Překážky podle nich tvoří technologické adaptace a zdravotní omezení, ale také zakořeněné věkové stereotypy. Podle 82 % respondentů přitom přinášejí zaměstnanci ve věku 55 let a více do firmy bohaté pracovní zkušenosti.  

Do průzkumu, který probíhal od konce května do začátku července, se zapojilo 101 respondentů z řad členů Svazu personalistů. „Průzkum jsme realizovali v návaznosti na naše loňské šetření, které mapovalo, jak své šance na trhu vnímají samotní zaměstnanci. Abychom měli srovnání a věděli, jak celou situaci vidí i personalisté, navázali jsme letos průzkumem ve spolupráci se Svazem personalistů, který nám pomohl oslovit své členy. Většina dotázaných má navíc dlouholetou praxi v HR – přes 70 % z nich pracuje v oboru více než deset let,” vysvětluje Marcela Hrdá, partnerka poradenské skupiny Moore Czech Republic.  

„Personalisté, kteří se do průzkumu zapojili, nejčastěji působí ve středních (50,5 %) a velkých firmách (43,6 %), především v oblasti výroby, obchodu a služeb. Podařilo se nám ale oslovit také personalisty z veřejného sektoru. Ti tvořili 12,9 % respondentů. Výsledky přinesly zajímavá data, a ještě zajímavější srovnání. Zatímco v některých názorech se personalisté se zaměstnanci shodují, jinde jsme zjistili významné kontrasty,” dodává prezident Svazu personalistů Petr Otáhal. 

Věk jako překážka? Pro zaměstnance nad 60 let jednoznačně 

Z loňského průzkumu vyplynulo, že až 84,2 % Čechů ve věku 55–59 let považuje svůj věk jako překážku při hledání nového zaměstnání, v případě zaměstnanců nad 60 let je to dokonce 86 % respondentů.

Co ale říkají data od personalistů? „Pouze 13 % respondentů z řad personalistů se domnívá, že mají zaměstnanci starší 55 let na trhu stejné příležitosti jako jejich mladší kolegové. Celých 78 % personalistů se naopak domnívá, že jsou starší zaměstnanci v určité nevýhodě. Věk 55-59 let je při přijímacím řízení považován za problém podle 73 % personalistů, pokud je pak uchazeči 60 a více let, může být věk hlavní překážkou k přijetí až podle 90 % personalistů,“ říká Ondřej Přerovský, HR Advisory Lead z Moore Advisory CZ.  

Změny v zákoníku práce oslabily zájem o brigádníky: Jaké daně z příjmu a kdy dohodáři platí?

Proti starším uchazečům hraje podle personalistů kratší horizont setrvání ve firmě (24 %), vyšší mzdová očekávání (25 %), obavy z věkových předsudků na pracovišti (44 %), ale také strach ze zdravotních omezení spojených s vyšším věkem (55 %) či obavy z adaptace na nové technologie (64 %). To koneckonců potvrzují také samotní zaměstnanci. Obavy zaměstnavatelů, že starší zaměstnanci nedokáží udržet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi a digitálními změnami, potvrdilo jako překážku 69,3 % pracovníků starších 55 let, zdravotní omezení je v očích zaměstnavatele překážkou dle 55,8 % zaměstnanců. 

Starší zaměstnanci přinášejí stabilitu a zkušenosti 

Přes uvedené bariéry většina personalistů považuje zaměstnance nad 55 let za stejně (66,3 %) nebo dokonce více kvalifikované (33,7 %) v porovnání s jejich mladšími kolegy. Oceňovaní jsou zejména pro stabilitu a loajalitu (88,1 %), bohaté pracovní zkušenosti (82,3 %) a dobré komunikační dovednosti (18,8 %). Zároveň 37,6 % dotázaných zdůrazňuje jejich schopnost mentorovat mladší kolegy. Současně má 53,7 % zaměstnanců starších 55 let pocit, že by mohli svému zaměstnavateli nabídnout více, někteří z nich se dokonce domnívají, že jejich zkušenosti a dovednosti jsou nedoceněny či zcela ignorovány. 

Zkušenosti personalistů ukazují, že starší zaměstnanci z benefitů nejvíce oceňují příspěvek na stravování (71 %), programy na podporu zdraví a zdravého životního stylu (68 %) a podporu při zvládání nových technologií (34 %). Způsob, jak by firmy mohly podpořit zaměstnávání této věkové skupiny, vidí dotázaní personalisté v mentoringu od mladších kolegů (56,4 %), například ve zmiňované oblasti technologií. Zde se ale názory personalistů a samotných uchazečů o zaměstnání rozcházejí.  

Zatímco personalisté vidí potenciál v mentoringu, mezi zaměstnanci staršími 55 let o podobné programy velký zájem příliš není. „Něco takového by uvítalo pouze 3,2 % respondentů, stejně tak příliš netáhne wellbeing (21 %) či rekvalifikační kurzy (18,1 %). Naopak by zaměstnanci nejvíce ocenili, kdyby zaměstnavatelé zapracovali na zvyšování povědomí o přínosech starších pracovníků (46,5 %). Starší zaměstnanci přinášejí na trh své know-how, jejich zaměstnávání navíc podporuje diverzitu na pracovišti, která je důležitá pro rozvoj celé společnosti,” dodává Ondřej Přerovský. 

Prohlédněte si kompletní výsledky průzkumu mezi personalisty 

Redakčně upravená tisková zpráva Moore Czech Republic