English version
V roce 2019 by evropská ekonomika měla již sedmým rokem růst: podle prognózy se očekává hospodářský rozvoj ve všech členských státech. Ve srovnání s vysokými hodnotami v posledních letech celkové tempo růstu podle předpovědi zpomalí a výhled obklopuje značná nejistota.
Místopředseda pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis, který je rovněž odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, prohlásil: „Všechny země EU by měly v roce 2019 nadále růst, což znamená více pracovních míst a prosperity. Přesto byla naše prognóza – zejména v případě největších ekonomik eurozóny –revidována směrem dolů. Je to odrazem vnějších faktorů, jako je obchodní napětí a zpomalení rozvíjejících se trhů, především trhu čínského.
V některých zemích eurozóny opět vyvstávají obavy, pokud jde o vazby mezi státy a bankami a udržitelnost dluhu. Zdrojem nejistoty je i možnost negativního dopadu brexitu. Důležité je, že jsme si těchto vzrůstajících rizik vědomi. Dalším krokem je zvolit vhodnou kombinaci politik, kterou může být podpora investic, intenzivnější realizace strukturálních reforem a obezřetná fiskální politika.“
Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici dodal: „Po vrcholu zaznamenaném v roce 2017 se očekává, že v roce 2019 bude decelerace ekonomiky EU pokračovat a tempo růstu dosáhne 1,5 %. Zpomalení hospodářského růstu by mělo být v důsledku nejistot panujících v oblasti světového obchodu a domácích faktorů v našich největších ekonomikách výraznější, než se loni na podzim čekalo, a to zejména v eurozóně. Evropské základní ekonomické veličiny však zůstávají pevné a stále přicházejí i dobré zprávy, především pokud jde o zaměstnanost. V druhé polovině letošního roku a v roce 2020 by pak mělo postupně docházet k opětovnému oživení růstu.“
Hospodářský růst
Hospodářská činnost v druhé polovině minulého roku dále zpomalila, jelikož zeslábl růst světového obchodu, nejistota oslabila důvěru a v některých členských státech nepříznivě ovlivnily produkci dočasné faktory, jako například narušení výroby automobilů, sociální napětí a nejistota ohledně fiskální politiky. V důsledku toho se růst hrubého domácího produktu (HDP) v eurozóně i v EU pravděpodobně snížil z 2,4 % v roce 2017 na 1,9 % v roce 2018 (podzimní prognóza: 2,1 % v EU-28 i v eurozóně).
Hospodářská dynamika byla začátkem tohoto roku utlumená, ačkoli základy ekonomiky jsou nadále solidní. Hospodářský růst bude pokračovat, i když mírnějším tempem. Evropská ekonomika bude stále čerpat z lepších podmínek na trhu práce, příznivých podmínek financování a mírně expanzivní orientace fiskální politiky. Nyní se předpovídá, že HDP eurozóny vzroste v roce 2019 o 1,3 % a v roce 2020 o 1,6 % (podzimní prognóza: 1,9 % v roce 2019, 1,7 % v roce 2020). Prognóza růstu HDP EU byla rovněž revidována směrem dolů na 1,5 % v roce 2019 a 1,7 % v roce 2020 (podzimní prognóza: 1,9 % v roce 2019, 1,8 % v roce 2020).
Mezi většími členskými státy došlo k výrazné úpravě růstu v roce 2019 směrem dolů u Německa, Itálie a Nizozemska. Řada členských států nadále těží ze silné domácí poptávky, též s podporou z fondů EU.
Inflace
Inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen v eurozóně ke konci roku 2018 poklesla v důsledku prudkého snížení cen energií a pomalejšího růstu cen potravin. Jádrová inflace, která nezahrnuje ceny energií a nezpracovaných potravin, byla po celý rok navzdory rychlejšímu růstu mezd utlumená. Celková inflace (HICP) v roce 2018 činila v průměru 1,7 %, tedy více než v roce 2017 (1,5 %). Vzhledem k tomu, že ceny ropy by letos a v příštím roce měly být nižší, než se předpokládalo na podzim, inflace v eurozóně by podle prognóz měla v roce 2019 klesnout na 1,4 % a v roce 2020 pak mírně stoupnout na 1,5 %. V EU se letos očekává průměrná inflace ve výši 1,6 % a v roce 2020 pak 1,8 %.
Nejistota
Hospodářský výhled provází vysoká míra nejistoty a prognózy ohrožuje riziko nepříznivého vývoje. Obchodní napětí, které již nějakou dobu negativně ovlivňuje hospodářské klima, sice poněkud polevilo, ale stále vyvolává obavy. Čínská ekonomika může zpomalovat rychleji, než se očekávalo, a globální finanční trhy i mnohé rozvíjející se trhy jsou citlivé vůči náhlým změnám vnímání rizika a očekávání růstu. Dalším zdrojem nejistoty pro EU zůstává brexit.
V případě Spojeného království byl na rok 2019 použit čistě technický předpoklad
Vzhledem k procesu vystoupení Spojeného království z EU vycházejí prognózy na rok 2019 a 2020 z čistě technického předpokladu, že obchodní vztahy mezi EU-27 a Spojeným královstvím zůstanou beze změny. Tento předpoklad slouží pouze pro účely prognózy a nemá žádný vliv na probíhající proces v souvislosti s článkem 50.
Souvislosti
Pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, vychází tato prognóza ze souboru metodických předpokladů s datem uzávěrky 25. ledna 2019. Všechny ostatní vstupní údaje zahrnují období do 31. ledna.
Evropská komise zveřejňuje každoročně dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě prognózy průběžné (zimní a letní). Průběžné prognózy zahrnují roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace v běžném a následujícím roce pro všechny členské státy a eurozónu, jakož i souhrnné ukazatele pro EU.
Příští souhrnnou prognózou Evropské komise bude jarní hospodářská prognóza v květnu 2019.
Další informace
Celé znění dokumentu: Zimní průběžná hospodářská prognóza 2019 (eng)
