Smart Cities v Rakousku: ekologická města s přidanou hodnotou

Chytrá města jsou založena na digitálních technologiích a čisté energii. Jak to může fungovat, již ukazují rakouské projekty.

V současné době žije každý druhý člověk na světě ve městě a očekává se, že do roku 2050 to budou dvě třetiny populace. Městská centra zůstávají atraktivní, i když se požadavky na život a práci kvůli koronové krizi změnily. Boj proti změně klimatu, šetrné využívání zdrojů a nové koncepce dopravy se zvyšujícími se požadavky na město jako životní prostor vedou ke společnému jmenovateli. Jak by to mělo fungovat? Kombinací digitalizace, ochrany klimatu a inovativních dlouhodobých strategií vzniká Smart City. To by mělo zlepšit život ve městě hned několika způsoby.

Základními kameny jsou digitální technologie, využívání čisté energie, vysoká energetická účinnost, nové dopravní koncepce a účast obyvatel. Smart City má mnoho podob: solární systémy na střechách, používání moderních materiálů ve stavebnictví a elektromobily na ulicích jsou jen některými příklady. Je důležité, aby se data využívala lépe než dříve, například k řízení provozu či optimalizaci dodávek energie.

Rakousko se s projekty Smart City řadí mezi světové průkopníky: o slibné projekty zde není nouze:

  • Město Linec v bývalém areálu ÖBB realizuje projekt rozvoje města „Grün Mitte Linz“ s přibližně 800 byty. Koncept Smart City pro tuto novou zelenou městskou čtvrť zahrnuje mj. využití inteligentních elektroměrů, informační systém pro všechny obyvatele, využití solárních systémů a podporu elektromobility.
  • Město Vídeň má svou strategii Smart city již delší dobu. Jejím cílem je snížit do roku 2050 emise CO2 na osobu o 80 procent. K realizaci dochází mimo jiné v nové čtvrti na severu města: v Seestadt Aspern (Jezerní město Aspern) jsou testovány nové koncepty mobility (včetně samořízených autobusů), energeticky pasivní budovy, využívání čisté energie a digitálních technologií. Ve čtvrti Viertel Zwei nedaleko veletržního centra a Prátru se testuje využití blockchainové technologie v decentralizovaném zásobování energií. Cílem je zjistit, jak snadno lze obchodovat s elektřinou vyrobenou fotovoltaickými systémy. Jednotlivé projekty by se pak měly společně rozvíjet a přispět k realizaci vize chytřejšího města, přičemž občané by se na rozvoji města měli stále více podílet.
  • Ve Štýrském Hradci vzniká nová městská čtvrť pod zastřešujícím názvem „Smart City Graz“. V popředí zde stojí ochrana klimatu, omezení dopravy a dobrá infrastruktura. Implementace již probíhá v části „My Smart City“ poblíž hlavního vlakového nádraží, kde bude žít 3500 lidí. Této oblasti dominuje tzv. Science Tower, kde sídlí výzkumné instituce a jejíž vnější povrch dokáže přeměnit sluneční svit na energii.
  • V Grazu také probíhají pokusy o implementaci radikální myšlenky v logistice: díky logistickému konceptu „Physical Internet“ má být nákladní doprava organizována po vzoru datového provozu – zboží se dostává na místo určení nezávisle a pomocí různých, pokud možno co nejekologičtějších způsobů dopravy. Ve štýrském hlavním městě se testuje sběr a vyzvedávání na centrálních místech: doručené balíčky jsou ukládány do vyzvedávací „balíkové zdi“, jejímž smyslem je omezit zbytečné cesty do centra města.

Velké nápady fungují, pouze pokud jsou již v malém měřítku implementovány správně. Tak dochází na využití inteligentních nápadů a technologií i při stavbě inteligentních domů. Jsou tak jakýmsi rozšířením vize urbanistického plánování do soukromého sektoru. Obyvatelé chytrých měst chtějí koneckonců těžit z nových možností i u sebe doma: ovládání topení, klimatizace a světla pomocí chytrého telefonu, krátkodobá rezervace pro sdílení vozidel nebo inteligentní využívání domácích spotřebičů za účelem snížení spotřeby energie a nákladů (inteligentní měřiče) jsou jen několika příklady ke zvýšení efektivity chytrého domu.

Předpokladem je stabilní širokopásmový internet, ke kterému by mělo přispět rozšíření nové generace 5G mobilní komunikace, umožňující také analýzu velkého množství dat. Citlivým tématem je však ochrana údajů, která hraje v Evropě tradičně větší roli než například v USA. Rovný přístup k výhodám digitálních technologií pro všechny skupiny obyvatel se v nadcházejících letech rovněž stane úkolem pro moderní Evropu.

Inteligentní města počítají také s prohloubením spolupráce mezi podniky, vědou a společností. Příkladem je bývalá továrna na tabák (Tabakfabrik) v Linci. Tam, kde se dříve vyráběly cigarety, se nyní nacházejí Start-upy, inovativní malé podniky, kulturní organizace, designéři a sociální projekty kreativní a zároveň moderní prostředí pro svou činnost. Před deseti lety koupilo tuto oblast město Linec. Tabakfabrik Linz si klade za cíl dát jednotlivcům potřebný prostor a zároveň usnadnit spolupráci.

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Rakousko.
Zdroj: www.trend.at




• Oblasti podnikání: Software a ICT služby
• Teritorium: Evropa | Rakousko | Zahraničí