English version
Průzkum se týkal schopnosti Evropanů šetřit, splácet své závazky a orientovat se ve finančních termínech. Šetření ukázalo, že pouze necelá polovina českých spotřebitelů (46 procent) dokáže správně přiřadit vybrané finanční termíny k jejich definicím, což je mnohem méně než evropský průměr, který je 63 procent
„Výsledky průzkumu prokázaly negativní vlivy rostoucí konzumní nálady českých domácností, vyplývající z příznivé ekonomické situace v ČR. Čeští respondenti zcela jednoznačně potvrdili, že nejsou schopni racionálního přístupu ke svým reálným finančním možnostem v porovnání s náladou v jiných evropských zemích a že nezachytili zcela opačný evropský trend. Dostupnost úvěrů v kombinaci s velmi špatnou finanční gramotností je alarmujícím faktorem, který může v blízké budoucnosti způsobit značné problémy se splácením závazků. Je nutno posílit finanční edukaci obyvatelstva, zejména mladých lidí,“ uvedl Karol Jurák, výkonný ředitel Intrum Czech, která za výzkumem stojí.
Takzvaný Barometr finanční prosperity, který společnost Intrum zpracovala, měřil čtyři hlavní aspekty platební schopnosti. Jednalo se o úvěrovou svobodu, finanční gramotnost úspory, schopnost platit včas své účty a úspory pro budoucnost.
Úvěrová svoboda: 2. místo
Půjčit si peníze od banky nebo jiné instituce je sice rizikovou aktivitou, nicméně možností nabízejí finanční a bankovní instituce v Česku požehnaně. V porovnání s rokem 2016, kdy si na splácení účtů (kromě hypotéky a vyčerpání kreditní karty) půjčovalo 14 procent Čechů, se tento počet zdvojnásobil. Tím je Česko na čelním místě v evropském žebříčku. Výše půjčky u 17 procent dlužníků odpovídá zhruba desetině jejich měsíčnímu příjmu, u stejného množství dlužníků je to 10 až 25 procent měsíční mzdy. Na vánoční dárky si občas vypůjčí dokonce 51 procent Čechů.
Finanční gramotnost: 20. místo
Doslova alarmující situace se týká finanční gramotnosti, tedy do jaké míry Češi rozumí základním finančním pojmům a výpočtům. Jedná se o schopnost rozumět tomu, jak nakládat s penězi, tedy o schopnosti a znalosti, díky kterým lze provádět informovaná a účinná finanční rozhodnutí. Ze všech 24 anketovaných zemí za ČR skončily pouze Pobaltské země a Polsko.
Češi se v 57 procentech případů domnívají, že dostali přiměřené finanční vzdělání, aby mohli spravovat své každodenní finance, i když stále potřebují poradit ohledně komplikovanějších finančních záležitostí. 17 procent obyvatel považuje svou finanční gramotnost za vynikající, 13 procent cítí vysokou míru desorientace. Mezi hlavní zdroje finančního vzdělání patří rodiče, škola a internet. Přesto však pouze 40 procent spotřebitelů věří, že zvýšení finanční gramotnosti je úkol školního vzdělávacího systému. To je druhé nejnižší procento v celé Evropě.
Schopnost platit včas své účty: 15. místo
Co se týče schopnosti Čechů platit včas své účty, nevede si Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi zrovna nejlépe. Každý čtvrtý český spotřebitel (26 procent) během uplynulého roku nebyl schopen splácet v jednom nebo více případech své účty včas. Téměř tři čtvrtiny „opozdilců“ uvádějí, že zpoždění jejich úhrady bylo výjimečné. Alarmující ovšem je, že ve zbytku případů se jedná o pravidelný problém. Nejčastějším důvodem (45 procent) pozdní úhrady bylo opomenutí, 41 procent Čechů však uvedlo, že neměli dostatek financí.
Úspory pro budoucnost: 14. místo
V porovnání se zbytkem Evropy jsou na tom Češi s úsporami, které si drží jako rezervu pro budoucnost, o něco lépe. Deset procent obyvatel ČR je schopno našetřit více než pětinu svého měsíčního příjmu. Nejčastěji (v 75 procentech případů) si odkládáme na neočekávané výdaje, nejméně (10 procent) na vzdělávání.
Redakčně upravená tisková zpráva společnosti Intrum
