Na to, jaké jsou klíčové technologie a směry v inovacích a co si malé a střední podniky (MSP) myslí o udržitelnosti, obnovitelných zdrojích energie a elektromobilitě odpovídá aktuální průzkum agentury IPSOS pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).
Elektromobilitu, využití umělé inteligence a další technologické fenomény současnosti patřily také k hlavním tématům konference, kterou AMSP uspořádala v Praze v hotelu Don Giovanni a kde byly výsledky průzkumu představeny.
Přichází nový zákon o kybernetické bezpečnosti
Další investice do kyberbezpečnosti plánuje podle výsledků šetření asi jen čtvrtina firem. Výraznou odchylku v tomto ohledu tvoří pouze obchodní firmy (přeprodej zboží) – ty vnímají kyberbezpečnost jako prioritní oblast inovačních investic (43 procent dotázaných). Tyto firmy se totiž vzhledem k charakteru podnikání a jeho závislosti na kyberprostoru cítí zranitelnější.
Jaroslav Šmíd, poradce ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost na konferenci připomněl, že do schvalování jde důležitý zákon o kybernetické bezpečnosti. Ten do českého prostředí promítne i požadavky a přístup Evropské unie k této problematice. Schválen by mohl být už v průběhu léta. Podle Jaroslava Šmída přišlo v rámci připomínkového řízení k návrhu více než 300 připomínek a část z nich nyní bude projednávat vláda. Podle Šmída nicméně velkou část požadavků, které právní úprava přináší, už většina firem splňuje. Jde o běžná opatření elektronické bezpečnosti, jako je třeba zabezpečení firewallem nebo antivirová ochrana.
Generální ředitelka AMSP Eva Svobodová ale připomíná, že kybernetické útoky na firmy se v poslední době množí a že mohou mít závažné důsledky. „Máme v asociaci například firmu, kterou kybernetický útok vypnul na dva měsíce,“ ilustruje.
Firmy: Nejslibnější je robotizace
Jako nejslibnější technologii pro budoucí růst a konkurenceschopnost vnímají malé a střední podniky pokročilou robotiku a automatizaci (častěji to udávají firmy z oboru výroby či průmyslu) společně s umělou inteligencí a strojovým učením.
„Bohužel se zde firmy dlouhodobě potýkají s nízkou dostupností implementace těchto technologií v segmentu MSP,“ říká místopředsedkyně představenstva AMSP ČR Pavla Břečková. Důvodů je víc: dodavatelé auto/robo systémů preferují větší zakázky, takže dávají přednost velkým provozům. Dalším důvodem jsou zdroje: lidské a často i finanční.
Umělá inteligence přitom může zastat daleko větší šíří úkolů, než je jen formulace textů nebo tvorba grafiky. Příklad uvedl třeba Daniel Kindl ze společnosti DAMI development. „Když se dělá dálnice, potřebujete vědět, že ji stavíte na správném místě. S jednou firmou nyní řešíme to, aby umělá inteligence dokázala v budoucnu vygenerovat rizikovost dané oblasti určené pro výstavbu, případně navrhla jiné místo.“
Většina firem z IT a podnikových služeb chce urychlit robotizaci, nabírají nové lidi
Dvě třetiny podniků financují technologické novinky z vlastních zdrojů. Ty, které mají 50 až 249 zaměstnanců, v polovině případů využívají dotace.
„Financování technologických novinek z vlastních zdrojů je již v segmentu MSP evergreenem, to se objevuje v průzkumech napříč investičním spektrem. Firmy striktně investují jen do toho, co dává jasný smysl ruku v ruce s ekonomickou logikou. Jsou tak velmi stabilním článkem ekonomiky naší země“, konstatuje předseda představenstva AMSP ČR Josef Jaroš.
Jak na administraci dotací? Menší firmy v tom vidí problém
Protiváhou toho může být pomalejší tempo růstu (investují do rozvoje často až tehdy, když si na to z větší části vydělají). Je zde ale vidět, že větší firmy jsou častěji schopny zadministrovat dotaci. Administrace je naopak častou bariérou pro menší firmy a nevyplatí se jim platit ani poradenské firmy, které dotace administrují. Dotace také často nebývají pro malé firmy určeny, jakkoli se tak mnohdy tváří.
„Průzkum ve svých zjištěních potvrzuje trend, který vnímáme i v rámci námi financovaných investic, kdy vidíme stále větší posun byznysu směrem k udržitelnému podnikání. Konkrétně, v průzkumu dvě třetiny zejména větších výrobních firem uvádějí, že již využívají OZE nebo to plánují. Zároveň způsob, jak směřovat své podnikání k udržitelnosti, vidí téměř 40 % firem v optimalizaci provozních procesů snižujících emise,“ uvádí k průzkumu Blanka Svobodová, která je zodpovědná za korporátní strategii a financování v Komerční bance.
Průzkum pro AMSP ČR: Digitalizací se v roce 2023 zabývaly tři čtvrtiny domácích firem
Dvě třetiny firem už využívají nebo zvažují adopci obnovitelné energie pro své operace nebo služby, což je trend, který je výraznější u podniků s 50 až 249 zaměstnanci a také u těch, které působí do oboru výroby či průmyslu.
Kdo chce investovat do OZE?
„Z výsledku je patrné, že investice do obnovitelné energie zajímají především podniky s větší energetickou náročností. Těm totiž investice například do solárních panelů může do budoucna ušetřit nemalé peníze,“ popisuje specialista Mobility Services trh ČR za Škoda Auto Jiří Doležal.
Dvě pětiny středních podniků a také firmy z oboru výroby či průmyslu se domnívají, že elektromobilita může pomoci jejich udržitelnému podnikání a již tak postupují. Třetina firem nepodniká žádné specifické kroky v reakci na aktuální trendy jako je elektromobilita a obnovitelné zdroje, častěji pak ty se 4 až 49 zaměstnanci a ty ze sektoru služeb.
„Větší zájem středně velkých firem o elektromobilitu si vysvětlujeme blížící se legislativou nefinančního reportingu (tzv. ESG). Napříč rozdílnými odvětvími vidíme větší zájem v odvětví výroby a průmyslu, které jsou již z podstaty svého podnikání méně udržitelní a implementace elektromobility spolu s obnovitelnými zdroji energie pro ně představuje jistý krok k udržitelnosti a budoucímu snížení nákladů,“ doplňuje Jiří Doležal.
Branislav Schvarc, projektový koordinátor pro eMobilitu ze společnosti Škoda Auto na konferenci připomněl jedno specifikum České republiky. Totiž že mobilita je v ČR ve srovnání s okolními státy velice levná. Díky nízkým cenám pohonných hmot je tak benzinová nebo naftová firemní flotila zatím levnější, než by byla „zelená“ flotila.
S tím souhlasí i Lukáš Černo, CEO společnosti Birne. Ten připomíná, že pokud mají být elektromobily pro uživatele zajímavé, musejí nabídnout oproti klasickým spalovacím motorům nějakou výraznou ekonomickou výhodu. To se zatím neděje.
Eva Svobodová na základě dat z výzkumu připomněla: „Skoro pětina menších firem si nemůže dovolit elektromobil zkrátka z ekonomických důvodů.“
Další překážkou pro zavádění elektromobilů na tuzemské silnice je zatím také nedostatečná síť dobíjecích stanic či různé komplikace při placení na dobíječkách. Řešení se pokouší nabídnout například společnost Global Payments. Její zástupce Erik Brinkáč na konferenci přestavil ucelenou službu, v níž si uživatel elektromobilu nastaví pevný platební tarif a která kombinuje další služby jako interaktivní mapu dobíječek či okamžité připsání plateb na propojený účet. Uživateli dává systém cenovou jistotu a standardizované řešení i při cestách do zahraničí, firmy si zase mohou pořídit dobíječku do svých prostor a mít pasivní příjem díky provizi z dobíjení.
Přibývají investice do startupů
„Hodnotím velice pozitivně, že celkem 26 % oslovených firem buď do startupů investuje, nebo toto téma považuje za zajímavé, ale neví, jak začít. Z výsledků je patrné, že vyšší zájem o tuto činnost mají firmy střední velikosti. Stále rostoucí zájem o startupy pozorujeme i u našich korporátních klientů. Dlouhodobě v Česku zaznamenáváme poptávku po inovacích, které tento druh podnikání vytváří. Právě pro firmy, které přemýšlí, jak a zda takto své portfolio rozvíjet, každoročně otevíráme naší Business akademii pro angel investory,“ prozrazuje ředitel Divize startupů a inovativních MSP agentury CzechInvest Ivo Denemark.
Investoři se startupů nebojí, chybí jim však znalosti a průvodce, ukázal průzkum
Práce s daty je budoucnost. Často slýcháme: „Co neměříš, to neřídíš.“ Data v poslední dekádě získala neuvěřitelnou váhu. „Zvláště takzvaná big data o chování zákazníků, výrobních číslech změnila pohled na data z pohledu na „nudná čísla“ na pohled velmi důležitých čísel, která hodně vypovídají o dalším vývoji,“ potvrzuje Evžen Reitschläger, člen dozorčí rady AMSP ČR.
Větší podniky váhu dat již nepodceňují, malé firmy s daty jako s důležitým nástrojem teprve začínají pracovat. Celkově však jsou data považována za důležitý nástroj pro další rozhodování.
Průzkum ještě ukázal, že polovina podniků s 50 až 249 zaměstnanci společně s těmi z oblasti výroby či průmyslu má zkušenost s ochranou inovativních řešení pomocí ochrany průmyslových práv. Nejméně často mají tuto zkušenost podniky ze sektoru služeb. Dlouhodobě se potvrzuje trend, že menší firmy si své inovativní řešení nechrání. Oproti tomu více než polovina větších firem si svá řešení chrání a další čtvrtina k tomu již činí nějaké kroky.
Polovina malých podniků nemá ani dostatek sil na to chránit si svá řešení. Většinou je to spojeno s neznalostí dané problematiky a limitovanými kapacitami lidského kapitálu malých podniků.