Trnitá cesta firem k úvěru. Podnikatelé se odvracejí od bank jen pomalu

Malé české firmy stále sázejí při svém financování na pomoc, která je riziková a obtížně dostupná. Pokud si chtějí půjčit, oslovují především banky. K alternativním způsobům financování přecházejí jen pomalu.

Banky jsou přitom v půjčování peněz opatrné a začínajícím nebo finančně nezajištěným podnikům úvěr neposkytnou.

Tři podnikatelé na schůzce, Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie

Ačkoli nabídka alternativního financování v Česku v posledních letech roste, drobní podnikatelé jsou ve vyřizování půjček stále konzervativní. Možná i proto přežije první dva roky v ČR pouze pětina nově vzniklých firem.

Covid a krize přitlačily banky ke zdi

Dostupnost úvěrů ještě zkomplikovaly epidemie covid-19 a současná krize – vysoká inflace půjčky zdražuje, Česká národní banka opakovaně zvedla základní úrokovou sazbu i další úroky. Banky jsou obezřetnější a zpřísňují podmínky pro získání půjček.

„Zvýšení úrokových sazeb ČNB se logicky promítá i do úrokových sazeb bank. Podnikatelské úvěry zdražují. A týká se to nejen nově sjednaných produktů, ale již čerpaných úvěrů s pohyblivou sazbou,“ popisuje právník Jiří Koukal.

Ještě v roce 2019 byl podíl firem, které si půjčovaly na podnikání i jinde než v bankách, pod deseti procenty. Do současnosti narostl asi na 15 procent.

„Důvod náklonosti k bankám je i ten, že u nich byly úrokové sazby pravidelně výhodnější. To nicméně platí v době konjunktury. V momentě, kdy nastane na trzích krize, zvyšuje se zájem firem o nebankovní zdroje,“ doplňuje exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Na rozjezd byznysu banky nepůjčují

Začínajícím nebo finančně nezajištěným podnikům finanční domy úvěr neposkytnou vůbec. Vzít si bankovní úvěr na rozjezd byznysu je tak prakticky nemožné.

Jedním ze způsobů, jak se mohou podniky vyrovnat s růstem úrokových sazeb v Česku, je využití zdrojů financování v eurech. V eurozóně totiž úrokové sazby zatím výrazněji nerostou a eurové úvěry jsou výhodnější. To potvrzují i zástupci českých bank. „Jedná se ale zejména o podniky, které nějakou část svého byznysu již v eurech mají, zejména tržby,“ upřesňuje Dita Pasquier z Komerční banky.

Riziko a vysoké náklady

Pro finanční domy představují malé podniky riziko a vysoké náklady na relativně nízký objem úroků. Proto nejsou u bank v oblibě a samy mají omezenou možnost rozvoje.

V takovém případě zbývají podnikům jen alternativní možnosti financování:

  • leasing
  • faktoring a forfaiting
  • P2P financování
  • franšíza
  • crowdfunding
  • DeFi projekty

Faktoring a forfaiting

Pro společnosti vystavující faktury s delší dobou splatnosti dávají jako zdroj financování podnikání smysl zejména faktoring a forfaiting.

Oba nástroje se využívají pro postoupení pohledávek – faktoring pro ty se splatností v řádech jednotek až desítek dnů, forfaiting pak pracuje s dlouhodobými často mnohaletými závazky. Díky postoupení pohledávek firma získá méně peněz, ale výrazně rychleji (do několika dnů).

U faktoringu získá klient velkou část prostředků prakticky okamžitě a zbytek obdrží po zaplacení pohledávky.

Rozdíly mezi forfaitingem a faktoringem

Splatnost pohledávek u faktoringu je mezi jedním až čtyřmi měsíci, u forfaitingu je to několik měsíců až let (částky bývají daleko vyšší než u faktoringu). U forfaitingu se využívá k zajištění pohledávek směnka nebo bankovní záruka, u faktoringu pohledávky zajištěny nejsou. Forfating probíhá zejména na mezinárodním poli. Výše poplatku za forfaiting (takzvaný diskont) záleží na nominální hodnotě faktury, splatnosti, délce odkladu platby a diskontní sazbě forfaitingové společnosti.

P2P financování

Mezi alternativní způsoby financování malých a středních firem se nedávno zařadil takzvaný peer-to-peer lending. Ten je založený na principech sdílené ekonomiky, známé například z ubytovací služby Airbnb. I v České republice už pronikl i do firemního financování.

Službu začala malým a středním firmám nabízet společnost Zonky. Princip je jednoduchý: Na webových stránkách vloží firma poptávku a poskytovatel služby jí následně pošle nabídku. Pokud ji podnikatel přijme, vystaví svoji poptávku na tržišti, kde osloví investory – a ti se skládají na potřebnou částku.

„Díky tomu, že v procesu nefiguruje banka, žadatelé o úvěr dosáhnou na mnohem nižší úroky. Půjčka se vyplatí i samotným investorům,“ tvrdí bývalý šéf Zonky Pavel Novák.

Je tu však jedno podstatné omezení – maximální výše půjčky bývá nižší, obvykle do milionu korun.

Crowdfunding a DeFi projekty

Internet otevřel českým firmám i další možnost, jak získat peníze na svůj rozjezd nebo expanzi. Jde o takzvaný crowdfunding, kdy větší počet jednotlivců přispívá k tomu, aby se vybrala celková potřebná částka. Crowdfundingové kampaně se používají jako zdroj financování začínajících společností a různorodých byznysových projektů, které stojí na startovní čáře.

Mezi nejoblíbenější platformy v ČR patří Kickstarter, HitHit nebo Fundlift.

Během tohoto druhu financování se z investorů často stávají zákazníci a brand ambasadoři daných společností, ze stávajících zákazníků, kteří investují, zákazníci loajálnější a marketingová kampaň, která s emisí souvisí, může přilákat zákazníky nové. Okolo kampaně vzniká komunita lidí, kteří daný projekt podporují.

Malý papírek místo pracího prášku: Revoluční EcoHaus míří do výroby

Úspěšná kampaň projekty etabluje na kapitálových trzích a v případě další potřeby financování v budoucnu mohou dané investory oslovit napřímo.

„České firmy se postupně učí využívat alternativní formy financování. Crowdfunding přináší skvělé výsledky, pokud jej společnosti plně využijí. Budují si například pověst na kapitálových trzích, což přináší benefity v dalších fázích vývoje,“ potvrzuje CEO crowdfundingové platformy Fundlift Vojtěch Štefan.

Pojem DeFi znamená decentralizované finance. Jsou za ním projekty v prostředí kryptoměn a blockchain sítí. DeFi projekty jsou zatím na začátku a jde o nejrizikovější způsob alternativního financování

Podpora startupů od investorů

Svým způsobem specifická je podpora byznysu u takzvaných startupů. České startupové prostředí se stále rozvíjí a přístup k efektivnímu financování se zjednodušuje, stále je ale složité.

Podle Vojtěcha Štefana u nás v minulosti nebyl dostatek venture kapitálu pro nové atraktivní projekty.

„Po první vlně úspěšných exitů se spousta zakladatelů přesunula do investorské role. Reinvestovali své prostředky buď do nových projektů, nebo českých startupů jak z pozice venture kapitálových fondů, tak i andělských investorů,“ doplňuje.

Takzvaných chytrých peněz je přesto podle něj v Česku stále nedostatek. „Spousta founderů stále tápe při stěžejním investičním kole a nemá dostatek znalostí v oblasti práva a fundraisingu. Zbaví se příliš velké části společnosti brzy, což má negativní dopad na pozdější investiční kola a schopnost získat potřebný kapitál. Zdaleka ne každý investor je pak schopen pomoci společnosti do té míry, jak se při jednáních tváří,“ doplňuje.

Na co si podniky půjčují nejčastěji

Podniky v České republice potřebují peníze nejčastěji na nákup nového vybavení a strojů, následují úvěry na provoz a úvěry na nemovitosti. V poslední době rapidně rostou půjčky na úspory energií.

Podnikatelé si přesto myslí, že půjčovat si peníze v Česku je zbytečně komplikované. Při vyřizování půjček jim vadí administrativní náročnost, přísnost schvalování úvěrů a neúměrné požadavky bank na jejich zajištění. Vyplynulo to z výsledků nedávného průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a Komerční banky (KB).

Při rozjezdu podnikání na bankovní úvěr dosáhnou jen těžko, proto si berou půjčky až po několika letech podnikání.

Jakub Procházka

• Teritorium: Česká republika
• Oblasti podnikání: Investice

Doporučujeme