English version
O rodině a škole
Oba moji rodiče jsou živnostníci. Otec vlastní elektrofirmu a matka zahradnictví. Narodil jsem se v Teplicích a nikdy jsem nebyl studijní typ, měl jsem raději praxi. Studoval jsem 1.LF UK v Praze, obor zubní lékařství. Když se ohlédnu, tak si říkám, že studijní program zubní lékařství by měl být více zaměřen na praktickou výuku než všeobecné lékařství. V podstatě by člověk měl vyjít a být schopen samostatně pracovat. Škola je však mnohdy instituce, která vás učí to, co už neplatí.
Brzy jsem poznal, že jen na to, co se ve škole naučím, se spoléhat nedá. Tak jsem od druhého ročníku začal chodit pomáhat do Fakultní nemocnice Motol. Nejprve jsem v ordinacích asistoval a po čase získal důvěru k ošetřování pacientů pod dohledem zkušenějších kolegů. Stal jsem se součástí týmu lékařů z 2. lékařské fakulty v Motole, který získal grant na výzkum ortognátních vad a mohl publikovat výsledky společné práce i na zahraničních konferencích (EPA Insbruck, EPA Pecs, Ortodontický kongres v Portoroži.). Za příležitost, kterou jsem dostal, jsem dodnes vděčný.
O dalším vzdělávání a penězích
Nejdůležitější pro mne bylo po škole najít dobrého mentora (k těm patřili doktor Zdeněk Novák a primář Vladimír Zábrodský z Pražského centra dentální implantologie) a investovat do dalšího vzdělávání. Nejde se zastavit. Proto jsem nastoupil do renomovaného implantologického centra PCDI na pražských Petřinách, kde jsem pokračoval v získávání praktických zkušeností.
Martin Janega má svoji vlastní soukromou praxi zaměřenou především na zubní implantáty.
„Chtěl bych ji rozšířit, nabídnout s více lékaři širší okruh péče,“ říká.
Když toho mnoho neumíte, je zcela nepodstatné ptát se na platové podmínky. Důležité je ptát se, co se mohu naučit? Po čase, když se něco naučíte a začnete být užitečný, peníze se také dostaví.
O ordinaci v Českých Budějovicích
Proč jsem se rozhodl otevřít svoji soukromou praxi mimo hlavní město? Z více důvodů. Poměr nákladů na otevření praxe a bydlení je v Českých Budějovicích oproti Praze výhodnější. Navíc pokud k životu potřebujete spíše přírodu a nechcete strávit život v dopravních zácpách a zároveň nechcete bydlet na vesnici, krajské město střední velikosti z toho posuzování vychází nejlépe.
Většina lidí vidí velké částky, které musí někdy po návštěvě zubní ordinace zaplatit. Nicméně zisk se pohybuje jen přibližně kolem 20 procent obratu. Hodinové náklady jsou zhruba 2500 až 3000 korun v závislosti na vybavení praxe, lokalitě a tak dále. První roky je samozřejmě třeba hodně investovat. Může se stát, že na konci měsíce je člověk i v minusu. Je to jako v jakémkoli jiném oboru. Každým rokem také roste administrativní zátěž, a to se logicky odrazí na ceně. Letos se například objevily e-recepty, následovat bude GDPR, EET.
O tom, jak poznat kvalitního zubaře
Pro laika to není lehké. Samozřejmě si můžete poskládat obrázek nepřímo na základě více poznatků. Je třeba dobré vědět, kde a u koho se učil. Jak dlouho se oboru věnuje. Kolik výkonů má za sebou. Je dobré se porozhlédnout, jak vypadá ordinace, jak je vybavena. Dobrý lékař dbá na prevenci, spolupracuje s dentální hygienistkou, pravidelně dělá rentgeny. Dobrým indikátorem také bývá, kolik času věnuje jednotlivému úkonu. Zkušený lékař samozřejmě potřebuje na stejný úkon času méně. Důležité je také, zda se lékař pravidelně vzdělává. Zubní medicína je dynamicky rozvíjejícím se oborem. Z výše uvedeného je samozřejmě jasné, že určitým indikátorem kvality je i cena.
Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Markéta Mazancová.
