Zaměstnávání cizinců v roce 2019. Hospodářská komora tlačí na zvýšení kvót



V současném vyčerpaném trhu práce ale firmy často nemají na výběr. Komora tlačí na zvýšení ročních kvót a zkrácení celkových lhůt, zřídila dvě nové Asistenční kanceláře HK ČR ve Lvově a v Bělehradě a brání podnikatele před administrativní zátěží a další regulací z pera vlády i odborů.

Díky spolupráci zástupců zaměstnavatelů v čele s HK ČR a státní správy byl v srpnu 2016 spuštěn tzv. Režim Ukrajina. HK ČR od té doby prosadila výrazné zkrácení celkových čekacích lhůt (tj. doby od podání žádosti na HK ČR do vydání rozhodnutí o zaměstnanecké kartě) v průměru na 5 měsíců i navýšení kapacit na dvojnásobek od roku 2018, tj. na 20 tisíc Ukrajinců za rok.

HK ČR za dobu trvání Režimu Ukrajina vyřídila 4 500 žádostí o 25 tisíc kvalifikovaných pracovníků, v současnosti v ČR prostřednictvím programu pracuje přibližně 15 tisíc pracovníků. Jen za poslední rok HK ČR vyřídila přes 2,5 tisíce žádostí firem na vyřízení zaměstnaneckých karet pro 13,5 tisíce zaměstnanců z Ukrajiny. Zájem firem o ukrajinské zaměstnance se tak meziročně téměř zdvojnásobil. Tento trend bude podle odhadů HK ČR kvůli napjatému domácímu trhu práce ještě zesilovat.

Vedle Režimu Ukrajina existuje v současnosti i Režim ostatní státy, který se vztahuje na Srbsko, Mongolsko a Filipíny. Dále lze na podobném principu nabírat zaměstnance ze třetích zemí i přes Režim Indie a Pilotní projekt Ukrajina pro specialisty, které jsou určeny pro vysoce kvalifikované zaměstnance.

Češi došli a lépe hned tak nebude

V průběhu ledna 2019 vedla Hospodářská komora ČR šetření mezi firmami zapojenými v Režimu Ukrajina. Celkem 92 % těchto firem bude v letošním roce nabírat zaměstnance ze zemí mimo ČR, nebo tuto možnost zvažují. Naprostá většina respondentů (95 %) se pro nábor pracovníků ze zahraničí rozhodla proto, že na českém trhu práce není v současnosti schopna nalézt zaměstnance.
A bez nich tyto firmy nejsou schopny plnit objednávky.

V roce 2019 tak HK ČR očekává téměř zdvojnásobení zájmu podnikatelů o Režim Ukrajina oproti roku 2018. Největší poptávka zaměstnavatelů bude letos o svářeče, slévače, nástrojaře, řidiče nákladních automobilů, mechaniky a opraváře. Dále o řemeslníky na stavbách, především pokrývače, podlaháře, štukatéry, instalatéry, zámečníky, klempíře, malíře a lakýrníky.

Cizinci rozhodně nejsou levní

Celý proces náboru zaměstnanců ze zahraničí je nejen zdlouhavý, ale také finančně nákladný. Firmy musí najít vhodného zaměstnance na Ukrajině na vlastní pěst či přes agenturu, zajišťují většinu administrace s tím spojenou, hradí poplatky, často i cestu Ukrajince do ČR a další náklady spojené s pobytem cizince na území ČR.

V rámci šetření jsme se také ptali, zda firmy poskytují zahraničním pracovníkům „nadstandardní“ benefity, tedy výhody, které českým zaměstnancům neposkytují. Čtvrtina respondentů (26 %) odpověděla, že takové benefity neposkytuje. Zbývající firmy nabízí cizincům nejčastěji zajištění ubytování (81 % z těch, co „nadstandardní“ benefity poskytují) a dále dopravu nebo svoz do práce (63 %). Mezi jinými benefity figurovaly zejména příspěvky na stravování a na ubytování, anebo v některých případech i stravování a ubytování zcela zdarma (výsledky viz Graf).

Částka, kterou firmy vydávají na tyto „nadstandardní“ benefity pro jednoho cizince, se velmi liší a pohybuje se od stovek korun po desítky tisíc měsíčně. V průměru je to u malých firem 3 800 Kč měsíčně, zatímco u velkých firem průměr činí 4 600 Kč měsíčně.

Jak Komora bojuje za podnikatele?

HK ČR na základě zpětné vazby podnikatelů požaduje navýšení stávající roční kvóty na dvojnásobek, tj. na 40 tisíc pracovníků z Ukrajiny, resp. celková kvóta v rámci režimů (tzn. vedle Režimu Ukrajina i dalších vládních Režimů – Srbsko, Mongolsko, Filipíny apod.) by měla v roce 2019 dosáhnout 50 tisíc.

V návrhu na zvýšení ročních kvót pro Režim Ukrajina, který předložilo Ministerstvo zahraničních věcí, se ale objevil záměr iniciovaný mj. odboráři, aby ukrajinským pracovníkům byla povinně zaručena vyšší mzda než českým pracovníkům na stejných pozicích. Nově by tak měli pracovníci z Ukrajiny dostávat 1,2násobku zaručené mzdy nebo mzdový medián v dané profesi. Se zvýhodňováním pracovníků z Ukrajiny připomínajícím pozitivní diskriminaci podle národnosti ale Hospodářská komora nesouhlasí a ostře se proti němu vyhrazuje i v médiích.

Komora rovněž vede jednání ohledně adekvátního personálního zajištění ze strany dotčených rezortů tak, aby došlo ke zkrácení čekací doby pro vyřízení dlouhodobých pracovních pobytů (zaměstnaneckých karet). Vycházíme přitom z předpokladu, že příslušné orgány státní správy využily všechny dostupné cesty k nalezení personálních rezerv v rámci stávající organizační struktury.

Podstatné zkrácení celkových čekacích lhůt bude zároveň znamenat snížení počtu žadatelů o krátkodobé tříměsíční pracovní pobyty, aby se administrativně významně nezatěžoval Generální konzulát ČR ve Lvově i Úřad práce ČR a nezhoršovala se tak průchodnost vyřízení žádostí o zaměstnaneckou kartu v rámci projektu Režim Ukrajina. Kvůli zdlouhavým administrativním procesům, na které si zaměstnavatelé stěžují, HK ČR mimo jiné zřídila dvě nové asistenční kanceláře ve Lvově a v Bělehradě.

Aktivně například také Komora vstupuje do legislativního procesu vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Podnikatelé se na nás opakovaně obrátili s tím, že by si přáli ochranu společnosti, která pracovníka v rámci Režimu Ukrajina přijímala, před jeho svévolným odchodem k jinému zaměstnavateli. HK ČR v tomto směru již iniciovala pozměňovací návrh zákona o pobytu cizinců, kterým by se zaměstnanec po obdržení zaměstnanecké karty zafixoval na půl roku u zaměstnavatele. To vše s cílem usnadnit podnikatelům jejich práci a podpořit tak růst české ekonomiky.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Karina Kubelková