Odvody z příležitostných prací: Jaké daně a kdy platí brigádníci?

Možnost přivýdělku ke studiu stále láká tisíce mladých lidí. Zájem o sezonní či příležitostné práce roste ale i mezi seniory. Přečtěte si, jak a kdy musejí brigádníci přiznávat a platit daně a pojištění, případně jaké mohou využít daňové slevy.

Jaké daně z příjmu odvádějí státu brigádníci? Záleží na tom, na jakou smlouvu pracují a jak vysokou hrubou mzdu či odměnu mají. Studenti nejsou nijak limitováni, mohou mít libovolný příjem, ať už pracují na dohodu nebo standardní pracovní smlouvu.

Brambory kontrola kvality

O letní přivýdělek se stále více zajímají také senioři a kvůli nízké nezaměstnanosti opět roste i zájem firem. Do situace navíc zasáhla pandemie covid-19.

Sezonní práce jsou sjednávány na dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. V čem je tato forma spolupráce výhodná a na jaká úskalí si dát pozor?

Co je nejvýhodnější?

Brigády tedy fungují na bázi dohod mimo pracovní poměr. Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohoda o provedení práce (DPP) jsou brigádníkům ušity na míru, protože respektují krátkodobý charakter zaměstnání.

„Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti jsou koncipovány právě pro krátkodobá zaměstnání. Obě je nutné rozlišovat, protože pracují s odlišnými podmínkami. Po jejich správném splnění mohou pracovníci čerpat řadu výhod,“ potvrzuje ředitel projektu pracovních příležitostí Robeeto Stanislav Koukal.

Při krátkodobé brigádě s měsíční mzdou do 10 tisíc korun je nejvýhodnější dohoda o provedení práce.

„Smlouva je omezena 300 hodinami za kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele. Pokud je ale měsíční odměna do 10 tisíc korun, je tato dohoda výhodná pro obě strany,“ říká daňová poradkyně společnosti TaxVision Blanka Štarmanová.

Uzavře-li brigádník se zaměstnavatelem DPP, nemusí totiž platit státu z výdělku do 10 000 zdravotní ani sociální pojištění. Pokud je příjem vyšší než deset tisíc, odvádí 6,5 procenta z něj na sociální a 4,5 procenta na zdravotní pojištění.

Letní brigády: Hlídejte si smlouvu a pracovní podmínky

Pozor! Zdravotní pojištění je povinné a musí ho tedy platit každý (pokud ho za něj neodvádí zaměstnavatel) ve všech případech, tedy i pokud jde o „osobu bez zdanitelného příjmu“. Výše minimálního pojistného pro rok 2022 je 2 187 korun měsíčně.

Zpět na začátek

DPČ stále výhodnější

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) není tak výrazně omezena počtem hodin jako v případě DPP. U těchto smluv ovšem pojištění „dohodáři“ platit v drtivé většině musí.

Pozitivní změna nastala už v roce 2019, kdy se zvýšila hranice výdělku, ze kterého brigádníci ještě zákonné pojištění neodvádějí. Výjimka nastala v případě, že byl jejich výdělek nižší než 3 tisíce korun. Pak sociální a zdravotní pojištění neplatili, a osvobozen byl i zaměstnavatel.

Od ledna 2021 je tato dohoda ještě výhodnější. Částka započitatelného příjmu se zvýšila až na 3500 korun. Navíc je tu zrušení superhrubé mzdy. A úspora je tak ještě výraznější.

Vše potřebné k podání daňového přiznání za rok 2021 v daňovém speciálu

„Brigádníci by si měli nicméně uvědomit, že podmínkou DPČ je práce na dobu nejdéle 52 týdnů s maximálním rozsahem poloviny plné pracovní doby,“ doplňuje Blanka Štarmanová.

Z částky 3500 korun tedy již zaměstnavatel platí odvody, ale stále je účtována srážková daň. Zálohová daň (bez možnosti uplatnění slev na dani při neučiněném prohlášení k dani) bude zúčtována až z měsíční odměny 3501 Kč.

Odměna na DPČ 3499 Kč 3 500 Kč3 501 Kč
Sociální pojištění Ne Ano Ano
Zdravotní pojištění Ne Ano Ano
Daň při neučiněném prohlášeníSrážkováSrážkováZálohová

V případě obou dohod lze uplatnit tradiční daňovou slevu na poplatníka a v případě studentů případnou slevu 4 020 korun za rok.

Zaměstnaní studenti mají na slevu nárok, podepíší-li u zaměstnavatele prohlášení k dani. Při uplatnění slevy na studenta se neplatí daň z příjmu při hrubé mzdě do 17 700 Kč (viz tabulku).

Zpět na začátek

Brigádníci a daňové přiznání. Ano či ne?

Daňové přiznání mají povinnost odevzdat na finanční úřad jen ti, kteří pracují pro více zaměstnavatelů současně.

Před nástupem do práce mohou brigádníci podepsat Prohlášení k dani poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – tedy takzvaný růžový papír. V takovém případě daňové přiznání podávají a daň platí v každém případě. V daném měsíci ovšem nesmí růžový papír podepsat u jiného zaměstnavatele.

„Brigádníci pak dostanou od zaměstnavatele potvrzení o příjmech ze závislé činnosti, nebo si jej vyžádají,“ říká Blanka Štarmanová. To pak předloží finančnímu úřadu kvůli výpočtu daně.

Jestliže prohlášení nepodepíše, dostane na ruku méně peněz, protože za něj odvede daň z příjmu (15 %) zaměstnavatel. Po skončení kalendářního roku může také požádat firmu, pro níž pracoval, o roční zúčtování, ale opět jen v případě, že nepracuje pro více podniků najednou.

Část nebo celou zaplacenou zálohovou daň (podle slev, na které má nárok) mu poté firma vrátí. Nevrací jen takzvanou srážkovou daň, jež se uplatňuje na příjmy do 10 tisíc korun, případně (od ledna 2021) do 3500 korun, pokud má student ještě další příjmy.

Příklady

Podepsané prohlášení k dani a práce na DPP

Pan Novák pracuje pouze pro jednoho zaměstnavatele a má s ním podepsánu dohodu o provedení práce (DPP). Hrubá měsíční odměna je 10 tisíc korun a pracovník podepsal u zaměstnavatele růžový papír. Při výpočtu čisté odměny uplatní základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 320 korun a daň z příjmu fyzických osob je tedy rovna nule. V případě DPP s výdělkem do 10 tisíc neplatí brigádník z hrubé odměny sociální ani zdravotní pojištění. Pan Novák tedy dostane čistou odměnu 10 tisíc korun.

Nepodepsané prohlášení k dani (odměna do 10 tisíc)

Zaměstnanec, který pracuje na HPP u zaměstnavatele A, si u firmy B sezónně přivydělává opět na dohodu o provedení práce (DPP). Jeho hrubý měsíční příjem z této brigády je 10 tisíc korun. Zdravotní a sociální pojištění tedy neplatí. Je mu ale sražena daň z příjmu fyzických osob – obvyklých patnáct procent. Čistá odměna tedy činí 8 500 Kč. Zaměstnanec má prohlášení k dani (na které by mohl uplatnit slevu na dani) podepsáno u firmy A. U firmy B, kde je na brigádě, už tuto výhodu využít nemůže.

Podepsané prohlášení k dani (odměna nad 10 tisíc)

Studentka pracuje opět na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 30 000 korun. U zaměstnavatele má podepsáno prohlášení k dani a uplatňuje daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 320 Kč a slevu na studenta ve výši 335 Kč. Hrubá odměna je nad limit deset tisíc, tudíž se z hrubého příjmu odvádí sociální pojištění (6,5 % z výdělku – 1950 Kč) a zdravotní pojištění (4,5 % – 1350 Kč). U DPP je možné platit takto vysoké odměny, je ovšem omezena počtem hodin za rok. Na dani z příjmu pak odvede státu 1845 korun (300 x 15 (patnáct procent z výdělku) – 2320 – 335). Po stržení daně z příjmu a sociálního a zdravotního pojištění bude její čistý příjem 24 855 korun.

Pokud je růžový papír podepsaný, mohou i brigádníci samozřejmě uplatnit i další slevy například na děti. V případě nepodepsaného prohlášení k dani je srážka ještě vyšší. Zaměstnanec totiž nemůže uplatnit slevu na dani a ze zákona povinné pojištění musí zaplatit.

Co se v posledních letech změnilo?

Částečnou změnu přinesla už novela zákona platná od ledna 2018. Srážková daň se předtím uplatňovala pouze u příjmů do 10 tisíc korun (v souhrnné výši). Nyní jsou limity dva: již zmíněná maximální měsíční odměna z dohod o provedení práce u jednoho zaměstnance a jednoho zaměstnavatele 10 000 Kč a nižší částka pro ostatní příjmy v měsíčním úhrnu (opět u jednoho zaměstnance a jednoho zaměstnavatele). Jedná se o dva samostatné základy daně. Ten druhý byl loni posunut na 3500 korun.

I srážkovou daň ale může dostat brigádník zpět, i když ne od zaměstnavatele – a to právě v případě, že přiznání podá. Vyměřenou daň mu doplatí stát, a ještě pracovníkům ve většině případů vznikne přeplatek vzhledem k daňovým slevám, které mohou uplatnit.

Zpět na začátek

Slevy pro studenty a další výhody

Každý plátce daně z příjmů může uplatnit základní daňovou slevu, která činí 27 840 korun za rok, za měsíc tedy 2 320 korun (od roku 2022 se zvyšuje na 30 840 korun).

„Specifickou skupinu tvoří právě studující, kteří kromě slevy na poplatníka mají nárok na slevu na studenta. V praxi jim tak často vychází nulová daň a ve výsledku pak dostanou částku, kterou si skutečně vydělali,“ uvádí Dana Trezziová z poradenské společnosti BDO.

Studenti si mohou odečíst z daně 4 020 korun za rok, to jest 335 korun měsíčně. Tento bonus zůstává i letos stejný jako v předchozích letech. Nárok na slevu mají mladí lidé do 26 let, případně až do 28 roku věku, pokud absolvují denní studium v doktorském programu.

„Při práci pro více zaměstnavatelů je možné uplatnit slevu pouze jednou. Slevu na studenta je možné uplatnit i při práci na dohodu. Vždy je ovšem potřeba doručit mzdové účetní potvrzení od školy,“ upozorňuje daňový expert Petr Gola.

Studenti jsou v tomto případě značně zvýhodněni a ti, kteří podepsali u zaměstnavatele prohlášení k dani, neplatí díky slevám nic až do hrubé měsíční mzdy či odměny ve výši 17 700 korun (viz tabulka).

Někteří splňují podmínku pro slevy pouze po část roku, např. pokud ukončí studium na střední nebo vysoké škole. Přestože během studia nepracovali a pracovní smlouvu uzavřou až po absolvování školy, tak jim v ročním zúčtování nebo daňovém přiznání náleží poměrná sleva na studenta za první měsíce roku.

Výpočet daně z příjmu

Hrubá měsíční mzda či odměna                                      17 700 Kč

Daň z příjmu bez slev                                                         2 655 Kč (17 700 x 15 %)

Sleva na poplatníka                                                            2 320 Kč

Sleva na studenta                                                                335 Kč

Daň z příjmu                                                                         0 Kč (2 655 – 2 655)

Slevu na poplatníka uplatní i senioři

O letní práce roste zájem i mezi seniory. A kdy se jejich příjem daní?

„Důchodci nemají žádné zvláštní postavení, pokud se týká podávání daňových přiznání a zdanění jejich výdělků. Jejich činnost se z hlediska sociálního a zdravotního pojištění považuje za vedlejší činnost. Pokud bude práce vykonávána na základě živnostenského listu, podléhá tento příjem zdanění i odvodu sociálního a zdravotního pojištění,“ doplňuje Blanka Štarmanová.

V takovém případě mají také brigádníci – penzisté nárok na slevu na poplatníka ve výši 2 320 korun měsíčně.

Pokud důchodce vykoná takzvanou příležitostnou činnost, například jednorázovou výpomoc v sousedství, pak je příjem osvobozen od daně z příjmů, jestliže nepřesáhne hranici 30 tisíc korun za rok. Z takového příjmu se neodvádí ani sociální a zdravotní pojištění.

Zpět na začátek

Úskalí dohod o provedení práce

U dohod o provedení práce mohou nastat tři varianty

  1. Výdělek je u dohody nižší než zákonný limit – Při výdělku do 3,5 respektive 10 tisíc nejsou placeny odvody na sociální ani zdravotní pojištění. V takovém případě jsou zaměstnanci na tyto dohody z pohledu placení zdravotního pojištění vnímány jako OBZP a musí si platit minimální výši pojistného, tedy výše zmíněných 2187 korun.

Pro účely placení zdravotního pojištění jsou OBZP samoplátci a každý měsíc musí platit zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z minimální mzdy tedy v roce 2022 ze 16 200 Kč (2187 korun)

  1. Výdělek za práci na dohodu je vyšší než limit, ale nižší než minimální mzda. Minimální mzda pro rok 2022 je stanovena 16 200 Kč. Pokud si při práci na dohodu vyděláte méně, je vaší povinností doplatit zdravotní pojištění do minimální výše. Pokud tedy pracujete na některou z dohod, výdělek máte nad limitem, ale také pod výší minimální mzdy, bude vám od nového roku zaměstnavatel strhávat více na zdravotním pojištění a vaše čistá mzda bude nižší.
  2. Pokud si na některou z dohod vydělají brigádníci více než 16 200 Kč, tak se na jejich daních, sociálních ani zdravotních odvodech nic nemění. Jejich čistá mzda bude stejná jako o rok dříve.

Sezónní práce v zahraničí

Pracovní podmínky zahraničních brigád se odvíjí od konkrétní země a práce, kterou tam budete vykonávat. Ve většině zemí EU můžete krátkodobě pracovat bez pracovního povolení i povolení k pobytu, což jinde ve světě, například v USA či Austrálii, nepůjde.

„Odlišnosti panují i v oblastech pojištění a daní. Obecně platí, že při odjezdu za prací do zemí EU se musíte odhlásit ze systému českého zdravotního pojištění a po návratu se opět přihlásit,“ upozorňuje Dana Trezziová z poradenské společnosti BDO. „V případě, že jedete mimo EU, avšak jen na dobu maximálně půl roku, zůstáváte českým pojištěncem,“ doplňuje.

Rozdíly vznikají i ohledně sociálního pojištění. Výhodu mají studenti, kteří sociální pojištění neplatí a nemusí tedy ani svůj pracovní odjezd do zahraničí složitě řešit. V rámci EU platí evropská koordinační pravidla pro účely sociálního zabezpečení, která určují, do kterého systému sociálního zabezpečení se z příjmu bude platit pojistné. Obvykle se platí do systému toho státu, kde je práce vykonávána.

Co se týče daně z příjmu, mají brigádníci povinnost přiznat veškeré své příjmy, to znamená i ty zahraniční. Česká republika má však s řadou zemí smlouvu, která zamezuje dvojímu zdanění jednoho výdělku. Doporučujeme tedy ještě před samotným odjezdem podívat se do seznamu těchto zemí, který lze najít na webu Ministerstva financí ČR.

Zdroj: BDO

Zpět na začátek

Jakub Procházka

• Oblasti podnikání: Daně, účetnictví, pojištění
• Teritorium: Česká republika