Olympiáda v Tokiu potrápila japonskou ekonomiku a prodlouží uzavření země

Ačkoliv byly Letní olympijské hry 2020 v Tokiu pro Japonsko historicky medailově nejúspěšnějšími hrami, po ekonomické stránce se jednalo o mimořádně bolestivou prohru. Pořádání her navíc umocnilo současnou opatrnost vůči zahraničním návštěvníkům, což pravděpodobně prodlouží nemožnost jejich vstupu do země, a to včetně drtivé většiny obchodníků.

Japonsko naposledy pořádalo Letní olympijské hry v Tokiu v roce 1964 a dodnes jsou vzpomínány jako velmi úspěšná událost, která představila hostitelskou zemi, stále zatíženou stigmatem druhé světové války jako vyspělou, rychle bohatnoucí a přátelskou. Podobně se předpokládalo, že Olympijské hry 2020 se stanou nejen symbolem ekonomického oživení po letech stagnace a zásahu ničivého zemětřesení v roce 2011, ale také že se Japonsko opět předvede světu v tom nejlepší světle.

Tyto naděje vzaly vypuknutím pandemie COVID-19 rychle za své. Japonsko se na jaře 2020 uzavřelo v naději, že se tím před pandemií nejlépe ochrání. To se nestalo a dnes panuje ve velké části země, včetně největších měst čtvrtý nouzový stav, který omezuje společenský život a podnikání. Koronavirová epidemie navíc znamenala roční posunutí olympijských her se všemi možnými negativními dopady

Rostoucí náklady a mizivé zisky

Zatímco pro rok 2020 byly náklady na pořádání her organizátory odhadovány na 12,6 mld. USD, o rok později to bylo již 15,4 mld. USD. Roční odklad tak způsobil nárůst nákladů o 22 %, a tokijské hry se tak staly podle nedávné studie Oxfordské univerzity nejdražšími v historii. Přitom v roce 2013 japonští organizátoři při udělení pořadatelství předpokládali náklady kolem 7,5 mld. USD.

S uzavřením se Japonska před zahraničními návštěvníky od jara 2020 bylo dlouho dopředu jasné, že olympiáda nebude moci ani sloužit jako magnet pro turisty. Dlouho se  provozovatelé hotelů, restaurací, ale i samotní organizátoři spoléhali alespoň na domácí návštěvníky, kteří dorazí do Tokia a dalších míst, kde se soutěžilo. I tyto naděje ale zůstaly nevyslyšeny, když pouhých pár týdnů před zahájením japonská vláda z preventivních důvodů rozhodla, že se budou hry konat za zavřenými dveřmi.

To mělo mj. drtivý dopad na předpokládané zisky z prodeje lístků, přibližně 90 % z nich v hodnotě 820 mil. USD se musely vracet. Aktuálně začínají vyjednávání mezi tokijskou radnicí, japonskou vládou a olympijským výborem o tom, kdo ponese hlavní část dodatečných nákladů. Již nyní je ale jasné, že to bude především japonský daňový poplatník.

Post-olympijské ekonomické vyhlídky

Negativní ekonomické dopady navíc nejsou počítány jen v nákladech na pořádání olympijských her a ušlých ziscích. Zatímco „olympijská bublina“ celkem úspěšně ochránila sportovce a realizační týmy, ve zbytku japonské metropole se rychle rozšířila varianta delta. Během konání her dosáhl počet nakažených v Tokiu během jednoho dne 5 000, což bylo v té době nejvyšší číslo od vypuknutí pandemie.

Aktuální šíření koronaviru má závažné dopady na celou japonskou ekonomiku, která v prvním pololetí roku 2021 stagnovala. Ještě v srpnu Japonská centrální banka přes vyhlášený nouzový stav v Tokiu a dalších prefekturách zachovávala mírný optimismus, když očekávala, že především oslabená domácí poptávka se bude postupně zvedat díky postupujícímu proočkování obyvatelstva (v této chvíli se pohybuje na hranici 50 %). Nicméně většina ekonomů se již nyní obává, že v druhé polovině roku bude nakonec hrozit další recese. Japonská ekonomika tak bude za rok 2021 spíše ztrácet za jinými zeměmi a výraznější oživení je odsunuto na další rok.

Obtíže při vstupu do země

Olympiáda měla ještě jeden významný negativní efekt, kdy pravděpodobně oddálila opětovné otevření země zahraničním návštěvníkům, a to do konce roku 2021. To má samozřejmě vedle turismu dopad i na veškerá obchodní jednání, návštěvy veletrhů či podnikatelské mise. I proto japonská podnikatelská federace Keidanren nedávno vyzvala vládu ke zmírnění podmínek vstupu pro plně očkované osoby a zavedení vakcinačních pasů.

Než k tomu však dojde, českým exportérům nezbývá, než se nadále spoléhat na moderní komunikační prostředky, k jejichž využívání jsou koronakrizí přinuceni i konzervativní Japonci. Situaci se přizpůsobuje i většina japonských veletrhů, které probíhají buďto zcela online či v hybridní formě, kdy fyzicky jsou přítomní domácí vystavovatelé a zahraniční subjekty se akce účastní skrze vzdálený přístup.

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade/CzechInvest Japonsko.
Zdroj: Velvyslanectví ČR v Tokiu




• Oblasti podnikání: Cestovní ruch, volný čas | Služby
• Teritorium: Japonsko