Na světě je tímto typem energie vytápěno na 1500 hektarů skleníků, na Turecko pak připadá plných 529 hektarů. Rozloha skleníků takto vytápěných od roku 2002 vrostla o 400 %.
Turecko je jednou z velmocí, pokud jde o instalovanou kapacitu geotermálních elektráren. V roce 2021 se jednalo o instalaci 1,68 GW. Světově je tak na čtvrtém místě po USA, Indonésii a Filipínách. Pokud jde ale o využití této energie za účelem vytápění skleníků, drží celosvětově první příčku.
Experti pak predikují potenciál až na rozlohu 3000 hektarů skleníků. Regiony s nejrozšířenějším geotermálním vytápěním jsou Afyonkarahisar s 90 hektary, Izmir s 81,9 hektary a Manisa s 75,6 hektary. Tato energie se také v Turecku v omezenější míře používá při vytápění lázní, centrálním výhřevu budov, sušení ovoce a zeleniny, rybářském průmyslu a dalších odvětvích.
Český dodavatel uspěl v prestižním CERNu. Co tam firmy Arbyd dodala?
Turecko klade velký důraz na to, aby geotermální voda, která je pro účely ohřevu použita, směřovala zpět do půdy. Smyslem je udržitelnost tohoto cirkulačního systému jakožto obnovitelného zdroje energie. Po té, co je voda použita pro účel výhřevu a ochlazena, je ve sklenících použita pro závlahu a dostává se zpět do půdy. Při vstupu pro účely ohřevu má voda teplotu až 80 stupňů Celsia a do půdy se dostává při poklesu po 40 stupňů.
Celý systém vytápění a závlahy se skvěle osvědčil a funguje v největším skleníku. Ten se nachází u města Begamo, Izmir. S rozlohou 60 hektarů ročně produkuje na 15 000 tun rajčat. Tento typ vytápění pak představuje úsporu 80 % v porovnání s výhřevem konvenčními zdroji. Po celém Turecku pak vznikají i menší, městské projekty, jako je například projekt istanbulské části Sakarya, kde vzniká skleník vytápěný geotermální energií na výměře 2,5 hektaru s produkcí 1250 tun rajčat ročně.
Turecko se zaměřuje na využití alternativních, obnovitelných zdrojů energie a v tomto sektoru představuje potenciál pro spolupráci.