Skandinávské ekonomiky čelí krizi lépe než zbytek Evropy, premiantem je Švédsko

I když jsou některé hlasy opatrné, obecně převažuje mínění, že Skandinávské ekonomiky budou jedny z nejméně postižených následky krize, způsobení v souvislosti s epidemií koronaviru.

Skandinávské země jsou podle posledních zpráv připraveny čelit koronavirové krizi lépe než většina evropských ekonomik, ačkoli švédský ekonom Lars Calmfors varuje, že„je příliš brzy to tvrdit s určitostí. „Vzhledem k mírným opatřením v boji proti epidemii koronaviru, které přijalo Švédsko, analyticiočekávající, že by země mohla letos vyváznout s nejmenšími ekonomickými ztrátami v kontextu evropských ekonomik,“ uvádí se ve zprávě britských analytiků nezávislé společnosti Capital Economics.

„Klíčovým poselstvím je, že předpovídáme severským ekonomikám, že by mohly zažít nejmenší recesi v Evropě, protože naše prognózy HDP v letošním roce jsou nyní nad očekávání a nad průměrem Evropy,“ píše ekonomický analytik David Oxley. Zpráva uvádí, že všechny severské země dosahovaly v první polovině roku lepších výsledků než zbytek Evropy – a že Švédsko je na prvním místě.

„Skandinávie poměrně dobře zvládla krizi covid, a pokud se naše konsenzuální prognózy růstu HDP letos ukáží jako přesné, v regionu dojde k nejmenším poklesům produkce v celé Evropě,“ uvedl Oxley. „Předpovídáme, že produkce v Dánsku a Norsku letos klesnou asi o 3 %, a přestože ani Švédsko navzdory mírným opatřením nevyvázlo bez problémů (například některé velké podniky na měsíc přerušily výrobu), tak skutečnost, že ekonomika v prvním čtvrtletí rostla, připravuje půdu pro ještě menší pokles v tomto roce.“

Podle zprávy Capital Economics ale ani švédská ekonomika není zcela imunní vůči koronavirové krizi. Mnoho spotřebitelů změnilo své chování a omezilo jiné výdaje než ty nezbytné, přestože obchody a restaurace zůstaly otevřené, píše tisková agentura TT. Zpráva rovněž uvádí, jak sousední země, které uzavírají své hranice, ovlivnily vývoz i odvětví pohostinství a cestovního ruchu ve Švédsku. Ale i přes všechny potíže, stejně bylo Švédsko jedinou velkou ekonomikou, která v prvním čtvrtletí rostla.

Jedno vysvětlení pro lepší výkon Švédska je, že na rozdíl od většiny evropských zemí byly základní školy otevřené, což znamenalo, že rodiče byli schopni pokračovat v práci jako obvykle. Kromě toho se očekává, že produkce soukromého sektoru poklesne o čtyři procenta v poměru k HDP, což je jen třetina očekávaného poklesu ve zbytku eurozóny, píše se ve zprávě. Lars Calmfors, emeritní profesor mezinárodní ekonomie a výzkumný pracovník na Stockholmské univerzitě, říká, že se závěry zprávy v podstatě souhlasí a že je možné, že si Švédsko povede lépe než jiné země, ale varuje, že je příliš brzy na to to tvrdit s určitostí.

„Ve Švédsku jsme zavřeli méně provozů než v jiných zemích, což nám možná umožnilo mít lepší výchozí situaci,“ řekl Calmfors. „Ale všechno bude záležet na tom, co se stane na podzim. Už jsme dostatečně omezili šíření infekce nebo se opět zvýší? Pokud se zvýší, zasáhne to ekonomiku, nepochybně.“

Calmfors se rovněž domnívá, že je irelevantní brát v potaz fakt, že ve Švédsku došlo v prvním čtvrtletí ke zvýšení HDP, protože šíření infekce sem přišlo relativně pozdě ve srovnání se zeměmi v jižní Evropě. A zatímco ekonomický výhled může být lepší než ve zbytku Evropy, neznamená to automaticky, že situace je nějak obzvlášť pozitivní. I skandinávské vlády předpovídají propad DPH a recesi. Podle švédské vlády očekává Švédsko letošní rok pokles HDP o necelých 6 %. Podle svých příslušných centrálních bank čeká Norsko pokles HDP o 3,5 % a Dánsko o 4,1 %.

Dobrou zprávou také není fakt, že podle serveru The Local v červnu švédská míra nezaměstnanosti vyskočila na nejvyšší úroveň od června 1998, a to téměř na 10 procent, a bylo to rozhodně zapříčiněno ekonomickým propadem v důsledku krize koronaviru. Podle švédské statistické agentury míra nezaměstnanosti, očištěná o sezónní vlivy, mezi věkovou skupinou 16 až 64 let dosáhla 9,4 %, a to je více než byl dosavadní rekord devíti procent na začátku roku 2010, který byl způsoben finanční krizí konce prvního desetiletí tohoto století.

Průzkum ekonomů agentury Reuters dospěl k závěru, že Dánsko, Norsko a Švédsko čelí svým nejhorším hospodářským poklesům, zaznamenaným v letošním roce v důsledku pandemie covidu-19, ale obrat k lepšímu by měl nastat již v roce 2021, kdy se místní ekonomiky do značné míry již začnou zotavovat.

Předpokládá se, že Švédsko příští rok poroste o 3,9 %, Norsko o 4,0 % a Dánsko o 3,8 %. Zpráva uvádí, že ačkoliv se nedá předpokládat prudký nárůst pracovních míst, prognózy ukazují již pouze malé snížení nezaměstnanosti mezi lety 2020 a 2021.

Robert Bergqvist, hlavní ekonom SEB banky, nicméně varoval před příliš optimistickými předpověďmi pro rok 2021. Situace bude obklopena velkou nejistotou, a do značné míry bude závislá na tom, jak se bude dařit ekonomikám v jiných částech světa, a zda dojde či nedojde k druhé vlně nákazy infekcí koronaviru. Podle ekonoma Larse Calmforse je závěr jednoduchý – ekonomická výkonnost Švédska bude jednoduše záviset na tom, jak dobře se zemi podaří udržet šíření infekce v budoucnosti.

Pokud se ale naplní optimistické scénáře, což je dost dobře možné, bude i nadále Skandinávie a především její největší země Švédsko dobrým teritoriem pro exportní snahy českých podnikatelů. 

Kancelář CzechTrade Skandinávie se sídlem ve Stockholmu je i v této době připravena poskytnout své služby a asistenci firmám, které hledají obchodní příležitosti ve Švédsku i dalších severských zemích.

Připravil kolektiv pracovníků CzechTrade Stockholm.
S využitím zdroje: The Local (www.thelocal.se.)
Foto: Archiv CzechTrade

Pravidelné novinky e-mailem