Severské země stále nedoporučují nosit obličejové masky. Proč?

Přestože většina světa nařizuje nebo doporučuje obyvatelům používat obličejové masky, skandinávské národy jsou jedny z posledních, které jejich nošení svým obyvatelům výslovně nepřikazují.

V supermarketech, v autobusech a podél ulic hlavních měst – ať už ve Stockholmu, Kodani, Oslu, Helsinkách a Reykjavíku – jsou masky na obličeji jejich obyvatel vzácné, a nosí je pouze malá menšina lidí, z nichž mnozí jsou turisté. Podle nedávného průzkumu YouGov pouze 5 až 10 procent respondentů v severských zemích uvedlo, že ve veřejných prostředích používají masku, a kupodivu to bylo číslo, které zůstalo stabilní od začátku krize v březnu až do současnosti. A to přesto, že se stejná čísla průběžně zvýšila až na 70 až 80 procent používání masek u většiny ostatních 20 oslovených zemí, a to včetně Indie a Spojených států.

„Mám dojem, že pokud vláda neřekne jasně ‚doporučujeme vám nosit masku‘, nikdo jí prostě nosit nebude,“ řekla agentuře AFP 21letá francouzská studentka Camille Fornaroliová a dodala, že byla šokována, když viděla, jak vzácné je nošení masek ve Stockholmu. Birgitta Wedelová, 63letá důchodkyně, řekla AFP, že by byla raději, kdyby švédské úřady doporučovaly masky, alespoň ve veřejné dopravě.

Dodala však, že stejně masku nebude nosit, pokud nedojde k posunu v oficiální politice. „Pokud to nebude nařízené, nebudu masku nosit, protože jí nenosí nikdo,“ řekl Wedel. Mårten Sporrong, 50letý podnikatel, také řekl, že bude dodržovat vládní doporučení: „Pokud nám říkají, že nepotřebujeme masky, nebudeme je nosit.“

Švédsko získalo globální pozornost za svůj měkčí přístup k omezení šíření viru, který ve spojení s relativně vyšším počtem úmrtí vedl k tomu, že se jeho sousedé z okolních zemí vyhýbali největší zemi v regionu. Ale pokud jde o masky, zdá se, že všechny skandinávské země mají stejný názor.

„S výjimkou Švédska je v těchto zemích jen velmi málo případů úmrtí ve spojitosti s koronavirem,“ řekl agentuře AFP K.K. Cheng, epidemiolog z Institutu aplikovaného výzkumu na University of Birmingham. „Takže je asi neviním, když masky nenosí, pokud mají rozumné sociální distancování a sledování kontaktů je prováděno správně,“ dodal Cheng.

Na dotaz, co by mohlo změnit jeho názor na doporučení používání obličejových masek, řekl hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell, že stále čeká na „nějakou formu důkazu, že jsou účinné“. Pro Chenga je taková logika sporná. „Myslím, že tohle je ale to špatně, je to nezodpovědné a tvrdohlavé,“ řekl epidemiolog. „Protože, pokud se mýlí on, stojí to životy. Pokud se mýlím já, jakou škodu to způsobí?“

Poté, co Světová zdravotnická organizace (WHO) změnila své pokyny, dánští zdravotničtí činitelé začátkem července opatrně doporučovali používání masek – například při vyšetření do nemocnice nebo při návratu z rizikové oblasti. „Obličejové masky nemají v současné situaci opodstatnění, pokud máme trvale velmi nízkou úroveň infekce,“ řekl Søren Brostrøm, ředitel dánského zdravotního úřadu, provozovateli vysílání DR. „Ale mohlo by to mít smysl z dlouhodobého hlediska ve veřejné dopravě a v jiných uzavřených prostorách? To je samozřejmě něco, co budeme hodnotit,“ dodal Brostrøm.

Podobně v Norsku a Finsku se masky považují za zbytečné preventivní opatření, když počet nemocných v souvislosti s koronavirem nízký. „Nošení masek může být něco, co bude muset být v blízké budoucnosti zváženo, pokud dojde ke zvýšení nákazy,“ řekl agentuře AFP Are Stuwitz Berg, doktor norského institutu veřejného zdraví.

Mika Salminenová, ředitelka zdravotního zabezpečení finského Institutu pro zdraví a sociální péči, řekla provozovateli vysílání YLE, že by se tento problém pravděpodobně znovu objevil „když se lidé začnou vracet z dovolené do práce ve větší míře, a samozřejmě, pokud se epidemická situace radikálně změní.“

Zpracoval kolektiv pracovníků CzechTrade Stockholm.
S využitím zdroje:The Local  (www.thelocal.se)
Foto: Oscar Scott Carl / Scanit Ritzau a Archiv CzechTrade

Pravidelné novinky e-mailem