English version
Růst zaručené mzdy přinese podle Mazáka zvýšení cen zboží, kterého by si lidé mohli za více peněz paradoxně koupit méně.
„Problém by to představovalo především pro malé tuzemské obchodníky, jejichž nerentabilní prodejny rok od roku rychleji ubývají,“ domnívá se Mazák.
Družstvo CBA sice podporuje nárůst minimální odměny za práci, ale při zachování stejné výše zaručených mezd. Pokud by rostly zaručené i minimální platy, měla by se podle obchodníků výrazně snížit daňová zátěž. Více o zaručené mzdě si přečtěte v textu Roste i zaručená mzda, některé profese si vydělají nejméně 26 700 korun na BusinessInfo.cz.
O zvyšování minimální mzdy mluví odbory i vláda především v souvislosti s tím, že je v Česku šestá nejnižší v Evropě. Dokonce i na Slovensku, kde jsou nižší průměrné platy a které je v HDP na hlavu za ČR, jsou ti nejchudší zaplaceni lépe.
Češi jsou odměňováni dobře
„Příliš se nemluví o tom, že za tuto mzdu pracuje minimum lidí. Mnohem více jich pracuje za mzdu zaručenou, která v tuzemském případě patří v Evropě naopak k nejvyšším,“ upozorňuje Mazák.
Problémem je zejména skutečnost, že se výše zaručené mzdy odvíjí od té minimální. Pokud by se tedy minimum zvedlo příští rok o 1 350 korun, jak zamýšlí ministerstvo práce a sociálních věcí, zaručená mzda by stoupla alespoň o 2 500 korun (a u některých skupin ještě výrazněji).
Skladníci či prodavačky jsou nyní ve 2. tarifní skupině a v současnosti mají garantované minimum 14 740 korun, pokladní v samoobsluze jsou pak ve 3. skupině s nejnižší mzdou 16 280 korun. Účetní a personalisté v 5. skupině musejí mít měsíční plat nejméně 19 850 korun.
„Z hlediska tohoto ukazatele se v Evropě nacházíme na 10. místě, když jsme před kompletní východní Evropou a částí té západní,“ připomíná předseda CBA.
Tuzemským obchodníkům by povinné výrazné zvýšení platů u jejich pracovníků přidělalo velké problémy. „Pokud by spolu s minimální mzdou od příštího roku dále stoupala i ta zaručená, znamenalo by to velký problém. Ať už se jedná o prodejnu potravin, restauraci či benzinovou pumpu, na takové zvýšení zde není potřebný výkon. Ten se odvozuje nejen z celkové tržby, ale také z adekvátní obchodní přirážky,“ komantuje Roman Mazák.
Méně zboží a služeb za více peněz
Z případného zvýšení zaručené mzdy by podle zástupců podnikatelské veřejnosti profitoval zejména stát, nikoliv lidé.
„Zvedly by se totiž zejména sumy odvedené do státního rozpočtu, a aby na toto navýšení zaměstnavatel nějak vydělal, musel by zdražit výrobek či službu nejen o navýšení mzdy, ale i o odvody státu,“ tvrdí Mazák.
Zaměstnanec dostane pouze mzdu, zatímco výrobky zdraží i o odvody. Pro člověka to znamená, že si může logicky nakoupit pouze za ty peníze, které dostane od zaměstnavatele, ve výsledku je to tak méně než před jejím zvýšením.
„Argumenty o nárůstu životní úrovně jsou tedy naprostým nesmyslem, zvedá se totiž zejména výše peněz odvedených do státního rozpočtu. Normální člověk na tom bude hůř, než kdyby byla zaručená mzda nižší,“ myslí si předseda CBA.
Malý prodejce potravin musí zboží zdražit tak, aby měl příslušný zisk. Doufá přitom, že nebude moc drahý. Pokud jsou však jeho ceny příliš vysoké, potýká se s úbytkem zákazníků a může svůj podnik zavřít. „Právě tento problém je vyloženě typický pro celou řadu malých obchodů na vesnicích, které jsou nuceny ukončit svůj provoz kvůli ztrátovosti,“ připomíná Roman Mazák.
Potíž je podle podnikatelů i s produktivitou práce. Minimální i zaruičená mzda rychle rostou, ale produktivita práce se stejným tempem nezvyšuje. Výkon zaměstnanců se dokonce podle Romana Mazáka snižuje. S rychlým zvyšování minima totiž klesá jejich motivace.
„Vznikla tak paradoxní spirála, kdy si obyčejný člověk za svoji vyšší mzdu koupí méně položek než dříve. Efekt zvýšení zaručené mzdy je z našeho pohledu pro ekonomiku tohoto státu naprosto nulový, ne-li ztrátový,“ dodává ještě obchodník.
S využitím tiskové zprávy lesensky.cz
