English version
V posledních dvou letech došlo v daňové legislativě k několika změnám, které se dotkly i termínů a způsobu přiznávání daní. Týkají se zejména daní z příjmů a DPH.
Daně z příjmů
Podnikateli nejsledovanější povinností je každoročně vyplnění přiznání k daním z příjmů a jejich zaplacení.
Většina osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) dosud podávala přiznání k dani z příjmů fyzických osob (DAP) do začátku dubna (v papírové podobě), respektive května (elektronickou cestou).
Změnu přineslo letošní povinné zavedení datových schránek, které znamená, že musejí všichni podnikatelé bez výjimky přiznávat daně výhradně elektronicky.
Výjimku dosud měli ti, kteří za předchozí rok vykázali nižší příjmy než 15 tisíc korun. Pokud měl podnikatel v daném roce příjmy i ze zaměstnání, příjmový limit se snížil na šest tisíc korun.
Máte už aktivovanou datovou schránku? Přiznání můžete podat jen elektronicky
Od roku 2023 se minimální příjem pro přiznání daně zvyšuje na 50 tisíc korun. Tento nový limit se tedy bude týkat přiznání na rok 2023, které odevzdáte na jaře příštího roku
Připomínáme, že nemusí jít pouze o výdělky z hlavní samostatně výdělečné činnosti. Patří sem i příjmy z pronájmu, kapitálového majetku, příjmy z výher či prodeje nemovitosti či vedlejší závislé činnosti.
Zástupci firem nesmějí zapomenout na přiznání k dani z příjmu právnických osob, a to ve stejných termínech.
Růžový formulář jste letos na svůj místně příslušný finanční úřad museli doručit nejpozději do 3. dubna a zároveň zaplatit daň. Obvyklým datem, dokdy musí mít berňák peníze na účtu a podnikatel přiznanou daň je totiž první pracovní den čtvrtého měsíce v roce. Pro ty, kteří již měli aktivní datovou schránku, platil termín 2. května.
„Má-li poplatník povinný audit nebo mu přiznání zpracovává daňový poradce, prodlužuje se mu lhůta do počátku července,“ popisuje daňová poradkyně Blanka Štarmanová.
Podrobnosti najdete v textu Jak na daňové přiznání řádek po řádku
Pro úplnost dodáváme, že od loňského roku mnozí živnostníci využívají výhod takzvané paušální daně, která znamená, že jim odpadla povinnost podávat daňové přiznání i přehledy zdravotním pojišťovnám či sociálce.
Sankce za zpoždění
Opozdíte-li se o pět pracovních dnů, žádné sankce vám nehrozí. V případě delšího zdržení už se ale pokutě nevyhnete.
Penále za neodevzdání daňového přiznání činí každý den 0,05 procenta ze zaplacené daně (případně 0,01 procenta daňové ztráty), přičemž maximální postih může být pět procent z daně či 300 tisíc korun. Pokud přiznání nepodáte vůbec, a to ani dodatečně na výzvu „berňáku“, pokuta se vyšplhá minimálně na 500 korun.
Podobný postih vás čeká, když nezaplatíte včas daň. Než napraví svou chybu, naskakuje opozdilcům úrok z prodlení, a to každých 24 hodin o několik desetin promile.
Jeho aktuální výše je 21 procent z výše daně za rok. Penále je tvořeno platnou repo sazbou ČNB, která během rychle rostoucí inflace několikrát narostla (naposledy loni v červnu), tradičně navýšenou o 14 procentních bodů.
Pozor! Finanční úřad vám může vyměřit daň kdykoli, a to celé tři roky ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání řádného DAP.
Neplatiče a opozdilce čekají přísné postihy. Jak se jim vyhnout?
OSVČ připomínáme, že existuje možnost prominutí postihu. Berní úředníci vám ale rozhodně neodpustí sankci automaticky, musíte si na váš FÚ podat žádost, za níž zaplatíte správní poplatek ve výši 1000 korun.
O tom, jaká jsou další podání na finanční úřad k dani z příjmu, například elektronické podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2023, si přečtěte v daňovém kalendáři.
Daň z přidané hodnoty (DPH)
V poslední době je jedním nejdiskutovanějších odvodů do státní kasy – a to především kvůli zavedení kontrolního hlášení či rozšiřování systému reverse charge – daň z přidané hodnoty.
DPH zajímá samozřejmě jen omezený počet podnikajících subjektů. Aktuálně je jich v tuzemsku zhruba půl milionu a bude jich pravděpodobně ubývat.
K dani jste se museli do loňského roku povinně registrovat, pokud váš obrat překročil milion korun, a to kdykoli během dvanácti uplynulých měsíců.
Od roku 2023 se nicméně limit zvýšil z jednoho na dva miliony korun. Plátci, kteří nemají za zmíněné období obrat přes dva miliony samozřejmě mohou o zrušení registrace žádat kdykoliv po 1. lednu 2023, musejí však splnit podmínku uplynutí minimálně 12 měsíců od poslední registrace.
Kdo, kdy a proč platí DPH? Provedeme vás labyrintem daňové legislativy
K tomu, aby se stal podnikatel povinným plátcem DPH, mohou být i jiné důvody. Můžete se například stát členem sdružení, jehož některý z dalších členů je plátcem daně, nabýt majetek privatizací nebo prodejem podniku, pokračovat v podnikání po zemřelém, který DPH platil atd.
„Upozorňujeme, že zaregistrovat se musíte do 15 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém překročíte zákonem stanovený obrat, případně, kdy se stanete povinným plátcem z jiného důvodu,“ popisuje poradce Michal Dvořáček. Kdo je takzvanou osobou povinnou k dani (DPH) si přečtěte v textu Daň z přidané hodnoty na BusinessInfo.cz.
A jak často musejí podávat podnikatelé daňové přiznání k DPH? Aktuálně platí, že buď jednou měsíčně, nebo jednou za čtvrtletí, od roku 2016 navíc s vyplněným kontrolním hlášením.
Pokud je obrat za kalendářní rok vyšší než 10 milionů korun, má subjekt povinně měsíční zdaňovací období – a daňové přiznání k DPH i kontrolní hlášení musí odevzdat poprvé 25. února (a každý další měsíc ke stejnému datu). Letos byl tento termín na 27. února (první pracovní den po deadline)
Pokud je váš obrat do 10 milionů, můžete si dobrovolně zvolit, zda budete platit daň a posílat na úřad daňové přiznání jednou za měsíc nebo jednou za čtvrtletí.
Jste-li plátcem kvartálním, odevzdáváte letos daňové přiznání i kontrolní hlášení do 25. dubna, 25. července, 25. září a konečně za čtvrté čtvrtletí 2023 do 25. ledna 2024.
Měsíční nebo kvartální plátce? Co je povinné a co se vyplatí?
To, jak často podnikatelský subjekt DPH platí, ovlivnila i změna pravidel před několika lety. „Pokud se plátci DPH registrovali v roce 2011 nebo dříve, zůstalo jim automaticky čtvrtletní zdaňovací období. Pokud jste se za plátce DPH zaregistrovali v roce 2012, museli jste zachování čtvrtletního zdaňovacího období oznámit správci daně,“ uvádí Generální finanční ředitelství. Od roku 2013 už jsou automaticky registrováni pouze měsíční plátci.
Chcete-li se stát měsíčním plátcem (a dosud jste odevzdával přiznání jednou za tři měsíce), oznámíte to bernímu úřadu vyplněním příslušného kódu v oddíle A daňového přiznání k DPH za poslední čtvrtletí předcházejícího roku.
Pokud váš obrat nebyl vyšší než 10 milionů korun a nejste tzv. nespolehlivý plátce, můžete přejít i opačně na plátce čtvrtletního. V takovém případě oznámíte změnu zdaňovacího období vyplněním kódu Q na první straně daňového přiznání k DPH za prosinec, v kolonce „Kód zdaňovacího období následujícího roku“. Změny jsou možné každoročně jen k 1. lednu.
Silniční daň
Jednou z prvních povinností, kterou by neměli plátci opomenout hned po Novém roce, je podání přiznání k dani silniční a její zaplacení. Standardně tak musí učinit do konce ledna.
Ti, kteří využívají auto k podnikání, v roce 2023 přiznali a doplatili roční daň do 31. ledna. Příští rok si v kalendáři podtrhnou stejné datum. Přiznání se totiž podává pouze jednou ročně. V průběhu loňského roku ale nastala zásadní změna. Zrušena byla silniční daň pro majitele a provozovatele vozidel do 12 tun. A ve hře je i úplné zrušení dávky.
Kdo platí silniční daň? Od roku 2022 už se netýká majitelů aut do 12 tun
Na rozdíl od daně z příjmu fyzických osob, u které je v případě, že máte ze zákona povinný audit nebo využíváte služeb daňového poradce možné odevzdat DAP s tříměsíčním zpožděním, plátci silniční daně musejí splnit svou povinnost ve zmíněném termínu všichni a bez výjimky. Pozor! Přiznání musíte na finanční úřad podat i v případě, že je vozidlo od daně osvobozeno. Pokud v daném období vaše auto stojí v garáži a k podnikání ho nevyužíváte, platit nemusíte.
Běžně se zálohy hradí čtyřikrát ročně. Pro rok 2023 byste měli mít do diáře zapsána data 17. dubna, 17. července, 16. října a 15. prosince. Běžně jde o první pracovní den po polovině měsíce, následujícího po zdaňovacím období (v tomto případě čtvrtletí).
Spotřební daň a další odvody
Velmi specifickou daní je daň spotřební. Jedná se o odvody z minerálních olejů, z lihu a alkoholických nápojů včetně vína a meziproduktů, a daň z tabákových výrobků. Komu vzniká povinnost zaplatit tuto daň, se dočtete v textu Spotřební daň na Businessinfo.cz.
Obecně ovšem platí, že je plátcem ten, kdo zmíněné produkty vyrábí na území EU, a tím pádem je uvádí do oběhu, nebo je do Unie dováží.
„Plátci, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání samostatně za každou daň celnímu úřadu, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla,“ uvádí finanční správa.
Protože se zdaňovacím obdobím (až na výjimky) rozumí kalendářní měsíc, v praxi to znamená, že plátci spotřební daň přiznávají 25. dne každého měsíce, pokud toto datum nevychází na sobotu či neděli. Pak se příslušná lhůta posouvá na následující pondělí. Například letos v říjnu je datem splatnosti středa 25. 10., v listopadu pondělí 27. 11. Při dovozu výrobků se za DAP považuje celní prohlášení.
Podrobnosti o takzvaném dodatečném daňovém přiznání ke spotřební dani a o termínech, do kdy je daň splatná najdete v paragrafu 18 zákona o spotřebních daních.
Daň z nemovitostí
Přiznání k dani z nemovitých věcí podávají majitelé domů, bytů či pozemků přiznání do konce ledna, ovšem pouze v případě, že v předchozím kalendářním roce nemovitost koupili či dostali.
Přiznání k dani podejte do konce ledna
Tato povinnost neplatí automaticky každoročně, ale daň samozřejmě každý rok zaplatit musíte, a to do konce května.
Kvůli koronaviru došlo ke zpětnému zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, daň z nabytí nemovitých věcí se od roku 2021 neplatí a daňové přiznání se nepodává, pokud se nejedná o výjimečné případy.
Pokud jde o ostatní v textu nezmiňované daně, prostudujte si podrobně Daňový kalendář za rok 2023 na BusinessInfo.cz.
Jakub Procházka
