Uhelné elektrárny na západním Balkánu zůstávají zdrojem velkého znečištění

Ve stejné zprávě organizace CEE Bankwatch Network píše, že tepelné elektrárny vypustily do ovzduší 5x více oxidu siřičitého a 1,8x více částic prachu, než dovoluje zákon. Nové zákonné limity vešly v platnost k 1. lednu roku 2018, nicméně jejich praktické vymáhání a dodržování je stále nedůsledné.

Citovaná zpráva uvádí, že srbská elektrárna Kostolac B začala snižovat emise oxidu síry teprve v roce 2021, ale její provozovatel Elektroprivreda Srbije (EPS) i 8 měsíců po podání žádosti o povolení k instalaci odsiřovacích zařízení stále nemá vyřízenou potřebnou dokumentaci.

Podle dostupných informací došlo k citelnému meziročnímu snížení emisí oxidů síry v elektrárně Kostolac B, kdy v roce 2020 bylo vypuštěno 95 097 tun a v roce 2021 26 015 tun SO₂, což stále představuje 1,6x vyšší než přípustnou hodnotu.

Revoluce proti plastům. Startup Refork vyvinul rozložitelné příbory

Nejvyšší znečištění v regionu způsobuje tepelná elektrárna Ugljevik v Bosně a Hercegovině, která v roce 2021 vypustila 86 774 tun SO₂, a to i navzdory faktu, že do provozu bylo instalováno čisticí zařízení v ceně převyšující 85 milionů euro. Dle dostupných informací tak procesy čištění odpadních plynů a odsiřování i nadále zůstávají perspektivními oblastmi pro české výrobce potřebných technologií.

Zdroj: bankwatch.org
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Srbsko