I když nárůst není dramatický, signalizuje sílící ekonomické tlaky a potřebu firem pružně reagovat na změny trhu. Mnohé podniky však stále přehlížejí varovné signály nebo podceňují strategické řízení.
Za každým bankrotem přitom obvykle stojí kombinace více faktorů – od chybných rozhodnutí přes špatné řízení až po nedostatek inovací. „Firemní bankrot často nebývá důsledkem jedné velké chyby, ale spíš řetězce malých špatných rozhodnutí, přehlédnutých varovných signálů a přílišné důvěry v setrvačnost byznysu,“ říká Jiří Jemelka, expert na restrukturalizace firem a zakladatel společnosti JPF Czech.
Když úspěch uspí: příběh firmy s půlmiliardovým obratem
Jemelka popisuje případ podnikatele, který se na JPF obrátil poté, co jeho firma prošla insolvencí. Šlo o společnost s 25letou historií, obratem 500 milionů korun a více než 100 zaměstnanci působícími ve čtyřech zemích.
Klíčové chyby, které ho potopily:
- Rozvoj firmy svěřili sobě. Profesionální poradce byl tehdy pro ně „příliš drahý“.
- Dobří lidé na špatných místech. Kvalitní zaměstnanci neměli dostatečné procesní řízení.
- Příliš rychlý růst bez strategie.
- Nedostatek ostražitosti. Úspěch v marketingu a prodeji vytvořil falešný pocit bezpečí.
„Byznys, který roky jen roste, často u podnikatelů způsobí syndrom nezranitelnosti. A pak je pozdě řešit, že struktura firmy neodpovídá velikosti a že včasné delegování nebo inovace mohly situaci změnit,“ komentuje Jemelka.
Zaměstnanců přibývá, firmám přesto chybějí lidé. Jak nás brzdí rigidní trh práce?
Kdy má smysl firmu zachraňovat?
Každý příběh je jiný. Jiná firma, výrobce skleněných pilníků, čelila levné čínské konkurenci po vypršení patentu. Majitelé tehdy zvažovali ukončit výrobu a přetvořit nemovitosti na byty, které by přinášely pasivní příjem. Nakonec se ale rozhodli výrobu udržet a hledat nové tržní příležitosti.
Firma tak funguje dodnes, i když své podnikání musela zásadně přizpůsobit novým podmínkám. „Zásadní otázka zní: Dává ještě byznys ekonomický smysl? Pokud ne, může být rozumnější přesměrovat kapitál i energii jinam,“ říká Jemelka.
Varovné signály, které podnikatelé často přehlížejí
Podle odborníků začínají problémy nenápadně – insolvence nezačíná u soudu, ale dávno předtím. Mezi typické varovné signály patří:
- Růst obratu bez odpovídajícího růstu zisku.
- Zvýšená fluktuace klíčových zaměstnanců.
- Neschopnost pokrýt fixní náklady z běžného cashflow.
- Zpožďování plateb dodavatelům nebo státu.
- Přerůstající byrokracie a nejasné kompetence.
„Každý majitel firmy by si měl dvakrát ročně upřímně položit otázku: Pokud dnes přijdeme o tři hlavní klienty, přežijeme? A pokud ne, co s tím teď udělám?“ doporučuje Jemelka.
Insolvence už není stigma, ale zkušenost
Zajímavý posun vnímání přichází i mezi českými podnikateli. Zatímco ještě před deseti lety byla insolvence stigma, dnes ji řada byznysmenů vnímá podobně jako investoři v USA – jako důsledek podnikatelského rizika a důležitou životní zkušenost.
„Mnozí naši klienti se po selhání poučí a v dalším byznysu udělají z bývalých chyb svou konkurenční výhodu. Klíčem je, aby selhání nebylo tabu, ale učební moment,“ říká Jemelka.
Praktický mininávod prevence: Čtyři kroky
- Udržujte přehled o financích.
Nečekejte na účetního jednou za rok. Cashflow, marže a zadlužení si kontrolujte měsíčně.
- Průběžně inovujte.
Produkt, který prodáváte dnes, nemusí mít zítra na trhu místo.
- Nebojte se delegovat a řídit pomocí dat.
Silný tým a digitalizace procesů jsou základem růstu i prevence chyb.
- Včas se ptejte odborníků.
Najměte si právníka, daňového poradce nebo externího kouče dřív, než „hoří“.
Úspěšné firmy podle Jemelky spojuje jedno: neustále kladou strategické otázky. Kde chceme být za 3 roky? Co musíme inovovat? Jaké procesy nám brání v růstu? A především: Majitelé si včas přiznají, kdy už „nevidí za roh“ a obrátí se na odborníky.

