English version
Spotřebiče, mobily, notebooky, tiskárny a další zařízení jsou dnes často plánovaně vyráběny tak, aby sloužily kratší dobu, než by mohly. Skladbou materiálů i výrobními postupy je rovněž ztěžována jejich oprava. Přitom právě životnost a snadná opravitelnost produktů je základem ekologicky šetrnější cirkulární ekonomiky.
Podle loňské zprávy Světového ekonomického fóra představuje elektroodpad aktuálně nejrychleji rostoucí kategorii odpadů, jeho roční nárůst v současné době představuje téměř 50 milionů tun za rok a do roku 2050 by podle nejčernějších odhadů mohl vzrůst až na 120 milionů tun ročně. OSN dokonce hovoří o exponenciálním růstu objemu tohoto druhu odpadů.
Plánované zastarávání
K ohromnému nárůstu objemu přispívá i fakt, že v současnosti elektronická zařízení zdaleka neslouží tak dlouho, jak bylo dříve zvykem. To, že se životnost elektroniky snižuje, potvrzuje i řada studií. Porouchaná zařízení je navíc čím dál těžší opravovat. A byť by mnoho zařízení ze své podstaty mohlo disponovat podstatně delší fyzickou životností, bývá jejich život často zkrácen plánovaným zastaráváním. U takovýchto zařízení je poté jejich fyzická životnost často výrazně kratší než jeho případná životnost morální, což je oproti minulosti zásadní změna.
Termín „plánované zastarávání“ je v dnešní době již poměrně dobře znám. Tento ekonomický koncept spoléhá na udržení obratu tím, že se produkty opotřebují či pokazí ještě dříve, než jim skončí jejich fyzická životnost. Výrobci si tím zajistí, že lidé budou produkty často obměňovat.
Polovina elektroniky je neopravitelná
Podle dat spolku Opravme Česko se v současné době nemožnost opravy týká téměř poloviny domácích spotřebičů na našem trhu. „Situaci by mohly zlepšit nové požadavky na ekodesign elektrických a elektronických zařízení a spotřebičů, které by měly začít platit v první polovině roku 2021. Zároveň je ale potřeba připomenout, že nastavením nových pravidel to nekončí, je třeba je začít skutečně dodržovat. Ačkoliv jsou zákonná opatření proti plánovanému zastarávání dobrým záměrem, s rychlým obměňováním produktů nelze bojovat pouze na této frontě.
Morální životnost produktů spojená s životním stylem, k němuž řada spotřebitelů přistoupila dobrovolně, je další oblastí, která zásadním způsobem ovlivňuje poptávku po nových produktech. I kdyby existovaly například mobilní telefony, které vydrží funkční desítky let, pořád by rychlost obrátky zboží ovlivňovala móda, trendy, ale i prostá chuť lidí nakupovat něco nového a ‚lepšího‘,“ říká David Vandrovec, generální ředitel společností REMA, které v tuzemsku zajišťují zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, baterií a akumulátorů a solárních panelů.
Opravujte a recyklujte
Podle webového portálu iFIXIT.com, který se specializuje na návody na opravu téměř čehokoliv od oděvů přes mobily a foťáky až po auta, lze například pouhým snížením frekvence nákupu nového mobilu z jednoho roku na čtyři roky snížit ekologický dopad takového jednání o 40 procent. Tam, kde opravy již nebudou možné, pak podle odborníků musí nastoupit přísná recyklace, která bude nejen podpořena legislativou, ale především osvětou mezi širokou veřejností. Globální míra recyklace elektronických zařízení totiž podle dostupných dat stále dosahuje jen kolem 20 procent, a to i proto, že zastaralá elektronika – zastaralá nejen funkčně, ale především morálně – se lidem velmi často prostě jen válí v šuplíku.
„Každý výrobek prochází určitým životním cyklem. Každý produkt si prožívá svůj život podobně jako živé bytosti. Na rozdíl od nich ale může být inovován, vylepšen, opraven a jeho život tak může být prodloužen. Nad jednotlivými fázemi života výrobku proto musíme důkladně přemýšlet. A to už od samotného získání a zpracování výchozích surovin přes výrobu až ke konečnému nakládání, respektive recyklaci, či odstranění, k němuž dojde po ukončení jeho funkční životnosti,“ uzavírá Vandrovec.
(red)
