Díky mezinárodnímu projektu FRAMEwork a odbornému vedení Fakulty životního prostředí ČZU v Praze se ve Velkých Hostěrádkách na jižní Moravě podařilo propojit farmáře, vědce i veřejnost a vytvořit živou laboratoř udržitelného hospodaření.

Unikátní model spolupráce v jedné z nejsušších oblastí Česka propojil devět farem hospodařících na více než 2500 hektarů, aby chránily půdu, vodu a přírodu. Projekt FRAMEwork jim poskytl odbornou podporu a nástroje, ale také emancipaci, znalosti a kontakty pro další rozvoj v mezinárodním měřítku.

Během pěti let trvání projektu farmáři instalovali více než 30 ptačích budek, vysadili přes 800 stromů v novém osmihektarovém agrolesnickém systému a rozdělili velké půdní bloky na menší celky, které nepřesahují 10 hektarů. Mezi nimi vznikly nové biokoridory, které zlepšují prostupnost krajiny pro zvěř i opylovače. Společně s odborníky z ČZU byly také založeny dva experimentální biokoridory s různou směsí kvetoucích rostlin a trav.

Vědci z ČZU vytvořili strategii pro zvýšení odolnosti lesních porostů vůči klimatickým změnám

Významným výsledkem je také sedmikilometrová naučná stezka s šesti panely, lemovaná ovocnými stromy. Stezka je zapsána v mapových aplikacích (Naučná stezka Pestrá krajina) a stala se oblíbeným místem výletů pro školy, rodiny i turisty. Díky zapojení veřejnosti bylo na platformě iNaturalist zaznamenáno více než 1300 pozorování druhů přímo z regionu. Z charismatických druhů živočichů lze zmínit například výskyt žluvy hajní, křepelky obecné nebo dudka chocholatého. Dubové lesy jsou domovem jednoho z největších českých brouků roháče velkého, pozornosti neujde ani vzácný motýl otakárek ovocný.

Ekologická opatření, jako jsou nové aleje a květnaté pásy, vytvořila stanoviště pro ptáky, hmyz i drobné savce a zároveň přispěla ke zpomalení eroze. V roce 2024 už byly všechny instalované ptačí budky obsazené, což je jasným signálem, že se do krajiny vrací život.

Výzkum se také zaměřil na sociální a ekonomické aspekty spolupráce mezi farmáři. Jak se ukázalo, sdílení zkušeností a budování vzájemné důvěry jsou klíčové pro dlouhodobou udržitelnost regionu a zvyšují odolnost farem vůči klimatickým i tržním výzvám. Analýza také přispěla k pochopení toho, jak mohou farmářské klastry fungovat jako příklad pro další venkovské oblasti v Česku.

Hlas farmářů, vědců a veřejnosti

„To nejdůležitější, co se povedlo, je, že jsme dokázali farmáře posadit k jednomu stolu. Společně plánujeme, jak zlepšit stav krajiny, obnovit druhovou pestrost a zvýšit odolnost vůči suchu. Navíc to FRAMEworkem rozhodně nekončí, díky zkušenostem z projektu jsme získali dostatek sebevědomí a inspirace pro další spolupráce, a to nejen tuzemské, ale i zahraniční,“ podotýkají Jan Trávníček, koordinátor BIO regionu Velké Hostěrádky a Adam Brezáni, manažer společnosti Probio, největšího zemědělského hospodáře v klastru.

Podle Kristiny Janečkové z Fakulty životního prostředí ČZU projekt ukazuje, jak propojení vědy a praxe přináší hmatatelné výsledky: „Velké Hostěrádky dnes slouží jako příklad dobré praxe pro další regiony. Farmáři si osvojili nové metody hospodaření a veřejnost se učí vnímat krajinu jako společný prostor, který je třeba chránit.“

„Zapojení do projektu FRAMEwork nám přineslo inspiraci a podněty, které jsme využili při rozšiřování činnosti našeho sociálního podniku Jasan. Vysadili jsme stromy, spolupracovali na zavádění opatření v BIO regionu a realizaci naučné stezky a zapojili se do vzdělávacích aktivit. Přineslo nám to nové zkušenosti a větší propojení s místní komunitou,“ dodává Jiří Hřivna, zakladatel sociálního podniku Jasan.

Spolupráce mezi farmáři nekončí. Klastr pokračuje jako tzv. Living Lab (živá laboratoř) v novém evropském projektu ECO-READY. Cílem je rozšířit monitoring biodiverzity, testovat nové zemědělské přístupy a zapojit ještě více občanů a místních podniků do péče o krajinu. Region tak zůstává místem, kde se inovace v zemědělství a ochrana přírody setkávají v praxi.

Redakčně upravená tisková zpráva ČZU v Praze. Autor: Michal Benda