English version
„Takzvaná solidární daň byla dlouho jedinou stopou daňové progrese v Česku. Ti, kteří vydělávali více, odváděli státu vyšší procento z výdělku než průměrná populace. Předloni se ale stejně jako superhrubá mzda solidární daň zrušila a nahradila ji jiná forma progrese,“ připomíná poradce Michal Dvořáček. Solidární daň byla zavedena v roce 2013 za vlády Petra Nečase.
Podnikatelé, kteří v roce 2022 vydělali přes 1 867 728 korun ročně, zaplatili loni na jaře vyšší daň z příjmů než ostatní. Příjmový limit (pro OSVČ), od kterého bývala povinnost platit solidární daň, se letos posouvá dokonce na 1 935 552 Kč korun ročně. Zisky nad tuto hranici podléhají ještě vyššímu zdanění než v případě solidární daně.
Z příjmů nad limit platíte vyšší daň
Zatímco drobní živnostníci platí a nadále budou platit patnáctiprocentní daň, vysokopříjmovým se daňový základ zvedl na 23 procent. Dobrou zprávou pro ně je, že je to jen u příjmů nad limit.
Limit zůstává stejný, jako tomu bylo u daně solidární. Vyšším odvodům podléhá daňový základ přesahující 48násobek průměrné mzdy. Ta byla nařízením vlády stanovena pro rok 2023 na 40 324 Kč. „V praxi to znamená, že podnikatel, který bude mít za rok 2023 hrubý příjem například 2 200 000 korun, odvede z 1 935 552 korun patnáctiprocentní daň a ze zbylých 264 448 korun 23 procent,“ vypočítává poradce.
Plátcům daně z příjmů částečně pomůže vyšší základní sleva na poplatníka, která byla několik let ve výši 24 840, předloni se zvýšila na 27 840 korun a pro loňský a letošní rok stoupla dokonce na 30 840 Kč. Tuto slevu mohou uplatnit všichni bez výjimky a bez ohledu na výši výdělků.
Příklad
Živnostník Pavel Novotný měl v roce 2020, kdy ještě platila solidární daň, hrubý zisk (příjmy minus výdaje) ve výši 2 500 000 milionu korun. To byl jeho daňový základ. Klasická daň z příjmu by u něj představovala 375 000 korun (15 procent z 2 500 000). Jenže platil ještě solidární přirážku ve výši 57 953 Kč (tj. sedm procent z 2 500 000 minus 1 672 080), celkem tedy odvedl státu 432 953 korun
Za rok 2023 je jeho daňový základ 2 497 000 korun. Připlatí si o něco méně, když odvede státu 280 159 plus 129 209 korun (23 procent z rozdílu mezi celkovým příjmem a limitem 1 935 552). V součtu tedy odvede na dani 409 368 korun. S příjmy nad než 2 700 000 by už ale zaplatil víc než v době, kdy existovala solidární daň.
Co se změnilo?
Základ daně nad 48tinásobkem průměrné mzdy (letos zmíněných 1 935 552 korun) se tedy daní 23 procenty. OSVČ s vysokými příjmy si tedy na rozdíl od zaměstnanců oproti solidární dani pohoršily. Zaměstnanců se změna zákona dotkla loni, OSVČ se s ní musely vyrovnat při vyplňování přiznání (DAP) za rok 2022 a platí i pro rok 2023
Přes zrušení zmíněné dávky pro bohaté, bude zvyšování příjmového limitu pro placení progresivní daně pokračovat i nadále. Upozorňujeme, že přirážku musíte přiznat každý rok v daňovém přiznání.
Zaměstnancům se daň počítá pouze z hrubé mzdy ve výši 15 procent, letos při příjmu nad 161 296 korun měsíčně platí 23 % z částky nad tuto hranicí.
Dávku tedy zaplatí zaměstnanci, kteří měli vyšší hrubou mzdu než zmíněný roční limit, případně OSVČ, jež mají vyšší základ daně z podnikání (příjmy minus výdaje). Započítávají se ale i příjmy pasivní, například z pronájmů nemovitostí nebo kapitálového majetku a na rozdíl od solidární daně i peníze z prodeje nemovitostí.
Co říká zákon?
Sazby zálohy na daň podle § 38h odst. 2 zákona o daních z příjmů činí pro rok 2023: 15 % pro část základu pro výpočet zálohy, která nepřesahuje čtyřnásobek průměrné mzdy (161 296 Kč)
„Do daňového základu ve výši 1 935 552 korun se odvádí patnáctiprocentní daň z příjmů, pro část daňového základu převyšující tuto částku se daň zvyšuje na 23 procent. Tato legislativní změna se dotýká zejména lidí s vysokými zdanitelnými pasivními příjmy z kapitálového majetku, nájmu nebo s ostatními příjmy,“ doplňuje daňová poradkyně Gabriela Ivanco.
Jak je to s pojištěním?
Odvodům na sociální a zdravotní pojištění podléhají pouze aktivní příjmy ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti.
Sociální pojištění se platí pouze do dosažení maximálního vyměřovacího základu. jinými slovy: Lidé s velmi vysokými příjmy na progresi výrazně neprodělají, a protože s rostoucím výdělkem nad zmíněných 1, 935 552 milionu jim neroste sociální pojištění. V praxi to znamená, že ať vyděláte dva nebo tři miliony ročně, zaplatíte stejně vysoké pojistné.
Nabízíme přehled slev na daních, některé ruší vládní balíček
Nejvyšší částka, již mohou OSVČ zaplatit sociálce, činí pro rok 2023 přesně 565 181 korun (tedy 29,2 procenta z 48násobku průměrné mzdy stanovené na 40 324 korun). Každý majitel živnostenského listu totiž platí na důchodové pojištění 29,2 procenta z takzvaného vyměřovacího základu.
Zdravotní pojištění se naopak vždy odvádí z celého příjmu a není pro něj stanoven žádný strop.
Zatímco živnostníci jsou zvyklí podávat daňové přiznání každoročně, zaměstnanci tuto povinnost nemají, pokud si nepřivydělávají samostatně výdělečnou činností.
Obdobou daňového přiznání u zaměstnanců je takzvané roční zúčtování daně, které zaměstnanec podepisuje každoročně do 15. února.
Jakub Procházka
