bude odpovědný za důsledky toho, když po zjištění pozitivního výsledku samotestu na pracovišti zaměstnanec zkolabuje, utrpí fyzické či psychické trauma nebo si při provádění odběru z nosu ublíží?
    V daném případě se může jednat o pracovní úraz. Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s ním (§ 271k zákoníku práce).  Plněním pracovních úkolů je zejména výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty (§ 273 zákoníku práce). Vyšetření prováděné na příkaz zaměstnavatele je úkonem přímo souvisejícím s plněním pracovních úkolů. Podle judikatury je působení zevních vlivů (úrazový děj) takovou událostí, která u zaměstnance vyvolá subjektivní potíže, které mu nedovolují pokračovat v práci nebo jen s určitými potížemi, nebo jej z práce zcela vyřazují. Základním předpokladem odpovědnosti zaměstnavatele za úraz je příčinná souvislost mezi úrazovým dějem a poškozením zdraví zaměstnance. Poškozením zdraví je nejen poškození fyzické, ale i poškození psychické. Za pracovní úraz nese odpovědnost zaměstnavatel. Jde o objektivní odpovědnost, kdy zaměstnavatel je povinen zaměstnanci nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je povinen škodu a nemajetkovou újmu nahradit, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů BOZP, pokud se povinnosti nezprostil (§ 269 zákoníku práce).

Zpět na rozcestník dotazů k Testování ve firmách

Dotazy k úhradám testování zaměstnavatelům

  1. Kolik z povinného samotestování zaplatí stát a kdo bude platit další náklady?
    Z veřejného zdravotního pojištění se bude na samotestování 4 x měsíčně hradit 60 korun na 1 zaměstnance a 1 test. Náklady navíc půjdou za zaměstnavateli.
  2. Jak je to s cenou antigenních testů?
    V nabídce distributorů jsou nyní pro samotestování různé typy testů, a to jak ze slin, tak z výtěru z nosu či z ústní dutiny. Také cena je různá. Dá se předpokládat, že s vyšší nabídkou cena na trhu klesne. Zaměstnavatelé získají, jak je uvedeno dříve, stanovenou dotaci 4 x 60 Kč, další náklady jsou jejich příspěvkem pro zdraví zaměstnanců. Zodpovědné firmy už testují několik měsíců a chrání tak zaměstnance i produkci
  3. Jaká je výše příspěvku na testy pro firmy? Popřípadě jakým způsobem se dá uplatnit sleva na testy?
    Pojišťovny zpětně proplatí příspěvek až 240 Kč za daný měsíc a testovaného. Sleva se neuděluje, k úhradě uvedené částky dochází zpětně.
  4. Kde seženu formulář k vykázání počtu provedených testů vůči zdravotní pojišťovně?
    Na webech zdravotních pojišťoven budou zveřejněny všechny potřebné informace a formuláře včetně FAQ. Na webu pojišťoven (a MPO) je formulář, kde firmy uvidí, jaké údaje po nich budou pojišťovny k testování požadovat. Zároveň bude sloužit pro kontrolu pojišťovnami nebo hygienickou stanicí. Pojišťovny připravují interaktivní formuláře, které budou k dispozici v okamžiku, kdy bude moct požádat u uhrazení nákladů za testy, tj. od začátku dubna.
    Od 1. 4. žádejte o příspěvek zdravotní pojišťovny na webu www.samotesty-covid.cz
    (VZOR evidence ke stažení: Vzor přehledu o provedených testech)
  5. V případě, že by firmy nakoupily testy přímo od výrobce, co to pro ně bude znamenat ve vztahu k proplácení nákladů a podobně?
    Pojišťovny budou proplácet příspěvek na testy uvedené na seznamu testů a držitelů výjimek, který se každým dnem rozrůstá a je zveřejněn na webu MZdr. Metodické pokyny pojišťoven jsou v přípravě.
  6. V případě, že testy firmy nakoupí od výrobce, který ale není uveden na zmíněném seznamu, co to pro ně bude znamenat ve vztahu k proplácení nákladů?
    V tuto chvíli existuje jednoduché doložení vůči zdravotním pojišťovnám, subjekt uvádějící výrobek na trh (může jít o výrobce či dovozce) v něm nefiguruje. Chcete-li mít jistotu, žádejte po svém prodejci informaci o distributorovi.
  7. Jak za testy platit – má firma zaplatit ze svého a potom to nějak přeúčtovat zdravotní pojišťovně – prosím o konkrétní postup?
    Ano, pojišťovny vyplatí příspěvek zpětně. Viz průvodce bod č. 10.
  8. A je daný limit ceny testů? 
    Cena není regulována.
  9. Jak se má firma vypořádat s případnými vícenáklady – například pokud by platila na testování zdravotníka?
    MPO řeší způsob testování, kde zdravotník není třeba, tedy samotestování, tomu odpovídá i průvodce. Rovněž je možné testování POC antigenními testy „závodním“ či smluvním lékařem daného podniku, nebo externím poskytovatelem zdravotních služeb – lékaři dostávají od zdravotních pojišťoven 350 Kč za provedený POC antigenní test. Protože se v nich výsledek přímo zaznamenává do informačního systému infekčních nemocí, lze pozitivní osobu bezodkladně izolovat a trasovat. Firmy mohou testování nadále realizovat i přímo v podniku, pokud si sjednají potřebného zdravotníka. Metodika testování ve firmách. Vícenáklady s tím spojení jdou však na vrub zaměstnavatelů.
  10. Může firma posílat své lidi na testy do autorizovaného zařízení – odběrového místa a shromažďovat výsledky? Jak se to platí v tomto případě?
    Firma musí zajistit testování zaměstnanců. Může jim tedy zajistit i testování POC antigenními testy „závodním“ či smluvním lékařem daného podniku, nebo externím poskytovatelem zdravotních služeb, ale nesmí povinnost zajistit přenést na zaměstnance, tedy je nutit si testy v testovacích centrech zajistit sami. Zaměstnanec může místo testu u zaměstnavatele předložit potvrzení o provedeném testu na odběrovém místě, pokud z různých důvodů preferuje tuto formu (např. se testuje častěji kvůli rodině). Co se týče PCR testů, tak aby náklady na ně hradila pojišťovna, musí žádanku vypsat lékař, jinak jde úhrada za testovaným. Případné náklady firem na PCR testy hrazeny nejsou.
  11. Pokud si objednáme externí tým pro antigennní testování, budeme mít nárok na finanční podporu pro zaměstnavatele?
    Ne, zdravotní pojišťovny proplácejí lékařům při POC antigenním testování 350 Kč na 1 test (1x za 3 dny), cena však nezahrnuje služby typu dopravy a odběrů na místě.
  12. Víme, že nám budou refundovány náklady pouze na jeden test na jednoho zaměstnance týdně (zhruba). Ale pokud bude testování povinné, jak často budeme muset testovat?
    Testování bude povinné jednou za 7 dní.
  13. Součástí týmu firmy jsou i zahraniční kolegové – lektoři, kteří jsou ve firmě dlouhodobě pracovně a zajišťují pro stávající české zaměstnance produktové školení. Vztahuje se povinnost testování i na ně? Kdo přispěje na jejich testování?
    Vztahuje. Jsou-li účastníky českého zdravotního pojištění, přispěje příslušná zdravotní pojišťovna.
  14. Jak otestovat zaměstnance z ciziny, kteří v ČR nemají pojištění a jejich příjmy nedosahují 10 000 Kč?
    Na náklady zaměstnavatele.
  15. Agenturní zaměstnance má povinnost testovat mateřská personální agentura nebo konečný zaměstnavatel, kde pak lidé pracují? A kdo si pak nárokuje zpětné proplacení testů od zdravotní pojišťovny?
    Dle mimořádného opatření se agenturní pracovníci pro tento účel považují za zaměstnance firmy, kde skutečně odvádějí práci. Zde je tedy nutné provádět testování a tento zaměstnavatel následně žádá o proplacení testů.
  16. Pokud si objednáme provedení testování ve firmě u externího lékaře, může si lékař na své úkony vyžádat úhradu u pojišťovny?
    Jsme toho názoru, že ano. Lékaři náleží dle MZdr úhrada výkonu provedení POC antigenního testu 350,72 Kč. Výkon obsahuje kompletní činnosti realizované v rámci provádění výkonu, kterými jsou odběr biologického materiálu, zpracování vzorku, testovací sada – antigenní test, vyhodnocení testu, osobní ochranné prostředky a zápis do ISIN (viz web Ministerstva zdravotnictví). Další náklady by však šly na vrub zákazníka – firmy.
  17. Firma objednala testy od akreditovaného dodavatele z tabulky MZd, ale faktura byla vystavena jinou firmou – místo firmy Novatin s.r.o. přišla zálohová faktura od firmy Care Comm Pharm s.r.o. Bude na tuto fakturu uplatněna dotace?
    Care Comm Pharm je partnerem firmy Novatin a i v seznamu testů a držitelů výjimek na webu MZdr figuruje mezi kontakty. Předpokládá se však i fungování prostředníků, kteří nejsou takhle explicitně uváděni.
  18. Mám zaměstnance s minimálním úvazkem, za které firma neprovádí odvody. Jak mohu nárokovat dotaci na testování zaměstnanců?
     Je-li testovaný účastníkem systému zdravotního pojištění, může zaměstnavatel nárokovat příspěvek zdravotní pojišťovny jako za každého jiného zaměstnance.
  19. Mohou zaměstnavatelé žádat o proplacení testů i v případě kdy mají méně než 10 zaměstnanců a testování probíhá dobrovolně?
    Ano, mechanismus příspěvku vznikal nezávisle na tom, zda je na určitou skupinu vztažena povinnost. Žádat mohou např. i OSVČ bez zaměstnanců, pokud dobrovolně testují sebe sama.
  20. Při vyplňování formuláře na testování ve firmách se musí v tabulce vyplnit pole VOJ. Co to je VOJ?
    Číslo plátce pojistného tvoří osmimístné identifikační číslo a dvoumístné číslo vnitřní organizační jednotky (VOJ), které přidělí zdravotní pojišťovna v případě existence více mzdových účtáren. Má-li zaměstnavatel jedinou mzdovou účtárnu, uvede jako dvoumístné číslo vnitřní organizační jednotky „00“. Podrobné informace k VOJ.
  21. V průvodce testováním stojí: „Jednou měsíčně vykáži firmy vůči zdravotním pojišťovnám testovaných zaměstnanců počty provedených testů prostřednictvím příslušných formulářů.“ Kde lze najít příslušný formulář? V jakém formátu má firma vést evidenci testování všech zaměstnanců?
    Společnost či OSVČ si průběžně ukládá účtenky za nakoupené testy. Na webech zdravotních pojišťoven budou zveřejněny všechny potřebné informace a formuláře včetně FAQ. Formulář evidence provedených testů, který bude podkladem pro kontroly ze strany zdravotních pojišťoven a hygienických stanic, je ke stažení na webu MPO: Vzor přehledu o provedených testech.
  22. Bude mít každá pojišťovna svůj formulář, nebo bude vytvořen jeden, kde zaneseme všechny údaje a najednou pošleme?
    Pokud víme, bude jeden společný systém. Pojišťovny na něm pracují.
    Od 1. 4. žádejte o příspěvek zdravotní pojišťovny na webu www.samotesty-covid.cz
  23. Bude propláceno mobilní testování mimo sídlo pracoviště?
    Jde-li o samotesty, mělo by být.
  24. Existuje možnost provedení samotestu v domácím prostředí, jde-li o zaměstnance pracující déle než 7 dní mimo pracoviště? Musí v tomto případě poskytnout test zaměstnavatel, nebo si test musí koupit sám zaměstnanec? Jak poté zaměstnanec prokáže výsledek testu zaměstnavateli, který jej požaduje pro účely proplacení ze strany pojišťovny?
    Test je povinen zajistit pro své zaměstnance zaměstnavatel. Na zaměstnance, kteří vykonávají práci mimo pracoviště (z domova), tzn. nejsou vůbec přítomni na pracovišti, se povinnost testování nevztahuje, dokud na pracoviště z různých důvodů nepřijdou. Mimořádné opatření umožňuje samotestování v domácích podmínkách pouze v případě, že zaměstnanec předchozích alespoň 7 dnů nedocházel na pracoviště. Výsledky testů (i těch provedených mimo pracoviště) musí pro případnou kontrolu zdravotní pojišťovny či hygienické stanice zaměstnavatel evidovat. Také musí uschovat faktury za nákup testů, nejen pro účetní, ale i kontrolní účely.
  25. Jakým způsobem vykazovat zaměstnance a externí zaměstnance (problematika GDPR). Jak je nutné formuláře vykazovat (s ohledem na kmenové a externí zaměstnance)?
    Z hlediska Mimořádného opatření MZd je na další osoby, které na základě jiného právního vztahu, než je pracovněprávní vztah, vykonávají práci nebo obdodnou činnost na pracovišti zaměstnavatele společně s jeho zaměstnanci, nahlíženo jako na zaměstnance, čili při samotestování na pracovišti je možné je otestovat a vykázat pojišťovnám 1x měsíčně prostřednictvím webového formuláře, který k tomu zveřejní. Z hlediska GDPR je k využití stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů.
    Mimořádné opatření neřeší, zda má být evidence externistů vedena zvlášť od kmenových zaměstnanců.
  26. Pokud firma otestuje dobrovolně i zaměstnance, kteří jsou na homeoffice a dovolené, může si žádat o příspěvek na tyto testy?
    Doporučujeme se obrátit na konkrétní zdravotní pojišťovny.
  27. Aktuálně je proplácen jeden test za týden. Na březen vychází jen 3 týdny, na duben pak 5 týdnů. Proplatí zdravotní pojišťovna tedy 5 krát 60,- nebo jak se toto bude řešit?
    Limit 4 hrazených testů měsíčně byl stanoven po dohodě se zdravotními pojišťovnami a skutečná délka měsíce v něm není odražena. Za pátý test, ať je proveden z důvodů kalendářních či kvůli opakování neprůkazného testu, pojišťovny příspěvek nevyplatí.
  28. Naše firma zakoupila větší množství testů, přičemž část testů chceme postoupit naší dceřince. Může si dceřinka požádat o úhradu ze strany pojišťoven, i když fakturu bude mít od nás (budeme jim to fakturovat)?
    Mateřská firma se distribucí své dceřiné firmě dostává do pozice prodejce zdravotnických prostředků a musí se řídit příslušnými zákony. Více viz. https://www.niszp.cz/cs/postup-pro-hospodarske-subjekty-dodavajici-ag-testy-s-vyjimkou-pro-sebetestovani. V principu pak platí, že samotestování se provádí u zaměstnavatele, tedy v tomto případě u dceřiné firmy, takže by o příspěvek měla žádat ta.

Zpět na rozcestník dotazů k Testování ve firmách

Testování v praxi

  1. Jak funguje antigenní test v případě samotestování? Provádí se stěry, kloktání?
    Každý typ testu má popsán vlastní způsob odběru – viz tabulka Seznam antigenních testů od MZ ČR.
  2. Jak zajistíte, aby se s testy nějak nekšeftovalo? Například samotest si může udělat člověk sám, pokud se obává, že bude pozitivní, nechá to udělat někoho jiného atd….? 
    Pokud zaměstnanec v rámci sedmidenního období vykonává práci výlučně mimo pracoviště, zaměstnavatel umožní zaměstnanci podstoupit preventivní test mimo něj. A priori nepředpokládáme, že by takoví lidé chtěli šířit nakažlivou chorobu.
  3. Jak často a jakými testy musí firmy testovat – jsou to jenom antigenní testy nebo je v určitém intervalu třeba testovat i PCR testy?
    Stanovuje mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví.
  4. Může si zaměstnanec, který každý den chodí do práce, udělat test sám doma, než přijde na pracoviště?
    Možnost testování mimo pracoviště je v mimořádném opatření uvedena pouze pro případ, kdy zaměstnanec v rámci sedmidenního období vykonává práci výlučně mimo pracoviště zaměstnavatele.
  5. Může jít pracovník ke svému praktickému lékaři a požádat o test?
    Pokud je praktický lékař pracovníka zapojen do antigenního testování, tak ano, nesmí k tomu však být zaměstnavatelem nucen, protože povinnost zajistit testování je na bedrech zaměstnavatele. Žádanku pro PCR test lékař může vypsat jen v případě příznaků, trasování apod.
  6. Může firma pověřit nějakého pracovníka, který není zdravotník, a ten pak bude na pracovišti testovat své kolegy? Jak se tato situace řeší v případě PCR testů?
    U samotestů antigenní testy používá laická osoba, tedy asistovat při samotestování může i firmou pověřený pracovník, který není zdravotník a který bude mj. provádět evidenci. Pro využívání PCR testů nebo POC antigenních testů je zdravotník potřeba.
  7. Co má firma dělat, když odhalí pozitivně testovaného antigenním testem? Jak přesně postupovat – odeslat na PCR test? Poslat rovnou dotyčného do karantény? Kam nahlásit pozitivní testování? 
    Pozitivně testovaný má povinnost kontaktovat lékaře nebo hygienickou stanici a postupovat dle jejich pokynů. Viz průvodce bod č. 8.
  8. Má firma začít trasovat sama nebo předat hygieně, případně jinému orgánu?
    Lékař nebo hygienická stanice pošle potenciálně pozitivního zaměstnance na konfirmační PCR test. V případě pozitivního výsledku začíná standardní proces trasování hygienickou stanicí.
  9. Musí mít všichni zaměstnanci před zahájením pracovní směny negativní test?
    Ano, k takovému potvrzení však postačí provést test jen jednou týdně, ne před každou směnou.
  10. Je možné testy rozdat zaměstnancům, aby si je provedli v domácím prostření ještě před příchodem na pracoviště? Pokud ano, jak lze zabránit tomu, aby zaměstnanec předložil zfalšovaný negativní test, i když byl pozitivní?
    Mimořádné opatření toto umožňuje pouze v případě, že zaměstnanec předchozích alespoň 7 dnů nedocházel na pracoviště. A priori nepředpokládáme, že by potenciálně pozitivní zaměstnanec chtěl šířit nakažlivou chorobu. Výsledky testů (i těch provedených mimo pracoviště) musí pro případnou kontrolu zdravotní pojišťovny či hygienické stanice zaměstnavatel evidovat. Také musí uschovat faktury za nákup testů, nejen pro účetní, ale i kontrolní účely.
  11. Zaměstnanec si provede samotest s pozitivním výsledkem, potom následně s nějakým odstupem jde na PCR test, který je také pozitivní. Od kdy nastupuje do karantény? Hned po samotestu? Nebo ho po samotestu dá zaměstnavatel na překážky? A zaměstnanec jde do karantény až v případě pozitivního PCR testu?
    Okamžitě po pozitivním samotestu má povinnost informovat lékaře či hygienickou stanici, kteří kromě vypsání žádanky na PCR test stanoví další postup. Předpokládáme, že stanoví i povinnost izolace. Do výsledku konfirmačního testu se pak jedná o překážky na straně zaměstnavatele, protože takový pracovník nesmí být vpuštěn na pracoviště.
  12. Kdo z firmy má nárok se dozvědět výsledky testu zaměstnance, které bude provedeno v odběrovém centru? Je to vzhledem k GDPR vůbec přípustné?
    Povinnost informovat zaměstnavatele vychází z mimořádného opatření MZdr, takže z hlediska GDPR to dle našeho názoru přípustné je. Informace by měla být předána útvaru či zaměstnancům, kteří zpracovávají osobní údaje a další důvěrné informace zaměstnanců, např. osobnímu oddělení, oddělení bezpečnosti, krizového řízení či podobně, podle toho, jak jsou ve firmě nastavené procesy. Výkaz, do kterého se zaznamenávají výsledky testů zaměstnanců, slouží pro účely kontroly ze strany zdravotních pojišťoven a hygienických stanic. ÚOOU vydal k tématu rámcové vyjádření.
  13. Jakým způsobem bude dokládáno provedení testu v domácím prostředí pro výplatu dotace? Je to vůbec možné? Nebudou pojišťovny požadovat potvrzení od kvalifikovaných pracovníků?
    Podmínky každého zaměstnavatele jsou jiné, proto nebyl vydán centrální pokyn. Možnost testování mimo pracoviště je v mimořádném opatření uvedena pouze pro specifické případy, nemělo by tedy jít o hlavní a nejrozšířenější způsob. Metodické pokyny pojišťoven teprve vznikají.
  14. Můj zaměstnanec pracuje na dohodu u vícero zaměstnavatelů, u jednoho pracuje na HPP.  Postačí mu provedení testu u toho zaměstnavatele, u něhož je na HPP? Máme jej evidovat v našich seznamech s tím, že mu by test proveden u jiného zaměstnavatele?
    Dle mimořádného opatření se může místo testu na pracovišti člověk prokázat výsledkem profesionálního testu. Pro samotesty provedené u jiného zaměstnavatele taková výjimka v tuto chvíli není. Tím pádem by se měl u každého zaměstnavatele člověk otestovat znovu. Je velmi pravděpodobné, že pojišťovny neproplatí testy všem, ale metodické pokyny pojišťovny připravují a neznáme ani jejich pracovní podobu.
  15. Je limitována odměna zaměstnancům, kteří ve firmě testují ostatní zaměstnance?
    Odměňování zaměstnanců pověřených asistencí při samotestování, resp. zapisováním, mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví neřeší.
  16. Pokud zaměstnance nebude testovat zdravotník, postačí slovní vyjádření zaměstnance, že je negativní? Jak prokáže zaměstnavatel pravdivost takového tvrzení zaměstnance vůči rozhodnému orgánu?
    Firmy si mohou testování zajistit několika způsoby. První možností je volba závodního lékaře, který může antigenní testy nabízet a testovat všechny zaměstnance v rámci podniku. Společnosti mohou ve firmě také testovat, pokud si zajistí externího poskytovatele zdravotních služeb. U samotestů antigenními testy je také možné použít laickou osobu, tedy asistovat při samotestování může i firmou pověřený pracovník, který není zdravotník a který bude mj. provádět evidenci. Testování probíhá v prostoru na pracovišti k tomu vyhrazenému zaměstnavatelem. Informaci o provedení a výsledku testu zaměstnance vč. jeho čísla pojištěnce zaznamenává pověřený zaměstnanec do přehledu o provedených testech – ke stažení na webu MPO. Tento formulář bude výkazem pro pojišťovnu. Zdravotní pojišťovny v nejbližší době zveřejní online formulář, včetně informací k tomu potřebných. Samotestování mimo pracoviště je mimořádným opatřením povoleno pouze zaměstnancům, kteří se alespoň posledních 7 dní nevyskytovali na pracovišti. V takovém případě je stanovení způsobu, jak má zaměstnanec prokázat výsledek testu, na zaměstnavateli.
  17. Pokud bude výsledek testu neprůkazný, bude nutno test opakovat? Bude možné vykázat zdravotní pojišťovně více testů, když k této situaci dojde?
    Ano, bez negativního testu nelze zaměstnance pustit na pracoviště. Pojišťovna však proplatí příspěvek na maximálně 4 provedené testy měsíčně bez ohledu na jejich výsledek.
  18. Jsem externí dopravce a jedu do firmy (pouze na rampu, nejdu dovnitř), která má více než 250 zaměstnanců. Na základě čeho může firma požadovat test, případně mě testovat?
    Je-li rampa součástí pracoviště zaměstnavatele, pak musí být i dopravce testován podle aktuálně platného mimořádného opatření. Navštěvuje-li pracoviště více klientů/externích dodavatelů apod., doporučuje MPO i pojišťovny, aby se tito externí pracovníci nechali testovat profesionálním POC antigenním testem u poskytovatele zdravotnických služeb, jehož negativním výsledkem se mohou prokazovat u všech klientů.
  19. Jak si má firma ověřit otestování jiného pracovníka, který vstupuje na jejich pracoviště? Např. jde-li o kurýra či pošťáka?
    Vstupuje-li na pracoviště, musí předložit výsledek profesionálního testu nebo se na místě podrobit samotestu. Řešíme však s Ministerstvem zdravotnictví, zda je možné pro kurýry, řidiče a podobně, kteří pouze předají zásilku či složí zboží, upravit mimořádné opatření.
  20. Je povinností firmy dávat potvrzení zaměstnancům, že zaměstnanec byl negativní?
    Není. Výsledek testu provedeného laickou osobou se zaměstnanec dozví hned po provedení testu a zaměstnavatel jej zanese do formuláře, který je na webu MPO. Chce-li zaměstnavatel vydávat zaměstnancům potvrzení např. pro kontrolu a zajištění plynulého vstupu na pracoviště, je to zcela na jeho zvážení a forma není stanovena. Případné potvrzení však může sloužit pouze pro účely daného zaměstnavatele, nikoliv pro prokazování se jinde.
  21. Jakým způsobem vyzvat zaměstnance, aby podstoupil test? Aby nedošlo k tomu, že se zaměstnanec odvolá na to, že nebyl řádně vyzván.
    Mimořádné opatření MZČR stanoví povinnost zaměstnavatelů vyzvat své zaměstnance. Forma je tedy na každém z nich (e-mail, intranet, nástěnka, prostřednictvím vedoucího pracovníka apod.).
  22. Když do firmy přijde kandidát na výběrové řízení (tedy není ještě zaměstnancem firmy), musí být otestován nebo se musí on sám prokázat negativním testem? Bude možno jej otestovat a uplatnit si nárok na dotaci?
    Uchazeč při pohovoru není zaměstnancem a nevykonává práci, takže z hlediska výkladu mimořádného opatření jej není třeba testovat. Pro zvýšení účinnosti opatření to však lze doporučit a je nezbytné dodržet všechny ostatní mimořádná opatření týkající se shromažďování osob a hygienická opatření. Zcela jistě však nelze uplatnit nárok na příspěvek za období, kdy ještě nebyl zaměstnancem či zde nevykonával práci z jiného titulu.
  23. Pokud firma nebude požadovat kompenzaci za testy od zdravotní pojišťovny, musí někde evidovat zaměstnance, kteří jsou negativní a tuto evidenci někam posílat?
    Evidenci vést musí, povinnost je zakotvena v mimořádném opatření MZd. Pokud nebude zaměstnavatel žádat o příspěvek, nemusí evidenci nikam posílat a měl by ji mít pouze připravenou pro případ kontroly dodržování mimořádných opatření.
  24. Je pracovník inspekčního orgánu, který vykonává pracovní úkony na pracovišti zaměstnavatele společně s jeho zaměstnanci (přítomnost kontrole, sepsání protokolu, projednání nálezu) povinen prokázat, že splnil testovací povinnost dle vládního opatření?
    Povinnost kladená na „další osoby, které na základě jiného právního vztahu, než je pracovněprávní vztah, vykonávají práci nebo obdobnou činnost na pracovišti zaměstnavatele společně s jeho zaměstnanci“ se nevztahuje na osoby, které vykonávají kontrolní nebo inspekční činnost u daného zaměstnavatele. U těchto osob tak zaměstnavatel nejen, že nemá povinnost zajistit testování, ale ani nemá právo po nich vyžadovat prokázání se testem. Tyto osoby nevykonávají práci nebo obdobnou činnost se zaměstnanci zaměstnavatele, neboť smyslem jejich činnosti je jiná práce, než je předmět činnosti zaměstnavatele. Inspekce nebo kontrola není spolupráce. Nicméně je třeba připomenout, že i tyto osoby podléhají povinnosti testování, avšak ve vztahu k jejich zaměstnavateli.

Zpět na rozcestník dotazů k Testování ve firmáchZpět na obsah konkrétních dotazů

3.   COVID 2021

Vláda dne 8. března 2021 schválila program COVID 21. Vyhlášení výzvy bude následovat v průběhu března. Příjem žádostí bude zahájen v dubnu.

Cílem Programu je zmírnění negativních dopadů omezení spojených s opatřeními v boji proti pandemii nemoci COVID 19 na podnikatelské subjekty v České republice, spočívajících především v razantním poklesu tržeb za rozhodné období oproti srovnávacímu období alespoň o 50 %.

Základní parametry programu COVID 2021

  1. Požádal jsem již o kompenzační bonus, mohu požádat o podporu v Programu?
    Souběh čerpání nového kompenzačního bonusu (zákon č. 95/2021 Sb.) a podpory z Programu je zcela zakázán (v případě OSVČ i v případě společníků společnosti s ručením omezeným). Žádost o dotaci v Programu však je možné podat, i když si žadatel již o kompenzační bonus za část období 11. ledna až 31. března 2021 požádal. Je na jeho odpovědnosti, aby postupoval podle zákona o kompenzačním bonusu, a tedy o skutečnosti, že nemá nárok na čerpání kompenzačního bonusu, informoval svého správce bonusu (u kterého o něj požádal) a požádal o zastavení řízení o žádosti. V případě, že již došlo k vyplacení kompenzačního bonusu, správce bonusu na základě tohoto oznámení doměří platebním výměrem jeho vrácení. Co se „starého“ kompenzačního bonusu (zákon č. 461/2020 Sb.) týká, souběh možný je. V případě žadatele OSVČ bez omezení, v případě společníka společnosti s ručením omezeným nesmí být tento společník zahrnut mezi zaměstnance, za které se o podporu žádá.
  2. Jaký je rozdíl v podmínkách pro žadatele mezi tímto Programem a programem COVID – Gastro – Uzavřené provozovny?
    V programu nejsou omezeny sektory podnikání a nedokládá se omezení provozovny. Žádat o podporu mohou všichni podnikatelé, včetně výrobních firem. Vstupní podmínkou je ale pokles tržeb alespoň 50 %.
  3. Jsem OSVČ, nemám žádné zaměstnance ani spolupracující osoby, mám nárok čerpat dotaci v Programu?
    Ne, dotace se počítá pouze za zaměstnance v pracovním poměru, spolupracující osoby a jednatele se smlouvou o výkonu funkce jednatele. Žadatel musí mít alespoň jednu takovou osobu s úhrnnou výší alespoň jednoho plného úvazku (FTE), tedy např. jednoho zaměstnance na plný úvazek nebo dva zaměstnance na poloviční úvazek apod.
  4. Mohu požádat o podporu za zaměstnance v pracovní neschopnosti, na mateřské nebo rodičovské dovolené apod.?
    Ano, pokud splňuje ostatní podmínky, zejména byl zaměstnancem v pracovním poměru k 11. 1. 2021, přihlášeným k tomuto datu k platbě pojistného na České správě sociálního zabezpečení.
  5. Lze žádat za osoby zaměstnávané na DPP / DPČ?
    Nelze, dotace se počítá pouze za zaměstnance v pracovním poměru, spolupracující osoby a jednatele se smlouvou o výkonu funkce jednatele.
  6. Lze žádat za zaměstnance, kterým skončil pracovní poměr např. 31. prosince 2020? Lze žádat za zaměstnance přijaté např. v únoru 2021?
    Rozhodný termín pro výpočet výše dotace je 11. ledna 2021. Lze tedy započítat pouze osoby zaměstnané k tomuto datu. Nelze započítat ani zaměstnance, se kterými byl ukončen pracovní poměr před tímto termínem, ani přijaté po tomto termínu. Naopak lze na celé období žádat o podporu i za zaměstnance, kterým skončil pracovní poměr po 11. lednu.
  7. Kdo je spolupracující osoba?
    Podle § 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů: spolupracující manžel/ka nebo osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nebo člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu. V každém případě musela být takováto osoba k 11. 1. 2021 nahlášena na České správě sociálního zabezpečení.
  8. Je možno požádat o dotaci za sebe jakožto jednatele firmy?
    Možné to je za předpokladu, že jednatel má smlouvu o výkonu funkce jednatele (a byl z tohoto titulu přihlášen k platbě pojistného na České správě sociální zabezpečení). Pokud má jednatel standardní zaměstnaneckou smlouvu, počítá se jako standardní zaměstnanec a lze na něj o podporu požádat.
  9. Mohou o podporu žádat i jiné právní formy, než fyzické osoby (podnikatelé) a obchodní společnosti, tedy např. spolek, sdružení, nezisková organizace apod.?
    V zásadě ano, podle podmínek výzvy může žádat jakákoli právnická osoba zřízená podle soukromého práva vykonávající podnikatelskou činnost, která splní všechny ostatní podmínky výzvy. Z veřejnoprávních právnických osob mohou žádat pouze příspěvkové organizace. Nezpůsobilí k podpoře jsou tak žadatelé typu kraj, obec, vysoká škola, veřejná výzkumná instituce apod.
  10. Může požádat o dotaci firma, která má nedoplatky, ale má sjednán splátkový kalendář?
    Ano.
  11. Lze podporu kombinovat s dalšími COVID programy?
    Podporu nelze za stejné období kombinovat s podporou z programů COVID – Nepokryté náklady, AGRICOVID, COVID Kultura, COVID – SPORT III Lyžařská střediska. V případě čerpání podpory z programu COVID – Ubytování II (výzva s rozhodným obdobím 22. října 2020 až 22. ledna 2021) lze podporu kombinovat s tím, že rozhodné období ve Výzvě je až od 23. ledna 2021.
  12. Jak mám vypočítat výši úvazku, pokud pracuji na směny, nebo 6 hodin denně, nebo na čtvrtinový úvazek, nebo každý měsíc jinak?
    Jako plný pracovní úvazek počítáme 8 hodin denně, resp. 40 hodin týdně. Čtvrtinový úvazek tedy představuje koeficient 0,25, smlouva na 6 hodin denně představuje 0,75 (6 děleno 8). Pokud se výše úvazku v čase měnila, je třeba vypočítat reálnou výši úvazku za leden 2021.
  13. Jak mám vypočítat výši úvazku spolupracující osoby či jednatele se smlouvou o výkonu funkce jednatele?
    Zde neexistuje univerzální pravidlo. Výše úvazku by měla být přiměřená vykonávaným činnostem. U spolupracující osoby lze zpravidla uznat plný úvazek, v případě jednatele úvazek odpovídající činnostem uvedeným ve smlouvě. Nesmí dojít např. k tomu, že by na sebe jeden jednatel čerpal podporu celkem na více než jeden plný úvazek, pokud by žádal za několik firem.

Zpět na obsah konkrétních dotazů

4.   COVID – Nepokryté náklady

Vláda dne 8. března 2021 schválila program COVID – Nepokryté náklady. Vyhlášení výzvy bude následovat. Příjem žádostí bude zahájen v dubnu.

Záměrem programu je pomoci podnikatelským subjektům, jejichž obrat kvůli pandemii koronaviru poklesl během rozhodného období nejméně o 50 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2019, s úhradou části nákladů/výdajů, které nejsou pokryty výnosy/příjmy. Výše podpory činí 60 % nepokrytých fixních nákladů. Limit na žadatele činí 40 mil. Kč v jedné výzvě programu.

Základní parametry programu COVID – Nepokryté náklady

  1. Je možné podporu kombinovat s podporou v programu COVID 2021?
    Ne, tyto programy nejsou navzájem kombinovatelné.
  2. Je možné čerpat program COVID Nepokryté náklady  pouze za období 1. 2. 2021 – 31. 3. 2021? V lednu jsme čerpali COVID Gastro (10 dní ledna) a COVID Ubytování II (22 dní ledna). V takovém případě  bychom samozřejmě všechny náklady vztahovali pouze na období 1. 2. – 31. 3. 2021.
    Rozhodným obdobím v programu COVID Nepokryté náklady je období od 1. ledna 2021 do 31. března 2021. Není možné žádat o podporu pouze na část tohoto období. V případě, že žadatel žádal o podporu v jiných programech, konkrétně COVID Gastro a COVID Ubytování II, může následně žádat i o podporu v rámci programu COVID Nepokryté náklady. Je však nutné obdržené dotace (případně, pokud dotace zatím nebyla vyplacena, uvede výši dotace, o kterou v daném programu žádá) v jejich poměrné výši uvést v Přehledu o dotacích a snížit o ně výslednou ztrátu.
  3. Dle bodu 8.7 Výzvy COVID – Nepokryté náklady není možné podporu z programu kombinovat s Kompenzačním bonusem. To je jasné u OSVČ, kdy OSVČ = firma, tedy není možné žádat v obou dvou programech. Je ale možné čerpat Kompenzační bonus pro jednatele malých s.r.o.? Dá se to vykládat tak, že o COVID – Nepokryté náklady žádá společnost a o Kompenzační bonus žádají společníci (fyzické osoby), tedy je v tomto případě možné žádat o oba programy?
    Ne, takto to vykládat nelze. Uvedený výklad by byl v rozporu se zákonnou úpravou, na jejímž základě je podnikatelům kompenzační bonus vyplácen. Kompenzační bonus za období prvního čtvrtletí roku 2021 je vyplácen na základě zákona č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 a zákona č. 95/2021 Sb., o kompenzačním bonusu pro rok 2021. Oba dva obsahují ustanovení určující, kdy podnikateli nevznikne nárok na vyplacení kompenzačního bonusu. V případě zákona č. 461/2020 Sb. jde o ustanovení § 8, v případě zákona č. 95/2021 Sb., o ustanovení § 9 zákona. Žadatel nemá nárok na vyplacení kompenzačního bonusu, pokud mu byla vyplacena jakákoli jiná podpora, s výjimkou podpory poskytované v rámci programu Antivirus nebo programu tento program nahrazujícího, a podpory, která slouží k úhradě nájemného a podpory v rámci programu Ošetřovné pro OSVČ.
    Žadateli o podporu ve formě kompenzačního bonusu mohou být jak OSVČ, tak společníci s.r.o. (nikoliv jednatelé, ti způsobilými žadateli, nejsou-li zároveň i společníky, nejsou). Výluka § 9, resp. § 8 v případě zákona č. 461/2020 Sb., hovoří obecně o podmínkách, kdy subjektu kompenzačního bonusu na něj nevznikne nárok; společníci s.r.o. jsou pak výslovně uvedeni v § 9 odst. 1 písm. d) zákona, a tedy nejsou nikterak vyděleni.
    Společníkům s.r.o. je dotace v podobě kompenzačního bonusu přidělena právě protože jsou společníci daného s.r.o. Jinými slovy, pokud by nebyli společníky s.r.o., na kompenzační bonus by nedosáhli. Protože je tato dávka ze své samé podstaty spjata s danou s.r.o., je nutné kompenzační bonus za rozhodné období buď následně navrátit, anebo žádost do programu nepokryté náklady nepodávat a kompenzační bonus si ponechat. Je na Vašem uvážení, jaká varianta je pro Vás výhodnější.
  4. Jak to, že není možná kombinace s kompenzačním bonusem, když se v zákoně umožňuje souběh s podporou nájemného? Myslel jsem, že podpora, která slouží k úhradě nájemného, je v současnosti COVID-Nepokryté náklady, jakožto nástupce dřívějšího programu COVID-Nájemné.
    Ano, podpora z programu Nepokryté náklady může být použita i na úhradu nájemného, není k tomu nicméně výslovně určena. Jedná se o plošnou podporu na nepokryté náklady podnikatelů, kam mohou, ale nemusí, spadnout náklady na nájemné. Protože tedy nejde z podstaty programu o sektorovou podporu nájemného podnikatelů, nelze ji kombinovat s podporou ve formě kompenzačního bonusu.
  5. Kompenzační bonus mám tedy vrátit až ve chvíli, kdy by se rozhodlo, že nám v rámci programu COVID – Nepokryté náklady budou prostředky přiděleny? Chápu to takto správně? Není tedy potřeba kompenzační bonus navracet teď hned před podáním žádosti?
    Ano, chápete to správně; v okamžiku přiznání dotace z programu Nepokryté náklady se totiž dostanete do rozporu se zákonem o kompenzačním bonusu, jehož podmínku již nebudete splňovat, a řešením uvedeného rozporu je buď navrácení dotace z programu Nepokryté náklady, anebo kompenzačního bonusu. Rozhodně jej tedy nenavracejte ještě před podáním žádosti. Pro další informace ohledně vrácení kompenzačního bonusu se obraťte na Finanční správu.
  6. Započítává se do Výkazu zisku a ztrát i náhrada mzdy čerpaná z programu Antivirus, nebo se podpořené mzdové náklady vylučují z upraveného Výkazu?
    Do Upraveného výkazu zisku a ztrát se započítají mzdové náklady (i ty podpořené z programu Antivirus) s tím, že osobní náklady na zaměstnance v dané pozici v přepočtu na jeden měsíc nesmí překročit průměrné měsíční osobní náklady na tuto pozici v roce 2019, nebo v roce 2020. Následně se do Přehledu o dotacích (tabulka 3 Přílohy 2 Výzvy) započítá podpora obdržená v rámci programu Antivirus A, B nebo A Plus v poměrné výši. O souhrnnou výši dotací v tabulce 3 Přílohy 2 Výzvy se následně sníží výsledná ztráta (nepokryté náklady).
  7. Ve výzvě je uvedeno, že je třeba zohlednit požádané a obdržené dotace. Požádali jsme o podporu v programu COVID Ubytování II, ale od února je to zatím bez vyřízení. Jak máme tedy započítat tuto dotaci?
    Na tento případ je ve Výzvě výslovně pamatováno: „Žadatel sníží ztrátu prokázanou Upraveným výkazem dle této Přílohy 2 Výzvy o součet dotací uvedených v Přehledu o dotacích. Do tohoto součtu se zahrnují i dotace, o které má žadatel požádáno, ale není o nich ještě rozhodnuto. Celkový přehled je uveden v Tabulce 4a, nebo 4b.“ Z dotace si započítáte pouze poměrnou částku za překryv rozhodných období, dle tabulky Přehled o dotacích (tedy 22 dnů v lednu 2021, neboť rozhodné období programu COVID Ubytování II je do 22. ledna 2021).
    V rámci žádosti je v souladu s podmínkami bodu 3.12. Dočasného rámce Evropské komise třeba přiznat mimo jiné i veškeré dotace podle bodu 3.1. Dočasného rámce, u kterých je překryv rozhodných období s rozhodným obdobím programu Nepokryté náklady. Proto, abyste nebyli z Výzvy vyřazeni, namísto přiznané dotace z programu Ubytování uvedete tu částku, o kterou jste v programu požádali, ačkoli Vám ještě nebyla přidělena. Jinými slovy, bude se s ní pro účely výpočtu dotace z programu Nepokryté náklady počítat, jako by Vám již přiznána byla. Pokud ji neuvedete, a přesto požádáte, dostanete se do rozporu s podmínkami Výzvy a dotace Vám nebude udělena; pokud bude na základě následných kontrol zjištěno, že částky dotací jsou výsledně vyšší, než kolik jste uvedl v Přehledu o dotacích (včetně částek dotací, o nichž v době podání žádosti v rámci této Výzvy nebylo rozhodnuto, tedy na základě konečného rozhodnutí byla stanovena jiná částka, než o kterou jste v programu Ubytování žádal a kterou jste uvedl do Přehledu o dotacích) přistoupíme k částečnému nebo úplnému odnětí dotace, v souladu s čl. 18 Výzvy.
  8. Za loňský rok jsme čerpali dotaci COVID – cestovní kanceláře (rozhodné období 20. 2. – 10. 10. 2020), v současné chvíli bychom rádi požádali o dotaci COVID – Nepokryté náklady, ale během jejího rozhodného období jsme obdrželi právě tuto první dotaci (přišla 3. 2. 2021). Je nutné jí tedy započítat do tržeb v tomto období, nebo jí pro účely výpočtu můžeme vyjmout?
    Do Přehledu dotací (viz tabulka 3 Přílohy 2 Výzvy) se uvádí ty dotace, které žadatel získal (příp. o něž požádal a není o nich ke dni podání žádosti rozhodnuto) za rozhodné období (1. 1. 2021 – 31. 3. 2021) nebo jeho část. Program COVID – Cestovní kanceláře nemá překryv v rozhodném období, proto se do Přehledu dotací neuvádí, i když k jeho vyplacení došlo až v 1.Q 2021. Rozhodující tedy není okamžik, kdy je dotace vyplacena, ale to, zda se jiný program, v rámci nějž bylo žádáno o podporu, svým rozhodným obdobím překrývá s rozhodným obdobím Nepokrytých nákladů.
  9. Mohou o podporu v rámci programu COVID – Nepokryté náklady žádat také spolky/nadace/nestátní neziskové organizace/školské právnické osoby?
    Ano, za předpokladu, že splňují podmínky Výzvy, tedy že jde o oprávněné žadatele dle čl. 5, tedy podnikatele, vykonávající svou činnost na základě zákona o živnostenském oprávnění, nebo obdobným způsobem, kteří jsou za rozhodné období ve ztrátě a kterým poklesl obrat za rozhodné období oproti srovnávanému období minimálně o 50 %. Na právní formě žadatele nám nezáleží.
  10. Jsme společnost, která má vícero provozoven/různou podnikatelskou činnost, vše pod jedním IČO. Ztrátu jsme zaznamenali pouze u některé ze svých činností, zbylé byly v provozu, bez ztráty/s poklesem obratu, který byl nižší, než 50 %. Můžeme žádat o podporu v programu COVID – Nepokryté náklady pouze na tu na naši činnost/na ty naše provozovny, kde jsme ztrátu/pokles obratu nejméně o 50% zaznamenali? Lze oddělit naše podnikatelské činnosti/provozovny pro účely podpory?
    Při posuzování poklesu obratu se hledí na podnikatele jako celek. Nelze oddělovat podnikatelovu činnost. Pokud podnikatel není ve ztrátě a nesplňuje podmínku poklesu obratu za rozhodné období v porovnání se srovnávacím období minimálně o 50 % dle čl. 5 Výzvy, a to za celou společnost (za celé IČO), tedy veškeré provozovny/celou svou podnikatelskou činnost, není oprávněným žadatelem v programu.
  11. Mohu do nepokrytých nákladů dát zaplacené sociální a zdravotní pojištění OSVČ?
    Náklady na zdravotní a sociální pojištění se zahrnují do Upraveného výkazu zisku a ztráty, viz řádek 11 Tabulky 1 Přílohy 2 Výzvy.
  12. Cestovní kanceláře účtují ve zvláštním režimu, příjmy za služby do odletu klientů jsou v zálohách a nejsou tedy tržbami. Mohou je počítat do výnosů?
    Jak je uvedeno v Příloze 2 Výzvy, žadatelé uvedou do Upraveného výkazu náklady a výnosy za Rozhodné období při respektování účetní zásady věcné a časové souvislosti tak, jak požaduje § 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který stanoví „Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí.“
    Pouze pro účely Výkazu o poklesu obratu jsou přijaté zálohové platby za služby, které plátci DPH účtují ve zvláštním režimu pro cestovní službu dle §89 zákona o DPH, považovány za výnosy a lze je pro účely prokázání poklesu výnosů zahrnout do Výnosů z vlastních výkonů a zboží. V případě, že tak bude učiněno, je nutné je takto zahrnovat do rozhodného i srovnávacího období. Jinými slovy, pokud žadatel chce uplatnit zálohy za rozhodné období, musí zahrnout i ty zálohy, které obdržel ve srovnávacím období.
  13. Je potřeba mít podklady dotace ověřené auditorem, anebo postačí účetní?
    Upravený výkaz zisku a ztrát musí být ověřen statutárním auditorem nebo auditorskou společností pouze v případě, že ztráta prokázaná žadatelem dle Výsledku hospodaření před zdaněním a před započtením dotací (viz řádek 49 Tabulky 1 Přílohy 2 Výzvy nebo u daňové evidence rozdíl příjmů a výdajů) Upraveného výkazu za Rozhodné období je vyšší než 5 mil. Kč.
  14. Ve Výzvě je uvedeno, že pokud ztráta přesáhne 5 milionů Kč, je potřeba doložit i zprávu od auditora. Rozumíme správně, že je myšlena ztráta před zohledněním přijatých podpor? Naše celková ztráta z podnikání činila -6 mil Kč, získali jsme podpory ve výši 4 mil Kč. Celková ztráta po zohlednění přijatých podpor je tedy -2 mil Kč. Je i tak je potřeba doložit zprávu auditora?
    Ano, ověření Upraveného výkazu zisku a ztráty a Zpráva auditora je v takovém případě třeba. Pro toto určení je rozhodující ztráta podle Upraveného výkazu, kam se podpora ještě nezapočítává: „V případě, že ztráta prokázaná žadatelem dle Výsledku hospodaření před zdaněním (viz řádek 49 Tabulky 1 nebo u daňové evidence rozdíl příjmů a výdajů) Upraveného výkazu za Rozhodné období je vyšší než 5 mil. Kč, musí být Upravený výkaz ověřen statutárním auditorem nebo auditorskou společností (dále pro obě varianty společně jen „auditor“) podle této Přílohy 2 Výzvy oddílu D.“
  15. Vstoupí zálohy, které měsíčně platíme za energie/nájemné/leasing, do upraveného výkazu zisků a ztrát? Vyúčtovací faktury máme 1x ročně, takže v nákladech průběžně nejsou.
    Platí princip věcné a časové souvislosti, proto je třeba vycházet ze skutečné reálné spotřeby za Rozhodné období. Pokud není ještě energie za Rozhodné období vyfakturována, může žadatel spotřebu energie za Rozhodné období odhadnout (a to v případě podvojného účetnictví, nikoliv v případě daňové evidence) a tento účetní odhad podložit pro účely výkazu a případnou kontrolu. Leasingové splátky mohou být zahrnuty pouze do výše dle právních předpisů upravujících daň z příjmů, opět při respektování účetního principu věcné a časové souvislosti.
  16. Jak postupovat v případě, když OSVČ uplatňuje výdaje procentem z příjmů (paušální výdaje)?
    Pokud podnikatel nevede účetnictví, ale pouze daňovou evidenci, je třeba, chce-li podat žádost do programu Nepokryté náklady, do Upraveného výkazu zahrnout skutečné příjmy a výdaje za Rozhodné období vstupující do daňového základu/do dílčího základu daně z podnikání, a to na základě daňové evidence vedené dle § 7b zákona o daních z příjmů. Jako Upravený výkaz předloží přehled skutečných příjmů a výdajů za Rozhodné období v sumarizované podobě a členění dle § 7b zákona o daních z příjmů.
    Pokud uplatňuje výdaje procentem z příjmů, tedy uplatňuje tzv. paušální výdaje, nemůže žádost do programu bez dalšího podat. Paušálními výdaji pro účely podmínek Výzvy totiž nelze doložit ztrátu, ani pokles obratu za rozhodné období. V takovém případě je tedy třeba doložit skutečné příjmy a výdaje, které podnikatel za rozhodné a srovnávací období měl, a zpracovat podle nich Upravený výkaz zisku a ztrát. Není-li toho schopen, nemůže o podporu v programu žádat.
  17. Spadají do nákladů splátky půjček?
    Splátky půjček a úvěrů nejsou nákladem. Nákladem jsou úroky z půjček, bankovní poplatky spojené se získáním půjčky apod.

Zpět na obsah konkrétních dotazů

5.   Ošetřovné pro OSVČ II

Výzva za únor 2021 byla zveřejněna 18. 3. 2021, příjem žádostí byl zahájen 19. 3. 2021 a ukončen bude 19. 4. 2021.
POZOR! Nově nelze ošetřovné kombinovat s Kompenzačním bonusem vypláceným Ministerstvem financí podle zákona č. 95/2021 Sb. o kompenzačním bonusu pro rok 2021.

Výzva za leden 2021 a 21. a 22. prosince 2020 byla zveřejněna 9. 2. 2021, příjem žádostí byl zahájen 10. 2. 2021 a ukončen bude 11. 3. 2021.
Výzva za období 1. až 30. listopadu 2020 byla zveřejněna 18. 12. 2020, příjem žádostí byl zahájen 21. 12. 2020 a ukončen 21. 1. 2021.
Výzva za období 14. až 31. října 2020 byla zveřejněna 5. 11. 2020, příjem žádostí byl zahájen 9. 11. 2020 a ukončen 9. 12. 2020.

Dotazy je možné zasílat na osetrovne@mpo.cz

  1. Co mám udělat pro úspěšné proplacení dotace?
    Je nutné si pozorně přečíst Výzvu na webu MPO. Žádosti jsou hodnoceny průběžně, v případě zjištění nesprávných údajů je vyzván žadatel k doplnění datovou schránkou nebo emailem, což prodlužuje hodnocení. Důležité je proto pečlivě zkontrolovat všechny údaje, které žadatel uvádí do žádosti – zejména RČ a číslo bankovního účtu. Také zda odpovídají skutečnosti dle živnostenského rejstříku a dalších rejstříků.
    Neposílejte žádost vícekrát, podání více žádostí komplikuje a prodlužuje hodnotící proces. 
    Pokud posíláte žádost poštou, žádost prosím nesešívejte.
  2. Mohu si zažádat o dotaci, když jsem OSVČ, starám se o dítě do 10 let a pobírám částečný invalidní důchod?
    Ne v tomto případě nemáte na ošetřovné nárok, pokud nejste OSVČ na hlavní činnost. OSVČ pobírající invalidní důchod jsou osoby podnikající na vedlejší činnost. Nezohledňuje se, zda pobírají invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo pro invaliditu druhého stupně nebo pro invaliditu prvního stupně.
  3. Má rodič nárok na ošetřovné během ředitelského volna, prázdnin?
    Nemá. Jsou však propláceny víkendy a státní svátky.
  4. Má rodič nárok na ošetřovné, pokud ponechá dítě doma dobrovolně (např. ze zdravotních či  rodinných důvodů)?
    Nemá.
  5. Za jak dlouho dostanu dotaci za listopad proplacenou?
    Vzhledem k vysokému počtu žádostí je třeba počítat, že vyřízení žádosti potrvá více než 14 dní od doručení, v případě doplnění se proces prodlužuje. Vyřizování žádosti se výrazně prodlouží, pokud není žádost poslaná na správném formuláři MPO.
  6. OSVČ má spolupracující osobu (manželku). Může ona žádat o ošetřovné?
    Pokud je spolupracující osoba na hlavní činnost tak ano, pokud však má ošetřovné ze zaměstnaneckého poměru, tak ne. K žádosti je nutné uvést také IČ osoby, se kterou žadatel spolupracuje.
  7. Kdo může žádat o ošetřovné v případě střídavé péče? Který z rodičů a na základě kterých kritérií.
    U rozvedených rodičů v případě střídavé péče o dítě stanovené rozhodnutím soudu může rodič při splnění podmínek nároku čerpat ošetřovné za dny, ve kterých o dítě pečuje. Ošetřovné pro OSVČ poskytují za jednotlivé dny, kdy měl rodič dítě ve své péči. Po tuto dobu nemá nárok na ošetřovné druhý rodič. Ke střídání a pobírání dávky nemůže dojít v rámci jednoho kalendářního dne (např. by si rodič-OSVČ nahlásil ½ dne a další ½ zaměstnanec). Střídání rodičů se je možné doložit prostřednictvím předepsaného tiskopisu dostupného na www.cssz.cz, na kterém rodiče uvedou dny, během kterých se o dítě každý z nich staral. Střídají-li se v péči o dítě osoby (rodiče) žijící společně s dítětem v jedné domácnosti, platí pro nárok na ošetřovné obdobné podmínky jako v případě rozvedených rodičů. O ošetřovné z nemocenského pojištění nemusí žádat pouze rodič, ale jakákoli osoba, která žije s dítětem ve společné domácnosti (např. babička).
  8. Žádost o ošetřovné pro OSVČ, vyplňují se tam všechny děti, nebo pouze to na které se čerpá?
    Je nutné uvést všechny děti žijící s žadatelem ve společně hospodařící domácnosti. Ošetřovné však lze čerpat pouze na jedno dítě ve společně hospodařící domácnosti. Zároveň však nesmí být čerpán rodičovský příspěvek na jiné dítě ve stejné domácnosti.
  9. Jakým způsobem lze žádost opravit, když je uvedeno špatné DIČ, nebo jiný povinný údaj (např. číslo účtu)? Je nutné znovu žádost vyplnit?
    Neposílejte žádost podruhé, ale počkejte na výzvu k opravě.
  10. OSVČ má nedoplatky u ČSSZ a zdravotní pojišťovny, ale u jedné instituce má schválen splátkový kalendář a obou institucí má podanou žádost o prominutí. Je možné žádat o ošetřovné pro OSVČ?
    Obecně pohlížíme na osobu, která má povolené splátky, či odklad, jako na bezdlužnou, a ošetřovné přiznáváme. Nicméně pokud má podanou žádost o prominutí, má pravděpodobně stále nedoplatky. Tím pádem by ošetřovné nebylo přiděleno.
  11. OSVČ měla dluh na sociálních odvodech. Chtěla by na konci dubna doplatit. Bude moci žádat za březen, i když v té době dluh měla? Bude to stejně u žádosti za duben?
    Bude moci žádat za dny, kdy neměl žádný závazek, tedy až následujícího dne, kdy dluh splatí. Doporučujeme k žádosti oddlužení doložit.
  12. Jakým způsobem bude MPO postupovat v případě, že se žádost zaslaná poštou ztratila?
    O přijetí pošty se potvrzení nevydává. Sledování zásilek je dostupné zde: www.postaonline.cz/trackandtrace. MPO neodpovídá za doručení zásilek. V případě ztráty zásilky, kterou žadatel odeslal na MPO, je třeba postupovat podle reklamačních pravidel doručovatele. Doporučujeme poslat datovou schránkou anebo zaslat doporučený dopis a mít doklad o zaslání poštou.
  13. OSVČ zaslala žádost nejprve emailem s ověřeným podpisem. Dostala vyrozumění o odstranění nedostatků, načež poslala vše znovu již doporučenou poštou.
    Při zaslání je důležité uvést do předmětu kód začínající #. Toto potvrzení je možné zaslat emailem, vždy uvádějte také Vaše IČ a DIČ. Při opravě vždy postupujte podle pokynů ve výzvě k opravě.
  14. Kde naleznu informace k Ošetřovnému pro OSVČ?
    Veškeré informace jsou na stránkách www.mpo.cz/osetrovneosvc
  15. Co mám dělat – poradíte mi, jak vyplnit formulář?
    Pečlivě si přečtěte instrukce týkající se výzvy, poté přejděte k vyplnění formuláře.
  16. Mohu podat na formuláři ČSSZ?
    Nikoli podat můžete jen na formuláři, který naleznete na stránkách www.mpo.cz/osetrovneosvc
  17. Je potřeba potvrzení o škole, školce, potvrzení o karanténě?
    V případě, že je zařízení uzavřeno z důvodu nařízení hygienické stanice či zřizovatele musí k žádosti žadatel doložit potvrzení o uzavření s uvedením období, kdy bylo zařízení uzavřeno (např. sken emailu).
  18. Lze kombinovat ošetřovné pro OSVČ s dalšími podpůrnými programy?
    Dotaci ošetřovné za měsíc únor není možné kombinovat s kompenzačním bonusem Ministerstva financí. Nadále je možné kombinovat s Covid – kultura a Covid – nájemné.
  19. Je možné podat žádost zpětně?
    Ne, není to možné. Žádosti je možné podávat pouze v termínech daných výzvou. Za jedno období je možné podat pouze jednu žádost.
  20. Jakým způsobem zrušit, vzít zpět žádost o ošetřovné pro OSVČ?
    Napište email na osetrovne@mpo.cz, do předmětu napsat „Storno ošetřovné říjen“, nicméně je nutné poslat žádost o zrušení žádosti oficiálně písemně nebo datovou schránkou přímo na Ministerstvo průmyslu a obchodu, adresa Na Františku 32, 110 15 Praha 1. Pokud zasíláte dotaci zpět na účet MPO do poznámky vždy uveďte důvod vracení.

Zpět na obsah konkrétních dotazů

6.   COVID – Veletrhy/kongresy

Cílem programu je sektorově zaměřená podpora firmám podnikajícím v oboru veletrhů, kongresů a souvisejících B2B eventových akcí. Sektorově zaměřená podpora COVID – Veletrhy/kongresy má za cíl udržení infrastruktury, firem a navazujících organizačních, servisních, asistenčních a technických služeb.

Podrobnosti programu COVID – Veletrhy/kongresy

  1. Pokud v  společnosti má majetkový podíl jiná společnost, v níž má majetkový podíl stát, či územní samosprávný celek, jsem společností s majetkovou účastí státu a mohu žádat nejvýše o 40 % nepokrytých nákladů, anebo ne?
    Jestliže se jedná o společnost s majetkovým podílem jiné soukromé společnosti, která je s majetkovou účastí státu, může žadatel zažádat o 60 % nepokrytých nákladů. Již se nejedná o společnost s přímou, ale „zprostředkovanou“ majetkovou účastí státu, či územního samosprávného celku. Uvedené platí i, pokud je společnost s majetkovou účastí v žádající společnosti vlastněna státem či územním samosprávným celkem ze 100 %.
  2. Lze program COVID – Veletrhy/kongresy kombinovat s kompenzačním bonusem?
    Ne, program není možné kombinovat s kompenzačním bonusem. Žadatel, který čerpal kompenzační bonus v režimu zákona č. 159/2020 Sb., na bonusová období v ustanovení § 5 zákona, je povinen započítat jej v rámci Přehledu o dotacích. Žadatel, který čerpal kompenzační bonus podle zákona č. 461/2020 Sb., na bonusová období uvedená v § 10, je povinen po poskytnutí dotace z Programu alikvotní část takto poskytnuté podpory, překrývající se s rozhodným obdobím, za nějž mu byla podpora v rámci Programu vyplacena, navrátit.
  3. Vztahují se kompenzace z programu i na půjčovny party stanů a vybavení tzn. židle, stoly, pódia, podlahy, jde-li o podnikatele přímo napojené na tento segment trhu, tedy zejména eventové akce?
    Záměrem programu je pomoci subjektům z oblasti veletržního, kongresového a eventového byznysu, přičemž podpora má za cíl udržení infrastruktury, subjektů podnikajících v sektoru a navazujících organizačních, servisních, asistenčních a technických služeb. Pokud tedy jde o podnikatelský subjekt, který zajišťuje infrastrukturu podporovaných činností, třeba i poskytováním party stanů a vybavení, může o podporu v rámci programu požádat. Pokud je jeho činnost zaměřena i na subjekty mimo program, je nutné tuto činnost od podporované činnosti striktně oddělit. Podnikatel musí také splnit podmínku 3 realizovaných referenčních zakázek souvisejících s podporovanými činnostmi, tedy že dodával na veletrhy, kongresy, konference a eventy s požadovanou účastí nad 100 osob.
  4. Berou se podklady od naší účetní firmy jako hodnověrné, nebo je potřeba mít i ověření auditora? Nejsme ze zákona auditovanou společností a nezdá se nám účelné nyní audit provádět.
    Jak je uvedeno v podmínkách Výzvy, Výkaz o poklesu výnosů musí být podepsán statutárním orgánem žadatele a ověřen auditorem podle požadavků v Příloze 2 Výzvy. Ověření auditora je vyžadováno i u ostatních podkladů, jak ostatně ze znění Výzvy v rámci svého dotazu citujete.
    Jak se dále v Příloze 2 uvádí: „Ověření upraveného výkazu zisku a ztráty bude provedeno podle mezinárodního auditorského standardu pro ověřovací zakázky „ISAE 3000 Ověřovací zakázky, které nejsou auditem ani prověrkou historických informací“, a to jako ověřovací zakázka poskytující přiměřenou jistotu.“ Jednou z nutných příloh žádosti je též Zpráva nezávislého auditora o ověřovací zakázce, jejíž vzor je v Příloze č. 4 Výzvy. Ověření podkladů auditorem a předložení jeho Zprávy podle podmínek Výzvy je tedy nezbytné.
  5. Jsme hotel, který dosahuje výnosů jak z podporovaných, tak nepodporovaných činností. Pokud v poměru, v jakém dosahujeme tržeb za rozhodné období z podporovaných, tedy ubytování účastníků kongresů, vůči nepodporovaným činnostem (20 % ku 80 %) rozdělím i náklady na energii, atd., mohu podobně, tedy z 20 %, započítat i poměrnou podporu z programu COVID ubytování, která nám byla již vyplacena?
    Ano, pokud je společnost přesně schopna ve svém účetnictví oddělit náklady a výnosy na podporovanou činnost, od činnosti nepodporované, v uváděné cca 20 % výši, může společnost postupovat, jak je popsáno.
    Jak se uvádí v Příloze 2 Výzvy: V případě, že náklady jsou vynaloženy v Rozhodném období jak na dosažení výnosů z podporovaných činností, tak na dosažení jiných výnosů z jiných činností, než z podporovaných činností, a tyto náklady nelze k jednotlivým druhům výnosů z těchto činností přiřadit přímo ale pouze nepřímo (například energie, mzdové náklady, některé služby apod.), lze do nákladů na podporovanou činnost zařadit pouze poměrnou část takových nákladů a to ve stejném poměru jako je poměr výnosů z podporovaných činností vůči výnosům z jiných činností za účetní období 2019 (pokud podnikatelský subjekt zahájil podporovanou podnikatelskou činnost po 1. 1. 2019, lze pro určení tohoto poměru využít období od zahájení podporované činnosti do koce roku 2019, případně do 29. 2. 2020).
  6. Proč v programu chybí možnost srovnatelného období alespoň do roku 2018 jako mají OSVČ? Pokles obratu o min 30 % – takže firmy, které mají pokles, a přitom stále mají zisk, tak mají stále nárok na podporu?
    Podmínky programu jsou nastaveny s ohledem na podmínky poskytování podpory dle bodu 3.12. Dočasného rámce Evropské komise. Podpora OSVČ, například program COVID nájemné, či jiný, je nastavena z valné většiny podle bodu 3.1. Dočasného rámce. Podpory takto poskytované se liší jak výší možné podpory, která je pod bodem 3.12. Dočasného rámce násobně vyšší, tak i podmínkami, které jsou v případě bodu 3.12. přísnější. Proto je po žadatelích vyžadováno poskytnutí auditovaných účtů, a proto je také referenčním obdobím rok 2019. Jak totiž uvádí bod 3.12., odst. 87 Dočasného rámce, písm. b): „podpora je poskytnuta na základě režimu podnikům, které během způsobilého období utrpěly pokles obratu nejméně 30 % ve srovnání se stejným obdobím v roce 2019.“ Možnost porovnání s rokem 2018 tedy chybí ze samotné podstaty programu. Dle podmínek Dočasného rámce Evropské komise je možné srovnání poklesu tržeb pouze proti roku 2019.
    Vznik programu byl konzultován se zástupci všech tří sektorů, tedy veletržních správ, organizátorů a realizátorů výstav a veletrhů, kongresových center, organizátorů kongresů i eventovou asociací. Na základě konzultací byly nastaveny podmínky programu. Podmínky jsou komplexní, jednou z nich je i podmínka poklesu obratu o 30 %, respektive, jak je uvedeno ve výzvě, pokles výnosů z podporované činnosti minimálně o 30 % oproti stejnému období za rok 2019. Není to však jediná podmínka. Jak je uvedeno v bodu 2.3: „Program COVID – Veletrhy/kongresy je založen na kompenzaci nepokrytých nákladů, a to především na zbytkovou část ztráty, která nebyla pokryta kompenzacemi z jiných programů.“ Dále, jak lze vyčíst z bodu 3.3: „Nepokrytými náklady se pro účely Výzvy rozumí ztráta snížená o dotace poskytnuté žadateli o podporu notifikované dle bodu 3.1 Dočasného rámce Evropské komise , Antivirus A, B, A Plus nebo další dotace na způsobilé výdaje a prokazovaná dle bodu 3.2 Výzvy.“ Žadatel se musí za březen až říjen 2020 nacházet ve ztrátě; společnosti, které vykážou zisk, tedy ze samotné podstaty nastavení programu, jak je uvedeno výše, nemohou v rámci programu čerpat podporu.
  7. Z jakého důvodu není brán zřetel na roční výsledovku za rok 2020?
    Podle podmínek Dílčího rámce Evropské komise může být počátečním obdobím až březen 2020. V rámci diskuze se zástupci sektorů bylo jako rozhodné období zvoleno, jako kompromisní řešení, období od března do října 2020.
  8. Byla nám zamítnuta žádost v rámci jiného programu sektorové podpory. Můžeme požádat o podporu v rámci programu?
    Spadá-li činnost podnikatele mezi podporované činnosti, může podat na svou, z programu podporovanou činnost, přihlášku do programu. Pokud jim nebyla v rámci sektorového programu přiznána podpora, která by se rozhodným obdobím překrývala s podporou v programu Veletrhy, nemusí program zohledňovat v rámci Přehledu o dotacích. Podaná neúspěšná žádost o podporu v rámci jiného programu na překážku žádosti z programu COVID Veletrhy/kongresy není.
  9. Závisí vyplácení podpory z programu na rychlosti podání žádosti?
    To závisí na počtu podaných žádostí. Na Výzvu je alokováno omezené množství finančních prostředků, 600 milionů Kč; na jednoho žadatele může připadnout maximálně 20 milionů Kč. Jejich vyčerpání před ukončením Výzvy tedy nelze jako možnost vyloučit. S ohledem na to na pořadí podaných žádostí záleží. Pokud by již bylo podáno tak velké množství žádostí o podporu, že by bylo nepochybné, že jsou finanční prostředky na Výzvu vyčerpány, budou další žadatelé v pořadí o takové skutečnosti, tedy že skončili „pod čarou“, informováni. Jestliže by následně některý z žadatelů, který podal žádost přednostně, byl vyhodnocen jako neoprávněný žadatel, a jeho žádost byla zamítnuta, na jeho místo se dostane žadatel, který skončil první pod čarou.
    Obdobný postup bude i v případě, došlo-li by k přidělení dodatečných finančních prostředků nad rámec uvedených 600 milionů pro účely Výzvy.
  10. Podklad pro referenční zakázku má být objednávka od klienta, kopie smlouvy nebo faktura za event z účetnictví plus kontakty na zástupce klientů pro případné ověření zakázky?
    V systému po žadateli při podávání žádosti požadujeme pouze informace ohledně toho, o jaké akce se jednalo, kdy proběhly, kdo byl objednatel a kolik měly účastníků. Dále je třeba připojit krátký popis akcí. Pokud by hodnotitel žádosti považoval za nutné vyžádat si od žadatele podklady osvědčující uvedená tvrzení, bude jej kontaktovat; v takovém případě by se pak již dokládala kopie smlouvy, či faktura za event z účetnictví, případně jiné doklady.

Zpět na obsah konkrétních dotazů

7.  COVID-NÁJEMNÉ – Výzva 3

Žádosti je možné podávat od 5. února 2021 od 9:00 hodin do 8. dubna 2021  on-line, prostřednictvím informačního systému přístupného z adresy https://najemne.mpo.cz. Všechny formuláře a čestná prohlášení jsou přístupná v informačním systému MPO pro příjem žádostí.
Dotazy mohou být zasílány na covidnajemne@mpo.cz.

Základní parametry výzvy 3 programu COVID Nájemné

Dotazy k souběhu podpor a Dočasnému rámci (DR)

Základní informace najdete rovněž na webu ÚOHS.

  1. Jak se limit „800 000 / 1 800 000 EUR na podnik“ počítá? Na příjemce?
    Dle ustanovení bodu 11 Sdělení o pojmu státní podpora se za podnik považuje hospodářská entita. Tedy dle judikatury ESD EU by se limit měl počítat na hospodářskou jednotku – tj. skupinu, pokud není v rozhodnutí EK stanoveno jinak.
  2. Je limit 800 000 EUR / 1 800 000 EUR počítán na členský stát, tj. započítávají se do limitu také podpory, které podnik (skupina) obdržela od jiných členských států?
    Limit se vztahuje na členský stát. Tj. podnik, resp. skupina (hospodářská jednotka) může od každého členského státu obdržet podporu dle bodu 3.1 DR ve výši 800 tis. EUR / 1 800 000 EUR.
  3. Jak stanovit volný limit dle bodu 3.1 DR pokud zároveň člen skupiny čerpal dle uvedeného bodu DR v zahraničí?
    Limit je stanovený pouze na členský stát. Tedy podpory poskytnuté od jiných čl. států se do limitu nezapočítávají.
  4. Jak se prakticky (aplikuje na žadatele) určí „jeden podnik“ (skupina)?
    Dle Dočasného rámce se skupina – hospodářská jednotka určuje na základě Přílohy I. GBER a ustálené judikatury Evropského soudního dvora.
  5. Mají nárok na podporu společnosti, které čerpají ostatní podpory z podpůrných programů Vlády ČR (např. Antivirus)? Počítají se taktopřijaté finance do dočasného rámce EK?
    Ano, mají nárok. Program Antivirus není veřejnou podporou. Dočasný rámec Evropské komise, který podpory limituje 800 000 EUR / 1 800 000 EUR na žadatele, se tak vztahuje na program Covid-Nájemné, příp. další programy notifikované Komisí ostatními resorty.
  6. Ad článek 7.12 Výzvy 3 – Počítá se pro účely kalkulace pouze s reálně poskytnutou podporou, nikoliv s tím, o co bylo neúspěšně žádáno?
    Ano. Do dočasného rámce Evropské komise se počítá jen poskytnutá podpora.
  7. Je možné čerpat podporu z Výzvy 3 (COVID – Nájemné) a zároveň čerpat COVID – Ubytování? Předmětem je hotel disponující restaurací.
    Z hlediska programu Covid-Nájemné je možné čerpat obě podpory. Doporučujeme se s dotazy na souběh podpor k programu Covid-Ubytování obrátit na MMR.
  8. Je CN3 opět slučitelná s Antivirem, příspěvkem pro OSVČ, ošetřovným pro OSVČ?
    Program Covid-Nájemné lze kombinovat s programem Antivirus a ošetřovným pro OSVČ, i s kompenzačním bonusem.
  9. Je možný souběh podpor Covid-Nájemné a Covid-Cestovní ruch?
    Příjemce podpory může kumulovat podporu de minimis dle výzvy COVID Cestovní ruch s podporou dle obecného nařízení o blokových výjimkách anebo se schválenými podporami dle jiných článků Dočasného rámce EK za předpokladu, že budou dodržena ustanovení a pravidla kumulace v těchto nařízeních uvedená (€ 800 tis. / 1 800 000 EUR) (zdroj. MMR)
  10. Lze souběžně čerpat podporu z programu Covid-Nájemné a Covid-Ubytování (na 2 provozovny Covid-Nájemné a Covid-Ubytování na 1 provozovnu) na 1 IČO?
    Ano, souběh podpor Covid-Nájemné a Covid-Ubytování je možný, jelikož se zde podpora vztahuje na jiná rozhodná období.

Zpět na rozcestník dotazů ke COVID Nájemné

COVID Nájemné – Dotazy k vyplňování žádostí v systému AIS MPO

  1. Co je to identifikační číslo provozovny?
    Identifikační číslo provozovny (IČP) je desetimístné číslo, které je odlišné pro každou provozovnu konkrétního podnikatele. Má-li podnikatel více provozoven, má každá provozovna své individuální IČP. Podniká-li v jedné provozovně více podnikatelů, má každý z podnikatelů také své individuální IČP k dané provozovně. IČP je přidělováno živnostenským úřadem a je součástí veřejné části živnostenského rejstříku.
  2. Jak žadatel zjistí identifikační číslo provozovny? Má nájemce identifikační číslo provozovny, kterou má pronajatou od pronajímatele, nebo má identifikační číslo provozovny pouze její majitel?
    IČP je veřejný údaj, který provozovatel zjistí z živnostenského rejstříku. Může se v něm sám vyhledat a následně pod svým podnikáním klikne na možnost Údaje s historií. Ve spodní části najde IČP. IČP by měl mít každý podnikatel registrované ke své provozovně, kterou ohlásil živnostenskému úřadu. IČP je tedy napsáno na podnikatele, který má v daném místě svou provozovnu. IČP se přiděluje provozovnám s vazbou na podnikatele a živnost. Pro účely programu Covid-nájemné se tedy jedná o nájemce, který v daném objektu provozuje své podnikání.
  3. Ad článek 9.2 písm. h) Výzvy – V případě, že je žadatelem právnická osoba, požaduje MPO kumulativně identifikaci (i) osob jednajících za zastoupeného s uvedením, zda jednají jako jeho statutární orgán nebo jednají na základě udělené plné moci, (ii) osob s podílem v této právnické osobě, (iii) osob, v nichž má podíl, a o výši tohoto podílu?
    Kumulativně pouze v případě, že takové osoby existují. Obligatorní jsou údaje o osobě, která jedná za zastoupeného. V případě, že osoby uvedené v bodech (ii) a (iii) neexistují, pak stačí v systému jen tuto skutečnost uvést (odškrtnout „Neexistují osoby s podílem v osobě žadatele“ resp. „Neexistují osoby, v nichž má žadatel podíl“).
  4. V případě, že by některá z osob vyžadovaných dle čl. 9.2 písm. h) byla právnickou osobou, jakou další identifikaci takové osoby MPO požaduje?
    Jde-li o osobu s podílem v právnické osobě žadatele, uvádí se % výše takového podílu, IČO a obchodní název nebo jméno a příjmení takových osob. Jde-li o osoby, v nichž má žadatel podíl, uvádí se pouze IČO takové osoby. Systém automaticky vygeneruje obchodní název.
  5. V případě osob, v nichž má žadatel podíl dle čl. 9.2 písm. h) Výzvy, je nezbytné poskytnout úplný přehled společné účasti takové osoby?
    Postačí uvést pouze IČO takové osoby, systém automaticky vygeneruje její obchodní název.
  6. Bude možnost nahrát do systému jiné dokumenty, než předepsané? Například plná moc za pronajímatele? Které přílohy budou generovány automaticky?
    Automaticky budou generována čestná prohlášení. Doklad potvrzující uhrazení obvyklé výše nájemného za alespoň dva po sobě jdoucí měsíce z období od 1. července 2019 do 30. září 2020 a doklad o zaplacené části nájemného za rozhodné období musí být vloženy do systému žadatelem. Do systému bude také možné nahrát jiné typy dokumentů (např. plná moc od pronajímatele).
  7. Žadatel provozuje 5 kaváren v OC, 4 z nich však pod jménem své ze 100 % vlastněné dceřiné společnosti. Jak postupovat?
    V tomto případě musí žadatel registrovat a podat 2 žádosti. Jednu žádost na mateřskou společnost a další na dceřinou společnost, na kterou jsou hlášeny provozovny.
  8. V případě, že má žadatel v současné době poskytnutou podporu ve výši 9,5 mil. Kč a poslední žádost má na 1 mil. Kč, tedy o 0,5 mil. Kč vyšší, než je max. podpora pro jednoho žadatele, jak má postupovat? Když vyplňuje žádost, není možné částku upravit. Mají žádat na reálnou částku a systém jim akorát vyplatí pouze 0,5 milionu?
    Žadatel vyplní žádost standardním způsobem, nehledě na stanovený limit. Snížení přiznané částky podpory na hranici limitu 10 mil. Kč provede sám systém a žadateli bude v případě přiznání podpory proplacena částka do celkového limitu.
  9. Nájemci se v průběhu rozhodného období změnila vlastnická struktura. K jakému datu má žadatel uvést vlastnickou strukturu? Jakým způsobem uvést případ, kdy dvě osoby společně vlastní ve společnosti 100 %?
    Vlastnická struktura žadatele se uvádí k datu podání žádosti. Pokud však změna vlastnické struktury mohla ovlivnit způsobilost žadatele, je nutné také zohlednit vlastnickou strukturu v rozhodném období a o této skutečnosti informovat hodnotitele prostřednictvím Nástěnky v systému AIS MPO.
  10. Majitel (FO) restaurace ve výkonu trestu od 6/2020, datová schránka zrušena ze strany vězeňské služby. Poraďte, jak požádat o COVID nájemné. Jsou tam zaměstnanci a před uzavřením byla restaurace v provozu. Může se to obejít nějak přes datovou schránku účetní kanceláře.
    Je přípustné podání žádosti v zastoupení. Do systému pak vstupuje a žádost podává zmocněnec. Takto zmocněný uživatel v systému musí předložit zmocnění opatřené uznávanými elektronickými, nebo úředně ověřenými podpisy.
  11. Jak má žadatel postupovat, pokud chce zrušit již podanou žádost?
    Žádost je nutné mít ve stavu „Vrácen k doplnění“ a poté je možné využít tlačítko „Odstoupit od žádosti“.

Zpět na rozcestník dotazů ke COVID Nájemné

COVID Nájemné – Dotazy k platbám

  1. Je pronajímatel povinen snížit nájem o 30 %?
    Není, Výzva 3 podmínku udělení 30 % slevy nevyžaduje.
  2. Když žadatel zaplatí pouze 50 % ceny nájmu, vystavuje se riziku penále ze strany pronajímatele. Jak to může nájemce řešit?
    Smluvní záležitosti jsou ponechány plně na domluvě mezi nájemcem a pronajímatelem.
  3. Provozovatel v nájmu zaplatil nájemné v plné výši, a pokud se domluví na dobropisu s majitelem nemovitosti za říjen-prosinec, bude moci žádat o COVID nájemné? Může žádat o podporu, když vše uhradil včas v plné výši? Lze tuto slevu vymáhat s příslibem, že bude refundována?
    Podstatné je prokázat úhradu alespoň 50 % nájemného. V případě uhrazení plné výše nájemného za rozhodné období od 1. října do 31. prosince 2020 vznikne žadateli nárok na podporu už ze samotné podstaty plného uhrazení nájmu.
  4. Jak postupovat v případě, když lhůta pro platbu nájemného za rok 2020 vyprší až koncem února 2021?
    Žadatel o podporu z programu COVID-Nájemné – Výzva 3 musí nejpozději den před podáním žádosti uhradit alespoň 50 % z ceny nájemného za rozhodné období říjen až prosinec 2020, a to i v případě pozdějšího data pro úhradu nájemného. Pokud je tedy nájemné stanoveno ročně, pak nájemce uhradí 50 % z poměrné části ročního nájemného za rozhodné období říjen až prosinec 2020, případně vyčká s podáním žádosti až koncem února po uhrazení platby nájemného za celý rok 2020.
  5. Bude podpora části nájemného z programu Covid – Nájemné zdanitelným příjmem nájemce?
    COVID-nájemné je provozní dotací, která je skutečně zdanitelným příjmem. Podnikatel si tak může určitou část kompenzace odečíst z daní. Podrobnější informace na BusinessInfo.cz
  6. Jak uplatnit nárok na podporu v situaci, kdy stejnou provozovnu užívá nájemce a jeho podnájemce, přičemž každý z nich užívá část prodejny? Může nájemce uplatnit nárok na podporu počítanou ze souhrnu nájemného, které platí pronajímateli bez ohledu na to, že užívá pouze část provozovny a druhou část užívá podnájemce? Může podnájemce rovněž požádat o podporu ke své provozovně ve stejném objektu, přičemž by při stanovení rozhodného nájemného kalkuloval se souhrnem zaplaceného nájemného za rozhodné období poníženého o slevu danou nájemcem podnájemci?
    Podstatné je, kdo má v daném objektu ohlášenou provozovnu. Pokud má v objektu nahlášenu provozovnu nájemce, pak tento žádá o podporu za část provozovny, v níž provozuje své podnikání. Obdobně platí stanovisko k podnájemci – pokud má ohlášenou provozovnu podnájemce, pak tento žádá o podporu za část provozovny, v níž provozuje své podnikání. Není možné, aby žádal na celý prostor nájemce a rovněž podnájemce, aniž by přihlíželi, jakou část objektu každý z nich užívá k provozování své podnikatelské činnosti.
  7. Žadatel neplatí fixní, ale pouze variabilní nájemné. Po dohodě s pronajímatelem zvažuje uzavřít nájemní smlouvu se zpětnou účinností ke dni 01.01.2020, ve které by bylo nájemné sjednáno fixní částkou.
    Smlouvu se zpětnou účinností nelze akceptovat. Nájemní smlouva musí být uzavřena a účinná v období od 1. října 2020 do 31. prosince 2020, případně do konce nájemní smlouvy, pokud skončila před 31. prosincem 2020, přičemž podmínkou je, aby nájemní vztah k dané provozovně existoval před 1. říjnem 2020.
  8. Nájemce užívá pronajatý nebytový prostor jako jeden ze dvou společných nájemců. Druhý nájemce pouze podepsal dodatek k nájemní smlouvě, ale o podporu pravděpodobně žádat nebude. Může být celá sleva na nájemném ve výši jednoho měsíčního nájmu pro oba „přičtena“ jen jednomu ze společných nájemců a stejně tak uhrazené nájemné? Nájemné za provozovnu činí 16 000 Kč.
    Jestliže činí nájemné za provozovnu celkově 16 000 Kč měsíčně pro oba nájemce, pak pokud bude jeden z nich žádat o podporu z programu Covid-Nájemné, žádá jen na tu část nájmu, kterou hradí za tu část prostoru, která jemu slouží k provozování jeho podnikatelské činnosti a uhradí   alespoň 50 % rozhodného nájemného. Pokud tedy hradí za svou část nájmu 8000 Kč měsíčně, pak musí uhradit alespoň 12 000 Kč. Sám pak bude mít nárok na podporu jen na tu část objektu, kterou má v nájmu. Bude mu tedy uznána podpora ve výši 50 % z rozhodného nájemného, tj. 12 000 Kč.
  9. Žadatel dostal slevu na nájemném v rozhodném období měsíců říjen až prosinec 2020, případně žadateli byla sleva z 2. čtvrtletí započtena v rozhodném období. Promítne se tato sleva do výpočtu způsobilých výdajů a tím do výše podpory?
    Pokud bylo původní smluvní nájemné dodatkem k nájemní smlouvě sníženo, je takovéto nižší nájemné považováno za rozhodné nájemné (tj. skutečně uhrazené). V tomto případě tedy bude podpora činit 50 % z rozhodného nájemného (tj. smluvního nájemného dodatkem sníženého). Připomínáme také, že dle článku 9.4. d) Výzvy musí žadatel doložit uhrazení nájemného na danou provozovnu alespoň ve výši 50 % rozhodného nájemného.
  10. Nájemce má nájemní smlouvu od března 2020. Následně mu byl odpuštěn nájem a plné nájemné platí od 1. 9. 2020. Stačí doložit nájem před 1. 10. za září?
    Žadatel přikládá doklad, potvrzující uhrazení obvyklé výše nájemného za alespoň dva po sobě jdoucí měsíce z období od 1. července 2019 do 30. září 2020. Jen v případě, kdy by byla nájemní smlouva uzavřena po 31. červenci 2020, bude přílohou doklad o uhrazení nájemného od uzavření nájemní smlouvy do 30. září 2020.
  11. Jak postupovat v případě, když lhůta pro platbu nájemného za rok 2020 vyprší až koncem února 2021?
    Žadatel o podporu z programu COVID-Nájemné musí nejpozději den před podáním žádosti uhradit alespoň 50 % z ceny nájemného za rozhodné období říjen až prosinec  2020, a to i v případě pozdějšího data pro úhradu nájemného. Pokud je tedy nájemné stanoveno ročně, pak nájemce uhradí 50 % z poměrné části ročního nájemného za rozhodné období říjen až prosinec 2020.
  12. Nájemník dle smlouvy o nájmu skládá pronajímateli zálohovou částku ve výši části nájemného, kterou může pronajímatel využít, je-li nájemník v prodlení s úhradou nájmu. Lze považovat za doklad o úhradě části nájemného za období 10-12/2020, bude-li zápočtem započtena tato záloha vůči vystavené faktuře na nájemné?
    Zálohové částky a kauce je možné započíst k úhradě 50 % rozhodného nájemného před podáním žádosti.
  13. Nájemné se každoročně zvyšuje o sjednanou výši inflace vyhlášené ČSÚ za předchozí kalendářní rok. K tomuto navýšení nájemného dochází zpravidla od 1. 11., tedy poté co je inflace zveřejněna a jsou připraveny inflační dopisy pro nájemce. V letošním roce byl postup standardní a inflační dopisy s navýšeným nájemným od 1. 11. byly nájemcům odeslány během července 2020. Bude inflační doložka zohledněna při podávání žádostí?
    Způsobilé výdaje nesmí při přepočtu na jeden měsíc rozhodného období přesáhnout výši průměrného měsíčního nájemného prokazovaného žadatelem dle bodu 9.4 c) Výzvy 3, jinak se za způsobilé výdaje považuje průměrné měsíční nájemné prokazované žadatelem dle bodu 9.4 c) Výzvy 3 přepočtené na délku rozhodného období.
  14. Jakou formou žadatel dokládá uhrazení nájemného za alespoň dva po sobě jdoucí měsíce za období od 1. července 2019 do 30. září 2020 a dále zaplacení části nájemného za rozhodné období?
    Forma dokládání uhrazení výše uvedených plateb není pevně stanovena. Může se jednat o výpis z účtu, dohodu o započtení, příjmový doklad apod.
  15. Ad článek 9.4 písm. c) a d) Výzvy 3 – Má být takový doklad vystaven pro účely žádosti pronajímatel či nájemce?
    Jelikož žádost podává nájemce, je vystaven pro jeho účely.
  16. Pokud je nájemné dodatkem ke smlouvě sníženo, je takové nájemné považováno za výchozí pro počítání dotace.
    1) Platí to pouze při udělení slevy ex ante? Tedy před podáním žádosti?
    2) Platí to stejně pro písemné, ale i ústní slevy? Vždy se bere ten skutečně uhrazený nájem bez ohledu na formu udělení slevy?
    3) Sleva udělená dodatečně ex post, až po vyplacení dotace, z hlediska výzvy irelevantní a dotace se zpětně o tuto slevu nekrátí (žadatel ji nevrací)?
    4) Je třeba započítat i takovou slevu, která byla udělena po podání žádosti, ale před vydáním rozhodnutí?
    Ad 1) – Ano.
    Ad 2) – Ano, forma dodatku ke smlouvě není podstatná.
    Ad 3) – Ano, tato sleva je z hlediska udělené podpory irelevantní, žadatel částku nevrací.
    Ad 4) Pokud je sleva od pronajímatele udělena až po dni podání žádosti o podporu z programu Covid-Nájemné (ústně nebo dodatkem ke smlouvě), pak tato skutečnost již nemá vliv na výši rozhodného nájemného nehledě na stavu žádosti (před vydáním Rozhodnutí ministra o udělení dotace nebo až po vydáním Rozhodnutí a vyplacení dotace).
  17. Společnost platila fixní nájemné ve výši 100 000 do jara 2020, může tedy doložit fixní obvyklé nájemné. Od jara 2020 má už pouze obratové nájemné 1 % z obratu. Dle článku Výzvy 2.8 je způsobilým výdajem pouze základní nájemné bez pohyblivé obratové složky. Je i tomto případě vyloučeno žádat o podporu v CN3 a není tedy možno zažádat na základě doloženého obvyklého nájemného, pokud byla smlouva změněna dodatkem a nikoliv novou smlouvou?
    Pokud subjekt platí pouze obratové nájemné, není oprávněným žadatelem o podporu z programu Covid-Nájemné. Článek 2.8 Výzvy 3 stanoví, že v případě, že není stanovena pevná částka nájemného (například u nájemních smluv s výpočtem tzv. obratového nájemného), je způsobilým výdajem rozhodné nájemné vyplývající pouze ze základního nájemného bez pohyblivé obratové složky.

Zpět na rozcestník dotazů ke COVID Nájemné

COVID Nájemné – Dotazy k nedoplatkům

  1. Žadatel žádá za právnickou osobu, nicméně jako fyzická osoba je v insolvenci. Má tato právnická osoba nárok na podporu?
    Požadavek bezdlužnosti je vázán na osobu žadatele. Pokud je žadatelem právnická osoba (nehledě na to, kdo jménem této osoby žádá), která nemá nedoplatky vůči vybraným institucím, není v konkurzu, úpadku, exekuci, likvidaci atp., pak to není na překážku jejímu nároku na podporu.
  2. Žadatel má nedoplatky vůči VZP, nedoplatky jsou v řešení, bohužel dohodu narušilo nařízení Vlády ČR (lze doložit). Má nárok na podporu?
    Článek 4.1 e) Výzvy 3 k programu stanoví, že žadatel nesmí být v prodlení s platbou žádných svých závazků vůči vybraným institucím a vůči poskytovatelům podpory z projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, splatných do 30. září 2020. Pokud však má stanoven splátkový kalendář, je považován za bezdlužného a nárok na podporu i nadále má.
  3. Žadatel má nedoplatky na nájemném za 10/19 – 02/20, které ale řádně na základě uzavřené dohody o splátkách hradí. Lze doložit jako doklad o zaplacení dohodu o splátkách?
    Ano, lze doložit tento doklad. Nicméně před podáním žádosti je nutné uhradit alespoň 50 % plné výše nájmu za období od 1. října do 31. prosince 2020.
  4. V případě, že žadatel zaplatí všechny závazky vůči státním institucím až nyní v lednu, a dané dluhy budou splaceny před dnem podání žádosti, má žadatel nárok na podporu Covid–Nájemné?
    Žadatel nesmí být ke dni podání žádosti v prodlení s platbou žádných svých závazků vůči vybraným institucím a vůči poskytovatelům podpory z projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, splatných do 30. září 2020. (Dohoda o splátkách nebo posečkání daně podle § 156 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, nejsou stavem, kdy by byl žadatel o podporu v prodlení. Za nedoplatky se nepovažují opožděné platby daní či odvodů v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-2 na základě liberačních balíčků Ministerstva financí či opatření Ministerstva práce a sociálních věcí).
  5. Tazatel má nedoplatek na DPH a žádá o splátkový kalendář. Je možné žádat o podporu z programu Covid-Nájemné?
    Žadatel nesmí být ke dni podání žádosti v prodlení s platbou žádných svých závazků vůči vybraným institucím a vůči poskytovatelům podpory z projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, splatných do 30. června 2020. (Dohoda o splátkách nebo posečkání daně podle § 156 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, nejsou stavem, kdy by byl žadatel o podporu v prodlení. Za nedoplatky se nepovažují opožděné platby daní či odvodů v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 způsobeného virem SARS-CoV-2 na základě liberačních balíčků Ministerstva financí či opatření Ministerstva práce a sociálních věcí). Rozhodující tedy je, zda měl ke dni podání žádosti dohodu o splátkách či posečkání uzavřenu.

Zpět na rozcestník dotazů ke COVID Nájemné

COVID Nájemné – Dotazy k nároku na podporu

  1. Bude se program Covid – nájemné vztahovat i na provozovny, které byly uzavřeny z důvodu nařízené karantény zaměstnanců?
    Ne. Podpora z programu Covid – Nájemné Výzva 3 je určena nájemcům, kterým byl zakázán maloobchodní prodej zboží nebo poskytování služeb zákazníkům v provozovnách na základě usnesení vlády č. 1376 ze dne 23. prosince 2020, nebo kterým v důsledku přijatých mimořádných opatření klesly tržby za prodej zboží nebo poskytování služeb za rozhodné období v porovnání se stejným obdobím roku 2019 alespoň o 50 % u provozoven, které spadají do výjimek výslovně uvedených v bodech I. 1. a) až I. 1. af) usnesení č. 1376 ze dne 23. prosince 2020.
  2. Bude možné uplatnit žádost i na pronájem obchodu s čokoládou v OC, který byl opatřeními zasažen stejně jako ostatní provozovny?
    Program se uplatní pouze na provozovny, kterým byl zakázán maloobchodní prodej zboží nebo poskytování služeb zákazníkům v provozovnách na základě usnesení vlády č. 1376 ze dne 23. prosince 2020, nebo kterým v důsledku přijatých mimořádných opatření klesly u provozoven, které jsou předmětem žádosti a spadají do výjimek výslovně uvedených v bodech I. 1. a) až I. 1. af) usnesení č. 1376 ze dne 23. prosince 2020, v důsledku přijatých mimořádných a krizových opatření tržby za prodej zboží nebo poskytování služeb za 4. čtvrtletí roku 2020 v porovnání se stejným obdobím roku 2019 alespoň o 50 % (v případě zahájení podnikání v provozovně po 1. říjnu 2019 je podmínkou pokles tržeb u předmětné provozovny za 4. čtvrtletí roku 2020 v porovnání se 3. čtvrtletím roku 2020 alespoň o 50 %).
  3. Mají nárok na podporu z programu COVID-Nájemné soukromé školy, které jsou v nájmu?
    Školy nenáleží do okruhu dotčených provozů obsažených v usnesení vlády č. 1376 ze dne 23. prosince 2020, nemají tedy nárok na podporu. Výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízení zařazených do rejstříku škol podle školského zákona není živností.
    Pro posouzení nároku na podporu je však podstatný druh podnikání a splnění veškerých podmínek uvedených ve výzvě. Jedná-li se o soukromou školu nezařazenou do rejstříku škol provozující volnou živnost „Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“, jejíž činnost byla v oblasti vzdělávacích akcí zakázána usnesením vlády č. 1376 ze dne 23. prosince 2020, a žadatel splní podmínky Výzvy 3, pak je takový žadatel způsobilý k podání žádosti o podporu.
  4. Apartmánový dům pronajímá celý dům s byty, součástí je také recepce. Má nárok na podporu?
    Podpora Programu se vztahuje pouze na provozovny podle § 17 živnostenského zákona, pokud jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb, kterým byl zakázán prodej zboží nebo poskytování služeb v provozovnách na základě usnesení vlády č. 1376 ze dne 23. prosince 2020. Jestliže v apartmánovém domě dochází k poskytování ubytovacích služeb (živnost volná), pak je takový žadatel splňující další podmínky programu způsobilý k žádosti. Za poskytování služeb zákazníkům se naopak pro účely Programu nepovažuje nájem či podnájem provozovny.
  5. Stravovací zařízení se rozhodlo otevřít výdejové okénko, čímž si zajistilo během krizového opatření alespoň část běžných tržeb. Mají nárok na podporu?
    Ano, na podporu z programu Covid-Nájemné – Výzva 3 mají nárok také stravovací zařízení, která se rozhodla provozovat výdejová okénka. Rozhodující skutečností je, že jim byl v důsledku usnesení vlády č. 1376 ze dne 23. prosince 2020 zakázán prodej zboží a poskytování služeb v provozovnách.
  6. Podnikatel má v nájmu apartmány, které fungují jako hotel (Airbnb). Jedná se o bytové jednotky, které jsou nahlášeny jako provozovny. Má nárok na Covid-nájemné?
    Jelikož se jedná o volnou živnost – ubytovací služby s povinnou registrací pronajímaného prostoru jako provozovny, jejichž provoz byl s výjimkami zakázán, pak takový žadatel má nárok na podporu.
  7. Má zapsaný spolek a nezisková organizace nárok na podporu z programu Covid nájemné?
    Oprávněným žadatelem je podnikatel (fyzická, nebo právnická osoba), který vykonává podnikatelskou činnost na základě živnostenského zákona, nebo obdobným způsobem, v provozovně, která měla v důsledku usnesení vlády č. 1376 ze dne 23. prosince 2020 zakázán prodej zboží a poskytování služeb v provozovnách, nebo které v důsledku přijatých mimořádných opatření klesly tržby za prodej zboží nebo poskytování služeb za rozhodné období v porovnání se stejným obdobím roku 2019 alespoň o 50 % u provozoven, které spadají do výjimek výslovně uvedených v bodech I. 1. a) až I. 1. af) usnesení č. 1376 ze dne 23. prosince 2020. Pokud spolek nebo nezisková organizace podniká dle živnostenského zákona, nebo obdobným způsobem, má svou provozovnu, v níž byla v nájmu na základě nájemní smlouvy uzavřené a účinné před 1. červencem 2020 a splní další podmínky Výzvy 3, pak má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné. Spolek musí vyvíjet vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku.
  8. Podnikatel má nájemní smlouvu na více provozoven na stejné adrese. Má možnost žádat jako celek, nebo pouze dle příslušného využití jednotlivých prostor?
    Žadatel podává jednu žádost na jednu provozovnu. Přihlíží se k využití jednotlivých prostor, zda podnikatelská činnost byla pozastavena v důsledku usnesení vlády č. 1376 ze dne 23. prosince 2020, nebo zda u provozoven, které spadají do výjimek výslovně uvedených v bodech I. 1. a) až I. 1. af) usnesení č. 1376 ze dne 23. prosince 2020, klesly tržby za prodej zboží nebo poskytování služeb za rozhodné období v porovnání se stejným obdobím roku 2019 alespoň o 50 %.
  9. Má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné lektor mimoškolních kurzů?
    Ano, mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti je součástí kategorie vzdělávací akce, které byly zakázány na základě usnesení vlády č. 1376 ze dne 23. prosince 2020. Pokud si lektor pronajímá provozovnu, má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné.
  10. Mají na podporu nárok cestovní kanceláře?
    Cestovní kanceláře byly uzavřeny na základě usnesení vlády č. 1376 ze dne 23. prosince 2020, mají tedy nárok na podporu.
  11. Může dostat podporu z programu Covid-Nájemné provozovatel ubytovny, hotelu nebo penzionu?
    Ubytovací zařízení byla uzavřena na základě usnesení vlády č. 1376 ze dne 23. prosince 2020, splní-li další podmínky Výzvy 3, pak mají nárok na podporu. Ubytovací zařízení mohou čerpat podporu i z jiných programů, např. COVID Ubytování.
  12. Je možné, aby podporu získal podnikatel, který svou provozovnu využívá zároveň jako maloobchodní i velkoobchodní prodejnu a kterému byl na základě přijatých mimořádných opatření zakázán prodej zboží maloobchodním zákazníkům, ale velkoobchodním zákazníkům směl za určitých omezení prodávat zboží i nadále?
    Ano. Nárok na podporu má podnikatel, kterému byl výrazně omezen prodej zboží nebo poskytování služeb zákazníkům v provozovně na základě usnesení vlády č. 1376 ze dne 23. prosince 2020. Pokud byla omezena jeho maloobchodní činnost a velkoobchodní nadále provozuje, má i přes to nárok na podporu.
  13. Bude mít na podporu nárok denní bistro s doplňkovým prodejem potravin, když v době mimořádných opatření otevřeli výdejové okénko?
    Provoz prostřednictvím výdajového okénka nevylučuje nárok žadatele na podporu z programu Covid-Nájemné, kterému byl výrazně omezen prodej zboží nebo poskytování služeb zákazníkům v provozovně na základě usnesení vlády č. 1376 ze dne 23. prosince 2020.
  14. Může být oprávněným žadatelem také příspěvková organizace města?
    Pokud příspěvková organizace města, která je činná v prostorech města, provádí doplňkovou činnost na základě živnostenského zákona a má živnostenské oprávnění, pak má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné. V opačném případě nikoli, jelikož se nejedná o oprávněného žadatele – podnikatele (fyzickou, nebo právnickou osobou) vykonávajícího podnikatelskou činnost na základě živnostenského zákona, nebo obdobným způsobem.
  15. Může být oprávněným žadatelem nezisková organizace? Může jím být obecně prospěšná služba bez živnostenského oprávnění, která je jazykovou školou?
    Pokud nezisková organizace či spolek podniká dle živnostenského zákona, nebo obdobným způsobem, vyvíjí soustavnou hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, má svou provozovnu, v níž byla v nájmu na základě nájemní smlouvy uzavřené a účinné v období od 1. října 2020 do 31. prosince 2020, případně do konce nájemní smlouvy, pokud skončila před 31. prosincem 2020, přičemž podmínkou je, aby nájemní vztah k dané provozovně existoval před 1. říjnem 2020, a splní další podmínky Výzvy 3, pak má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné. Obecně prospěšná služba bez živnostenského oprávnění není oprávněným žadatelem.
  16. Naše společnost provozuje dvě provozovny (lahůdkářství a restauraci obě samostatně zapsané jako provozovny v živnostenském rejstříku) v jednom společném prostoru. Pro obě provozovny je uzavřena jedna společná nájemní smlouva, přičemž na základě nařízení vlády v souvislosti s epidemií byla uzavřena restaurace a lahůdkářství zůstalo v provozu. Je tedy možné žádat o poskytnutí podpory v rámci programu COVID – Nájemné – Výzva 3 i v případě, že byla na základě nařízení vlády uzavřena pouze jedna provozovna ve společně pronajatém prostoru?
    Ano, žadatel byl postihnut usnesením vlády č. 1376 ze dne 23. prosince 2020, kdy musel uzavřít restauraci, proto má nárok na podporu i v případě, že v rámci nájmu platí za provozovnu, která nebyla uzavřena (lahůdkářství). Nárok na podporu má však jen na provozovnu, která musela být zavřena. Pokud se v případě lahůdkářství nejedná o provozování pohostinské činnosti, ale výlučně o maloobchodní prodej lahůdek – potravin, zákaz maloobchodního prodeje se na něj nevztahuje podle usnesení vlády č. 1376 ze dne 23. prosince 2020. Pokud však lahůdkářství prokáže, že mu v důsledku zavedených opatření klesly tržby za prodej zboží nebo poskytování služeb za rozhodné období v porovnání se stejným obdobím roku 2019 alespoň o 50 %, vzniká mu nárok na podporu.
  17. Má nárok na podporu zapsaný spolek provozující mimoškolní výuku a vzdělávání (na základě živnostenského oprávnění na mimoškolní výuku a vzdělávání a se zapsanou provozovnou v živnostenském rejstříku), i když jednou z podmínek je, že oprávněným žadatelem je podnikatel vykonávající podnikatelskou činnost na základě živnostenského zákona? Výuku v rámci hlavní činnosti poskytuje bezplatně dětem z dětských domovů, v rámci vedlejší činnosti pak za úplatu dětem a mládeži.
    Jelikož spolek může vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku, a podniká-li dle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, pak má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné, neboť vzdělávací akce byly zakázány usnesením vlády č. 1376 ze dne 23. prosince 2020.
  18. Má nárok na podporu také podnikatel, který užívá prostory na základě Smlouvy o právu užívání? Daný podnikatel provozuje na užívaném místě kiosek, který musel být z důvodu vládních opatření uzavřen.
    Podpora Programu se vztahuje pouze na provozovny podle § 17 živnostenského zákona, pokud jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb zákazníkům. Obdobně se za provozovnu pro účely Programu považují prostory, které jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb na základě jiných zákonů. Žadatel má nárok na podporu, pokud se jedná o nájemní, podnájemní, nebo pachtovní smlouvu.
  19. Tazatelka je kosmetička v pronájmu u jiné kosmetičky, která vlastní celé studio. Smlouvu, kterou mezi sebou májí podepsanou se však nejmenuje „nájemní“, ale „smlouva o spolupráci“ (zahrnuje energie, dobré jméno značky studia atp.). Může se o podporu Covid – Nájemné ucházet? Bude jí smlouva uznána jako nájemní?
    Žádat lze pouze na smlouvy nájemní, podnájemní a pachtovní.
  20. V rozhodném období nabyla účinnosti smlouva o prodeji části závodu, kdy součástí této části závodu byla i provozovna s nájemným. Nájemcem se proto stala jiná společnost. Má tato společnost nárok na podporu.
    Nárok na podporu má ten, kdo užívá provozovnu, která není v jeho vlastnictví, na základě nájemní smlouvy uzavřené s pronajímatelem a účinné v období od 1. října 2020 do 31. prosince 2020, případně do konce nájemní smlouvy, pokud skončila před 31. prosincem 2020, přičemž podmínkou je, aby nájemní vztah k dané provozovně existoval před 1. říjnem 2020. Pokud tak dojde k převodu obchodního závodu, který představuje provozovnu, po 1. říjnu 2020, nemá nabyvatel takového závodu nárok na podporu nehledě na fakt, že s tímto závodem na něj byla převedena veškerá práva a povinnosti vyplývající z provozu závodu vč. nájemní smlouvy.
  21. Žadatel užívá vymezený prostor v obchodním centru na základě Smlouvy o poskytnutí práva k užívání plochy. Těmto smlouvám původně předcházela nájemní smlouva. Z důvodu nutnosti hradit DPH OC přešlo u neplátců DPH na tento typ smlouvy, nicméně jedná se v podstatě o shodná práva a povinnosti jako u nájemních smluv. Tuto smlouvu mají sjednanou zejména provozovatelé kiosků, kteří také nemohli provozovat svou činnost s ohledem na omezení vlády. Budou tyto typy smluv akceptovány?
    Smlouvy o užívání nejsou akceptovány. Akceptovány jsou pouze nájemní, podnájemní a pachtovní smlouvy, jak stanoví bod 2.9 Výzvy 3.
  22. Může zažádat soukromá mezinárodní škola (OPS) nezařazená do rejstříku škol. Žáci si u nás plní povinnou školní docházku dle povolení MŠMT. Škola má vlastní IČ.
    Pro posouzení nároku na podporu je podstatný druh podnikání a splnění veškerých podmínek uvedených ve výzvě. Jedná-li se o volnou živnost „Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“, jejíž činnost byla v oblasti vzdělávacích akcí zakázána usnesením vlády č. 1376 ze dne 23. prosince 2020 a žadatel splní podmínky Výzvy 3, pak je takový žadatel způsobilý k podání žádosti o podporu.
  23. Fitness centrum má ohlášenou provozovnu s IČP a zároveň pronajímá několika trenérům své prostory i se zařízením, aby zde mohli cvičit své klienty. Tito trenéři však nemají ohlášenou provozovnu, podnikají pouze na IČ. Může o podporu žádat fitness centrum, nebo trenéři?
    Způsobilým žadatelem je Fitness centrum, které je nájemcem prostoru sloužícího k podnikání a které má pod svým IČP ohlášenou provozovnu na živnostenském úřadě. Pokud jsou individuální trenéři podnájemci, avšak provozovnu nemají ohlášenou, pak nejsou způsobilými žadateli.
  24. Žadatel se rozhodl své s.r.o. k 31.12. zrušit a dále pokračovat od 1. 1. jako fyzická osoba podnikající. V nájmu žadatel zůstává a podniká ve stejné činnosti, ovšem pod novým IČ. Má žadatel nárok na podporu?
    Nemá, pokud žádal jako podnikající fyzická osoba, která v takové provozovně podniká od 1. 1. Pokud společnost nebyla zrušena, pak může žádat ona.
  25. Žadatel provozuje vlastní maloobchodní síť pekáren formou pultového prodeje a zároveň v těchto prodejnách, kde je tento pultový prodej, provozuje posezení pro konzumaci pekařských produktů a nápojů. V době opatření Covid měl tuto část uzavřenu. Má nárok na podporu?
    Ano, i v případě, že byl žadatel pouze částečně postižen krizovým opatřením schváleným usnesením vlády č. 1376 ze dne 23. prosince 2020, má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné.
  26. Má žadatel nárok na podporu, zaplatil-li jej na tři roky dopředu, od října 2018 do konce října 2021? Jak má být předložen doklad o zaplacení nájmu za alespoň dva po sobě jdoucí měsíce z období od 1. července 2019 do 30. září 2020?
    Žadatel má nárok, pokud splní veškeré podmínky Výzvy 3 a předloží doklad o zaplacení nájmu, který uhradil dopředu za celé období, jehož součástí jsou také alespoň dva po sobě jdoucí měsíce z výše uvedeného období.
  27. Má nárok na podporu žadatel, který pozastavil svou živnost v období 16. – 26. 10.? Nájemní smlouva trvala a nájemné bylo hrazeno bez přerušení od počátku roku dosud.
    Žadatel nesmí mít ke dni podání žádosti přerušeno provozování živnosti, nebo mu nesmělo být provozování živnosti pozastaveno, nebo nepřerušil provozování podnikatelské činnosti na základě jiného právního předpisu než živnostenského zákona. Pokud tedy přerušil živnost na část období před podáním žádosti, má stále nárok na podporu z programu Covid-Nájemné.
  28. Uzavřená kavárna převzala nájem dodatkem k běžící platné smlouvě, ale dodatek byl účinný až od 1. listopadu, kdy začali i platit nájem. Původní smlouva byla platná a účinná před 1. říjnem, ale tato kavárna, potenciální žadatel, ji přebírala zmíněným dodatkem od 1. listopadu, budou mít nárok?
    Jelikož je dodatek platný a účinný pro subjekt, který chce žádat, od 1. 11., není splněna podmínka čl. 4.1 písm. b) Výzvy 3, který stanoví, že nájemní vztah žadatele k dané provozovně byl platný a účinný před 1. říjnem 2020. Provozovna navíc nebyla využívána po celé rozhodné období stanovené čl. 2.4 Výzvy 3. Žadatel tedy není způsobilý k získání podpory.
  29. Žadatelka nepřetržitě podniká na stejné adrese a v rámci stejných služeb, jen do 31.12. pod jedním IČ a od 1. 1. pod jiným IČ. Jedno je vázáno na fyzickou podnikající osobu, druhé na s.r.o. Má takový žadatel nárok o podporu?
    Pokud toto podnikání bylo fyzickou osobou ukončeno, pak není možné o podporu žádat, neboť nadále není podnikatelským subjektem, který během rozhodného období podnikal v dané provozovně. V případě, když by žadatelka podala žádost na základě druhého IČ, pak by nebyla splněna podmínka, že byl nájemní vztah žadatele k dané provozovně platný a účinný před 1. říjnem 2020, tudíž na toto druhé IČ rovněž nelze žádat.
  30. Žadatelka chce zažádat o podporu, nicméně nemůže podat žádost kvůli tomu, že na jeden den (chybou) přerušila živnost – dne 2. 12. 2020. Od 3. 12. 2020 jí měla opět aktivní. Podmínkou programu je však nepřerušená živnost. Zaniká tímto žadatelce nárok na podporu?
    Ne, žadatelka má stále nárok na podporu. Přerušenou živnost nesmí mít ke dni podání žádosti.
  31. Žadatel provozuje maloobchodní prodejnu, na niž se vztahuje výjimka ze zákazu maloobchodního prodeje podle bodu I. odst. 1 usnesení vlády ze dne č. 1376 ze dne 23. prosince 2020 (např. prodejnu potravin), ale těžce na ni dolehl fakt, že byl tímto usnesením zakázán maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách v čase mezi 21:00 hod. až 04:59 hod. Má nárok na podporu?
    Pokud žadatelka prokáže, že jí v důsledku zavedených opatření v dané provozovně klesly tržby za prodej zboží nebo poskytování služeb za rozhodné období v porovnání se stejným obdobím roku 2019 alespoň o 50 %, vzniká jí nárok na podporu.
  32. Hotel platí měsíčně nájem vlastníkovi budovy, ale z důvodu vládních nařízení musel uzavřít hotelové prostory Wellness a prostory baru a jedné restaurace. Může si požádat o náhradu z Covid Nájem? V jaké výši – poměrně, nebo dle výpočtu m2?
    Žadatel si může zažádat o podporu z programu Covid-Nájemné 3 za prostory hotelu, wellness, baru i restaurace. Dle aktuálního usnesení vlády č. 1376 ze dne 23. prosince 2020 je výrazně omezen provoz všech těchto služeb. Může tak žádat o podporu na všechny uvedené provozovny.
  33. Provozovatelka fitness centra úspěšně žádala o příspěvek na nájemné v programu Covid-Nájemné 1 a 2. Provozovna stále funguje na stejném místě, ale provozovatelem OSVČ od 1.1.2021 je dcera provozovatelky. Provozovatelka nesplňuje podmínku aktivní živnosti v době žádosti. Prakticky se nic nemění, provozovna existuje, náklady na zavřenou provozovnu narůstají a dcera žadatelky nemůže žádat o příspěvek, který nutně potřebuje.
    Dcera provozovatelky nemá nárok na podporu z programu Covid-Nájemné 3, jelikož v rozhodném období provozovnu neprovozovala.
  34. Mají nárok na podporu cateringové služby (hostinská činnost) když mají pronajatou výrobnu (kancelář)?
    Ne, cateringové služby nespadají do okruhu provozoven majících nárok na podporu. Program se uplatní pouze na provozovny, kterým byl zakázán prodej zboží nebo poskytování služeb v provozovnách na základě usnesení vlády č. 1376 ze dne 23. prosince 2020, nebo na provozovny, které spadají do výjimek výslovně uvedených v bodech I. 1. a) až I. 1. af) usnesení č. 1376 ze dne 23. prosince 2020, klesly tržby za prodej zboží nebo poskytování služeb za rozhodné období v porovnání se stejným obdobím roku 2019 alespoň o 50 %. Podstatné je, že cateringové služby obvykle v provozovnách nerealizují maloobchodní prodej ani neposkytují služby zákazníkům. Výzva se nevztahuje na provozovny typu výrobna, kancelář.
  35. Můžou o podporu žádat herny a kasina?
    Ano, herny a kasina nejsou vyjmuty z nároku na podporu. Mohou tedy žádat o podporu z programu COVID – Nájemné.
  36. Vztahuje se program Covid-Nájemné také na žadatele, kteří hradí nájemné formou finančního leasingu?
    Ano, žadatelé hradící nájemné formou finančního leasingu mají také nárok na podporu z programu Covid-Nájemné.
  37. Žadatel provozuje venkovní hřiště na paintball, pořádá sportovně kulturní akce a v současné chvíli je uzavřen. Hřiště má v pronájmu od místní univerzity. Mám nárok na Covid – Nájemné?
    Ne, venkovní sportoviště nebyla usnesením vlády č. 1376 ze dne 23. prosince 2020 uzavřena s výjimkou vnitřních prostor těchto sportovišť.
  38. Má nárok lunapark, respektive pozemek pod ním?
    Oprávněným žadatelem programu Covid-Nájemné je podnikatel, fyzická, nebo právnická osoba, která vykonává podnikatelskou činnost na základě zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo obdobným způsobem, a která užívala provozovnu, která není v jeho vlastnictví, přičemž nájemní vztah žadatele k dané provozovně byl platný a účinný před 1. říjnem 2020.
  39. Vztahuje se Výzva 3 k programu COVID – Nájemné také na sportovní kluby?
    Pokud sportovní klub komerčně provozuje sportoviště ve vnitřních prostorech staveb (např. tělocvičny, hřiště, kluziště, kurty, ringy, herny bowlingu nebo kulečníku, tréninková zařízení), posilovny a fitness centra) nebo umělá koupaliště, má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné. Sportovní kluby mohou také v případě splnění podmínek využít podpory z programu Covid-Sport.
  40. Týká se podpora vzdělávacího zařízení pro studenty, kteří nepatří do kategorie 6 až 18 let?
    Pokud vzdělávací zařízení podniká na základě živnostenského zákona, pak má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné.
  41. Může o podporu v programu COVID – Nájemné žádat společnost, která provozuje kulturní akce a která vzhledem k současným opatřením nemůže pokračovat ve své výdělečné činnosti. Společnost má v nájmu prostory pro svoji činnost, ale nejedná se o „provozovnu“ ve smyslu kadeřnictví, restaurace apod. Samozřejmě za předpokladu, že splňuje ostatní podmínky programu.
    Pokud žadatel podniká dle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, a byl mu přímo (tj. ne zprostředkovaně) usnesením vlády č. 1376 ze dne 23. prosince 2020 zakázán nebo omezen maloobchodní prodej zboží nebo poskytování služeb zákazníkům v provozovnách, pak má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné. V opačném případě nárok na podporu nemá, ledaže jde o provozovny, které spadají do výjimek výslovně uvedených v bodech I. 1. a) až I. 1. af) usnesení č. 1376 ze dne 23. prosince 2020, jimž klesly tržby za prodej zboží nebo poskytování služeb za rozhodné období v porovnání se stejným obdobím roku 2019 alespoň o 50 %, což se provozovatelů kulturních akcí netýká. Organizátor kulturních akcí však může žádat o podporu z programu COVID – Kultura, splňuje-li jeho podmínky.
  42. Žadatel OSVČ (živnostenské oprávnění má na lektorskou činnost), je v pronájmu, připravuje studenty na přijímací zkoušky na SŠ, maturity z matematiky a pořádá v provozovně kurzy AJ, kromě toho individuálně vyučuje matematicko-ekonomické předměty. Spadá do kategorie – „Zařízení poskytující služby osobám ve věku 6 až 18 let zaměřená na činnosti obdobné zájmovým vzděláváním podle § 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb., jako jsou zejména zařízení poskytující zájmovou, výchovnou, rekreační nebo vzdělávací činnost včetně přípravy na vyučování.“ Má nárok na podporu?
    Pokud žadatel podniká na základě zákona č. 455/1991 Sb. a bylo mu znemožněno podnikat usnesením vlády č. 1376 ze dne 23. prosince 2020, pak má nárok na podporu, pokud splní ostatní podmínky programu.
  43. Je oprávněným žadatelem penzion, který je omezen pouze pro pracovníky? Jsou obecně oprávněným žadatelem také ubytovací služby?
    Pokud by se jednalo o ubytovací zařízení, které pronajímá bydlení jen a pouze pracovníkům, resp. cizincům, kteří mohou být dle usnesení vlády č. 1376 ze dne 23. prosince 2020 ubytováni, pak žadatel nárok na podporu nemá. Pokud penzion ubytování nabízí standardně i jiným klientům, pak nárok na podporu má.
  44. Společnost má pronajaté prostory za účelem veřejného setkávání, dialogu a prezentace inovativních aktivit společnosti. Součástí tohoto veřejně přístupného showroomu je bistro, volnočasová zóna a eventový prostor pro přednášky či workshopy. V souladu s uzavřenou nájemní smlouvou probíhají v současnosti zařizovací práce, tak aby bylo možné užívání prostor za výše popsaným účelem. Lze žádat o podporu i za situace, kdy probíhá příprava pronajatých prostor?
    Nehledě na v současnosti probíhající stavební úpravy má nájemce nárok na podporu, splní-li podmínky programu, zejména jde o to, zda byla jeho činnost usnesením vlády č. 1376 ze dne 23. prosince 2020 zakázána.
  45. Nájemci se změnil pronajímatel dne 1. 10., nebo v průběhu rozhodného období. Má na podporu nárok?
    Pokud nájemce k 1. 10. 2020, nebo v průběhu rozhodného období změnil pronajímatele, ale prokáže, že k danému objektu existoval nájemní vztah žadatele, který byl platný a účinný před 1. říjnem 2020, pak bude moci žádat o podporu dle Výzvy 3.
  46. Nájemce uzavřel nájemní smlouvu s platností od 1. 10. Má nárok na podporu CN?
    Oprávněný žadatel prokazuje užívání provozovny, která není v jeho vlastnictví, na základě nájemní smlouvy uzavřené s pronajímatelem a účinné v rozhodném období. Musí však rovněž prokázat, že takový nájemní vztah žadatele k dané provozovně byl platný a účinný před 1. říjnem 2020. Nesplněním této podmínky žadatel nenaplní požadavky Výzvy 3 a o podporu žádat nemůže.
  47. Žadatel v období říjen a listopad podnikal jako OSVČ a od prosince změnil formu na právnickou osobu, obchodní korporaci. Má nárok na podporu a v tom případě jakým způsobem zažádá – vyplní žádost?
    Pokud se podnikatel z fyzické osoby v rozhodném období změnil na osobu právnickou, pak může žádat pouze fyzická osoba podnikatel, která měla uzavřenou nájemní smlouvu před 1. 10., a to za podmínky aktivní živnosti této FO ke dni podání žádosti.
  48. Vzdělávací společnost, která pořádá primárně prezenční vzdělávací akce v pronajatých / externích prostorách hotelů a v různých konferenčních centrech nesmí pořádat akce. Tazatele zajímá, zda spadá do kategorie subjektů majících nárok na podporu. Nejsou maloobchodní provozovna, kam by chodili zákazníci. Kanceláře, ve kterých jsou v nájmu, slouží pro administrativní činnost.
    Záměrem Výzvy 3 je poskytnout podporu podnikatelům provozujícím maloobchodní podnikatelskou činnost nebo poskytování služeb zákazníkům v provozovně (nebo její části, jež byla uzavřena) a s nimi přímo provozně souvisejícího zázemí, které užívají na základě nájemní smlouvy, a kterým byl zakázán nebo výrazně omezen prodej zboží nebo poskytování služeb zákazníkům v těchto provozovnách. Zákaz pořádání hromadných akcí a ostatní mimořádná krizová opatření neomezující svou působností prodej zboží nebo poskytování služeb v provozovnách nezakládají oprávněnost žadatelů v programu COVID-Nájemné. Tazatel není oprávněným žadatelem.
  49. Žadatel provozuje kancelář ke školení BOZP a PO. Z důvodu vládních omezení byl velmi snížen provoz a aktuálně je i kancelář zavřená. Neví, zda spadá do kategorie: Kongresy a jiné vzdělávací akce, výstavy a veletrhy, nebo jiné kategorie vzdělávacích služeb, kde byl provoz omezen. Z důvodu omezeného pohybu musí tato školení provádět buď online, nebo je z větší části posouvá, až přijde rozvolnění. Má nárok na podporu?
    Podpora se vztahuje na maloobchodní provozovny, ve kterých byl zakázán nebo výrazně omezen prodej zboží nebo poskytování služeb zákazníkům. Rozhodující je, zda ješkolení prováděno v ohlášené provozovně (prostá kancelář požadavky kladené na provozovnu nesplňuje). Žadatel tedy musí splnit veškeré podmínky Výzvy 3, mj. mít ohlášenou provozovnu, v níž dané služby poskytuje.
  50. Tazatel provozuje zábavní zařízení v dětských centrech, obchodních centrech atd. Všichni jejich klienti už mají po druhé v letošním roce zavřeno a oni tím pádem nemohou zařízení provozovat. Tuto činnost provozují většinou na základě Smlouvy o umístění zařízení, jejíž součástí je splátkový kalendář nájemného. Nejedná se tedy o klasickou provozovnu, nic méně je nám znemožněno podnikání, přitom nájemné běží. Mají nárok na podporu z programu Covid nájemné?
    Oprávněný žadatel podniká na základě zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání nebo obdobným způsobem, má registrovanou provozovnu s přiděleným IČP a v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 mu byl státními orgány zakázán nebo výrazně omezen maloobchodní prodej zboží nebo poskytování služeb zákazníkům v provozovnách (popř. jde o provozovny, které spadají do výjimek výslovně uvedených v bodech I. 1. a) až I. 1. af) usnesení č. 1376 ze dne 23. prosince 2020, kterým klesly tržby za prodej zboží nebo poskytování služeb za rozhodné období v porovnání se stejným obdobím roku 2019 alespoň o 50 %) a náleží do okruhu dotčených provozů. V uvedeném případě nebyla uzavřena nájemní smlouva (alternativně podnájemní či pachtovní) a zjevně se nejedná ani o ohlášenou provozovnu. Nárok na podporu v tomto případě nevzniká.
  51. Tazatel má provozovnu čerstvě zaregistrovánu u živnostenského úřadu pro wellness centrum, od února platil za tyto prostory nájemné s plánovaným otevřením provozovny v měsíci prosinci 2020, (v prostorech, za které platil nájemné, probíhaly úpravy prostor, vybavení apod.).  Bohužel otevření provozovny nebylo možné z důvodu covid-19. Mohl by přes výše uvedené skutečnosti požádat o kompenzaci nájemného, když po celou dobu nájemné platil, nájemní smlouvu má od února a provozovnu má registrovánu?
    Za splnění i dalších podmínek Výzvy 3 má tazatel nárok na podporu, jelikož jeho nájemní vztah k dané provozovně byl platný a účinný před 1. říjnem 2020.
  52. Dětské Divadlo má na základě smlouvy pronajaté od soukromého majitele domu prostory v jeho nemovitosti, pro účely pravidelných zkoušek. K prostoru se neváže žádné identifikační číslo provozovny. Jak je možné vyplnit žádost o podporu?
    Podpora se vztahuje na maloobchodní provozovny, ve kterých podnikatel prodává zboží nebo poskytuje služby zákazníkům, a kterým byl zakázán nebo výrazně omezen prodej zboží nebo poskytování služeb zákazníkům, případně na provozovny spadající do výjimek výslovně uvedených v bodech I. 1. a) až I. 1. af) usnesení č. 1376 ze dne 23. prosince 2020, kterým v důsledku přijatých mimořádných a krizových opatření klesly tržby za prodej zboží nebo poskytování služeb za rozhodné období v porovnání se stejným obdobím roku 2019 alespoň o 50 %. Prostory pro konání divadelních zkoušek tuto definici nenaplňují.
  53. OSVČ provozuje pivnici. Nájem platí již od listopadu loňského roku s tím, že se prostor 10 měsíců kolaudoval, takže mohl oficiálně otevřít až v půlce prosince. Může tedy o podporu na nájem zažádat?
    Pokud žadatel prokáže, že nájemní vztah žadatele k dané provozovně byl platný a účinný před 1. říjnem 2020, úhradu nájemného jak před tímto datem, tak v rozhodném období, je současně se splněním dalších podmínek Výzvy 3 oprávněným žadatelem.
  54. Může být oprávněným žadatelem podnikatel, který provozuje výdejní automaty ve školách, kde se nesmělo vyučovat?
    Za provozovnu se dle § 17 (1) živnostenského zákona považuje i automat nebo obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb. Žadatel však musí splnit i další podmínky Výzvy 3. V případě prodejních automatů ve školách usnesení vlády, kterým byla zakázána osobní přítomnost žáků na základních školách, nepostačí. Stejně jako každý žadatel musí splňovat podmínku uzavřené nebo podstatně omezené provozovny v souladu s usnesením vlády č. 1376 ze dne 23. prosince 2020. Tímto usnesením byl zakázán či podstatně omezen maloobchodní prodej a poskytování služeb v provozovnách. Naopak provoz automatů jím nebyl nijak dotčen.
  55. Společnost provozuje zábavní zařízení v dětských centrech, obchodních centrech atd. Tuto činnost provozují většinou na základě Smlouvy o umístění zařízení, jejíž součástí je splátkový kalendář nájemného. Nejedná se tedy o klasickou provozovnu, přitom nájemné běží. Má firma nárok na podporu z programu Covid nájemné?
    Oprávněným žadatel podniká na základě zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání nebo obdobným způsobem, v případě podnikání dle živnostenského zákona má registrovanou provozovnu. Podpora se vztahuje pouze na nájemní, podnájemní a pachtovní smlouvy, nikoli na smlouvy o umístění zařízení.
  56. Tazatelka provozuje kosmetický salón. Má uzavřenou platnou nájemní smlouvu s pronajímatelem na svou firmu, provozovnu však provozuje jako OSVČ, na kterou je také registrovaná provozovna. Toto postoupení třetí osobě má uzavřeno smluvně dodatkem smlouvy. Postupuje tedy tento smluvní vztah na svoje OSVČ, kde je mezi s.r.o. a OSVČ uzavřeno postoupení smluvního vztahu. Je možné žádat o podporu z programu Covid-Nájemné?
    O podporu by mohla žádat jen společnost žadatelky, která má platně uzavřenou nájemní smlouvu, nicméně pokud zde tato firma nemá ohlášenou provozovnu, nemá nárok na podporu. Pokud je provozovna ohlášena na paní jako OSVČ, která zde podniká na základě dohody o postoupení práv z nájmu, pak paní jako OSVČ nemá nárok na podporu, neboť se nejedná o nájemní či podnájemní smlouvu. V případě, kdy by se jednalo o podnájemní smlouvu paní jako OSVČ se společností, kterou vlastní, by v postavení OSVČ nově měla nárok na podporu.
  57. Spadají prodejny el. cigaret do okruhu oprávněných žadatelů, nebo se jedná o tabákové výrobky, kterým byla udělena výjimka?
    Jedná-li se o tabákové výrobky, pak ty měly uděleny výjimku a mohou žádat o podporu v případě, že prokáží pokles příjmů za rozhodné období v porovnání se stejným obdobím roku 2019 o 50 %. Pokud se jedná o prodejnu výrobků neobsahující produkty z tabáku, pak taková prodejna musela být uzavřena a žadatel má bez dalšího, splní-li podmínky Výzvy 3, nárok na podporu.
  58. Žadatel provozuje dvě prodejny v nákupních centrech v Brně. Obě prodejny zůstávají otevřené i přes vládní nařízení, díky výjimce. Pokles tržby 4Q 2019 v porovnání s 4Q 2020 není o více jak 50 %. Tazatel by rád uvedl na pravou míru to, že pojem „tržba“ nemůže být v rámci prodeje a servisu telekomunikačních služeb, které jsou vykonávány na základě franchisové smlouvy, či smlouvy o obchodním zastoupení, vnímán stejně, jako je tomu u jiných obchodních společností. Výše tržby není u jeho společnosti v přímé souvislosti se ziskem a není možné ji takto vnímat. Společnost fakturuje na základě provizního schéma, které se využívá pro všechny partnerské prodejny v České republice a tato provize není v žádné vazbě s tržbou, kterou moje společnost vytváří. Jakým způsobem může prokázat můj nárok na dotaci na nájemné?
    Aby měl žadatel nárok na podporu, je nutné, aby prokázal pokles tržeb alespoň o 50 %. V daném případě je možné svými doklady prokázat výše uvedené a doložit pokles provize alespoň o 50 %, pakliže jsou tržby zcela odváděny pouze frančízorovi a frančízant pobírá pouze provizi. Jelikož se dá předpokládat, že provize je stanovena procentuálně z tržeb, pak prokázáním poklesu provize alespoň o 50 % dojde k prokázání poklesu tržeb dané provozovny.
  59. Žadatelka provozuje stánek na bleších trzích v Praze. Provozovnu má registrovanou v RŽP. Avšak obchodní podmínky pronajímatele stanoví, že: Zaplacením nájemného za pronájem sjednaného či Provozovatelem určeného Prodejního místa v Areálu Bleších trhů ve prospěch Provozovatele vyjadřuje Prodejce svůj souhlas být vázán těmito Obchodními podmínkami. Skutečností popsanou v předchozí větě rovněž dochází k uzavření nájemní smlouvy mezi Provozovatelem a Prodejcem, jejíž předmětem je nájem Prodejního místa a jejíž součástí jsou tyto Obchodní podmínky. Žadatelka může doložit pokladní doklady o zaplacení nájmu za jednotlivé měsíce, tedy dle Obchodních podmínek Bleších trhů Praha uzavřela vlastně nájemní smlouvu (na každý měsíc zvlášť). Pronajímatel odmítá podepsat Čestné prohlášení, neboť dle jeho názoru smlouva o nájmu byla a je pouze ústní. Má žadatelka na podporu nárok?
    Nájemní smlouva nemusí mít obligatorně písemnou formu. Ústní smlouva tak nebrání pronajímateli, aby podepsal čestné prohlášení. Je však nutné, aby smluvní vztah naplňoval všechny náležitosti stanovené zákonem. Podmínkou nároku na podporu je existence nájemního vztahu k dané provozovně před 1. říjnem 2020. Bez znalosti konkrétních dokladů tak není možné posoudit, zda potenciální žadatel bude mít nárok na podporu.
  60. V žádosti z programu Covid-Kultura je obsažena i částka za nájemné, na kterou bychom v případě schválení obdrželi 80 %. Pakliže nyní požádáme o podporu z programu Nájemného, odmítne se automaticky námi podaná žádost o Covid kultura – výzva 2, nebo pakliže bude schválena, budeme moci vrátit dotaci z projektu Nájemné – výzva 2?
    Čl. 7.8 Výzvy 3 stanoví, že na způsobilé výdaje podpořené z Výzvy 3 není možné získat jinou podporu v rámci rozhodného období. Pokud by žadatel na náklady spojené s platbou nájemného obdržel podporu z programu COVID Kultura, neměl by nárok na podporu stejného výdaje z programu COVID – Nájemné. Obdobně je to i naopak z hlediska podmínek stanovených programem COVID Kultura.

Zpět na rozcestník dotazů ke COVID Nájemné

COVID Nájemné – Dotazy k provozovnám

  1. Týká se program COVID-Nájemné i nájmu prostor k podnikání, které ale nejsou provozovnou (např. kancelářský prostor)?
    Cílem Výzvy 3 je poskytnout podporu podnikatelům provozujícím maloobchodní podnikatelskou činnost – prodej zboží nebo poskytování služeb zákazníkům v provozovně (nebo její části) a s ní přímo provozně souvisejícím zázemím. Výzva se nevztahuje na prostory k podnikání, které nejsou provozovnou.
  2. Jsou stanovena pravidla pro status pronajímatele? Má na podporu nárok nájemce provozovny, která je umístěna v objektu ve vlastnictví neziskové organizace?
    U podpory prostřednictvím tohoto programu nehraje roli, jakou právní formu má pronajímatel. Nutné je, aby nájemce byl podnikatel splňující podmínky Výzvy 3 a prostor, v němž podniká, byl provozovnou podle § 17 živnostenského zákona. Obdobně se za provozovnu pro účely tohoto Programu považují prostory, které jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb na základě jiných zákonů.
  3. Jak by se mělo postupovat v případě, když součástí pronajímaného maloobchodního prostoru je rovněž sklad nebo parkovací stání a nájemné je ve smlouvě upraveno jako jednotné za celek?
    MPO nemůže nájemcům stanovit, jakým způsobem mají zajistit výpočet části nájemného, které je způsobilým výdajem pro účely programu. Předmětem nájmu má být pro účely programu provozovna dle § 17 živnostenského zákona. Cílem Výzvy 3 je poskytnout podporu podnikatelům provozujícím maloobchodní podnikatelskou činnost – prodej zboží nebo poskytování služeb zákazníkům v provozovně (nebo její části) a s ní přímo provozně souvisejícím zázemím. Na všechny ostatní prostory, které nejsou součástí provozovny, není možné podporu žádat. Vhodné je např. požádat o tu část nájmu vztahující se k provozovně, a to výpočtem dle jednotlivých ploch, na které se vztahuje nájemní smlouva. Výběr a forma výpočtu není nijak závazně stanovena.
  4. Jakým způsobem má být pro účely podání žádosti podle Výzvy určeno rozhodné nájemné ve smyslu čl. 2.5. Výzvy, když poměr nájemného hrazeného za provozovnu nájemce ve smyslu čl. 2.3. k celkovému nájemnému hrazenému za celé prostory budovy z nájemní smlouvy nevyplývá, případně jednotlivé části budovy užívá ke svému podnikání nájemce a část budovy jeho podnájemci?
    Za rozhodné nájemnése podle bodu 2.5 Výzvy 3 považuje celková souhrnná výše nájemného připadajícího na celé rozhodné období, stanovené existující nájemní smlouvou platnou a účinnou v rozhodném období a vztahující se pouze na prostor provozovny dle bodu 2.3. Výzvy 3. Rozhodné nájemné se rovná součtu plné výše nájemného, které nájemce hradil za měsíce říjen, listopad a prosinec 2020. Je vázáno na provozovnu, v níž podnikatel podniká a k níž byla uzavřena nájemní smlouva. Způsob výpočtu výše nájmu za provozovnu v budově, která je využita jako provozovna jen z části, je na zhodnocení žadatele. Do kalkulace a dalších smluvních vztahů MPO nevstupuje. Částka dle čl. 9.4 písm. c) a d) Výzvy 3 může být rozpočtena dodatečným příjmovým dokladem, z něhož bude patrné, která část se váže na provozovnu.
  5. Podle bodu 2.3. této výzvy platí, že „podpora Programu se vztahuje pouze na provozovny podle § 17 živnostenského zákona“. Podle § 17 odst. 1 živnostenského zákona se za provozovnu považuje také automat pro prodej zboží. Je možné považovat za oprávněného žadatele subjekt, který sice vlastní automat na prodej zboží, ale tento automat je umístěn v prostorách pronajatých od jiného subjektu?
    Provoz prodejních automatů nebyl zakázán a nebyl součástí výjimek výslovně uvedených v bodech I. 1. a) až I. 1. af) usnesení č. 1376 ze dne 23. prosince 2020, nájemci tedy nevzniká nárok na podporu.
  6. Žadatel má v pronájmu výrobní halu a sklady a zabývá se realizací veletrhů. Tržby žadatele klesly od února téměř na nulu. Má nárok na podporu?
    Pokud žadatel podniká v ohlášené provozovně podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání a jeho činnost (pořádání veletrhů) byla pozastavena usnesením vlády č. 1376 ze dne 23. prosince 2020, má nárok na podporu z programu Covid-Nájemné. Podpora se vztahuje pouze na provozovny podle § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, pokud jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb zákazníkům.
  7. Nájemce si pronajímá pozemek v blízkosti obchodního centra vlastněného pronajímatelem, na tomto pozemku si nájemce vybudoval budovu, v níž se nachází jeho provozovna. Nájemce tedy fakticky platí nájemné za možnost poskytovat služby v této provozovně, ale nájemní smlouva se týká nájmu pozemku.
    Podpora Programu se vztahuje pouze na provozovny podle § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, pokud jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb zákazníkům. Obdobně se za provozovnu pro účely Programu považují prostory, které jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb na základě jiných zákonů.
  8. Nájemce má uzavřenou nájemní smlouvu ohledně provozovny (obchodní jednotky nacházející se v obchodním centru) a nájemní smlouvu ohledně skladových prostor nacházejících se v tomtéž obchodním centru. Skladové prostory tak tvoří přímo provozně související zázemí ve smyslu čl. 2.2 programu.
    Podpora Programu se vztahuje pouze na provozovny podle § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, pokud jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb zákazníkům. Obdobně se za provozovnu pro účely Programu považují prostory, které jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb na základě jiných zákonů.
  9. Mezi povinná pole patří i zadání IČP. Naše společnost provozuje část poboček formou franšízingu, kdy nájemní smlouvy jsou uzavírány mezi naší společností pronajímatelem, ale podnikatelskou činnost v pobočce provozuje náš franšízový partner na základě smlouvy o obchodním zastoupení a podnájemní smlouvy k pobočce. Naše společnost takovou provozovnu nemá zapsanou v Živnostenském rejstříku (to má franšízant). Jak tedy postupovat v takovémto případě?
    V takovém případě má nárok na podporu franšízant, ten je v podnájemním vztahu a fakticky v místě vykonává svou podnikatelskou činnost.
  10. Pokud zaškrtnu pole „Žadatel provozuje podnikatelskou činnost na základě jiného právního předpisu než živnostenského zákona“, údaj IČP provozovny není povinný. Je tento postup v souladu s pravidly programu?
    Tento postup je v souladu s pravidly programu a jeho výzvou pouze za předpokladu, že podnikatelská činnost není prováděna na základě živnostenského zákona. Podnikatelské činnosti, které nejsou živností, stanoví taxativně § 3 živnostenského zákona. V takovém případě není nutné zadávat do systému IČP. Pokud se při hodnocení žádosti zjistí, že žadatel podniká podle živnostenského zákona, avšak IČP nevyplnil záměrně, bude MPO postupovat dle platných právních předpisů.
  11. Může zažádat žadatel, když provozovna nebyla nahlášena na živnostenském úřadě (neměla IČP) v rozhodném období a nahlásili ji až nyní 1. 1. 2021, můžeme žádat o podporu C-N?
    Ano, může. Podstatné je, aby měl provozovnu ohlášenou, měl uzavřenou a účinnou nájemní smlouvu v rozhodném období, platný nájemního vztah k dané provozovně před 1. říjnem 2020 a splnil další podmínky stanovené ve Výzvě 3.
  12. Společnost má smlouvu na pronájem restaurace v Praze již několik let. V letošním roce kontrola z ŽU zjistila, že ve Smlouvě o pronájmu je chybně uvedeno číslo domu, kde provozovna sídlí /chybně uvedeno číslo 1518/5, správně mělo být 1518/2.Na základě údajů ze smlouvy byly vyřizovány doklady k provozovně a všem živnostem. Dle vyjádření ŽU je jediná cesta k nápravě této chyby ukončit činnost provozovny na původním čísle a zřídit novou provozovnu na správném čísle domu /zůstavají všechny činnosti v této provozovně, nic se nezměnilo/. Jak má postupovat žadatelka při vyplňování žádosti? Ukončení nájemní smlouvy nezavinila. Může vyplnit pouze novou provozovnu za celé období 1. 10. – 31. 12. 2020 a potom budou částky vypočteného příspěvku na nájemné správné, nebo existuje ještě jiný možný postup?
    Žádat je možné na celé rozhodné období, i když se změní identifikační číslo provozovny. Do systému žadatelka zadá aktuální číslo provozovny.

Zpět na rozcestník dotazů ke COVID Nájemné

COVID Nájemné – Dotazy k čestným prohlášením

  1. Pokud nájemce platí dvěma pronajímatelům (každému 50 % nájmu), musí být čestné prohlášení od každého zvlášť nebo stačí jedno, kde budou oba jejich podpisy?
    Čestné prohlášení musí doložit oba pronajímatelé, ale mohou tak učinit v rámci jednoho dokumentu. Pro čestné prohlášení pronajímatele nově není požadován úředně ověřený podpis.
  2. Máme problém s vyplněním osoby pronajímatele provozovny. Systém počítá pouze se 3 možnostmi: fyz. os. podnikající, fyz. os. nepodnikající a právnické os. V našem případě jsme ale 7 samostatných fyz. osob – spolumajitelů. V každé nájemní smlouvě jsme uvedeni všichni. V žádosti COVID – Nájemné na identifikaci takové osoby pronajímatele chybí kolonky. Jak má žadatel osobu svého pronajímatele uvést?
    Je umožněno, aby čestné prohlášení podepsal jeden z majitelů, který bude mít plnou moc jednat za ostatní a vyřídit tak žádost za všechny.
  3. Jak postupovat v případě, že pronajímatelé jsou dvě osoby každý s polovičním podílem? Je nutné druhého z nich zapsat jako zástupce pronajímatele, nebo stačí čestné prohlášení jen jednoho z nich?
    Bude potřeba doložit čestná prohlášení obou pronajímatelů. Systém tento případ zohledňuje. Případně je také možné nechat prohlášení podepsat jedním pronajímatelem s doložením plné moci od druhého pronajímatele. Pro čestné prohlášení pronajímatele nově není požadován úředně ověřený podpis.
  4. V řadě případů u objektů vlastněných fyzickými osobami je více, někdy spíše mnoho vlastníků. Je tedy možné, že vlastníci zplnomocní jednoho z vlastníků, aby podepsal čestné prohlášení – v tom případě by byl v hlavičce čestného prohlášení uveden pouze tento zplnomocněný vlastník?
    Ano, je možné zplnomocnit jednoho z vlastníků/pronajímatelů, aby podepsal čestné prohlášení.
  5. Pokud jde o smlouvu podnájemní, půjde o čestné prohlášení nájemce?
    U podnájemní smlouvy půjde o čestné prohlášení podnájemce, pokud tento podnájemce žádá o podporu. Žádá-li nájemce, pak čestné prohlášení podepisuje on.
  6. Jak postupovat a vyplnit Čestné prohlášení pronajímatele v případě, že město pronajímá nájemci pouze pozemek (ve vlastnictví obce) pod provozovnou – stánkem s občerstvením a předzahrádkou. Dřevěný stánek a předzahrádka jsou ve vlastnictví nájemce.
    Podpora Programu se vztahuje pouze na provozovny podle § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, pokud jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb zákazníkům. Obdobně se za provozovnu pro účely Programu považují prostory, které jsou určeny k prodeji zboží nebo poskytování služeb na základě jiných zákonů. Čestné prohlášení se pak ze systému generuje automaticky.
  7. Za pronajímatele budou čestné prohlášení podepisovat dva prokuristé. Jak v tomto případě postupovat? Zaškrtnout checkbox „Čestné prohlášení pronajímatele je podepsáno na základě plné moci“? Je nutné i u prokury vkládat ověřenou verzi plné moci?
    U prokuristů není potřeba dokládat úředně ověřeno plnou moc. Pro čestné prohlášení pronajímatele nově není požadován úředně ověřený podpis.
  8. Je možné do systému nahrávat původní ČP, která de facto také dokazovala, že mezi nájemcem a pronajímatelem existuje nájemní vztah, když podepisovali slevu. Je možné tento dokument nahradit, nebo se bude trvat na znovu ověření smluvního vztahu pronajímatelem?
    Ač žadatel podal žádost v rámci první a druhé výzvy, je i při podání žádosti v rámci 3. výzvy nutné doložit pronajímatelovo nové čestné prohlášení. ČP pronajímatele ve Výzvě 3 obsahuje změny odpovídající změnám Výzvy 3.
  9. V rozhodném období došlo k prodeji nemovitosti. Původní majitel se s novým majitelem dohodl tak, že smlouva s nájemcem bude v platnosti i nadále, než vstoupí v platnost smlouva nová, která byla sjednána s účinností od ledna 2021 (tedy mimo rozhodné období) a na „mezidobí“ dojde pouze ke změně čísla účtu pro platbu nájemného (ve prospěch nového pronajímatele). Je zapotřebí doložit dvě čestná prohlášení pronajímatele? Nebo pouze jedno, na osobu (starého majitele) jejíž jméno je uvedeno ve smlouvě o nájmu.
    Pokud došlo k úpravě původní smlouvy pouze dodatkem, je nutné doložit čestná prohlášení obou vlastníků (pronajímatelů).
  10. Pronajímatel je po smrti a nebytový prostor je součástí zatím nedořešeného dědického řízení, tím pádem v současné době není právoplatný dědic nebytového prostoru. Žadatel tak nemůže doložit četné prohlášení pronajímatele, protože v současné době není nikdo stanoven.
    Žadatel musí vyčkat do skončení dědického řízení, případně se dohodnout se správcem pozůstalosti na zvoleném postupu podepsání čestného prohlášení pronajímatele, které je obligatorní podmínkou přijatelnosti žádosti o podporu. Žadateli do té doby nebrání připravit všechny ostatní náležitosti žádosti v systému AIS MPO.
  11. Bude při posuzování čestného prohlášení pronajímatele posouzena jako dostačující již existující plná moc z července tohoto roku, která zmocňuje, mimo jiné, k činění prohlášení „v souvislosti s tzv. Výzvou k programu COVID – Nájemné vyhlášenou Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky“, nebo bude v plné moci vyžadován výslovný odkaz na „Výzvu č. 3“? Statutární zástupci společnosti pronajímatele se bohužel nacházejí mimo Českou republiku a vzhledem k současné situaci je zajištění nové plné moci velmi obtížné.
    Pokud z udělené plné moci explicitně nevyplývá, že bylo zmocnění uděleno pouze pro účely zastupování ve Výzvě 1 programu, bude možné ji použít i ve Výzvě 3. I totožnou plnou moc však musí zmocněnec připojit jako přílohu, která je součástí žádosti ve Výzvě 3.
  12. Původní smlouva na nájem nebytových prostor byla s pronajímatelem A uzavřena pouze do listopadu 2020. Od prosince 2020 je uzavřena nová smlouva s pronajímatelem B na tu samou provozovnu. Je nutné uvést oba pronajímatele a oba shodně podepíší ČP? Je problém, pokud smlouva s B není účinná před 1. 10. 2020?
    Podmínkou Výzvy 3 je, že nájemní vztah žadatele k dané provozovně byl platný a účinný před 1. říjnem 2020 a zároveň platnost a účinnost nájemní smlouvy v rozhodném období. Je tak nutné uvést oba pronajímatele, kteří ČP podepíší.
  13. Žadatel doložil čestné prohlášení podepsané zplnomocněnou osobou. Doložil také pověření na tuto osobu. Podpisy jednatelů nejsou úředně ověřeny. Žadatel, resp. pronajímatel chce vědět na základě čeho je nutné, aby podpisy na pověření byly ověřeny.
    Pokud jde o podpisy jednatelů, tak ty ověřeny nemusí být, pokud mají zmocněnce, který za jejich společnost podává žádost, pak ten je v systému přihlášen přes eIdentitu a nemusí rovněž ověřovat svůj podpis na čestném prohlášení.
  14. Prosím o vysvětlení bodů v ČP žadatele:
    při podání žádosti jsem podnikatelským subjektem oprávněným k provozování živnosti nebo jiné podnikatelské činnosti v pronajaté provozovně, na jejíž nájem je žádána podpora;
    ke dni podání žádosti nemám přerušeno provozování živnosti, nebo mi nebylo provozování živnosti pozastaveno, nebo jsem nepřerušil provozování podnikatelské činnosti na základě jiného právního předpisu než živnostenského zákona.
    Znamená to tedy, že pokud den po podání žádosti ukončím živnost, mám i v tomto případě nárok na podporu z programu Covid-Nájemné? Případně je v programu nastavena nějaká doba po dni podání žádosti, kdy nesmím ukončit živnost?
    Posouzení nároku na podporu je prováděno ke dni podání žádosti. Pokud tedy žadatel splní všechny podmínky ke dni podání žádosti, nepřihlíží se k následným změnám, k nimž by např. došlo mezi podáním žádosti a posouzením žádosti ze strany MPO.

Zpět na rozcestník dotazů ke COVID Nájemné

Dotazy k úhradám nájemného v cizích měnách v programu COVID nájemné

  1. V žádosti není uvedeno, že si mají žadatelé přepočíst sami kurz a není tam ani možnost přepočtený kurz uvést, jestli jsou to EUR, nebo jiná měna. Kurz ČNB se nebude přepočítávat sám?
    Ne, kurz si přepočítá každý žadatel individuálně. Měna, ze které vychází, je pak pro hodnotitele zjevná z dokladu o zaplacení a nájemní smlouvy. Postup stanovení přepočtu cizí měny na Kč je stanoven v bodě 7.3 Výzvy 3.
  2. Nájemné, které budeme uplatňovat v rámci Výzvy 3 je stanoveno i placeno v EUR, jaký kurz použít pro přepočet nároku?
    Pokud je nájemné hrazeno (strženo z účtu) v jiné měně než Kč, použije se pro stanovení výše nájemného kurz této jiné měny vůči Kč vyhlášený ČNB ke dni vystavení daňového dokladu na úhradu nájemného.
  3. Nájemné je fakturováno a hrazeno v jiné měně než v Kč. Pokud tedy nájemce uhradil alespoň 50 %, konkrétně XXX EUR, není v tomto ohledu pravdivé tvrzení pronajímatele, které je v rámci generovaného čestného prohlášení předloženo k podpisu, že nájemce uhradil „konkrétně XXX Kč.“ Stejné to je i u dalších odrážek. Pokud je tedy nájemné hrazeno v EUR a v čestném prohlášení pronajímatele je CZK, nedopouští se pronajímatel protiprávního jednání, resp. neuvádí do čestného prohlášení nepravdivé údaje?
    Viz čl. 7.3 Výzvy 3. Pokud je nájemné hrazeno (strženo z účtu) v jiné měně než Kč, použije se pro stanovení výše nájemného kurz této jiné měny vůči Kč vyhlášený ČNB ke dni vystavení daňového dokladu na úhradu nájemného. Podstatné pro čestné prohlášení tedy je, že suma vyjádřená v Kč odpovídá přepočtu, který je stanoven v čl. 7.3 Výzvy 3.
  4. Nájemné, které je v nájemní smlouvě sjednané jako CZK ekvivalent částky v EUR, který je vždy zjištěn dle kurzu dohodnému v nájemní smlouvě ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, je fakturováno v CZK. Je pravdou, že není třeba aplikovat čl. 7.3 Výzvy 3, tj. částku původního nájemného a rozhodného nájemného není třeba přepočítat dle kurzu ČNB ke dni vystavení daňového dokladu na úhradu nájemného?
    Podstatné je, v jaké měně je nájemné hrazeno, ne vzorec, podle kterého se k částce došlo. Pokud je hrazeno v CZK, pak se ust. 7.3 Výzvy 3 o konverzi neaplikuje.
  5. Nájemné je stanoveno v EUR, hradí se v CZK na základě faktur pronajímatele (přepočítává kurzem na faktuře). Je nutné v tomto případě použít kurzy pro přepočty nebo se berou hodnoty v CZK jako smluvní nájemné?
    Pokud je částka nájemného účtována a hrazena v CZK, ustanovení čl. 7.3 Výzvy 3 o konverzi se neaplikuje.

Zpět na rozcestník dotazů ke COVID Nájemné

Ostatní dotazy ke COVID nájemné

  1. Bude se program vztahovat pouze na nájem anebo i na služby v rámci nájemného?
    Způsobilým výdajem je dle programu podpora určená na platbu nájemného bez DPH za období měsíců října, listopadu a prosince 2020. Na úhradu poplatků za služby a dalšího možného příslušenství nájemného podporu čerpat nelze. V případě, kdy se k nájemnému účtuje DPH a zároveň žadatel je plátcem DPH, není platba DPH způsobilým výdajem a nelze na něj čerpat podporu.
  2. Nájemce platí nájemné na ruku a má doklad o platbě od pronajímatele. Postačuje tento doklad nebo musí žadatel doložit výpis z účtu?
    Forma transakce není pro způsobilost žadatele relevantní. Doporučená forma dokladu o uhrazení je výpis z účtu, potvrzení o provedené úhradě nebo příjmový pokladní doklad.
  3. Bude nutné při odkladu placení nájemného platit penále z prodlení?
    Úroky z prodlení a smluvní pokuty jsou otázkami smluvní úpravy účastníků nájemní smlouvy, do kterých poskytovatel podpory nevstupuje.
  4. Bude akceptována smlouva o smlouvě budoucí, která byla uzavřena před 1. 10.?
    V tomto případě ne, podmínkou programu je, že nájemní vztah žadatele k dané provozovně byl platný a účinný před 1. říjnem 2020.
  5. Do kdy (v jakém období) od podání žádosti se předpokládá, že dostanou žadatelé peníze na účet?
    Pokud bude žádost v pořádku, očekává se platba na účet do 2-3 týdnů.
  6. Jakým způsobem se bude moci o program žádat v případě zastupování klienta? Bude stačit přiložit do systému plnou moc? Tato osoba se pak tedy přihlásí do systému nebo musí samotný klient?
    Zmocněnec se do systému registruje a doloží ověřenou plnou moc žadatele, kterého zastupuje při podání žádosti. Registrace/přihlášení zmocněnců probíhá přímo.
  7. Jakým způsobem postupovat, pokud jsou všichni jednatelé žadatele, který je právnickou osobou, zahraniční fyzické osoby s bydlištěm mimo Českou republiku? Budou si např. moci zajistit eIdentitu (NIA) na českých konzulátech v zahraničí?
    Cizinci si eIdentitu zřídit nemůžou. Pro tyto případy je možné podat žádost prostřednictvím českého zástupce zmocněného na základě ověřené plné moci. Zmocněnec se do systému registruje a doloží ověřenou plnou moc žadatele, kterého zastupuje při podání žádosti. Registrace/přihlášení zmocněnců probíhá přímo.
  8. Žadatel platí v nájmu i služby/elektřinu za spol. prostory, fungování jezdících schodů, úklid veřejných prostor. Nájemné a služby nejsou v platbě rozděleny.
    Způsobilým výdajem je pouze nájemné. Je proto nutné vyčíslit pouze částku nájemného.
  9. Nájemce v září 2019 s pronajímatelem uzavřel dodatek k nájemné smlouvě, který rozšiřuje najaté prostory o další patro budovy. Dodatek nájemní smlouvy byl podepsán v září 2019, prostory patra byly převzaty v lednu 2020. Od října 2020 se smluvní nájemné mělo navýšit na částku 250 000 Kč měsíčně. Jakým způsobem bude případ ze strany schvalovatele žádosti o podporu vyhodnocen? Je důvodná obava, že program Covid nájemné se na popsané navýšení nájmu z titulu rozšíření pronajímané plochy nebude vztahovat?
    Ano. Pokud byl nájem od 1. 10. navýšen, je potřeba žádat za měsíce říjen-prosinec jednotlivě o částku rovnající se výši nájmu před 1. říjnem.
  10. Může být plná moc notářsky ověřená v zemi, kde se momentálně zdržuje? Je platná v anglické verzi?
    Ověření podpisu/legalizace podpisu je přípustná podle zákona č. 21/2006 Sb. o ověřování, v platném znění, a též podle zákona č. 85/2006 Sb., o advokacii, v platném znění.
    Ověřování listin, podpisů apod. v zahraničí se řídí předpisy evropského a mezinárodního práva soukromého. Pokud je plná moc ověřena cizozemským notářským úřadem, je rozhodné, jaký právní režim mezi ČR a danou zemí bude rozhodný (zda je potřeba legalizace/apostilní doložka apod.). V těchto otázkách doporučujeme kontaktovat Ministerstvo zahraničních věcí.
  11. Dotaz k čl. 15.1. Výzvy – naše společnost je v procesu fúze sloučením (tj. naše společnost čili nájemce, v rámci fúze zanikne a do jejího právního postavení vstoupí nástupnická společnost, na kterou přejdou všechna práva, povinnosti, závazky ze všech právních vztahů, včetně uzavřené nájemní smlouvy).  Předpokládané datum účinnosti fúze máme 30. 1. 2021. Článek 15.1 Výzvy stanoví, že není možné, aby za zaniklého žadatele nastoupil do probíhajícího řízení jeho právní nástupce. Vztahuje se tento článek také na fúzi sloučením? Jak máme podat žádost o podporu, aby nebyla zamítnuta?
    V tomto případě je vhodné podat žádost co nejdříve, aby byla vyřízena před dokončením fúze. V případě, že by v průběhu řízení o vyhodnocení žádosti k fúzi došlo, aplikací čl. 15.1 Výzvy dojde k zamítnutí žádosti.
  12. Jak postupovat pro výpočet původního měsíčního nájemného v případě, kdy nájem začal po 31. červenci 2020?
    Pokud byla nájemní smlouva uzavřena po 31. červenci 2020, bude přílohou doklad o uhrazení nájemného za období od uzavření nájemní smlouvy do 30. září 2020. Doporučená forma dokladu o uhrazení je výpis z účtu, potvrzení o provedené úhradě nebo příjmový pokladní doklad.
  13. V případě, kdy o podporu žádá podnájemník provozovny, musí být splněny podmínky programu ve vztahu mezi nájemcem a podnájemníkem nebo také mezi pronajímatelem a nájemcem (úhrada rozhodného nájemného, podpis čestného prohlášení apod.)?
    V uvedeném případě (podnájemní smlouva) vystupuje nájemce jako pronajímatel prostor. Proto musí být všechny podmínky splněny ve vztahu mezi nájemcem a podnájemníkem a čestné prohlášení musí být podepsáno nájemcem.
  14. Žadatelka přerušila provozování živnosti 1.1. a proto nemůže zažádat o podporu v programu. V případě, že si živnost znova obnoví, bylo by možné zažádat?
    Oprávněný žadatel je podnikatelem (fyzickou, nebo právnickou osobou) a vykonává podnikatelskou činnost na základě zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo obdobným způsobem. V momentě podání žádosti musí tedy aktivně vykonávat podnikatelskou činnost.
  15. Aktuálně připravujeme fúzi dceřiných společností v ČR. Datum účinnosti fúze (zápis do OR) je plánováno k 1. únoru 2021. Některé ze zanikajících společností zúčastněných na fúzi již jsou nebo se v nejbližší době stanou příjemci podpory v rámci programu COVID-Nájemné. Aplikuje se na danou fúzi § 14a zákona o rozpočtových pravidlech a je tedy nutné získat předchozí souhlas MPO s fúzí, a to pro oba případy, tj. pokud již byla podpora COVID–Nájemné v okamžiku zápisu fúze vyplacena či k její výplatě přes podanou žádost zanikající společností dosud nedošlo? Aplikuje se na tento případ čl. 15.1 Výzvy „Ministerstvo na základě ustanovení § 14l rozpočtových pravidel nepřipouští, aby za zaniklého žadatele nastoupil do probíhajícího řízení právní nástupce.“?
    Řízení o poskytnutí podpory se řídí dle čl. 12.1 Výzvy 3 § 14 a násl. zákona o rozpočtových pravidlech. Aplikuje se tak rovněž § 14a zákona, který stanoví, že pokud mají v důsledku přeměny obchodní společnosti nebo družstva práva a povinnosti přejít na právního nástupce, je nutné alespoň 60 dnů přede dnem zveřejněním projektu přeměny požádat MPO (v případě programu Covid nájemné) o souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace/podpory. § 14l zákona se na takový případ neuplatní, neboť se nejedná o smrt žadatele, nebo jeho zánik, neboť v případě fúze jde o přeměnu. 
  16. Firma žadatele dne 1.12.2020 fúzovala s jinou firmou, bude podávat žádost o podporu COVID Nájemné. Otázka zní, zda zasílat žádost za původní firmu, která k 1.12.2020 zanikla, nebo za firmu do které zaniklá firma vstoupila?
    Není možné podat žádost o podporu za zaniklou společnost. Podmínkou programu je, aby byl žadatel při podání žádosti a po celou dobu čerpání podpory podnikatelským subjektem oprávněným k provozování živnosti nebo jiné podnikatelské činnosti v pronajaté provozovně, na jejíž nájem je žádána podpora. Jelikož nástupnická společnost v rozhodné době v provozovně neprovozovala podnikatelskou činnost, pak ani tato není způsobilá k podání žádosti o podporu.
  17. Žadatel má v nájmu prostor sloužící k podnikání od dvou pronajímatelů. Jeden z nich – bytové družstvo se rozhodl změnit na společenství vlastníků bytových jednotek. Do 31. 10. 2020 měl nájem prostor k podnikání od bytového družstva a od 1. 11. 2020 provozuje stejnou provozovnu v nájmu od společenství vlastníků. Jak má toto v žádosti uvést?
    Pokud došlo v průběhu rozhodného období ke změně statutu pronajímatele, je nutné uvést aktuálního pronajímatele ke dni podání žádosti, o této skutečnosti informovat hodnotitele a přiložit doklad o této změně.
  18. Je cyklicky uzavíraná měsíční nájemní smlouva ve 4Q akceptovatelnou nájemní smlouvou, zakládající rozhodné nájemné?
    Oprávněný žadatel má nájemní vztah k dané provozovně platný a účinný před 1. říjnem 2020 a prokáže úhradu nájemného dle této nájemní smlouvy před tímto datem, stejně jako úhradu alespoň 50 % rozhodného nájemného. Rozhodující je, zda před 1.10. 2020 existoval nájemní vztah a zda je smlouva platná a účinná v rozhodném období.
  19. Musí v případě fúze zanikající společnost (která obdržela státní podporu COVID Nájem) žádat Ministerstvo průmyslu o předchozí souhlas s fúzí 60 dní před zveřejněním projektu přeměny dle § 14a zákona o rozpočtových pravidlech? Nestačí pouze notifikovat dle § 39a zákona o přeměnách?
    Výzva je realizována na základě zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), postupuje se dle ustanovení § 14 písm. a), pak tedy, jestliže příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci, který má právní formu obchodní společnosti nebo družstva, se chce zúčastnit fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka jako zanikající obchodní společnost nebo zanikající družstvo, a má zájem, aby na právního nástupce přešly práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci (dále jen „žadatel“), je povinen nejpozději 60 dnů přede dnem zveřejnění projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka požádat o souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci toho, kdo mu dotaci nebo návratnou finanční výpomoc poskytl.

Zpět na rozcestník dotazů ke COVID NájemnéZpět na obsah konkrétních dotazů

8.   Pracovněprávní problematika

  1. Zaměstnance odmítá nastoupit do práce z důvodu obav z nákazy
    Podmínky odmítnutí výkonu práce (zákoníku práce) platí pro všechny zaměstnance bez rozdílu věku. Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. V takovém případě, kdy by byla práce odmítnuta za splnění všech třech kritérií, by byla posuzována adekvátnost, důvodnost, bezprostřednost a přiměřenost takového jednání v porovnání se všemi okolnostmi dané situace. Zákon neposkytuje ochranu zaměstnanci, který by tak učinil nedůvodně, tedy účelově. Doporučujeme se obrátit na stránky Ministerstva práce a sociálních věcí www.mpsv.cz
  2. Jaká je forma kompenzace pro osoby, kterým byla zrušena práce na DPČ?
    Po skončení dohody o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohody o provedení práce (DPP) je možné se hned následující den evidovat na ÚP ČR. Komunikace s úřadem probíhá elektronicky, žádost o zprostředkování zaměstnání a žádost o podporu v nezaměstnanosti jsou na webu MPSV. Obě žádosti je třeba vyplnit a zaslat ÚP ČR v místě trvalého pobytu (u občana České republiky v místě trvalého pobytu nebo tam, kde se skutečně zdržuje a kde bude hledat nové zaměstnání). Bližší informace k tomu, jak se evidovat, jak postupovat, co je vše potřeba jsou na webu MPSV a ÚP ČR. ÚP ČR neposkytuje žádné kompenzace, ale může při splnění zákonných podmínek přiznat a vyplácet podporu v nezaměstnanosti. Pro poskytování podpory v nezaměstnanosti musí být splněna podmínka získání doby důchodového pojištění zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností v délce nejméně 12 měsíců před zařazením do evidence ÚP ČR. Při přiznání a poskytování této podpory však nemůže být zároveň přiznán a vyplácen kompenzační bonus. Pokud by nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, doporučujeme kontaktovat ÚP ČR telefonicky nebo elektronicky a projednat možnost poskytnutí některé z nepojistných sociálních dávek. Bližší informace k jednotlivým dávkám jsou uvedeny na https://www.mpsv.cz/davky-info.
  3. Co mám dělat v případě, že mi neplatí zaměstnavatel?
    Zaměstnanec může na základě § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce pracovní poměr okamžitě zrušit, pokud mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu/plat nebo náhradu mzdy/platu nebo jakoukoliv jejich část do 15 dní po uplynutí období splatnosti (např. výplatu za leden do 15. března). Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby (tj. zpravidla za 2 měsíce).
  4. Kam se obrátit o pomoc v případě nedostatku finančních prostředků na živobytí?
    Lidé, kteří se prokazatelně ocitnou vlivem nedostatku prostředků ve finanční nouzi, mohou požádat na Úřadu práce ČR o jednorázovou dávku mimořádné okamžité pomoci (MOP). Týká se to i rodičů dětí do 10 let, jež s nimi zůstanou doma na tzv. ošetřovném kvůli současné situaci kolem koronaviru. Pro účely dávky se posuzuje mimo jiné příjem všech osob ve společné domácnosti. Žádost o dávku musí být odůvodněná. Úřad práce ČR může dávku poskytnout klientovi, jehož sociální a majetkové poměry mu neumožňují překonat nepříznivou situaci. Pokud v rodině došlo k podstatnému poklesu příjmu a tato situace by měla trvat delší dobu, je možné na Úřadu práce ČR požádat i o další dávky, jako je příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi, nebo o příspěvek na bydlení nebo přídavek na dítě ze systému státní sociální podpory. Vždy je ale nutné se včas obrátit na Úřad práce ČR, kde bude nalezeno vhodné řešení dané situace.
    Vše je možné zařídit elektronickou cestou, např. žádost o MOP a podklady, které je potřeba k žádosti doložit, lze nalézt na stránkách: www.mpsv.cz/web/cz/-/zadost-o-mimoradnou-okamzitou-pomoc-vazna-mimoradna-udalost-spojena-s-covid-19. Další praktické podrobnosti jsou zájemcům k dispozici na webových stránkách ÚP ČR – www.uradprace.cz. Lidé mohou využít i služeb „virtuálního asistenta“. V případě obecných dotazů pak zájemcům poradí operátoři Call centra ÚP ČR (tel. 800 779 900 bezplatná linka, dotazy je možné posílat též elektronicky na e-mail: kontaktni.centrum@mpsv.cz nebo callcentrum@mpsv.cz. Žádosti lze v době nouzového stavu odeslat emailem i bez ověřeného elektronického podpisu nebo v příloze emailu naskenovanou nebo ofotografovanou s vlastnoručním podpisem na adresu pobočky Úřadu práce ČR podle místa faktického pobytu žadatele.
  5. Co dělat v případě, že mám dítě starší 10 let a nevztahuje se na mě již ošetřovné?
    Pokud se jedná o dítě ve věku 10 let a starší se specifickými potřebami, kdy je skutečně nezbytně nutné, aby o něj zaměstnanec pečoval, jedná se o nepojmenovanou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance ve smyslu § 199 zákoníku práce. Zaměstnavatel tedy musí bez dalšího omluvit na nezbytnou dobu absenci zaměstnance. Podle § 206 odst. 2 zákoníku práce je zaměstnanec povinen překážku v práci prokázat zaměstnavateli. Zaměstnanec by tedy měl zaměstnavateli předložit „potvrzení o uzavření školského/dětského zařízení“ a dále doporučujeme předložit ze strany zaměstnance zaměstnavateli „čestné prohlášení“, ve kterém zaměstnanec specifikuje nezbytnost osobní péče o dítě se specifickými potřebami, která nemůže být poskytnuta jinou osobou. Ošetřovné, ani náhrada mzdy nebo platu za dobu trvání překážky v práci v těchto případech zaměstnanci nepřísluší, nicméně není vyloučeno, aby se zaměstnavatel odchýlil ve prospěch zaměstnance od zákona a právo na náhradu v určitém rozsahu přiznal nad rámec zákona.
  6. Má rodič nárok na ošetřovné v případě docházky dítěte do soukromé školky?
    Čerpat ošetřovné člena rodiny (OČR) má právo i rodič dítěte, které navštěvuje soukromou mateřskou školu.
  7. Jak probíhá platba za zaměstnance, kterému není přidělena práce a musí zůstat doma?
    Pokud zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci, náleží zaměstnanci podle příslušných ustanovení zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu. Pokud je důvodem překážky v práci uzavření nebo omezení provozu z důvodu krizových opatření přijatých vládou nebo mimořádných opatření nařízených Ministerstvem zdravotnictví či jiným orgánem ochrany veřejného zdraví, náhrada mzdy nebo platu náleží podle § 208 zákoníku práce ve výši průměrného výdělku. V tomto případě je možné poskytnout příspěvek v režimu A nebo A plus cíleného programu Antivirus. Pokud nemůže zaměstnavatel přidělovat zaměstnanci práci z důvodu omezení odbytu nebo poptávky, jedná se o překážku v práci podle § 209 zákoníku práce. Náhrada mzdy náleží v tomto případě ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. V tomto případě je možné poskytnout příspěvek v režimu B cíleného programu Antivirus. Podrobné informace o jednotlivých režimech podpory programu Antivirus jsou uvedeny na www.mpsv.cz/web/cz/antivirus.
  8. Lze propustit zaměstnance a po zlepšení situace opět zaměstnat?
    Pokud zaměstnavatel navrhne zaměstnanci dohodu o rozvázání pracovního poměru, v praxi často nesprávně nazývanou jako „výpověď dohodou“ s tím, že jakmile se stávající situace způsobená šířením onemocnění COVID-19 zlepší, opět zaměstnance zaměstná, musí mít zaměstnanec na paměti, že v případě podpisu takové dohody nemá jistotu na budoucím opětovném zaměstnání. Je-li pracovní poměr ukončen dohodou, může se nezaměstnaná osoba evidovat na základě žádosti o zprostředkování zaměstnání na úřadu práce.
    Ohledně způsobu podání této žádosti doporučujeme rovněž sledovat stránky www.uradprace.cz s aktuálními informacemi. Pokud jde o výši podpory v nezaměstnanosti, pak tato je v případě, že zaměstnanec ukončí pracovní poměr bez vážného důvodu sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, nižší, a to 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku. Jinak činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.
    Doporučujeme zaměstnavatelům, aby současnou komplikovanou situaci se zaměstnanci neřešili ukončováním pracovních poměrů, ale využitím příspěvků z programu Antivirus. Při uzavření provozu v důsledku mimořádných opatření se dle § 208 zákoníku práce jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Dle schváleného programu podpory zaměstnanosti Antivirus může  zaměstnavatel v takovém případě žádat o příspěvek v režimu A nebo A plus. Podrobné informace o jednotlivých režimech podpory programu Antivirus jsou uvedeny na www.mpsv.cz/web/cz/antivirus.
  9. Pokud má některý zaměstnanec prokázaný koronavirus, půjde do karantény celé pracoviště, nebo třeba jenom jeho směna?
    Není nutné, aby automaticky všichni zaměstnanci pracující na směně nebo dokonce celém pracovišti museli jít do karantény. Doporučujeme nicméně situaci konzultovat s krajskou hygienickou stanicí, která o případném nařízení karantény rozhodne.
  10. Montážní technik pracující pro zaměstnavatele jehož činnost nebyla v průběhu omezujících opatření nijak zasažena, dostal výplatní pásku, kde mu zaměstnavatel i přes to, že pracoval na plný úvazek a celý měsíc, vyúčtoval za měsíc březen 100 % mzdy po dobu 10 dnů a po zbývající březnové dny pouze 80 % mzdy. Je nějaká možnost jak situaci řešit a kam se obrátit?
    Mzda se podle § 109 odst. 1 zákoníku práce poskytuje za vykonanou práci. Mzda, tedy její výše a podmínky poskytování, se podle § 113 odst. 1 zákoníku práce sjednává smlouvou (pracovní, kolektivní či jinou), stanovuje vnitřním předpisem zaměstnavatele nebo ji určuje zaměstnavatel mzdovým výměrem. Podle § 113 odst. 3 zákoníku práce musí být mzda sjednána, stanovena či určena před započetím výkonu práce, za který má příslušet. Mzdu tedy nelze v žádném případě měnit se zpětnou účinností; zaměstnanci musí být vždy (dopředu) známy podmínky, za kterých bude práci vykonávat. V případě, že má zaměstnanec podezření na porušení právních předpisů ze strany zaměstnavatele, lze se obrátit s podnětem na Státní úřad inspekce práce, resp. na podřízené oblastní inspektoráty práce. K provedení kontroly lze podat podnět, a to i prostřednictvím webového formuláře, a to zde – epp.suip.cz/epp/index.php. Bližší informace k obsahu podnětu ke kontrole jsou uvedeny na webových stránkách Státního úřadu inspekce práce – www.suip.cz/pracovnepravni-vztahy/podani-podnetu-ke-kontrole/.
    Mezi oprávnění orgánů inspekce práce patří v souladu s § 5 odst. 1 písm. j) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, i poskytování základních informací a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek zaměstnavatelům a zaměstnancům, a to bezúplatně. Aktuální informace týkající se poskytování poradenství veřejnosti jsou dostupné na stránkách www.suip.cz/o-nas/zakladni-udaje/.  V provozu je také bezplatná telefonní linka pro veřejnost (pondělí a středa 8:00 – 17:00, úterý, čtvrtek, pátek 8:00-14:00), a rovněž email.
    Obecně pak lze uvést, že jestliže zaměstnanec odpracoval celý měsíc (odpracoval všechny směny), navíc v oboru, jehož provoz nebyl v době nouzového stavu omezen, je zaměstnavatel povinen mu poskytnout mzdu, a to v celém rozsahu (viz § 38 odst. 1 v návaznosti na § 141 odst. 1 zákoníku práce) za vykonanou práci.
  11. Zaměstnanec prodejny oblečení, která je zavřená, je doma a pobírá v rámci programu Antivirus 100 % náhrady mzdy. Zaměstnavatel v rámci  programu Antivirus bude žádat o plnou refundaci 100 %. Zaměstnanec si chce podat žádost o ošetřovné na dítě, kterému je mladší než 10 let a se kterým je zaměstnanec doma a hlídá ho. Má zaměstnanec nárok na ošetřovné?
    Souběh není možný, protože buď zaměstnanec pobírá mzdu – pracuje, nebo ošetřovné – zaměstnanec je doma z důvodu potřeby péče o dítě. Ošetřovné se vyplácí v případě, že zaměstnanec nemůže vykonávat práci z důvodu péče o dítě, které je doma kvůli uzavření školy/školky. Ošetřovné nelze vyplácet za ty dny, za které má zaměstnanec ze zaměstnání, ze kterého se dávka vyplácí, nadále započitatelný příjem. Antivirus je program, který refunduje zaměstnavateli část náhrad mezd vyplacených zaměstnancům. O ošetřovné se pak žádá s přiložením záznamů od zaměstnavatele, kde je uvedeno např.: údaje o dnech, ve kterých měl zaměstnanec v průběhu měsíce, kdy pečoval o dítě, vykonávat zaměstnání / naplánované směny. Tento údaj je zásadní pro posouzení, zda má nárok na výplatu ošetřovného, neboť tento nárok nevzniká, pokud by se dávka měla vyplácet jen za dny pracovního klidu; údaje o dnech, ve kterých zaměstnanec pracoval. Upozorňujeme, že je třeba uvést i dny, ve kterých zaměstnanec čerpal dovolenou či mu náležela náhrada mzdy z jiného důvodu (tyto dny se kladou naroveň výkonu práce).
  12. Zaměstnankyně je v povinné karanténě a doktorka ji vystavila neschopenku a přitom dostává plnou mzdu za home office od zaměstnavatele. Doktorka tvrdí, že nemocenská má přednost před plnou mzdou, zaměstnavatel opak. Jak by měla postupovat?
    Pokud při nařízené karanténě zaměstnanec dodrží všechna stanovená omezení a jeho zdravotní stav tomu nebrání, je možné, aby se se zaměstnavatelem dohodl na výkonu práce z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele (home office). Takovému zaměstnanci náleží za vykonanou práci mzda nebo plat, a proto mu nenáleží za dobu výkonu práce v době prvních 14 dnů karantény výplata náhrady mzdy nebo platu, případně od 15. dne jejího trvání nenáleží výplata nemocenského. Pokud má však zaměstnanec nařízenou karanténu a nepracuje, naleží mu za prvních 14 dnů karantény náhrada mzdy nebo platu ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku (případně od 15. dne jejího trvání nenáleží výplata nemocenského). Zaměstnavatel pak může požádat o příspěvek ve výši 80 % nákladů na vyplacenou náhradu mzdy z programu Antivirus – režim A.
  13. Mají zaměstnanci ZUŠ právo nenastoupit do práce, když odbory se hájí tím, že dle zákoníku práce nemají podmínky, které by zajistili bezpečnost na pracovišti? Odbory tvrdí, že ve školství je zvýšené riziko přenosu nákazy.
    Rozvolňování ve školství je navrženo tak, aby představovalo co nejmenší riziko jak pro žáky, tak pro pedagogický sbor. V tomto případě záleží na ZUŠ, protože za BOZP vždy odpovídá zaměstnavatel a při nezajištění podmínek BOZP se on vystavuje možnému postihu. Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob (nutno posuzovat adekvátnost, důvodnost a bezprostřednost odmítnutí, aby bylo v souladu se zákonem).

Zpět na obsah konkrétních dotazů

9.   Ostatní

  1. Je nějak regulován nebo omezen dovoz zdravotnických prostředků do ČR?
    Aby se vyřešil nedostatek OOP a zdravotnických prostředků potřebných v souvislosti se šířením koronavirové nákazy COVID-19, pokud jsou OOP a zdravotnické prostředky bez označení CE určeny ke vstupu na trh EU, měly by příslušné orgány dozoru nad trhem dané výrobky vyhodnotit, a pokud se zjistí, že jsou v souladu se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovenými v příslušných právních předpisech, měly by uvedené orgány přijmout opatření umožňující uvedení takových OOP a zdravotnických prostředků na trh Unie po omezenou dobu nebo po dobu, během níž oznámený subjekt provádí postup posuzování shody.
    Více informací lze nalézt na následujících internetových stránkách Celní správy: https://www.celnisprava.cz/cz/dalsi-kompetence/ochrana-spolecnosti-a-zivotniho-prostredi/aktuality/Stranky/17032020_dovozOOP.aspx
  2. Jak postupovat v případě dovozu zdravotnických prostředků (roušek) do ČR roušky přes Německo, případně na koho se obrátit?
    Některé země EU začaly uplatňovat zákaz „vývozu“ ochranných osobních pomůcek (ochranné brýle, obličejové štíty, roušky, respirátory třídy FFP2 a FFP3, ochranné oděvy a obleky, ochranné rukavice kategorie III) do jiných států EU, které jsou zásadní pro zabránění šíření koronaviru.
    Pokud budete dovážet takovéto zboží ze zemí mimo EU a zboží je převáženo přes jiný členský stát EU, doporučujeme nechat si ve státě EU propustit zboží do režimu tranzitu a finální celní řízení (propuštění do volného oběhu) provést až v České republice.
    Z celního hlediska sice existuje možnost propustit zboží do volného oběhu v jakékoli zemi EU, přes kterou je zboží dopravováno, nicméně pak bude muset tato země uplatnit zákaz přepravy („vývozu“) ze svého území. V takovém případě se tedy vystavíte nebezpečí, že příslušné celní orgány již nedovolí převoz tohoto zboží do České republiky. Z tohoto důvodu doporučujeme, jak je uvedeno výše, zboží propustit do režimu tranzitu. Objevily se rovněž obavy, že Celní správa ČR bude zmíněné zboží při „dovozu“ zajišťovat a nebude je propouštět. K této záležitosti naleznete více informací na stránce https://www.celnisprava.cz/cz/dalsi-kompetence/ochrana-spolecnosti-a-zivotniho-prostredi/aktuality/Stranky/17032020_dovozOOP.aspx
    WCO zpracovala seznam států a jejich dočasných národních opatření ve vývozu a v dovozu osobních ochranných prostředků, zdravotnického či lékařského materiálu souvisejících s pandemií COVID-19.
    – Export – http://www.wcoomd.org/en/topics/facilitation/activities-and-programmes/natural-disaster/list-of-countries-coronavirus.aspx
    – Import – http://www.wcoomd.org/en/topics/facilitation/activities-and-programmes/natural-disaster/temporary-import-support-measures-adopted-by-members.aspx
  3. Je zapotřebí nějaká povolenka, dovozní licence na nákup z Číny a následný prodej ochranných obleků a zdravotnického materiálu související s koronavirem na území ČR a ostatních evropských zemí, potažmo celého světa?
    Ano, dovozní licence je potřeba, více viz stránky Celní správy ČR. Náležitosti týkající se nákupu, nabídky, poptávky zdravotnických potřeb směřovat na CzechInvest, na healtechsupport@czechinvest.org.

Zpět na obsah konkrétních dotazů

Dotazy jsou průběžně doplňovány a odpovědi zpřesňovány!
Číslování dotazů je pouze orientační a pro interní potřeby.

Rychlý odkaz sem: BusinessInfo.cz/faq

Zpět na začátek

Metodika výpočtu velikosti prodejní plochy provozoven do 2500 m2
a obchodních center do 5000 m

Co je prodejní plochou?
Pojem „prodejní plocha“ je definován v příloze I prováděcího nařízení Komise (ES) č. 250/2009, jako odhadnutá velikost povrchové plochy (v m2) části provozovny, která je určena pro prodej a vystavení zboží, tj.:

  • celková plocha, kam zákazníci mají přístup, včetně zkušebních místností,
  • plocha zabraná prodejními pulty a výklady,
  • plocha za prodejními pulty, kterou používají prodavači.

Do prodejní plochy se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory!

Plocha obchodního centra
Neuplatní se možnost umělého zmenšení plochy páskami, jako u jednotlivých provozoven. Za prodejní plochu obchodního centra se tak považuje souhrn všech prodejních ploch jednotlivých provozoven maloobchodního prodeje, tj. všech veřejnosti přístupných ploch. Ani do této prodejní plochy OC se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory.

Zpět na začátek

Upozornění pro ostatní média přebírající informace z této stránky!

Upozorněte prosím své čtenáře, že Vámi převzatý obsah je platný JEN k určitému datu a času. Aktuální znění je k dispozici vždy na této stránce!
Adresa na tento dokument je: www.businessinfo.cz/faq.

  • Nové dotazy jsou průběžně doplňovány.
  • Odpovědi jsou také upravovány podle nových nařízení Vlády ČR či Ministerstva zdravotnictví ČR.
  • Dále dochází ke zpřesňování některých odpovědí. Vzhledem k unikátnosti situace nelze předem předjímat všehny možné kombinace podnikatelských situací a problémů.

Děkujeme za pochopení a spolupráci, redakce BusinesInfo.cz

Pravidelné novinky e-mailem