Roční zúčtování daně je obdobou daňového přiznání. Jaké slevy lze využít?

Roční zúčtování daně je obdobou daňového přiznání pro zaměstnance a také takzvané dohodáře. Daňoví poplatníci ho musejí podepsat každoročně do poloviny února.

Zúčtování daně je souhrnným přehledem vyplacených mezd, záloh na daň a záloh na sociální a zdravotní pojištění. Zajištují jej mzdoví účetní zaměstnavatele.

Ilustrační obrázek

„Není to ale automatické, zaměstnanec musí svého zaměstnavatele o roční zúčtování požádat, a to vždy do 15. února,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

Zúčtování se netýká těch, kteří vedle zaměstnání provozují ještě takzvanou vedlejší činnost a podnikají.


Zaměstnanec může požádat o roční zúčtování

  • Nemá-li jiné příjmy například z podnikání z vedlejší činnosti, pronájmu, kapitálového majetku atd.,
  • Nemá-li současně více zaměstnavatelů,
  • Nevzniká mu povinnost podat daňové přiznání z jiného důvodu, například kvůli úrokům z hypotéky.

Kdy a kdo je nucen podat daňové přiznání?


Pokud zaměstnanec požádá firmu o roční zúčtování, zaměstnavatel za něj vyřídí veškeré daňové povinnosti a nároky včetně slev a odpočtů a dále nemusí podávat klasické přiznání.

„Roční zúčtování daně je třeba podepsat v účtárně k výše zmíněnému datu, ke kterému je ale nutné také dodat účetním veškeré doklady o případných slevách na dani nebo odečitatelných položkách,“ doplňuje poradce.

Případné přeplatky obdrží zaměstnanec v březnové výplatě. Má tedy daně z příjmu vyřešeny dříve než OSVČ, které přiznávají daně do 1. dubna, případně 1. května (je-li přiznání podáváno elektronickou cestou).

Výjimku tvoří ti, kteří využívají služeb daňového poradce. Ti mají čas až do počátku července.

 Termín pro přiznání daní               Termín pro vracení přeplatku
Zaměstnanci15. únorav dubnu (březnová výplata)
Daňové přiznání OSVČ1.dubna resp. 1. května (elektronicky)1.5. resp. 1.6.
Daňové přiznání s poradcem1.července31.července

Při ročním zúčtování daně může vzniknout daňový přeplatek a poplatník má následně nárok na vyplacení peněz. Dochází k tomu v případě, že je reálně zaplacená daň z příjmu (v průběhu předchozího roku) vyšší než částka, kterou vám mzdoví účetní vypočítají při ročním zúčtování.

„Typicky jde o situace, kdy jste některou z daňových slev neuplatňovali po celý rok, nebo kdy poplatník využívá daňovou slevu, jíž je možné uplatnit výhradně jednou ročně. Daňová vratka může také vzniknout, máte-li nárok na nezdanitelné položky, které se také uplatňují pouze jednou ročně,“ vypočítává poradce.

Jaké slevy a kdy můžete uplatnit?

Pokud uplatňujete daňové zvýhodnění na dítě nebo více potomků, máte dokonce nárok na daňový bonus.

Roční zvýhodnění na jednoho potomka je v současnosti na 15 204 korunách (1267 Kč měsíčně), daňová sleva na druhé dítě se od roku 2022 zvýšila z 19 404 na 22 320 korun ročně (měsíčně 1 860 korun). Rodiče tří a více potomků si zatím mohou odepsat od daní až 27 840 korun ročně. Limit na maximální výši daňového bonusu byl nedávno zrušen.

Jaké jsou nově slevy na děti? Zrušil se limit pro daňový bonus

Měsíční vs. roční slevy

U daňových slev pro zaměstnance je poněkud jiná situace než v případě OSVČ.

Některá zvýhodnění se na dani projevují v každé měsíční výplatě mzdy:

  • základní daňová sleva na poplatníka,
  • sleva na studenta,
  • daňové zvýhodnění na děti,
  • sleva na invaliditu,
  • a sleva pro držitele průkazu ZTP/P.

I v tomto případě doložíte mzdové účtárně nárok na danou měsíční slevu. Při ročním zúčtování se tyto slevy neprojeví a nárok na daňovou vratku nevzniká.

Výjimkou je situace, kdy poplatník nepracoval pro daného zaměstnavatele celý rok a v některých měsících zmíněné slevy nevyužil. Pak se zvýhodnění započítá do ročního zúčtování a poplatníci se v březnové výplatě v následujícím roce odměny ve formě přeplatku dočkají.

Kromě daňových slev, které se uplatňují každý měsíc, jsou i zvýhodnění, která můžete využít pouze jednou za rok:

  • školkovné,
  • sleva na vyživovaného manželku (nebo manžela).

 Připomínáme, že sleva na druhého z manželů (vyživovaného) dlouhodobě odpovídala výši základní slevy na poplatníka.

Na rozdíl od základní slevy, které se pro zdaňovací období 2021 zvýšila na 27 840 korun, zůstala sleva na manželku na 24 840 korunách ročně. Školkovné pro letošní rok narostlo na maximálně 15 200 korun a limit bude vyšší i příští rok – podle výše minimální mzdy v daném zdaňovacím období.

Tyto slevy se tedy započítávají pouze jednou za rok a je třeba je doložit při ročním zúčtování (opět do 15.2.).

Nárok na slevu na manželku (manžela) bez zdanitelných příjmů je potřeba doložit písemným čestným prohlášením. Na školkovné zase mají nárok jen ti, kteří přinesou potvrzení o výši školného z mateřské školy.

Jak je to s nezdanitelnými položkami?

Kromě slevy na dani můžete v rámci ročního zúčtování uplatnit i tzv. nezdanitelnou část základu daně. Tyto odečitatelné položky tedy snižují nikoli samotnou daň, ale daňový základ, ze kterého se odvádí daň z příjmu fyzických osob ve výši 15 procent.

Paragraf 15 Zákona 586/1992 Sb. obsahuje tyto odečitatelné položky (u daně z příjmu fyzických osob):

  • bezúplatná plnění (dříve dary) včetně darování krve či plazmy,
  • úroky z hypotečního úvěru a dalších obdobných úvěrů
  • členské odborové příspěvky,
  • příspěvky na úhradu dalšího vzdělávání,
  • pojistné na penzijní připojištění,
  • pojistné na soukromé životní pojištění.

Více o odečitatelných položkách a jak doložit jejich využití

O přeplatek, který zaměstnavatel zaměstnanci vrátí, sníží zaměstnavatel nejbližší odvod záloh finančnímu úřadu (nejpozději do konce roku), nebo požádá finanční úřad o vrácení částky přeplatku.

Daňové přiznání zaměstnanců

Jak bylo zmíněno výše, zaměstnanci musejí odevzdávat daňové přiznání, pokud měli jiné zdanitelné příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, kapitálových příjmů, z nájmu nebo z ostatních daňových příjmů (a to vyšší než 6 000 korun).

Může jít i o případ, kdy v některém měsíci roku 2021 pracovali současně pro dva zaměstnavatele a z obou zaměstnání jim byla odvedena zálohová daň z příjmu. V takovém případě se jich skutečně nebude týkat roční zúčtování daně.

Příklad:

Zaměstnanec Jan Novák pracoval celý rok pro zaměstnavatele X na klasickou pracovní smlouvu s hrubou měsíční mzdou 42 000 korun a v červnu až srpnu si brigádně přivydělával pro zaměstnavatele Y na dohodu o pracovní činnosti s hrubou odměnou 20 000 korun. Ani jednoho ze zaměstnavatelů pak nemůže na počátku následujícího roku požádat o provedení ročního zúčtování daně a sám si musí podat daňové přiznání (alespoň v jednom měsíci měl totiž od dvou zaměstnavatelů zdaněný příjem zálohovou daní z příjmu).

Příklad č.2:

Zaměstnanec Karel Dvořák byl zaměstnán od ledna do října. Od listopadu začal podnikat, zahájil tedy samostatnou výdělečnou činnost. Přestože měl pan Karel za daný rok příjmy z podnikání pouze 20 tisíc korun, opět musí sám v roce následujícím podat daňové přiznání (od ročního výdělku 6 tisíc korun) a ani on nemůže bývalého zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně.

Jakub Procházka

• Oblasti podnikání: Daně, účetnictví, pojištění
• Teritorium: Česká republika