English version
Celostátní průzkum na téma vzdělávání a digitalizace účetní profese realizovaný Svazem účetních ČR a startupem wflow.com ukázal, že podnikatelé a manažeři vidí budoucnost účetních spíš v digitalizaci jejich práce než v jejich posunu do klíčových pozic ve firmě. Odpovědnost za vedení účetnictví jde ovšem za statutárními orgány.
Účetním chybí sebedůvěra
O chybějící sebedůvěře účetních vypovídá i to, že téměř polovina z nich považuje svou profesi za primárně administrativní a byrokratickou.
V roli respektovaného poradce se vidí jen 21 procent účetních. Jejich práce přitom zásadně ovlivňuje fungování a prosperitu firem a pochybení mívá závažné důsledky.
Až 90 % podnikatelů a manažerů si uvědomuje důležitost účetních ve svých firmách, ale jenom 38 procent z nich zná podmínky, které se vztahují k vydání živnostenského oprávnění (ŽO) pro výkon účetní profese.
Tři čtvrtiny podnikatelů a manažerů by uvítaly, kdyby se účetní pravidelně vzdělávali a byli kvalifikovanější.
Proč nejsou účetní postihováni, ptají se podnikatelé
Na tuto skutečnost dlouhodobě upozorňuje Svaz účetních i jeho prezidentka Magdaléna Králová. „Není týdne, kdy bychom neobdrželi telefonát od podnikatelů, kteří se ptají, jak mohli jejich externí účetní dostat živnostenské oprávnění, a proč neexistují postihy za to, že jejich firmy dovedli k vysokým pokutám od finančního úřadu nebo do dalších poměrně vážných problémů,“ popisuje Králová.
Tyto stížnosti mají v posledních letech stoupající tendenci. Za účetnictví totiž vždy kompletně zodpovídá sám podnikatel, i když jej zajišťuje odborná firma. V tom se liší práce účetních například od auditorů, kteří za výsledky své práce zodpovídají v plném rozsahu.
Činnost účetních poradců, vedení účetnictví a daňová evidence
„Tato situace mě jako účetní a majitelku účetní firmy mrzí o to víc, protože na trhu ztrácí renomé celá naše profese,“ nastiňuje prezidentka Svazu účetních ČR.
Certifikace od Svazu účetních mi přinesla větší odbornost a více znalostí, které mi umožňují lépe pochopit některé postupy a situace, se kterými se v praxi běžně setkávám, připouští Radomila Ševčíková, vedoucí odboru controllingu společnosti GUMOTEX.
Existují desítky podnikatelů, jejichž firmy skončily z důvodu nekvalifikované práce účetních. Mnoho podniků trápí uložené pokuty nebo závažné existenční problémy.
Kvalita jako výsledek vyspělosti trhu a vhodné legislativy
Jenom dvě pětiny byznysmenů přihlíží při výběru účetních na jejich kvalitu z hlediska kvalifikace (ukončené SŠ/VŠ vzdělání nebo certifikace). Většina z nich bohužel spoléhá výhradně na reference.
Téměř polovina podnikatelů a manažerů neví o existenci dobrovolného systému certifikace od Svazu účetních. Účetní o systému v drtivé většině vědí, nicméně jen 11 procent z nich patří mezi její držitele.
I účetní vnímají nedostatek svých kolegů na trhu, ale pro většinu z nich jsou podmínky pro výkon účetní praxe (ŽO) dostatečné (57 %).
„Našimi aktivitami i zaměřením Svazu, který má dnes kolem 4,5 tisíc členů, se dlouhodobě snažíme o zvyšování kvality práce účetních prostřednictvím vzdělávání. Kromě množství kurzů a výměny zkušeností na odborných konferencích nabízíme i mezinárodně uznávaný program certifikace. Ten je dobrovolný a placený,“ přibližuje Magdalena Králová.
Daňová evidence: Jak si usnadnit práci se složitou administrativou u DPH?
Vzdělává nejen v účetnictví a daních, ale poskytuje i právní povědomí, IT gramotnost, statistické a manažerské vyhodnocování. Jedině tak může být účetní, tak jako ve vyspělých ekonomikách, partnerem vrcholových manažerů.
Situaci na trhu by mohla zlepšit legislativa kultivující účetní profesi, která je stále v nedohlednu, byť na letitý problém podnikatelé i oborové organizace soustavně poukazují.
Přísnější podmínky pro vydávání živnostenského oprávnění pro vedení účetnictví včetně povinného vzdělávání by také výrazně přispěly ke zlepšení kvality služeb. V současné době se totiž účetnictví může věnovat i ten, kdo nemá potřebnou kvalifikaci. V ČR není zavedená v tomto oboru povinnost skládat profesní zkoušky.
Připravovaný nový zákon o účetnictví, který má vstoupit do platnosti v roce 2024, situaci pravděpodobně nezmění, obávají se experti. Neukládá totiž přísnější podmínky pro výkon účetní praxe nebo povinnou certifikaci a statutárním orgánům poskytne jen koncepční rámec bez konkrétního návodu, jak zacházet s účetnictvím.
Technologie ano, ale obavy z nich trvají
Většina byznysmenů (87 %) i účetních (57 %) vidí budoucnost účetní profese v digitalizaci a v používání technologií. Shodují se i na tom, že účetní profese se do budoucna zásadněji nezmění.
Jen pětina dotázaných věří, že se z účetních stanou kvalifikovaní poradci a jejich pozice bude v partnerském vztahu s managementem firem.
Až polovina podnikatelů se obává zavádění technologií do svého účetnictví. Mají strach z jejich selhání a nedostatku know-how při jejich využívání. Situace je obdobná i u účetních, přičemž 35 % z nich tvrdí, že technologie ještě nevyužívají, protože to nechce vedení firmy nebo jejich klienti.
„Obecně lze říct, že šikovné a úspěšné účetní provází tak vysoká odbornost jako i využívání technologií. Jen účetní, kteří chtějí číst data, mají odvahu zavádět do své práce automatizační nástroje a zbavovat se zbytečné manuální práce,“ doplňuje CEO wflow.com Robert Soudný.
Redakčně upravená tisková zpráva
