English version
Je výrazně průmyslově orientovaným regionem s nejvyšším podílem zpracovatelského průmyslu na zaměstnanosti i na přidané hodnotě mezi regiony České republiky. Za posledních pět let se také výrazně rozrostlo odvětví cestovního ruchu.
V roce 2014 se stal Zlínský kraj bezkonkurenčně nejdynamičtěji se rozvíjejícím regionem České republiky, kdy růst HDP dosáhl reálně meziročně 10,3 %. Pozitivní trendy vývoje makroekonomických ukazatelů na regionální úrovni můžeme sledovat i nadále.
Ekonomika Zlínského kraje je tvořena silnou podnikatelskou základnou v sektoru malých a středních podniků. Podíl MSP na zaměstnanosti je nad republikovým průměrem. Stejně tak v kategorii velkých podniků do jednoho tisíce zaměstnanců je Zlínský kraj oproti zbytku Česka nadprůměrný. Naopak zaměstnanost u podniků s tisícem a více zaměstnanci je pod celorepublikovým průměrem. Tato struktura dává prostor pro rychlou reakci potřeb trhu pro rozvoj a růst.
Výzkum i export
Zlínský kraj se stal v minulosti sídlem globálně konkurenceschopných podniků v plastikářském a gumárenském průmyslu, mezi nejznámější patří Fatra a Continental Barum. Toto odvětví je v regionu naprosto dominantní jak z hlediska výroby pryžových a plastových výrobků, tak z hlediska tržeb i zaměstnanosti. Do značné míry je toto postavení ovlivněno lokalizací významných pneumatikáren v regionu, které zaznamenávají dynamický růst.
Kromě toho však rostou také významné plastikářské firmy, které historicky staví na aktivitách bývalého Výzkumného ústavu gumárenské a plastikářské technologie a zároveň disponují VaV zázemím v podobě Plastikářského klastru a nově vybudovaného Centra polymerních systémů na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.
Bezesporu důležitou roli hraje taktéž strojírenský průmysl s firmami, jako jsou například Slovácké strojírny a MESIT holding. Neméně významný je i letecký, zbrojařský a chemický průmysl. Za všechny můžeme namátkou jmenovat Aircraft Industries, Českou zbrojovku či společnost DEZA. Další zavedené firmy patří do oblastí dřevozpracujícího průmyslu, elektrotechniky a sklářství. Za zmínku stojí rovněž potravinářské podniky kupříkladu MP Krásno a Hamé.
Ve Zlínském kraji sídlí designové firmy, jejichž výrobky se vyvážejí do celého světa. Opět bychom za všechny uvedli jako příklad firmy TON, mmcité +, TESCOMA, egoé, KOMA MODULAR či ROBE lighting. Náš kraj stejně jako další regiony v Česku je významně exportně orientován, zejména na trhy EU.
Pro každý rozvoj podnikání v jakémkoli kraji jsou důležité podmínky. Infrastruktura pro podnikatele ve Zlínském kraji disponuje širokou nabídkou podnikatelských zón, průmyslových a administrativních nemovitostí včetně brownfieldů. Nejvíce se jich nachází na Kroměřížsku a Zlínsku, konkrétně pak v Holešově a Valašských Kloboukách.
Institucionální zázemí pro oblast výzkumu a vývoje zajišťuje Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a další výzkumná pracoviště. Jedním z nich je Centrum polymerních systémů, které aktivně působí ve výzkumu a vývoji v oblasti zpracování plastů, pryží a materiálového inženýrství. Na rozvoj výzkumu a vývoje v oblasti aplikované informatiky, bezpečnostních technologií a alternativních zdrojů energie se specializuje Centrum bezpečnostních, informačních a pokročilých technologií (CEBIA-Tech). Mezi inovační lídry lze zařadit například společnosti Avex Steel Products, MESIT, TNS SERVIS, Austin Detonator či 5M.
Inovační infrastruktura
V kraji působí Krajská hospodářská komora, která vznikla spojením tří okresních komor, dále etablované poradenské společnosti, síť podnikatelských inkubátorů a vědecko-technických parků. Zlínský kraj disponuje rozsáhlou inovační a podpůrnou podnikatelskou infrastrukturou. Činné jsou také klastrové iniciativy, například Plastikářský klastr, Moravský letecký klastr nebo Zlínský kreativní klastr, který se zaměřuje na kreativní průmysly.
(Kliknutím graf zvětšíte)I toto prostředí napomáhá k rozvoji firem a kraje jako celku. Inovační výkonnost podniků měřená na základě pravidelných šetření ČSÚ vychází ve Zlínském kraji jako nadprůměrná – 6. pozice v podílu inovujících podniků mezi kraji České republiky.
Zmínil jsem se o rozvoji cestovního ruchu. Náš kraj je skutečně rozmanitý – Lázně Luhačovice, Baťův kanál či lyžařská střediska jsou jen malým výčtem toho, co Zlínský kraj nabízí. Podle údajů vydaných 7. února 2019 Českým statistickým úřadem k výsledkům cestovního ruchu v roce 2018 má růst počtu hostů i přenocování dynamiku mírně vyšší než celostátní průměr. Na růstu se podílejí jak hosté z tuzemska, tak ze zahraničí.
V kraji se rozvíjí zdravotní turistika, kdy klienti Lázní Luhačovice a jejich rodinní příslušníci se neomezují jen na lázně samotné, ale využívají balíčky služeb, včetně krátkodobých pobytů, od poskytovatelů napříč Zlínským krajem.
Bariéry růstu
Při diskuzích s představiteli firem ve Zlínském kraji ohledně bariér inovační výkonnosti je nejčastěji zmiňován problém lidských zdrojů. Problém s dostupností kvalifikovaných lidských zdrojů se týká také nově budovaných kapacit aplikovaného výzkumu na UTB, kde se naplno projevuje konkurence dalších vysokých škol.
Ve Zlínském kraji se projevuje selektivní migrace, protože zejména absolventi škol a kvalifikovaní pracovníci hledají a nacházejí nové příležitosti v Brně či Praze. Limitující je pro firmy a rozvoj kraje také dopravní infrastruktura. Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury východní Moravy, jehož členem je i Krajská hospodářská komora Zlínského kraje, se snaží být nápomocné při rozvoji dopravní infrastruktury a zlepšit dopravní propojení mezi Českou a Slovenskou republikou.
Snahou je zabezpečit lepší konkurenceschopnost v průmyslové oblasti Pomoraví a Pováží (SR). Tato snaha je podporována samosprávami, významnými podniky, ale i vysokými školami z obou stran státní hranice.
Organizace Zlínského kraje sdružené v Teritoriálním paktu zaměstnanosti Zlínského kraje pracují na tom, aby byl kraj dostatečně atraktivní pro příchod pracovníků s požadovanou kvalifikací, ať z jiných regionů Česka, nebo i ze zahraničí. Zabránit odlivu kvalifikovaných pracovníků a zvýšit motivaci pro jejich návrat zpět do regionu či motivovat k příchodu pracovníky odjinud je prioritou.
Spolupráce firem a škol
Kromě toho je třeba lépe pracovat na výchově lidských zdrojů uvnitř regionu a posilovat spolupráci inovačních firem a škol, zejména technicky orientovaných oborů na středních školách a relevantních oborů na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. I na tomto poli hraje významnou roli teritoriální pakt zaměstnanosti a spolupráce organizací ovlivňujících trh práce.
Zajímavé údaje z regionálního trhu práce ve Zlínském kraji lze nalézt na stránkách Datové platformy zaměstnanosti, včetně definice třiceti strategických profesí pro Zlínský kraj. Na stránkách Institutu KHK Zlínského kraje lze dohledat celou řadu zajímavých akcí konaných pro žáky základních a středních škol orientovaných na propagaci technických oborů.
Podnikatelská tradice, šikovní lidé, rozvinutý průmysl, univerzita, krásná příroda i zdravé ovzduší, to vše jsou atributy pro pokračující rozvoj Zlínského kraje. Měření indexu kvality života v krajích v Česku jen potvrzuje naše slova. Zlínskému kraji patří přední příčky.
Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Robert Zatloukal, předseda KHK Zlínského kraje
