English version
Je parné sobotní odpoledne. V Litomyšli probíhají Gastronomické slavnosti. Mezi stánky, kde se prezentují různé světové kuchyně, gastronomické školy a restaurace, lze najít i energické dámy, které nabízejí máslo.
Nejde však o obyčejné máslo, které by v horký den příliš dlouho nevydrželo, ale o přepuštěné, nebo správněji pročištěné, máslo. V Indii se mu říká ghí. Jedna z výhod takto zpracovaného másla je, že v uzavřených nádobách vydrží i měsíce. Má také daleko vyšší bod přepalování, a je tak celkově zdravější. Kuchaři si cení i jeho slabě nasládlé chuti a vůně.
Nejde ale o žádnou zázračnou novinku z Dálného východu. Na přepuštěném másle ráda vařila už i Magdalena Dobromila Rettigová, česká kuchařská ikona z přelomu devatenáctého století, které jsou litomyšlské slavnosti věnované.
Na dávnou tradici zdravého „super“ másla navázaly dvě kamarádky z Vysokého Mýta. Dominika Flídrová stála za původním nápadem, Andrea Dostálová ji v nejkritičtější chvíli podpořila a pomohla postavit na nohy. Své přepuštěné máslo prodávají pod značkou České ghíčko a trpělivě objíždějí všemožné akce, aby vrátily Čechům povědomí o výhodách přepuštěného másla. Ve stejný den vystavuje Andrea Dostálová v Litomyšli, její syn ghí propaguje v Plzni a další členové firmy v Praze. Stejně na plný plyn funguje i celá jejich rukodílná firma. Nestíhají vyrábět. Zájem je obrovský.
125 Kč za 220 mililitrů přepuštěného másla. Cena je zatím největší problém.
O den dříve, v klidu a po práci, Andrea Dostálová uvažuje nad úspěchem, který prožívá. „Je to správně načasované. Před třemi roky jsme se trefily do trendu farmářských trhů a rostoucího zájmu o zdravou výživu. Ghí je podle nás nenahraditelné, je zdravé, dobře se skladuje a dobře chutná. Říkají nám, ať se připravíme, že je to džob století,“ shrnuje jednatelka Českého ghíčka v kanceláři a výrobně, kterou situovaly do Vysokého Mýta. Za sebou má tabuli s krátkodobými cíli i vizemi. Stojí tam: „Ghíčko jako nezbytná součást každé kuchyně.“
„To je vize mého syna,“ komentuje nápis Andrea Dostálová.
Podle ní na tak razantní záplavu není zralý ani trh, ani jejich firma, ale všechno k tomu směřuje. Přepuštěné máslo je zatím drahé, 220 mililitrů stojí kolem 125 korun. Cílí proto nejdříve na gastroprovozy. Jednatelky by si přály, aby s přepuštěným máslem začali pracovat profesionální kuchaři a výrobci různých potravin.
„Teď nám hodně nahrává kauza palmový olej. Všude, kde se používá palmový olej, můžeme použít ghí. Úplně za jiné peníze pochopitelně, ale po zdravotní a etické stránce to je bezproblémové,“ tvrdí podnikatelka. Aktuálně se domlouvají s německým výrobcem. Chtěl by od nich odebírat ghí v obrovském množství.
Nápad, který rozdělil i spojil
Úplně první impulz vzešel od tehdejšího přítele Dominiky Flídrové. Rád vařil indickou kuchyni, kde se ghí používá, ale v Česku nebylo k dostání, tak si ho začal vyrábět. Přepuštěné máslo zachutnalo i známým a Dominika Flídrová, která vždycky chtěla podnikat, dostala nápad, že by ghí mohla zkusit prodávat.
„Dominika ho začala vyrábět s kolegou z práce. Nebylo tady na trhu, bylo dobré, lidi ho chtěli. Přišlo jim to jako skvělý nápad,“ popisuje začátky své kolegyně Andrea Dostálová, kterou víc baví mluvit navenek jak se zákazníky, tak i případně s novináři. Na farmářských trzích mělo přepuštěné máslo okamžitě úspěch.
Nedopadlo to ale dobře. Kolega vycítil obří potenciál a rozhodl se nechat si celý byznys jen pro sebe. „Právně to měli ošetřené tak, že to mohl udělat. Tak jí to celé sebral,“ popisuje Andrea Dostálová. „V tu chvíli jsem se do toho zapojila já, protože jsme s Dominikou kamarádky dvacet let. Říkala jsem Dominice, že mu to nemůže nechat, že je to její nápad a celé to vymyslela, rozhodla jsem se, že jí s tím pomohu,“ doplňuje Andrea Dostálová.
Jako zdravotní sestra musela v počáteční fázi stíhat dvanáctihodinové směny v dětském oddělení v nemocnici v Ústí nad Orlicí a práci pro České ghíčko. Pro kamarádky, které se nechtěly vzdát dobrého nápadu, to znamenalo vymyslet nový název, novou grafiku, nové etikety i balení.
„Naopak jednoduché to bylo v tom smyslu, že ghí všichni chtěli. Měly jsme hned distributory, oni se totiž ozývali nám. Chtěli náš produkt. Cítily jsme, že to bude fakt dobré. Nesměly jsme to ale pokazit,“ vysvětluje Andrea Dostálová.
Máslo žije
Přepuštěné máslo nestíhají vyrábět. Každý týden se jim ozve alespoň jeden nový zájemce, který by chtěl ve svém obchodě jejich ghí prodávat. I proto se chystá firma přestěhovat do větších prostor. Na průmyslovou výrobu ale nepomýšlejí, vše bude dál řemeslné.
„Protože si to žije. V procesu je hodně faktorů. Jaký je materiál, jak moc je zahřátá plotna, kolikrát holky řeknou, že jim to dneska nejde, a nevědí proč. Každé máslo je jiné, i když je stejné. V hrnci nebo pánvi si to můžete ohlídat, protože bílkovina se v něm karamelizuje, ve velkém to už neuděláte, tam už to nezvládnete promíchat,“ říká jednatelka vysokomýtské firmy. Dobré ghí se podle ní průmyslově nedá udělat.
Teď nám hodně nahrává kauza palmový olej. Všude tam, kde se používá palmový olej, můžete použít ghíčko.
Bylo by divné, kdyby Českému ghíčku nevyrostla konkurence. Už jen proto, že recept na přepuštěné máslo není ani tajný, ani složitý. Původní kolega Dominiky Flídrové dál ghí vyrábí.
„Myslím si, že to, co děláme tady v Čechách, by se dalo dělat po celé Evropě. Tam to znají, ale znají to spíše jako produkt z Indie, jako něco, co je spojené s Východem. Ale ghí se dá využívat napříč kulturami,“ věří ve svůj produkt Andrea Dostálová. Ostatně podle ní podobné řemeslné výrobny přepuštěného másla existují v dalších evropských zemích i v USA. České podnikatelky proto chtějí být lepší. A mají i další produkt, který se stává stejně populární jako ghí samotné.
Všichni to chtějí
Když vystavovaly v roce 2015 na veletrhu Biostyl, který pro ně představoval vrchol sezony, chtěly zapůsobit. „Stálo nás to tehdy strašně velké peníze. Měly jsme hezký stánek. Lidi chodili a říkali, že úplně svítí. Chtěla jsem dávat lidem ochutnat naše ghíčko, ale přišlo mi divné, že by měli ochutnávat samotný tuk,“ vzpomíná Andrea Dostálová. Napadlo jí proto smíchat přepuštěné máslo s medem a kakaem a ořechy.
„Večer jsem udělala pomazánku s ořechy a ghíčkem a lidé druhý den úplně šíleli. Všichni to chtěli. Úplně to odvedlo pozornost od ghí. Taková kravina. Nikdo to nepotřebuje a všichni to chtějí. A protože je kolegyně podnikavá, tak hned říkala, že to budeme dělat,“ líčí podnikatelka.
Rok pracovaly na receptuře, aby doladily chuť a jejich sladká pomazánka byla dobrá i kvalitní. S odkazem na podobnou a dobře etablovanou oříškovou pomazánku svoji novinku nazvaly Ghítela. „Na vánoční trhy jsme ji začaly vozit a strhla se lavina. Měl to být doplňkový produkt a stal se nám z toho samostatný produkt, který bude mít úplně stejné prodeje jako ghí. A máme spoustu dalších nápadů, co dělat. Vůbec nevím, co kam, až se rozrosteme,“ říká Dostálová.
Na rekonstrukci nové provozovny nyní potřebují peníze. Měly nabídky od investorů, kteří cítili ve firmě potenciál, ale odmítly. „Rosteme pomalu, nechceme vstup třetích stran, chceme si dělat vše po svém, dost se nadřeme a budujeme si vlastně rodinnou firmu. Všechno je pro nás nové, sledujeme trendy, učíme se a moc nás to baví a dává nám to smysl,“ shrnuje podnikatelka.
Převzato z časopisu profit. Autor: Petr Švihel. Foto: Hynek Glos.
