Soukromí lékaři v ČR: Vybíjená bílých plášťů



Když se řekne typický podnikatel, každého většinou napadne oblek a kravata. Přitom k nejpočetnější skupině tuzemských podnikatelů patří lékaři. Například praktických lékařů pro dospělé v Česku působí přes pět tisíc, zhruba dvě tisícovky pak tvoří dětští lékaři. Přibližně 6,5 tisíce pak připadá na zubní lékaře.

Přesná čísla se nezjišťují snadno, protože oficiální statistiky pracují s údaji o lékařských úvazcích. Přitom mnozí registrovaní lékaři jsou důchodci, kteří buď nepracují vůbec, nebo jen na velmi zkrácený úvazek, podobně jako třeba ženy na mateřské. Proto se nedá podle počtu úvazků přesně zjistit, kolik lékařů je aktivních.

Ovšem i z jinak nepřesných úvazků lze vyčíst, že počty praktických lékařů i zubařů klesají. To vyplývá z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) za rok 2017. Konkrétně ubylo 94 praktických lékařů a 88 dětských lékařů. Nejvíce, zhruba polovina, připadá na menší obce do dvou tisíc obyvatel.

„Klesající kapacita primární péče může zvyšovat zátěž nemocnic,“ uvedl na loňské konferenci České lékařské komory náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Obludná administrativa?

Podle mnohých lidí z oboru stát stojí za tím, že mnoho lékařů v roce 2017 a 2018 pověsilo svoji zdravotnickou živnost na hřebík a odešlo do důchodu. Se zaváděním e-receptů a evidence tržeb totiž výrazně vzrostla administrativní zátěž lékařů, ale i nároky na technickou vybavenost ordinací.

„Situace dospěla tak daleko, že čtvrtina všech pracujících kolegů je v důchodovém věku. A ministerstvo zdravotnictví místo toho, aby si je hýčkalo a pomáhalo jim, vyhání je z ordinací násilnou elektronizací a obludnou administrativou,“ kritizuje Milan Kubek, prezident České lékařské komory.

Například průměrný věk zubních lékařů se pohybuje mezi 50 až 53 lety, v okresech jako Děčín nebo Česká Lípa dokonce kolem 57 let. Řada lékařů tak již dávno dosáhla důchodového věku a přesluhovala jen proto, že za ně nebyla odpovídající náhrada. Nástup nových povinností však pro ně byl poslední kapkou a mnoho z nich se rozhodlo pro odchod do penze.

Tisíce vyhozené oknem

Ti, kteří se rozhodli vytrvat, na to přitom často doplatili. Situace totiž využily některé poradenské či IT firmy a lékařům-důchodcům „vnutily“ předražená řešení, která často ani nevyužijí.

„Před začátkem platnosti e-receptů mě navštívil IT specialista a začal mě přesvědčovat o tom, že kvůli této změně musím nakoupit novou výpočetní techniku. Varoval mě přitom před pokutami, které mi hrozí, pokud se na změnu nepřipravím. Nakonec jsem mu zaplatil za sestavu dvou počítačů, pro mě a pro sestru, tiskáren a dalšího vybavení více než dvě stě tisíc korun,“ popisuje svůj příběh soukromý lékař z Kolína.

Když však chtěl začít počítače používat, zjistil, že nejsou připojené k systému e-receptů. „Zkoušel IT specialistu volat, ale od zaplacení mi nebral telefon. Další tisíce jsem pak musel zaplatit jinému odborníkovi za připojení. Když jsem pak zjistil, že si lékařka ve vedlejší ordinaci koupila ‚krabičku‘ za osm tisíc, která zvládá jak e-recept, tak do budoucna EET, strašně jsem se rozzlobil. Pokládám za neseriózní, že stát, který po podnikatelích vyžaduje plnění stále nových a nových povinností, pro ně nezajistí transparentní podmínky, a otevírá tak dveře dokořán podvodníkům,“ dodává lékař.

Nová administrativní zátěž přitom není strašákem jen pro starší lékaře. Zabrat dala i mladým lékařům. Jak je v Česku obvyklé, také systém pro e-recepty není příliš uživatelsky přívětivý, takže mnohým lékařům trvalo často i několik měsíců, než se jim ho podařilo zprovoznit.

V ordinacích si tak podávali dveře dodavatelé výpočetní techniky, IT odborníci i zpracovatelé zdravotnických dat. Často se museli potýkat s nevysvětlitelnými chybami v systému, po týdnech či měsících mnohdy zjistili, že nefunkčnost měla absurdní příčiny. Jeden zubní lékař, u kterého si týmy specialistů opakovaně vylámaly zuby při snaze zprovoznit e-recept, až po třech měsících zjistil, že má starší verzi operačního systému Windows, s níž si aplikace státního úřadu neporadí.

Směr Německo

Podobné nepřipravené změny tak přispívají k rozhodnutí mladých lékařů odejít do zahraničí. Především do Německa a Velké Británie. Podle německé lékařské komory se počet českých lékařů v Německu každoročně zvýší přibližně o stovku. V roce 2010 jich bylo zhruba 422, v roce 2012 762, v roce 2015 zhruba tisícovka a v roce 2017 pak přibližně 1200.

Zhruba 60 procent českých lékařů zůstává v Německu déle než deset let, někteří se do Česka již neplánují vrátit. Kromě nižší míry administrativní zátěže je na druhé straně našich západních hranic lákají i vyšší platy. Nástupní plat lékaře je v Německu zhruba sedm tisíc eur, tedy kolem 180 tisíc korun.

„Klesající kapacita primární péče může zvyšovat zátěž nemocnic,“ Roman Prymula, ministerstvo zdravotnictví.

Elektronizace pokračuje

Zavádění e-receptů přitom není poslední fází elektronizace zdravotnictví. Další vlna digitalizace bude následovat do poloviny roku 2020. Ministerstvo zdravotnictví totiž připravilo věcný záměr zákona o elektronickém zdravotnictví. Jeho cílem je stanovit doposud chybějící pravidla a standardy pro elektronickou komunikaci mezi poskytovateli zdravotní péče, sladit nekoordinované aktivity a vytvořit jednotné a bezpečné prostředí garantované státem pro všechny zainteresované strany, kterých se elektronické zdravotnictví týká.

„Chceme, aby služby a řešení elektronického zdravotnictví byly pro uživatele natolik výhodné a atraktivní, že je sami budou chtít přijmout, a nebude tak nutné zavádět jakékoli povinnosti. Elektronizace zdravotnictví sníží administrativní zátěž zdravotníků a přinese benefity jak pro lékaře, tak pacienty,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Koncept nového zákona předpokládá, že se informace ze světa papíru přestěhují do světa elektronického a budou lépe připravené k automatizovanému zpracování. „Elektronické zdravotnictví bude pro pacienty znamenat usnadnění a větší komfort a bezpečnost díky rychlejšímu sdílení dat mezi lékaři. Povede také k vyššímu zapojení občana do péče o vlastní zdraví a zlepšení dostupnosti a kvality zdravotní péče v celé společnosti,“ dodal ministr.

Rozsah sdílení informací podle něj bude v rukou pacienta. Veškeré služby budou pro pacienty dobrovolné, bude záležet na nich, zda souhlas či nesouhlas se službami elektronického zdravotnictví udělí. Pro poskytovatele zdravotních služeb má být podle ministerstva elektronizace velmi efektivní vzhledem k tomu, že získají zcela jasné legislativní normy a standardy jak pro vytváření, tak vedení i sdílení zdravotnické dokumentace.

„Nebudeme vytvářet žádný centrální sklad s obsahem zdravotní dokumentace,“ Ladislav Dušek, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Další odchody do důchodu?

Kvalitu elektronického zdravotnictví má garantovat stát. „Zdůrazňuji, že nebudeme vytvářet žádný centrální sklad s obsahem zdravotní dokumentace. Elektronická zdravotnická dokumentace bude rovnocenná s listinnou formou včetně všech procesů, odpovědností při správě a zabezpečení ihned v případě, že se poskytovatel rozhodne elektronickou zdravotnickou dokumentaci využívat. Dokumentace zůstane tam, kde je dnes, v rukou lékaře nebo pacienta,“ dodal Ladislav Dušek, ředitel Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS).

Podle lékařů však další tlak na zavádění elektronizace může urychlit odchod do důchodu u těch starších lékařů, kteří se ještě dokázali vyrovnat s e-recepty. Organizace sdružující zdravotníky však podobné obavy nemají. „Samozřejmě platí, že Česká lékařská společnost plně podporuje elektronizaci zdravotnictví. Povede ke zvýšení bezpečnosti a kvality zdravotnictví,“ doplnil předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Štěpán Svačina.

Ministerstvo zdravotnictví konzultovalo záměr na úrovni celé vlády. „V rámci koncepce Digitální Česko se nám eHealth velmi líbí a chceme, aby služby vznikaly koordinovaně, “ doplnil Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci.

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál.