Proč by se chilský těžební průmysl měl obávat ústavních změn?

Ústavnímu soudu byl předložen návrh, který zobrazuje možnost znárodnění těžebního průmyslu v Chile a dočasné koncese na těžbu, což v průmyslu vyvolalo značné obavy.

První únorový týden odsouhlasila chilská komise, která se stará o sestavování nové ústavy, návrh znárodnění tamních přírodních zdrojů jako jsou lithium, zlato, stříbro, uran, molybden, měď, mangan, kapalné úhlovodíky či bór. Koncepce má zajistit rozvoj udržitelného ekonomického modelu a rovnováhy mezi hospodářskou činností a ochranou přírody.

Ilustrační fotografie

Ke znárodnění dolů na těžbu mědi došlo již v roce 1971, což vedlo k zformování národní společnosti CODELCO. Od 90. let však soukromý sektor investoval do rozvoje měděných dolů v Chile. Podle prezidenta Národní těžební asociace (SONAMI) by tato nová vlna znárodnění poznamenala pouze těžební společnosti, měď již národním majetkem je.

Jak dopadá na brazilskou ekonomiku vláda prezidenta Bolsonara?

Přidání podmínky do nové ústavy by znamenalo znárodnění veškerých soukromých společností v těžebním průmyslu v Chile do roku od nástupu nového prezidenta. Část zisku z těžby by v tomto případě měla být použita na obnovu životního prostředí v komunitách postižených těžební činností. Koncem února půjde návrh do druhého hlasování, kde jej musí schválit dvě třetiny 155členého shromáždění, aby tak byl oficiálně zahrnut do ústavy.

Zpracoval tým pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Chile.
Zdroj: BNAmericas

• Témata: Ekonomika ve světě
• Teritorium: Amerika | Chile | Zahraničí