Uhlíková daň by mohla vyhnat průmysl za hranice Nizozemska

Od roku 2021 bude v Nizozemsku platit povinná daň za emise oxidu uhličitého ve výši 30 EUR za tunu, v roce 2030 má dokonce vzrůst až na 125 EUR.

Cílem jejího zavedení je zlepšit udržitelnost výrobních procesů – a samozřejmě dodržet zelený plán, který byl vypracován během loňského roku. Ze zprávy PwC vyplývá, že ačkoli jsou na vyšší udržitelnost v těžkoprůmyslových oborech alokovány finanční prostředky v podobě dotačních programů, jsou často nedostatečné.

Státní rada je vůči plánu rovněž velmi kritická. S ohledem na zprávu PwC, která podrobnou zprávu o dopadu zavedení daně na nizozemské společnosti vypracovala, dodala, že jednoho dne bude daň tak vysoká, že společnosti přesunou svou daňovou povinnost za hranice země tulipánů do míst, kde budou benevolentnější a náklady na provoz levnější.

Podle státní rady by to znamenalo přesun uhlíkového znečištění na jiné území Evropy, která by ovšem neměla tak vysoké enviromentální požadavky. Přesun by byl nežádoucím faktorem v boji proti změně klimatu. V neposlední řadě by se také jednalo o ztrátu pracovních míst v řádu tisíců, což by také ovlivnilo ekonomiku regionu i celé země.

PwC dochází k závěru, že zvýšení daně bude mít negativní dopad na provozní výsledky a konkurenční postavení dvanácti největších zdrojů emisí v Nizozemsku. Například hrubý provozní zisk (EBITA) společnosti Smurfit Kappa, velkého výrobce papíru v Roermondu, by v roce 2030 poklesl v důsledku nizozemské politiky v oblasti klimatu o 8 %.

Technologie, s nimiž mohou těžcí znečišťovatelé snížit emise CO2, jsou drahé a současné dotační režimy v Nizozemsku jsou primárně určeny ke stimulaci nákladově nejefektivnějších technologií, jako je větrná energie na moři nebo solární parky. Vodík, který je považován za důležitou náhražku fosilních paliv v průmyslu, tedy nemá šanci. To by se podle studie PwC mělo změnit.

Doporučení bylo vládě předloženo v červnu, bylo zveřejněno až nyní. Vláda proto měla před „Prinsjesdag“ – dnem, kdy nizozemský král překládá finanční plány a rozpočet na rok 2021 dostatek času na to, aby zvážila, zda je národní uhlíková daň opravdu tak dobrý nápad.

Důležitým detailem je, že již existuje evropská daň z emisí skleníkových plynů v podobě evropského systému obchodování s emisemi. Každý rok musí více než 450 společností v Nizozemsku nakupovat povolenky na emise z EU, aby mohly vypouštět CO2. Cena povolenek se v loňském roce pohybovala kolem 25 EUR.

Průmysl si může v Nizozemsku odečíst evropskou daň ze své daně. Hans Grünfeld, ředitel sdružení velkých spotřebitelů energie VEMW, dříve řekl Financieele Dagblad, že dva paralelní systémy platby za CO2 jsou „zcela nesmyslné“.

Evropská komise dále ve středu oznámila, že cíl snížení emisí CO2 se v roce 2030 zvýší ze 40 % na 55 %. K dosažení tohoto cíle bude podle EU nutné zvýšit evropskou daň za emise CO2. Přes toto oznámení EU a zprávu PwC se vláda rozhodla zavést národní daň od roku 2021. Výhradou je velký počet výjimek z národní uhlíkové daně kvůli koronavirové krizi. Znamená to, že průmysl bude pravděpodobně muset v prvních letech platit za své emise velmi málo.

Zdroj: Financieele Dagblad, strana 7
Seskavil kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Benelux




• Oblasti podnikání: Voda, odpady a životní prostředí
• Teritorium: Nizozemsko