English version
Českému stavebnictví se v roce 2018 nebývale dařilo. I když kvůli zpomalení tempa v posledních dvou měsících nakonec nedosáhlo dvouciferného růstu, což se ještě v říjnu zdálo možné. „Přesto je jeho tempo s 8,4 procenta nejlepším výsledkem od roku 2004,“ říká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom, UniCredit Bank. Pozemní stavitelství rostlo nejvýrazněji od roku 2007, inženýrské pak nejrychleji od roku 2009.
Na dobrý rok ukazuje také počet výběrových řízení, která v roce 2018 vyhlásili veřejní investoři. Těch bylo celkem 8472 v hodnotě 453 miliard korun, což v meziročním srovnání představuje desetiprocentní (10,1 procenta) nárůst. Vyplývá to z nejnovější analýzy zpracované analytickou společností CEEC Research. Objem vypsaných investic se pak oproti srovnatelnému období předchozího roku dokonce zvýšil o více než třetinu (34,4 procenta). „To je příslibem pro stavební firmy i pro rok 2019,“ říká Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
Meziroční růst ovlivnilo velké množství zakázek s hodnotou nad 1 miliardu korun oznámených v květnu 2018, především pilotní projekt PPP na dálnici D4 od ministerstva dopravy v hodnotě téměř 25 miliard korun
Konec ořezávání cen
Další příznivou zprávou pro stavebnictví bylo, že se kvůli vytíženosti kapacit stavebních firem nemusely podniky soutěžící o zakázky pouštět do podhodnocování ceny tak, jako v minulých letech. Zakázky byly v průměru soutěženy jen o zhruba 1 procento méně, než jaká byla jejich hodnota při oznámení. Firmy z oboru si to pochvalují. „Jako pozitivní trend vidím fakt, že rozdíl mezi vyhlášeným objemem zakázek a jejich reálně soutěženou hodnotou byl poměrně nízký, není tomu tak dávno kdy rozdíl dosahoval v průměru 15 až 20 procent,“ vysvětluje Tomáš Koranda, předseda představenstva společnosti Hochtief CZ.
Ani dobrá kondice celého oboru přitom podle odborníků nedokázala dostatečně rozhýbat chřadnoucí bytovou výstavbu, kde dlouhodobě nabídka nedostačuje poptávce. „V Praze tento ukazatel o něco vzrostl, když se začalo stavět 4218 bytů, přičemž v novostavbách jich bylo 3553. Pokud jde o bytové domy, tak zde začalo vznikat 2687 nových bytů. To je sice o rovných 200 víc než v roce 2017, přesto ani tento nepatrný nárůst současnou krizi na realitním trhu příliš neovlivní.,“ říká Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol.
Stavebních povolení ubývá
Statistiky stavebních povolení a nových zakázek ale podle Pavla Sobíška ukazují, že letos celý sektor zvolní. „Počty stavebních povolení již několik kvartálů meziročně mírně klesají, zatímco orientační hodnota nově povolených staveb má tendenci stagnovat, což po očištění o cenové vlivy také naznačuje spíš lehký pokles,“ zmiňuje Pavel Sobíšek.
Bytová výstavba je podle něj již zřejmě za vrcholem a u nebytových budov mohou celkové výkony zvyšovat hlavně rekonstrukce. „Objem nových zakázek, který silně rostl v prvním pololetí 2018, koncem roku citelně zvolnil svou dynamiku. Zásoba práce stavebních firem tak začala ve druhé půlce roku klesat, i když se stále drží výš než v předchozích třech letech. Veřejný sektor se přitom podílí na poptávce po stavebních pracích o něco více, než bývalo obvyklé,“ porovnává Pavel Sobíšek.
Růst stavebnictví bude podle něj letos pokračovat, ale zvolní oproti loňskému roku téměř o polovinu. „Popsané podmínky umožní letos růst stavební výroby, ten ale nepřekročí 5 procent. „Udržení růstu i pro rok 2020 pak bude vyžadovat zvýšení aktivity aspoň některé skupiny investorů,“ zmiňuje Pavel Sobíšek.
Další ekonomové však předpovídají výrazně pomalejší růst oboru. „Sektor stále bojuje s nedostatkem pracovní síly, a tak současnou vysokou poptávku po stavebních pracech není ani schopen uspokojit. I ta ale zřejmě v letošním roce nebude již tak vysoká. Za celý letošní rok tak očekáváme, že stavebnictví přidá pouze 0,5 procenta,“ konstatuje ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.
Stavaři hýří optimismem
Zpomalení však bude podle ekonomů z větší části způsobeno vysokou srovnávací základnou loňského roku. „Stavebnictví pomáhá a nadále pomáhat bude čerpání prostředků z fondů EU, které zhusta míří zejména do inženýrského stavitelství, například na opravu silničních komunikací. V současnosti čerpání prostředků z fondů EU postupně zrychluje, což se projevuje i poměrně razantním navýšením investičních výdajů ze státního rozpočtu od druhé poloviny roku 2018,“ konstatuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund.
I to se odráží na optimismu, který stavební firmy v Česku mají. „Hlásí nejlepší náladu v celé historii sledování, to jest od března roku 1993. Stavebnictví těží ze zrychlení čerpání prostředků z fondů EU a také z toho, že se v něm s jistým zpožděním za ostatními sektory projevuje cyklická fáze růstu. Stavebnictví bylo dlouhá léta, prakticky celých uplynulých deset let, v těžkém útlumu, tudíž je možné, že podnikatelé ve stavebnictví přisuzují současnému zlepšení podmínek ve svém podnikání až nezaslouženou váhu,“ zmiňuje Lukáš Kovanda.
Podle Komerční banky přitom letos oslabí poptávka soukromého i veřejného sektoru. „Rychlý růst mezd ukrajuje firmám ze ziskových marží a zužuje tak prostor na další investice do výrobních kapacit. Nohu z plynu zřejmě sundá i inženýrské stavitelství, které bylo loni podporováno investicemi veřejného sektoru. Ten byl nucen rychle dočerpat část peněz z fondů EU,“ doplňuje Jana Steckerová.
Světově obor čeká recese
České firmy se navíc dostanou do obtížnější situace vzhledem k vývoji celosvětového stavebnictví. Analytici společnosti Euler Hermes totiž v budoucnu očekávají globální pokles sektoru o 3 procenta. Na vině je několik různých faktorů současně, v rezidenční výstavbě například skokové zdražení nemovitostí, zvyšování úrokových sazeb a zpřísňování hypoték.
Rok 2018 se stal pomyslným vrcholem předchozího desetiletého růstu ve světovém stavebnictví. Hlavní příčinou tohoto kontinuálního rozkvětu však rozhodně nebyly již zavedené stavební trhy, ale především trhy nově vznikající. Zatímco se stavební průmysl ve významných zemích jako Německo, Francie, Itálie či USA dosud nedokázal dostat zpět na původní úroveň před krizí v roce 2008, trhy, které se teprve rozvíjejí, zaznamenaly za stejné období nárůst o 57 procent.
„Výsledky studie hodnotím jako poněkud znepokojivé, protože v důsledku nepříznivých průměrných ukazatelů nebude sektor na očekávaný pokles dostatečně připraven. A právě míra připravenosti je pro zvládnutí recese naprosto klíčová. Stavebnictví je totiž důležitou součástí všech ekonomik a má výrazný dopad na hospodářské výkyvy. Experti očekávají, že stavební aktivity v nově vznikajících ekonomikách budou nepříznivě ovlivňovány především nestabilitou obchodu, zpřísňováním měnové politiky USA, náročnějšími podmínkami pro získání úvěrů a zvyšováním globálního politického rizika. V důsledku tedy může být ohrožena budoucnost celé řady stavebních projektů,“ vysvětluje závěry analýzy Jakub Cermanze společnosti Euler Hermes v České republice.
Přijde zahraniční konkurence?
Data získaná napříč 70 zeměmi navíc ukazují, že navzdory předchozímu globálnímu růstu se nepodařilo zlepšit průměrné objemové ukazatele, ani ukazatele profitability a likvidity stavebního sektoru.
Pro české podniky může tento vývoj znamenat ostřejší konkurenci i na domácím trhu. Pro mnoho firem z trhů, které budou klesat, mohou být totiž české veřejné zakázky ve stavebnictví atraktivní. Zda se dokáží prosadit v komplikovaném tuzemském prostředí, ukáží až další měsíce.
Dosavadní růst oboru v Česku přitom nepřinesl jen pozitivní dopady. Jedním z důsledků oživení stavebnictví je růst cen stavebních prací. Ty loni dále zrychlily své meziroční růstové tempo. V průměru v roce 2018 meziročně stoupaly nejvýrazněji od roku 2008. Tehdy rostly za celý rok o 4,5 procenta, loni pak o 3,2 procenta. Stavební práce zdražují podobně jako ceny průmyslu kvůli růstu mezd a růstu cen energií. Nezanedbatelnou roli hraje také nedostatek některých stavebních materiálů a z něho plynoucí tlak na růst cen.
Dalibor Dostál
