V rakousku začala jednání o mzdách. Tento týden se sešli zástupci
zaměstnavatelů a zaměstnanců z hutního průmyslu na prvním kole jednání. K
žádnému rozhodnutí ale nedošlo. Předseda zaměstnavatele Christian Knill tvrdí,
že je třeba více prostoru pro diskuzi. Další kolo jednání je naplánováno na 11.
října.
Zvyšování cen a mezd
Čilé chování odborářů posiluje obavy z inflační (mzdově
cenové) spirály. Inflační spirála znamená vzájemný vzestup cen a mezd. Když
rostou ceny, pracovníci požadují vyšší mzdy. Společnosti zahrnují do cen
zvýšené mzdové náklady, což následně vede ke zvyšování cen. A tak se spirála
stále točí a šroubuje ceny nahoru. Tohoto vývoje se však v Rakousku v blízké
budoucnosti nemusíme bát, říká Bittschi. Proč inflační spirála Rakousku nehrozí?
Je pro to hned několik důvodů. Průmysl má vývozní kvótu 80 procent, takže
zvýšení cen by postihlo především zahraniční země. „Je předvídatelné, že
inflace bude opět klesat. Možná, že ještě ne v roce 2022, ale až v roce
2023.“ Nedojde k žádné hyperinflaci. Proti inflační spirále hovoří také
velmi silný vývoj produktivity.
Robert Holzmann, guvernér Oesterreichische Nationalbank,
nedávno také zdůraznil, že inflace v Rakousku bude jen dočasně vysoká a že
nevidí žádné nebezpečí inflační spirály.
V televizi ORF šéf Wifo Gabriel Felbermayr řekl: „Určitě to
nebude 4,5 procenta.“ Trojka vpředu je ale možná.
Odbory letos požadují nejen výrazné zvýšení reálných mezd,
ale také příspěvky na 2. a 3. směnu nebo na noční práci. Kromě toho se má
nadprůměrně zvýšit příjem učně. V kovodělném průmyslu se v současné době
vzdělává kolem 8 000 učňů. Učeň v prvním ročníku zatím dostává 749 eur, v
budoucnu by to mělo být 1 000 eur.
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Rakousko.
Zdroj: Wiener Zeitung
