Rakouský institut IHS očekává do roku 2025 stabilní růst

Po hlubokém propadu o 6,3 procenta v důsledku koronavirové pandemie v předchozím roce nabrala letos rakouská ekonomika opět na rychlosti. Po výrazném oživení v roce 2021 (3,4 procenta) a 2022 (4,5 procenta) by měla ekonomika v dalších letech pokračovat v růstu.

Jak uvádí rakouský Institut pro vyšší studia (IHS) ve své střednědobé prognóze Ekonomika překonává koronavirový šok, rakouská ekonomika se po koronavirové krizi, která proběhla v předchozím roce zotavuje a je na cestě ke stabilnímu růstu. V letech 2021 až 2025 očekává IHS růst reálného HDP v průměru o 2,5 procenta ročně.

Rakousko

Nezaměstnanost pravděpodobně poklesne do roku 2025 na předkrizovou úroveň 7,5 procenta, inflace vzroste na 2,2 procenta. „Rakouská hospodářská produkce by měla celkově růst téměř stejným tempem jako v eurozóně,“ uvedl IHS. Po překonání krize by se měla strategie hospodářské politiky zaměřit na posílení růstových sil a boj proti změně klimatu.

„Aby se země dostala zpět k udržitelnému rozpočtu, nepotřebuje zásadní konsolidační program,“ řekl šéf prognózy IHS Helmut Hofer na středeční online tiskové konferenci. Místo úsporného balíčku prosazuje IHS reformy. Stát musí přejít od opatření nouzové pomoci k reformám. Rakousko by mělo více podporovat oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje a řešit zejména problémy mladých lidí, kteří se chystají zahájit svou kariéru a kteří v důsledku krize mohli potenciálně utrpět negativní dopady ve vzdělávání. „Mezi méně kvalifikovanými existují velké problémy,“ vysvětluje Hofer. Souvisí to nejen s jejich stupněm vzdělání ale také s migrací.

Stav veřejných financí je poznamenán důsledky krize
Po schodku rozpočtu ve výši 8,9 procenta HDP v roce 2020 se nyní má situace zlepšit díky oživení ekonomiky. „Snížení schodku bude z velké části způsobeno obnovujícím se ekonomickým růstem po překonání pandemie a přispěje tomu také příznivá úroveň úrokových sazeb,“ uvádí střednědobá prognóza. Za předpokladu schodku 7,4 procenta HDP v běžném roce by schodek mohl do roku 2025 klesnout na 1,2 procenta HDP.

V roce 2020 vynaložila spolková vláda na krizové řízení zhruba 14,4 miliardy eur. Do 15. května dosáhly spolkové výdaje na rok 2021 výše 6,7 miliardy eur. Rakousko profituje ze své dobré výchozí rozpočtové pozice, uvedl Hofer. „Je třeba se k této dobré výchozí pozici vrátit a přijmout opatření k opětovnému snížení poměru dluhu.“ Proto jsou nutné reformy, a to i v oblasti důchodů.

Nezaměstnanos je mírná

Nezaměstnanost již po prudkém propadu v krizi znatelně poklesla. Do konce roku 2022 by to mělo být kolem osmi procent a do konce prognózovaného období, tj. do roku 2025, kolem předkrizové úrovně 7,5 procenta. Existuje však riziko, že se nesoulad bude dále zvyšovat, což znamená, že podnikatelé budou mít na svá volná pracovní místa jiné kvalifikační požadavky než budou nezaměstnaní moci nabídnout. Tomu by mělo čelit silné rozšíření fondů pro aktivní politiku trhu práce a zabránit tak růstu dlouhodobé nezaměstnanosti.

K rozvoji by měl přispět plán rozvoje EU, plán evropských hospodářských stimulů ke stimulaci investic do digitalizace, ekologizace a vzdělávání. Rakouská vláda navrhla plán s opatřeními v celkové výši 4,5 miliardy eur, příspěvek EU bude vymezen na 3,5 miliardy eur.

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Rakousko.
Zdroj: Die Presse




• Témata: Ekonomika ve světě
• Oblasti podnikání: Vzdělávání, lidské zdroje
• Teritorium: Evropa | Rakousko | Zahraničí