English version
V komunálních volbách počátkem listopadu jeho strana vyhrála ve všech 17 okresech. Výsledky budí velké pochybnosti a protesty nejen ze strany opozice, ale i mezinárodních pozorovatelů.
Dle oficiálních výsledků Ortegova strana Frente Sandinista de Liberación Nacional (FSLN) vyhrála s většinovou podporou 76 % a ovládla všechny okresy. Poprvé Ortegu spolu s FSLN vynesla k moci Sandinistická revoluce v roce 1979, kdy se o dva roky později postavil do čela země. Jako prezident působil až do roku 1990. Po prohraných volbách předal moc do rukou opozice. Jeho návrat poté nastal až v roce 2007 a od té doby přetváří Nikaraguu v silně autoritativní režim s vazbami na Rusko, Kubu, či Venezuelu.
Ortegova politika vážně poškodila nejen mezinárodní pověst země, ale také její ekonomickou situaci. Mnoho zemí na Nikaraguu kvůli zfalšovaným volbám uvalilo ekonomické sankce.
Jihoameričané jsou posedlí krásou. Investují do ní navzdory krizi
Zemi se i přesto ekonomicky dařilo až do roku 2018, kdy nastaly velké protivládní protesty kvůli reformě systému sociálního zabezpečení. Kombinace protivládních protestů, pandemie a hurikánů ekonomiku země paralyzovala. Hlavními tahouny ekonomického růstu byly do roku 2018 zahraniční investice a remitence. Nestabilní politická situace ovšem příliv zahraničních investic narušila.
Nikaragujská ekonomika je do značné míry závislá na remitencích, které jen v roce 2020 tvořily 14,6 % HDP a zahraniční pomoci. Největší podíl měla Meziamerická rozvojová banka, Středoamerická banka pro rozvoj a integraci, a hlavně Mezinárodní měnový fond.
Nikaragua, se svým nerostným bohatstvím a kávou, která patří mezi komodity, se kterými se ve světě nejvíce obchoduje, má potenciál pro rychlý ekonomický růst. Současná politická situace a znovuzvolení prezidenta Ortegy bude pravděpodobně ekonomický růst země však zpomalovat.
Zpracoval tým pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Mexiko.
Zdroj: France24.com
