Živnostníci si připlatí. Minimální zálohy na sociální pojištění výrazně narostly

Kromě zvýšení průměrné mzdy, která je pro stanovení záloh určující, došlo ještě k dalším změnám v rámci vládního konsolidačního balíčku, které zvednou minima razantněji než obvykle (viz níže). Balík byl v říjnu 2023 schválen poslanci a v listopadu prošel v Senátu.

Zvýšení základu? Každý rok o 5 procent

Tou nejdůležitější úpravou je navýšení takzvaného minimálního vyměřovacího základu. „Ten dosud představoval 25 procent minimální mzdy. Z rozhodnutí vlády se ale bude každý rok až do roku 2026 zvyšovat o 5 procent, aby se postupně dostal až na úroveň 40 procent průměrné mzdy,“ přibližuje poradce Michal Dvořáček.

Už v roce 2024 se základ zvyšuje z 25 na 30 procent a úměrně tomu narostly i odvody. Stejný základ pro OSVČ, které mají podnikání jako vedlejší činnost, se letos zvedá také, ovšem daleko méně – a to z 10 na 11 procent průměrné mzdy.

Pro jistotu připomínáme, že zvýšené minimální zálohy na zdravotní pojištění jste měli uhradit už za leden, tedy do 8. února 2024. Je to o 246 korun měsíčně více než loni, tedy 2 968 korun. Pokud jde o sociální pojištění, máte více času a nové odvody můžete začít platit až po odevzdání přehledů o příjmech a výdajích.

Živnostníci v Česku si už zvykli, že je zvyšování plateb standardem. Za posledních šestnáct let narostly u obou pojištění zhruba o dvě třetiny. Rok 2024 a dva následující je bohužel čeká skokový nárůst.

Kdo platí minimum

Nejnižší možnou zálohu platí OSVČ, které s podnikáním v daném roce začínají, případně ti, jejichž roční hrubý zisk nepřesáhl dvanáctinásobek průměrné měsíční mzdy.

Kdo a kdy platí zálohy na povinná pojištění. Jak vyplnit přehledy a jaké sankce hrozí opozdilcům?

Loni byla průměrná mzda stanovena na 40 234 korun. Pro rok 2024 to je dokonce 43 967 korun. Roční hrubý zisk plátců minimálních záloh tedy musí být nižší než 527 604 (43 967 x 12).

„Princip pro výpočet sazeb jinak zůstává stejný jako v uplynulých letech. V případě minimálních záloh to je u zdravotního pojištění 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy. U sociálního pojištění šlo dosud o 29,2 procenta ze čtvrtiny průměrné mzdy, od roku 2024 půjde o stejný díl ze 30 procent průměrného výdělku,“ popisuje daňová poradkyně ze společnosti Mazars Gabriela Ivanco.

Průměrná mzda (PM) se stanovuje jako součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za předchozí rok, který činí 40 638 korun, a koeficientu pro úpravu VVZ (v roce 2024 1,0819). Rozhodná průměrná mzda 2024 je 40 638 x 1,0819, což je výše zmíněných 43 967 korun. Pro hlavní výdělečnou činnost bude činit minimální měsíční vyměřovací základ u soc. pojištění nově 30 procent z průměrné mzdy. Měsíční záloha je 29,2 procenta z této částky. U zdravotního pojištění je to stále 13,5 procenta z poloviny PM.

Jak přesně se zvednou zálohy?

Minimální měsíční zálohy u odvodů pro ČSSZ se proto v roce 2024 zvýšily z 2 944 až na 3 852 korun. Jinými slovy: drobní živnostníci, jejichž hrubý zisk nepřesahuje průměrnou mzdu, zaplatí na zálohách o 908 korun měsíčně víc než loni. 

Méně narostly minimální zálohy na zdravotní pojištění. Od ledna hradíte měsíčně o 246 korun více než loni, a to 2968 korun (13,5 % z poloviny průměrné mzdy, což je 21 983 Kč).

Pro placení zdravotním pojišťovnám platí, že se zvýšené pojistné hradí od začátku nového roku. Zálohy fungují zpětně, takže novou sazbu uhradíte zdravotní pojišťovně již v únoru. Splatnost minimální zálohy je vždy do osmého dne následujícího měsíce.

V případě, že už platíte vyšší než minimální zálohu (platnou pro rok 2024) změní se vám záloha až měsíc po podání přehledu OSVČ za rok 2023.

Účast na zdravotním pojištění je ze zákona povinná a nemůže být nahrazena komerčním pojištěním. Na trhu nicméně působí sedm zdravotních pojišťoven a jednou za rok je možné zdravotní pojišťovnu změnit. Pokud jste plátci vyšších než minimálních záloh, ty se vám zvyšují (případně snižují) na základě předložení nového přehledu o příjmech a výdajích za daný rok.

Podnikáte-li prvním rokem, platíte minimální zálohu automaticky.

O více než 1200 korun je vyšší i paušální daň v 1. pásmu

Od roku 2021 mohou OSVČ s určitým ročním příjmem plnit své daňové povinnosti týkající se daně z příjmu, sociálního pojištění a zdravotního pojištění formou jedné platby – tzv. paušální daně.

Loni se příjmový limit zvedl na dva miliony korun ročně a jsou stanovena tři pásma paušální daně. U všech tří pásem dochází k navýšení, nejvýraznějšímu ale v tom prvním pro OSVČ s nižšími příjmy.

Paušální daň se výrazně zvýší. Hlásit se k ní můžete až do 10. ledna

Ti, kteří fungují v paušálním režimu neodevzdávají (kromě daňového přiznání) ani přehledy ČSSZ a zdravotní pojišťovně. Na druhou stranu tito živnostníci ztrácejí možnost uplatňovat slevy na dani, daňová zvýhodnění a nezajímají je ani nezdanitelné položky.

Paušální odvod se nadále skládá z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun měsíčně.

V roce 2024 tak paušální daň v 1. pásmu vyšplhala z loňských 6 208 korun až na 7498 korun měsíčně (4 430 korun navýšené sociální, 2 968 Kč zdravotní pojištění a 100 Kč daň z příjmů).

Průměrná mzda a nemocenské pojištění

Upravený konsolidační balíček schválila Sněmovna. Jaké změny přináší?

Vedle důchodového pojištění zvyšuje průměrná mzda i rozhodný příjem, tedy hranici minimální výše sjednaného příjmu pro účast na nemocenském a důchodovém pojištění. V roce 2022 činila tato hranice 3 500 korun za měsíc, loni se zvýšila na 4 000 korun a bude to platit i pro rok 2024. 

Dvojnásobek této hodnoty je pak minimálním vyměřovacím základem u nemocenského pojištění pro OSVČ, v roce 2024 je tedy jeho výše stejně jako loni 8 000 korun.

I tady ale zvedá konsolidační balík vlády sazbu pro výpočet minimálního pojištění z min. vyměřovacího základu z 2,1 na 2,7 procenta. Minimální měsíční záloha na nemocenské pojištění pro OSVČ by tedy měla narůst z loňských 168 na 216 korun měsíčně.  

Jakub Procházka