English version
Již dříve vyšlo najevo, že finanční požadavky společnosti KTM dosahují vysoké miliardových částek. Podle tiskové zprávy vedení společnosti již nepředpokládá, že by bylo možné v krátké době získat překlenovací financování v tomto rozsahu. Z tohoto důvodu se usiluje o reorganizační postup se samosprávou – jak pro společnost KTM AG, tak pro dceřiné společnosti KTM Components a KTM R&D. Ostatních dceřiných společností, jako jsou např. prodejní společnosti, se to netýká.
Jak uvádí tisková zpráva: „Cílem řízení je dohodnout se s věřiteli na reorganizačním plánu do 90 dnů.“ Kromě nedostatku likvidity bylo v Mattighofenu na konci listopadu oznámeno také snížení počtu zaměstnanců. V lednu a únoru budou odstaveny výrobní linky. Důvodem je nízká poptávka, a tedy i prodeje v Evropě i USA. Výroba má být obnovena od března, avšak pouze v jednosměnném provozu. O zaměstnání tak přijde 300 z 5000 zaměstnanců. Postižena je i mateřská společnost Pierer Industrie AG, která zahájila evropské restrukturalizační řízení. Chce se tak chránit před tím, aby se také dostala do platební neschopnosti.
ExportMag.cz: Odkaz Bati žije, exportéři zavádějí jeho systém vedení firmy
Bankrot společnosti KTM je v současné době nejnápadnějším projevem slabosti rakouského průmyslu. Společnost však není jedinou, která se dostala do potíží. Gerhard Weinhofer, vedoucí organizace na ochranu věřitelů Creditreform, očekává, že Rakousko se bude muset připravit na řadu insolvencí, včetně těch velkých.
„Jsme teprve na začátku tohoto vývoje,“ řekl Weinhofer rakouské tiskové agentuře. To platí nejen pro Rakousko, ale pro celou Evropu, neboť ekonomika obecně a zvláště průmysl jsou na počátku zásadní transformace. Přestože se rakouská míra inflace vrátila na normální úroveň (1,9 % v listopadu), ekonomika již druhým rokem po sobě klesá a nezaměstnanost roste.
Německý dodavatel automobilového a průmyslového průmyslu Schaeffler oznámil 5. listopadu zrušení 4700 pracovních míst v Evropě. Na konci roku 2025 má být uzavřen i závod v dolnorakouském Berndorfu. Společnost Schaeffler Austria v Berndorfu vyrábí ložiska pro užitková vozidla již od 50. let minulého století. „Podniky v automobilovém průmyslu mají nadále nedostatek zakázek z Německa i ze zahraničí,“ uvedl německý institut Ifo. Cla, která oznámil americký prezident Trump, pravděpodobně zasáhnou německé vývozce ještě více. Zdá se, že zlepšení není v dohledu. V Dolním Rakousku je nyní postiženo 450 zaměstnanců.
Koncem listopadu přinesla Rakousku špatné zprávy další velká společnost. Siemens kvůli tlaku mezinárodní konkurence uzavře do konce roku 2026 svůj závod na výrobu průmyslových zdrojů energie ve Vídni. Siemens chce přesunout výrobu do Rumunska a více automatizovat výrobní závody po celém světě. Rozhodnutí se týká celkem 178 lidí. Vedení celosvětové divize průmyslových zdrojů energie, včetně výzkumného a vývojového centra a řízení produktů a kvality, však má i nadále zůstat ve Vídni.
Společnost Voestalpine v současné době reorganizuje svou divizi v automobilovém průmyslu. V Německu plánuje uzavřít ztrátový závod v Birkenfeldu v německém regionu Falc. V Rakousku hodlá společnost ve čtyřech závodech využít ustanovení o ochraně hospodářské soutěže a zaměstnanosti, které je součástí kolektivní smlouvy pro kovoprůmysl. Opatření by se mělo týkat sléváren v Linci, Böhler Aerospace v Kapfenbergu a Krieglachu. Do poloviny prosince by mělo být jasné, zda bude omezené zvýšení mzdy (tzv. Lohnrabatt) realizován. Zaměstnanci z něj však nevyjdou s prázdnou – část navýšení mezd má být investována do dovolené, náhradního volna, nebo jako jednorázový bonus nebo do dalšího vzdělávání.
To, co si mnoho lidí si přeje, je u výrobce domácích spotřebičů Liebherr od října do prosince realitou: čtyřdenní pracovní týden pro téměř 1000 zaměstnanců. Východotyrolská společnost jej však nezavedla dobrovolně. Situace na trhu je pro výrobce domácích spotřebičů obecně letos velmi obtížná. Protože společnost Liebherr propouštět pracovníky zatím nechce, bylo rozhodnuto o zkrácení pracovní doby, aby se překlenulo nedostatečné vytížení závodu. Ztráty na mzdách by měly činit maximálně deset procent, zbytek doplácí zaměstnavatel. Od začátku roku 2025 společnost očekává, že se situace zmírní a rozjedou se nové výrobní linky.
I společnost Fronius čekají navzdory boomu fotovoltaiky tvrdé škrty. V letošním roce bylo zrušeno celkem 800 pracovních míst, z toho 600 v Rakousku. Zkrácená pracovní doba byla zavedena také pro 1300 zaměstnanců v solární výrobě. Jak je možné, že společnost, která se specializuje na fotovoltaické systémy, musí v době fotovoltaického boomu rušit pracovní místa? Od období korony se obchod s fotovoltaikou podobal jízdě na horské dráze: problémy s dodavatelským řetězcem a boom fotovoltaiky znamenaly, že společnosti měly velké zpoždění s objednávkami.
Fronius proto v posledních dvou letech investoval více než 400 milionů eur do rozšíření svých výrobních linek v Sattledtu a Krumlově a přijal 2000 nových zaměstnanců. Celé odvětví nadále očekávalo masivní tempo růstu, které se však nenaplnilo. Poptávka se srovnala, a protože velkoobchodníci a montážní firmy byli v důsledku krize v oblasti polovodičů a energetiky nuceni hledat jinde, vytvořili si zásoby a uzavřeli dlouhodobé smlouvy s konkurenčními dodavateli, především z Číny.
Zpracoval tým pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Rakousko
Zdroj: derstandard.at
