Absurdita roku 2019! Podnikatelé musí se státem řešit exekuce svých zaměstnanců

11. 6. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

motiv článku - Absurdita roku 2019! Podnikatelé musí se státem řešit exekuce svých zaměstnanců Proč mají podnikatelé ještě řešit věci, které se jich netýkají, tedy exekuce svých zaměstnanců? To jim skutečně vadí, což potvrdilo letošní hlasování o nejabsurdnější byrokratickou povinnost. Exekuce na mzdy – když si stát neumí poradit sám, vezme si jako rukojmí zaměstnavatele.

Představte si, že jako podnikatel zaměstnáváte člověka, který má exekuci. To při jeho výběru ani nemusíte vědět, ani se podle toho rozhodovat. Hned po jeho přijetí vám začne do datové schránky chodit lavina zpráv a povinností. Exekutoři jsou totiž napojeni na registr zdravotních pojišťoven a jejich automatické počítačové systémy začnou chrlit datové zprávy s rozkazy, co všechno jste povinni udělat a dodržet.

Zaměstnavatel musí ze zákona poskytnout součinnost a v případě, že tak neudělá, hrozí mu pokuta až do výše 50 000 Kč. Zákon přitom nedefinuje jasně, co všechno takové poskytnutí součinnosti zahrnuje a nejednoznačnost hraje do karet různým výkladům. Asi se někomu zdá, že má zaměstnavatel povinností ještě málo. Ale má být pokutován za něco, co by si měl stát s konkrétním člověkem vyřídit sám?

„I zkušenost naší firmy ukazuje, že administrativy spojené s exekucí zaměstnance je opravdu hodně. Každý krok, který tuto agendu usnadní, proto má smysl. Absurdita roku už ukázala na řadu byrokratických nařízení, která podnikatele zatěžovala, ale právě i díky anketě se podařilo prosadit změny. Proto má tento projekt určitě smysl,“ říká Renata Pazourková, národní manažerka pro prodej firemním zákazníkům Vodafone CZ.

Cílem Absurdity roku je upozornit na nejnesmyslnější byrokratické povinnosti ukládané podnikatelům.

Na druhou příčku letošního hlasování veřejnosti o Absurditu roku se dostala povinnost zajistit bezpečnost práce na home office. Jak má zaměstnavatel zajistit, aby zaměstnanec dodržoval bezpečnostní pravidla, když je na home office, to je skutečně výzva! Ustanovení § 317 zákoníku práce vymezuje případy, kdy se na pracovněprávní vztahy zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, zákoník práce nevztahuje. V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se ale žádná výjimka z povinností zaměstnavatele nepřipouští. Zaměstnavatel má povinnost aktivně vyhledávat a řídit rizika, která jsou spojena s výkonem dané práce. To se týká i místa výkonu práce, tedy domácí kanceláře, kterou by si měl ideálně zkontrolovat a například navrhnout zlepšení či upozornit na příslušná rizika, a to včetně rizik elektrické či požární bezpečnosti. Kontrola pracovních podmínek zaměstnavatelem v případě práce z domova však pochopitelně naráží na ochranu nedotknutelnosti obydlí podle Listiny základních práv a svobod. Jak postupovat? Nikoli zákone, ale babo raď! Nezbývá než dodat, co je jisté, a to že náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.

Třetí příčku si v populární anketě zajistil stavební zákon. O téměř nekonečné době potřebné k vyřízení stavebního povolení se přesvědčil nejeden podnikatel. Délkou stavebního řízení totiž začíná být Česká republika už pověstná. Podle žebříčku sestavovaného světovou bankou se ČR umístila na 156. místě ze 190 posuzovaných zemí, a to s „modelovou“ délkou 246 dnů. Je třeba ale doplnit, že například příprava infrastrukturních staveb reálně trvá až několik desetiletí, běžné stavby pak investoři povolují deset i více let. A jsou známé konkrétní případy, kdy po desetiletém souboji s českým právním systémem dojde k definitivnímu zamítnutí žádosti o povolení stavby, například větrné elektrárny. Jestli je něco skutečnou „antipobídkou“ pro potenciální investory, tak je to skutečně náš nesčetněkrát novelizovaný stavební zákon. Nezbývá než volat po koncepčním a jednotném řešení s jasně nastavenými lhůtami, které nás v tomto ohledu dostane na lepší úroveň než například některých středoafrických zemí, jak je tomu v současnosti.

„Jsme pro maximální odstraňování bariér a zbytečné zátěže živnostníků a firem, a i proto MONETA digitalizuje a zjednodušuje finanční služby a produkty.  Například tím, že naše služby jsou k dispozici on-line a bez dodávání dokumentů. Chceme jim tak ušetřit drahocenný čas, který tak můžou věnovat rozvoji svého podnikání. Vítáme odstranění jakéhokoliv absurdní povinnosti, nejen v osobním životě, ale zejména v podnikání. Mnohdy nesmyslnými opatřeními a povinnostmi trpí samotné podnikání, na jehož rozvoj pak živnostníkům nezbývá energie, čas a peníze,” uvedla Martina Lambert, manažerka komunikace a CSR, MONETA Money Bank.

Cílem Absurdity roku je upozornit na nejnesmyslnější byrokratické povinnosti ukládané podnikatelům. Za dobu své existence přispěla k odstranění celé řady zbytečných zákonů a vyhlášek. Z dnes už zrušených absurdit je možné jmenovat povinnost vést evidenci o kontrolách na zdravotní nezávadnost, ačkoli tuto evidenci mají povinnost vést kontrolní úřady, dále třeba neuznávání dokumentů posílaných úřady podnikatelům do datových schránek jinými úřady za originály nebo vládní nařízení určující firmám, kdy mají vymalovat či vyhlášku ukládající fyzioterapeutům mít ve své ordinaci velké zrcadlo. Ještě větší množství byrokratických nesmyslů ale zůstává v platnosti a nové „kreativní“ nápady stále přibývají, takže propojovat svět veřejné správy s podnikatelskou praxí prostřednictvím populární ankety má stále smysl.

Odborným garantem ankety Absurdita roku, která je vyhlašována v rámci podnikatelských soutěží Vodafone Firma roku a MONETA Živnostník roku, je Hospodářská komora ČR.

Seznam nominací na Absurditu roku 2019

Nešlo by zákonem včelám stanovit, kam mají létat?
To by s trochou nadsázky mohlo vyřešit problémy, které mezi zemědělce a včelaře vnáší novelizovaná podoba zákona o rostlinolékařské péči. Zemědělci mají podle něj povinnost včelařům oznámit aplikaci přípravků nebezpečných pro včely minimálně 48 hodin předem, a to pod sankcí až 4 miliony korun. K tomu mají využívat veřejně zpřístupněnu databázi stanovišť veškerých včelstev, přičemž řada stanovišť je prázdných nebo dočasných, navíc stanoviště jsou plošným zveřejněním snadným terčem vandalů, takže se včelaři spíše snaží z obav o své včely informace stáhnout. Oznamovací povinnost některá včelařská sdružení odmítají, některé zemědělské společnosti zase včelařům posílají dopisy, že přípravky budou používat od dubna do října. Alibismus? Možná ano, ale ne všichni chovatelé včel zveřejňují telefonní a e-mailový kontakt, a jak tedy mají zemědělci povinnost v krátkém čase splnit? Navíc, když dojde ke změně počasí a hlášený postřik se neprovede, musí se jeho přesun na jiný termín opět hlásit. Zase jedna ukázka skutečně proveditelného nařízení!

Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, § 51 odst. 2

Když hospodský nalije pivo, měl by hosta radši hned vyhodit
Podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek se zakazuje prodávat alkoholický nápoj osobě zjevně ovlivněné alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Jak a kdy zjišťovat, zda je osoba zjevně ovlivněná alkoholem, natož co to vůbec znamená, s tím už číšníkovi nebo hospodskému zákon neporadí. Zákaz činnosti nebo peněžitá pokuta mu od státu nicméně hrozí. Někteří poslanci ani netušili, že pozměňovací návrh, který by problematické ustanovení upřesňoval, neschválili. Restauratéři si tak stěžují na to, jak mají poznat, případně monitorovat, komu už dále nenalévat. Komických scének s tím, jak o svém zákazníkovi v tomto ohledu cokoliv zjišťují, by se dalo natočit asi bezpočet. Nejjistější radou je zřejmě poslat zákazníka do konzumu pro lahváče a pak rovnou domů, a vlastní živnost raději zavřít.

Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, § 11 odst. 7

Nekonečný příběh… Film? Nikoli, stavební zákon!
Délkou stavebního řízení už začíná být Česká republika pověstná. Podle žebříčku sestavovaného světovou bankou se ČR umístila na 156. místě ze 190 posuzovaných zemí, a to s „modelovou“ délkou 246 dnů. Je třeba ale doplnit, že třeba příprava infrastrukturních staveb reálně trvá až několik desetiletí, běžné stavby pak investoři povolují deset i více let. A jsou známé konkrétní případy, kdy po desetiletém souboji s českým právním systémem dojde k definitivnímu zamítnutí žádosti o povolení stavby, například větrné elektrárny. Jestli je něco skutečnou „antipobídkou“ pro potenciální investory, tak je to skutečně náš nesčetněkrát novelizovaný stavební zákon. Nezbývá než volat po koncepčním a jednotném řešení s jasně nastavenými lhůtami, které nás v tomto ohledu dostane na lepší úroveň než například některých středoafrických zemí, jak je tomu v současnosti.

Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon (Nominovala Hospodářská komora ČR)

Povinností mají podnikatelé asi málo, tak proč jim nezdražit i založení společnosti
Pro založení společnosti s ručením omezeným je v Evropě trendem snížit s tím spojené poplatky na maximálně 100 eur. Opačnou cestou jde nový soudní poplatek za zápis skutečného majitele ve výši 1000 korun, který v České republice ještě více oddálí již tak nedodržovaný cíl. Navíc se o poplatku příliš neví a nehovoří. Někteří podnikatelé dokonce mylně považovali těžko srozumitelný dopis s výzvou k zaplacení poplatku za další útok podvodných „šmejdů“. Podnikatelé by si tak mezi hromadou dopisů s výzvami k úhradě nejrůznějších registračních poplatků na povinnou platbu „zápisu skutečného vlastníka“, měli dát pozor. Jestli si někdo myslí, že rozvoji podnikání pomůže zaváděním dalších a dalších poplatků už při jeho zakládání, tak se jistojistě mýlí.

Zákon č. 204/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, § 118b – 118j

Exekuce na mzdy – když si stát neumí poradit sám, vezme si jako rukojmí zaměstnavatele
Představte si, že jako podnikatel zaměstnáváte člověka, který má exekuci. To při jeho výběru ani nemusíte vědět, ani se podle toho rozhodovat. Hned po jeho přijetí vám začne do datové schránky chodit lavina zpráv a povinností. Exekutoři jsou totiž napojeni na registr zdravotních pojišťoven a jejich automatické počítačové systémy začnou chrlit datové zprávy s rozkazy, co všechno jste povinni udělat a dodržet. Zaměstnavatel musí ze zákona poskytnout součinnost a v případě, že tak neudělá, hrozí mu pokuta až do výše 50000 Kč. Zákon přitom nedefinuje jasně, co všechno takové poskytnutí součinnosti zahrnuje a nejednoznačnost hraje do karet různým výkladům. Asi se někomu zdá, že má zaměstnavatel povinností ještě málo. Ale má být pokutován za něco, co by si měl stát s konkrétním člověkem vyřídit sám?

Zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád, § 33
Zákon č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 128

Novelu zákona máme, billboardy podél silnic také…
Bezpečnost na silnicích je bezpochyby důležitá věc. Když už se ale stát rozhodne, že se mají billboardy odstranit, bylo by rovněž dobré, aby existovaly nástroje, jak toho dosáhnout. Od září 2017 totiž platí novela zákona o pozemních komunikacích, nařizující majitelům billboardů a reklam odstranit reklamu, pokud je blíž než 250 metrů od dálnic a 50 metrů od silnic první třídy. Krátce po nabytí účinnosti se hovořilo o vydávání a doručování výzev majitelům na odstranění poutačů v pětidenní lhůtě, po jejímž případném marném uplynutí mohly úřady samy začít se zakrýváním a následně i odstraňováním těchto poutačů. Výsledek v podobě nezapomenutelné vlajkové výzdoby podél dálnic zaregistroval asi každý. A kolem řady silnic první třídy je možné vidět billboardy i dnes. Bez ohledu na věcné opodstatnění jde o nedomyšlený příklad uplatňování regulace v praxi – bez organizačního, technického a personálního zajištění se totiž zákonné povinnosti dají vynucovat opravdu jen obtížně.

Zákon č. 361/2000 Sb., o pozemních komunikacích (Nominovala Hospodářská komora ČR)

Přestane stát už konečně podnikatelům určovat, kdy mají podnikat?
O tom, jestli budou obchody o Velikonocích, na 28. září nebo 28 října otevřené či zavřené, se baví doma asi každý. Lidé by nakupovali, obchodníci prodávali, řada zaměstnanců ráda pracovala, ale to by tu nesměl být stát a především někteří politici, kteří přišli také se svou troškou do mlýna a takovou činnost hezky pěkně zákonem zakázali. Proč se má stát míchat do svobodné volby obchodníků, kdy budou mít otevřeno nebo zavřeno? Je na nich, kdy se jim to vyplácí. A pokud nedokážou motivovat zaměstnance, aby se to vyplácelo i jim, je to opět jejich riziko. Stejně tak je na lidech a ne na státu, kde chtějí trávit čas a kdy nakupovat. Zase jedna ukázka nemístného státního zasahování, které navíc v reálu znamená odhadovanou ztrátu pro obchodníky ve výši několika miliard korun.

Zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, § 1 až § 3

Norma o šatních skříňkách existuje, ale jejich výšku si určete sami
Je celkem běžné a logické, že se velikost trojrozměrných předmětů popisují třemi rozměry – šířka, výška a hloubka. Ne tak ovšem v některých normách, kterými se musí podnikatelé řídit. To se ukázalo u novelizované normy týkající se hygienických zařízení a šaten z roku 2013. Přestože starší verze normy přikazovala, že šatní skříňka musí mít výšku nejméně 190 cm, v té novelizované zůstal údaj o minimální šířce 30 cm, hloubce 50 cm, ale údaj o výšce úplně zmizel. Když se na to někteří dotazovali Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, který normy vydává, dostalo se jim zajímavé odpovědi. Úřad prý sice normy vydává, ale neprovádí jejich výklad. To přísluší tomu, kdo normu vypracoval. V tomto případě se jedná o soukromou osobu, se kterou však úřad přestal komunikovat. Takže normu na skříňky máme, ale jak budou vysoké, je úplně jedno.

Norma ČSN 73 4108 Hygienická zařízení a šatny z února 2013

A jak zajistit bezpečnost práce na home office?
Jak má zaměstnavatel zajistit, aby zaměstnanec dodržoval bezpečnostní pravidla, když je na home office, to je skutečně výzva! Ustanovení § 317 zákoníku práce vymezuje případy, kdy se na pracovněprávní vztahy zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, zákoník práce nevztahuje. V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se ale žádná výjimka z povinností zaměstnavatele nepřipouští. Zaměstnavatel má povinnost aktivně vyhledávat a řídit rizika, která jsou spojena s výkonem dané práce. To se týká i místa výkonu práce, tedy domácí kanceláře, kterou by si měl zaměstnavatel ideálně zkontrolovat a například navrhnout zlepšení či upozornit na příslušná rizika, a to včetně rizik elektrické či požární bezpečnosti. Kontrola pracovních podmínek zaměstnavatelem v případě práce z domova však pochopitelně naráží na ochranu nedotknutelnosti obydlí podle Listiny základních práv a svobod. Jak postupovat? Nikoli zákone, ale babo raď! Nezbývá než dodat, co je jisté, a to že náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 317


Redakčně upravená tisková zpráva soutěží Vodafone Firma roku a MONETA Živnostník roku

Absurdita roku 2018:

Daňové kontroly jsou běžným nástrojem daňového řízení. V průběhu takové kontroly dodržování povinností podnikatele na dani z přidané hodnoty však není podnikateli vrácena DPH. Vzhledem k tomu, že v praxi bývají kontroly protahovány na měsíce až roky, ovlivňuje takový postup negativně finanční stabilitu firmy a může ohrozit samu její existenci.

Třeba kvůli případným pochybnostem ohledně jedné transakce váznou podnikateli prostředky na účtu finančního úřadu v souvislosti s celou řadou dalších nesporných obchodních případů. Účinná a rychlá obrana proti tomu neexistuje, v každém případě to znamená, že firma své peníze jen tak neuvidí.

Odborným garantem ankety Absurdita roku, která je vyhlašována v rámci podnikatelských soutěží Vodafone Firma roku a Česká spořitelna Živnostník roku, je Hospodářská komora ČR.

Případů, kdy blokování nadměrných odpočtů DPH tíživě doléhá na firmy, je celá řada. Podnikatelé o nich neradi mluví, aby proti sobě ještě víc nepopudili finanční úřad. Ačkoli se Finanční správa hájí tím, že celková částka zadržovaných odpočtů DPH dlouhodobě klesá, praxe stále znepříjemňuje firmám život.

„Zadržování odpočtů DPH vrhá podnikatele do stavu neurčitosti, který může postupně přerůst i v paralýzu. Z našeho pohledu to není zrovna krok, který by podporoval dynamický rozvoj trhu a růst hospodářství. Podnikatelé, kteří své povinnosti dodržují, jsou tak postižení stejně, jako kdyby holdovali daňovým únikům. To poctivé firmy nejen demotivuje, ale i zpomaluje a komplikuje podnikatelské prostředí. A často zbytečně,“ uvedla Renata Pazourková, národní manažerka prodeje firemním zákazníkům společnosti Vodafone.

„V praxi se stále poměrně často setkáváme se zadržováním nadměrných odpočtů DPH během dlouhých daňových kontrol. K této situaci podle mého názoru přispělo i kontrolní hlášení, protože finanční správa je nucena prověřovat velké množství nesrovnalostí zjištěných na základě rozdílných dat reportovaných dodavatelem a odběratelem, například i jen chybně uvedené datum v rámci stejného zdaňovacího období – tedy takových rozdílů, které nemají vliv na stanovení DPH povinnosti plátců. Z toho důvodu již úředníkům zbývá málo času na ostatní úkony, a často se tak vracení nadměrných odpočtů zpozdí i jen z kapacitních důvodů. Podnikatelé, plátci DPH, tak nesou zátěž nejen v podobě dodatečných nákladů na financování DPH, kterou jsou nuceni pro stát vybírat, ale musí také vynakládat dodatečné úsilí na komunikaci s finanční správou, aby v maximální míře urychlili proces daňové kontroly,“ doplnil Martin Diviš, partner v oddělení daňových a právních služeb společnosti PwC ČR.

Co k tomu říká Finanční ředitelství

„Institut zadržování rizikových nadměrných odpočtů slouží k tomu, aby mohly být takovéto odpočty řádně posouzeny. I v současném systému DPH v EU jsou přesně stanoveny podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně a splnění těchto podmínek je právě to, co Finanční správa u nadměrných odpočtů prověřuje.

Pokud by Finanční správa takovou možnost neměla, musela by všechny odpočty bez rozdílu vyplatit a následně ty neoprávněně uplatněné vymáhat zpět. Pak by bylo možné jedním nebo více podvodnými přiznáními k DPH vyčerpat z rozpočtu třeba celých 311 miliard. Dokonce ani záporný stav na účtu by nic neznamenal, bylo by možné jít dál a „vycucnout“ třeba celý státní rozpočet nebo celé HDP České republiky. A to by bylo absurdní.

Absurdní je také vyhodnocovat tento institut bez bližšího zkoumání. Během loňského roku Finanční správa prověřovala 7,8 miliardy korun, z toho 1,6 miliardy shledala jako neoprávněně uplatňované odpočty. Díky analytické činnosti a nástrojům, které máme k dispozici, se nadále zlepšujeme. Ministerstvo financí navíc na návrh Finanční správy připravuje novelu, na základě které budeme moct nadměrné odpočty vracet i částečně, což nám současný zákon neumožňuje,“ uvedla Kateřina Vaidišová, ředitelka odboru komunikace Generálního finančního ředitelství.

Seznam nominací na Absurditu roku 2018

Zákaz prodeje alkoholu, tabáku a co všechno ještě…

Prodejci pozor! Tabulka s nápisem „Zákaz prodeje alkoholických nápojů a tabákových výrobků osobám mladším 18 let“ nemusí stačit. Prodejci, kteří prodávají kromě tabákových výrobků také kuřácké pomůcky, bylinné výrobky určené ke kouření nebo elektronické cigarety, mají povinnost zmínit v textu informujícím o zákazu prodeje předmětného zboží osobám mladším 18 let výslovně všechny druhy tohoto zboží, které jsou na daném místě prodávány. Možná nebude dlouho trvat a budeme mít hospody, prodejny nebo třeba sedadla řidičů autobusů polepená spoustou vyhlášek, co se smí a co zase naopak nemůže. Vzhledem k tomu, že u alkoholu a tabáku může být výčet zboží poměrně dlouhý, zákon nově stanovuje minimální požadovanou velikost písma textu zákazu prodeje na 2 cm (oproti původním 5 cm). Takže čitelné to nebude, číst to také nikdo nebude, ale být to musí – jinak šup!, pokuta.

Zákon č. 66/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, § 5 odst. 2

Řídit autobus ano, traktor ne

Řidičské oprávnění skupiny T (traktor) je na rozdíl od ostatních řidičských skupin platné pouze v zemi jeho vydání. Česká republika tak neuznává řidičské oprávnění skupiny T získané například na Ukrajině. Zahraniční pracovník tak nemůže v ČR jezdit s traktorem, zatímco řídit například autobus může bez problémů. Paradoxně tak ukrajinskému řidiči, který zodpovídá za cestující v autobuse, je v ČR řidičské oprávnění uznáno, ale traktoristovi, který zpravidla při své práci zodpovídá pouze za svůj život, to umožněno není. V době, kdy se zemědělské podniky potýkají s nedostatkem pracovních sil a kdy je i z vládní úrovně nejrůznějšími opatřeními a projekty podporováno zaměstnávání pracovníků z Ukrajiny, se tato věc stává mírně řečeno nepochopitelnou. Pokud u nás chceš jezdit s autobusem, prosím, pokud projíždíš jako řidič kamionu, není problém, chceš jezdit s traktorem po poli – tak si svůj řidičák strč za klobouk! Doplnit písmenko „T“ by možná stálo za to.

Úmluva o silničním provozu (Vídeň 1968, Ženeva 1949) – Nominovala Asociace soukromých zemědělců

Zadržování odpočtů DPH

Daňové kontroly jsou běžným nástrojem daňového řízení. V průběhu takové kontroly dodržování povinností podnikatele na dani z přidané hodnoty však není podnikateli vrácena DPH. Vzhledem k tomu, že v praxi bývají kontroly protahovány na měsíce až roky, ovlivňuje takový postup negativně finanční stabilitu firmy a může ohrozit samu její existenci. Třeba kvůli případným pochybnostem ohledně jedné transakce váznou podnikateli prostředky na účtu finančního úřadu v souvislosti s celou řadou dalších nesporných obchodních případů. Účinná a rychlá obrana proti tomu neexistuje. Případů, kdy blokování nadměrných odpočtů DPH tíživě doléhá na firmy, je celá řada. Podnikatelé o nich neradi mluví, aby proti sobě ještě víc nepopudili finanční úřad. Ačkoli se finanční správa hájí tím, že celková částka zadržovaných odpočtů DPH dlouhodobě klesá, praxe stále znepříjemňuje firmám život.

Úřední postup Finanční správy ČR – Nominovala Hospodářská komora ČR

A nezapomínat na preventivní zdravotní prohlídky!

Každý zaměstnavatel má povinnost uzavřít smlouvu s lékařem, kam budou povinně chodit zaměstnanci na preventivní lékařské prohlídky a které zaměstnavatel platí samozřejmě ze své kapsy. V nejméně rizikovém pracovním prostředí je povinnost zaměstnavatele zajistit preventivní prohlídku jednou za šest let, pro zaměstnance starší padesáti let jednou za čtyři roky. Každý pojištěnec má ale ze zákona možnost využít preventivní zdravotní prohlídky jednou za dva roky. Také zaměstnavatel má možnost v případě pochybností poslat zaměstnance na mimořádnou prohlídku. Takže nařizovat všem bez výjimky preventivní zdravotní prohlídky postrádá smysl, dubluje už existující možnost – ale zato finančně a organizačně zase pěkně a bez pardonu dopadá na zaměstnavatele.

Vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovně lékařských službách a některých druzích posudkové péče, § 11 odst. 2

Školení řidičů služebních vozů, aneb proč řidičák nestačí?

Těžko říct. Člověk může mít řidičák desítky let, najezdit ročně desetitisíce kilometrů, ale přesto si musí v práci na školení řidičů zase a dokola vyposlechnout pár obecných pouček – hlavně se podepsat na prezenční listinu a je to. Povinnost zúčastnit se školení řidičů vyplývá ze zákoníku práce a týká se všech zaměstnanců, kteří fyzicky řídí služební vozidlo. Zaměstnavatel tak musí myslet na to, aby i „řidič referent“, který do služebního vozu sedne sotva dvakrát do roka – i když jezdí svým autem do práce třeba každý den – byl řádně proškolen. Z hlediska obsahu, rozsahu a ověření znalostí se zákoník práce neodvolává na nic, podle čeho by mělo být školení prováděno, a tak to v praxi také leckdy vypadá. Záleží pouze na zaměstnavateli, jak znalosti, dovednosti a zkušenosti ověří. Jen zase další náklad za proškolení a povinnost, která v podstatě nerozšiřuje to, co člověk s platným řidičským oprávněním dávno zná.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, §103 odst. 2

Potravinářský průkaz. Zdraví nadosmrti

Potravinářský průkaz vydává zpravidla praktický lékař na základě prohlídky. Prohlídka by měla prokázat, že jste zdrávi a že netrpíte žádnou infekční chorobou. Vydává se i na dobu neomezenou a jeho funkce pak spočívá už jen v jeho předkládání kontrolním orgánům. Držitel průkazu s neomezenou platností totiž celé roky nemusí na žádné kontrolní vyšetření. K čemu je ale takový doklad, kterým se může vesele prokazovat osoba bez ohledu na svůj aktuální zdravotní stav? Přinejmenším administrativní zbytečnost – už také vzhledem k tomu, že takový průkaz nenahrazuje vstupní lékařskou zdravotní prohlídku. Alespoň spotřebitelům se teď asi trochu ulevilo…

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, § 19 odst. 2

zpět na začátek

Absurdita roku 2017:

Nedostaneš proplacenou fakturu? Nezájem, DPH státu zaplať! Tak by se dala shrnout absurdita, která podnikatelům už dlouho leze krkem. Stát v této věci podnikatelům opravdu moc nepomáhá. Odvádění DPH z nezaplacených faktur rozhodně neprospívá hlavně středním a malým firmám, které nemají páku na vymáhání pohledávek a které si nemohou dovolit vůči svým vlastním dodavatelům platit později. Narušení cash-flow může v takových případech ohrozit celý byznys. Půjčovat si nebo dotovat ze svého platbu DPH je logický nesmysl. Jsou bohužel známé případy, kdy to zejména u živnostníků výrazně přispělo k jejich úpadku. Podnikatelé musí daň z nezaplacených faktur platit hned. Žádat zpět ji mohou jen za určitých okolností.

O tom, že se nominace trefila do černého, se stačí přesvědčit v diskusích na internetu: „Pokud za zboží nedostanu zaplaceno, je to jistě mé riziko podnikání, ale proč mám ještě odevzdávat DPH za par…ta, co mi nezaplatil?“ Mnozí se ptají, jak mají postupovat. Nekončící řada komentářů je možná dobrým čtením na dlouhé zimní večery. Najdou se mezi nimi také ironické rady, které nejsou daleko od pravdy: „Případné dotazy a stížnosti směřujte na zákonodárce ČR a EU, kteří žijí mimo realitu…“.

„Absurdity často vynikají tím, že jdou zdánlivě proti logice nebo zdravému rozumu. I proto letos tak zaujala povinnost platby DPH českých firem státu ještě před obdržením příjmu od svých dlužníků. S ohledem na současný stav platební morálky to mnohé podnikatele a firmy tlačí jako kámen v botě,“ vysvětluje Renata Pazourková, národní manažerka pro prodej firemním zákazníkům z Vodafone Czech Republic.

„Daň z přidané hodnoty je všeobecnou daní ze spotřeby, přičemž mechanismus fungování systému DPH je zjednodušeně řečeno založen na odvodu DPH z uskutečněných zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služeb (jejich spotřeby). V okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění je proto plátce povinen přiznat a následně i zaplatit daň, a to v souladu s běžnými procesními postupy, neboť není sporu o tom, že předmětné plnění bylo poskytnuto a tím pádem i umožněna jeho spotřeba. Související hrozba úplného či částečného nezaplacení představuje riziko podnikání, jehož eliminace v zásadě nepřísluší daňovým právním předpisům,“ reagovala na výsledek ankety Absurdita roku 2017 ředitelka odboru komunikace Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.

Další nominované absurdity pro rok 2017:

Informační cedulky k EET do každé hospody a nejen tam

O povinnosti dát kupujícímu účtenku už asi každý v České republice ví a nikoho nepřekvapí. Co v restauraci nebo hotelu ale udiví, je – ano, dle litery zákona viditelně a čitelně umístěná – cedule, většinou cár papíru, s hezkým českým a do každé provozovny se hodícím textem: „Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.“ Proč je tím živnostník nucen obtěžovat své zákazníky? Protože je to v zákoně! Místa pro jídelní lístek nebo denní nabídku je přeci jinde dost. Ale pozor – nezapomenout informovat (ne o nabídce, ale o EET). Úřednické kontroly chodí, pokuty hrozí.

Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, § 25 odst. 1) a 2)

Papírové kolky v digitálním věku. Přežijí 21. století?

Název „kolek“ pochází od primitivních dřevěných razítek, jejichž otiskem na podání se kdysi potvrzovalo zaplacení poplatku. První papírové kolky se u nás vydávaly už v dobách habsburského mocnářství. K nelibosti živnostníků jsou hitem i v dnešní době elektronického bankovnictví, datových schránek a eGovernmentu. V případě, že je třeba kvůli podání dokumentu na úřadu zaplatit správní poplatek, část úřadů stále při některých úkonech neumožňuje zaplatit jej elektronicky. Dochází tak k bizarní situaci, kdy podnikatel nejprve pošle dokument elektronicky datovou schránkou, a poté musí hotově koupit kolkovou známku a tu doručit ve fyzické podobě úřadu. Je to na dobré vůli úřadů, na podnikatele zase zůstala pozice rukojmího. Změny se jen tak nedočkáme. S úplným nahrazením kolků se počítá při přechodu na euro!

Vyhláška č. 383/2010 Sb., o kolkových známkách, dle § 163 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.

Nerovný přístup při prokazování finanční způsobilosti dopravců

Pouze u jedné z bezpočtu živností existuje povinnost každoročně dodat na příslušný odbor krajského úřadu dokument prokazující finanční způsobilost. Dopravce je povinen prokázat kapitál a rezervy ve výši nejméně 243 189 Kč pro jedno vozidlo a 135 105 Kč pro každé další vozidlo. V případě, kdy podnikatel trvání finanční způsobilosti neprokáže, podává dopravní úřad návrh živnostenskému úřadu na zrušení nebo změnu rozsahu živnostenského podnikání. Paradoxem je, že finanční způsobilost nelze prokázat z daňové evidence (kterou by si mohli úředníci ověřit sami), protože příslušné evropské nařízení tuto možnost neuvádí. Zase práce a náklady navíc.

Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, § 8

Exekuce na mzdy – když si stát neumí poradit sám, vezme si jako rukojmí zaměstnavatele

Představte si, že jako podnikatel zaměstnáváte člověka, který má exekuci. To při jeho výběru ani nemusíte vědět, ani se podle toho rozhodovat. Hned po jeho přijetí vám začne do datové schránky chodit lavina zpráv a povinností. Exekutoři jsou totiž napojeni na registr zdravotních pojišťoven a jejich automatické počítačové systémy začnou chrlit datové zprávy s rozkazy, co všechno jste povinni udělat a dodržet. Zaměstnavatel musí ze zákona poskytnout součinnost a v případě, že tak neudělá, hrozí mu pokuta až do výše 50000 Kč. Zákon přitom nedefinuje jasně, co všechno takové poskytnutí součinnosti zahrnuje a nejednoznačnost hraje do karet různým výkladům. Asi se někomu zdá, že má zaměstnavatel povinností ještě málo. Ale má být pokutován za něco, co by si měl stát s konkrétním člověkem vyřídit sám?

Zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád, § 33
Zákon č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 128

Novou občanku si můžete vyřídit kdekoli, u řidičáků to ze záhadných důvodů stále nejde

Člověk by si řekl, že když o vydání občanského průkazu lze požádat u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností, stejně jako o živnostenské oprávnění u kteréhokoliv živnostenského úřadu, bude to možné i s řidičákem. Opak je pravdou. Výměnu řidičského oprávnění lze provést pouze na příslušném úřadě obce s rozšířenou působností podle místa trvalého bydliště řidiče. Absurdní situace se netýká pouze podnikatelů, řidičů z povolání, ale také všech občanů. Jde o exemplární příklad nepružnosti státní správy, jejímž hlavním posláním má být služba občanům. Mimochodem, že statisíce lidí ročně musí na řidičák přinést papírovou fotku, i když veřejná správa ji má v elektronické podobě na občanský průkaz, nad tím už rozum zůstává stát.

Zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, § 92

Zákruty stavebního zákona. Běh na dlouhou trať

Chtělo by se říci méně razítek a méně běhání po úřadech. Získání stavebního povolení totiž předchází 21 různých kroků, které trvají v průměru 247 dní. Podle průzkumů horší než v Rusku, Číně, Tádžikistánu nebo Papui-Nové Guinei. To jsou věci, které nepotěší domácí, ani zahraniční investory. Firmy musí navštívit řadu různých institucí od městského úřadu přes místního dodavatele elektřiny, dopravní úřad a požárníky až po katastr nemovitostí a další státní úřady. V reálu to znamená třeba i téměř 10 měsíců pro povolení výrobní haly nebo přes pět let čekání a vyřizování pro bytový dům. Chce to změnu zákona. Stostránkové průvodce stavebním řízením, které jsou různě k dohledání, to asi nevyřeší. Možná se ve sněmovně schválenou novelou zablýsklo na lepší časy.

Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon

Nedostaneš proplacenou fakturu? Nezájem, DPH státu zaplať!

Neproplacená faktura za poskytnuté zboží či služby je černou můrou snad všech dodavatelů. V takovém případě totiž přicházejí nejen o své zisky a náklady vynaložené na výrobu zboží nebo zajištění služby, ale zároveň musí odvést do státního rozpočtu DPH. Daň mohou sice žádat zpět, ale jen za určitých okolností. Podnikatelé musí daň z nezaplacených faktur platit hned. Žádný pardon kvůli tomu, že čekají na peníze od svých dlužníků, neexistuje. To nepotěší hlavně provozovatele služeb, stejně jako firmy a živnostníky v oboru stavebnictví nebo dopravy, kteří čekají na své peníze ze všech nejdéle.

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a směrnice 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty

zpět na začátek

Absurdita roku 2016:

Kontrolní hlášení

Od 1. ledna 2016 musí všichni plátci DPH podávat každý měsíc (fyzické osoby – kvartální plátci kvartálně) tzv. kontrolní hlášení, což je speciální „daňové tvrzení“, které ale nenahrazuje řádné daňové přiznání k DPH, ani souhrnné hlášení. Svá první kontrolní hlášení k DPH mají za sebou i fyzické osoby – čtvrtletní plátci DPH a ti ostatní se chystají realizovat již čtvrté. Podle odborníků se tak už nyní dají pojmenovat některé problémy, které v souvislosti s tímto hlášením podnikatelé mají.

Systémové chyby a sporné údaje

Nejčastěji se řeší formální chyby, jako jsou např. evidenční čísla daňových dokladů nebo nesoulad ve vykázaných plněních na straně dodavatele a odběratele.Zejména u splátkových a platebních kalendářů dochází často k nespárování údajů jen díky rozdílnému číslu daňového dokladu, ačkoliv všechny ostatní údaje souhlasí. Problém je také v samotném postupu úřadů, který leckdy nemá oporu v zákoně. Úředníci často požadují velké množství podkladů ve velmi krátké době (např. do druhého dne), dotazují se na jiné skutečnosti než na ty, které se uvádějí do kontrolního hlášení nebo v případě nesrovnalostí namísto zaslání výzvy dle zákona o DPH rovnou zahájí u odběratele postup k odstranění pochybností, k čemuž by měli přistupovat až v případě, že nesrovnalosti přetrvávají.

„Cíl, který zavedení kontrolního hlášení sleduje, je v obecné rovině přínosný. Jeho hlavním problémem je skutečnost, že stát přenáší další administrativu spojenou s výběrem DPH na podnikatele, a to pod hrozbou neadekvátních sankcí. Nadbytečnou byrokratickou zátěž plátců a vyžadování duplicitních údajů by např. snížila větší "systémová provázanost" (co do obsahu, lhůt apod.) kontrolního hlášení na ostatní, již existující, povinná podání a evidence (daňové přiznání, dodatečné daňové přiznání, evidence pro účely DPH). K jeho efektivnějšímu fungování by bezesporu přispělo i využití propracovanějších analytických technik, které by umožnily cílené (a nikoli plošné prověřování) nesrovnalostí,“ okomentovali vítěznou Absurditu Martin Diviš, ředitel daňového oddělení PwC a Radek Buršík, vedoucí advokát PwC Legal.

„Vládní opatření nepovažuji za nesmysl, jedná se však o významnou zátěž pro české zaměstnavatele, které podle všech zjištění stojí především kontrolní hlášení k DPH mnoho časových i finančních nákladů a jde tak o jejich další významné administrativní zatížení ze strany současné vlády. Nejvíce pak na zavedení kontrolního hlášení logicky doplatí malí a střední podnikatelé," doplnila viceprezidentka Hospodářské komory ČR Irena Bartoňová Pálková.

Faktický význam chybí

Jaký je skutečný význam kontrolního hlášení, když spolu s daňovým přiznáním k DPH obě řeší stejnou věc a jedno druhým nelze nahradit? Vláda se zavázala bojovat proti velkým daňovým únikům, místo toho ale míří na menší daňové poplatníky. Tato zbytečná byrokratická zátěž komplikuje život především živnostníkům a malým firmám, tedy rozhodně ne pachatelům tzv. karuselových podvodů, na které má novela údajně mířit.

„Přišel jsem převzít toto nelichotivé ocenění především proto, že se za kontrolní hlášení nestydíme a věříme mu. Nikdy jsme netvrdili, že kontrolní hlášení nepřinese dodatečnou administrativní náročnost pro podnikatele a snažili jsme se veřejnosti vysvětlit, proč finanční správa tento nástroj potřebuje. Nad čím se velice podivuji, je fakt, že kontrolní hlášení dostalo tuto cenu záhy po svém zavedení. Slovo absurdita označuje v českém významu nesmysl. Já chápu nesmysl jako nesplnění účelu a tedy si myslím, že je ještě brzy na to, abychom toto nařízení zcela odsoudili,“ uvedl ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček.

Další nominované absurdity pro rok 2016:

Dobrovolné přihlášení k DPH jako administrativní past

Zatímco pro některé podnikatele je registrace k dani z přidané hodnoty (DPH) povinná, jiní se mohou registrovat dobrovolně. Začátkem roku 2015 se ale z této formality stala napínavá kovbojka. V duchu ochrany státního rozpočtu před daňovými podvody vyžadují úředníci informace, které narušují osobní práva žadatelů, například smlouvu s bankou nebo podrobný podnikatelský plán žadatele. Požadavky navíc nejsou nikterak standardizované, což v praxi znamená, že každý finanční úřad může požadovat něco jiného. Podnikatelé ovšem nemají příliš možností, jak se bránit. Zákon totiž neuvádí, jaké materiály smí finanční úřady od subjektu dobrovolné registrace požadovat.

Zákon o DPH235/2004 Sb. (znění od 01. 01. 2016)

Potravinářský zdravotní průkaz - nutnost nebo fraška?

Úprava zákona č. 258/2000 Sb. zahrnuje povinnost získání "Potravinářského zdravotního průkazu", který občan obdrží po vyšetření obvodním lékařem. Vyšetření spočívá v uhrazení poplatku a v lepším případě, alespoň v banální prohlídce. Vydává se i na dobu neomezenou a jeho funkce pak spočívá už jen v jeho předkládání kontrolním orgánům. Je ke zvážení, jestli tato povinnost plní očekávání záměru tohoto opatření. Držitel průkazu s neomezenou platností totiž celé roky nemusí na žádné kontrolní vyšetření.

Zákon č. 258/200 Sb. §19 čl. 2

Vratné zálohované obaly jako zásah státu do tržních vztahů

Typickým příkladem nepřiměřeného zasahování státu do tržních vztahů a přenášení svých ekologických zájmů na obchodníky je zákon o vratných zálohovaných obalech (dále jen VZO). Prodejci, kteří provozují prodejny nad 200m2 a prodávají nápoje v jiných, než VZO mají za povinnost nabízet stejné nápoje rovněž ve vratných obalech, pokud jsou v nich tyto nápoje na trhu dostupné. Současný trend je však opačný, takže pokud chce prodejce zákonu vyhovět, bude tak dělat za cenu ekonomických ztrát. Stát chce tímto nařízením ekologicky vychovávat, ale cílí na špatnou skupinu. Prodejci láhve nevyrábí, a tedy nic nezmění. A hlavně nemohou za to, že stát nemá jasně nastavenou politiku a nařízeními se snaží přenášet odpovědnost na ostatní.

Zákon č. 477/2001 Sb. o obalech, § 9 (10)

Chcete řídit auto během služební cesty? Běžný řidičský průkaz nestačí

Zaplacení autoškoly, absolvování zkoušky a obdržení řidičského průkazu. Myslíte si, že máte navždy vyhráno? Opak je pravdou. Pokud začnete vykonávat závislou činnost, musíte být za poplatek nově proškoleni. Povinnost zúčastnit se školení řidičů a ověření jejich znalostí vyplývající ze zákona č.262/2006 Sb. (Zákoník práce), se týká všech zaměstnanců, kteří fyzicky řídí vozidlo. Proč je toto nařízení absurdní? Například proto, že v případě tohoto školení se zákoník práce z hlediska obsahu, rozsahu a ověření znalostí neodvolává na žádný jiný předpis, podle něhož by mělo být školení prováděno. Záleží tedy pouze na zaměstnavateli, jak znalosti, dovednosti a zkušenosti ověří. Nikdo si jistě nemaluje představu zaměstnavatele, který každý rok platí svým zaměstnancům řádné přeškolení a dokáže si představit, jak toto ověřování funguje. Proč toto nařízení tedy existuje, když není nijak ověřitelné a není kontrolována ani správnost jeho provádění?

Zákon č. 262/2006 Sb, §103, odst. 2

Cizinec za volantem? Musí doložit osobní vazby k České republice

Dle zákona č. 361/2000 Sb. musí cizinci žádající v České republice o řidičské oprávnění prokázat, že mají v České republice obvyklé bydliště, což zákon definuje jako místo, kde osoba pobývá z důvodu osobních vazeb. Dle úředníků na magistrátu může cizinec prokázat své osobní vazby k České republice jedině tak, že prokáže, že zde žije s partnerem (Čechem) anebo zde má rodinu. Takto omezený výklad nicméně ze zákona nevyplývá. Dostačující pro vydání řidičského průkazu by mělo být například prokázání, že zde cizinec určitou dobu pracuje nebo podniká. Ovšem úředníky, zřejmě v důsledku interní instrukce, v řadě případů neobměkčilo ani předložení pracovní smlouvy či potvrzení o přechodném pobytu a vyžadovali zcela bezpředmětné prohlášení, že v Česku cizinec žije v partnerském vztahu s českým občanem.

Zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, § 2 písm. hh) a § 82 odst. 1) písm. d), 

Nemožnost dlužníka zjistit informace o svých pohledávkách

Účinky vůči dlužníkovi ze zastavené pohledávky nastávají, až je mu zástavní dlužník oznámí nebo zástavní věřitel prokáže. Toto ovšem podle § 1335 odst. 2 zákona č. 89/2012 neplatí v případě, že si strany sjednaly mezi sebou zápis zástavního práva do rejstříku zástav. Rejstřík zástav ale není veřejný seznam a tak se může stát, že zastavená pohledávka bude mít vůči dlužníkovi účinky, ačkoliv ten se to ani nedozví.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1335 odst. 2

zpět na začátek

Absurdita roku 2015

„Nošení dříví do lesa.“ I tak by se v čisté jednoduchosti dala popsat Absurdita roku 2015. Zaměstnavatelé, kteří mají nadpoloviční podíl osob se zdravotním postižením, mají právo čerpat podporu od Úřadu práce. S Úřadem práce musí uzavřít Dohodu o vymezení chráněných pracovních míst. Absurdní na tomto procesu jsou přílohy, kterými musí zaměstnavatelé žádost o dohodu doplnit. Protože všechny údaje, které Úřad práce v těchto přílohách požaduje, již sám vlastní. Právě toto nařízení zvolila veřejnost za nejvíce nesmyslnou byrokratickou zátěž letošního ročníku ankety Absurdita roku. Absurdita roku 2015 je součástí podnikatelských soutěží Vodafone Firma roku 2015 a Česká spořitelna Živnostník roku 2015. Anketa má za sebou velice úspěšnou historii a v minulosti bylo díky ní zrušeno mnoho nesmyslných byrokratických nařízení a povinností.

Vítězná absurdita se zprvu nemusí jevit, jako zásah byrokratů proti podnikatelům, avšak přílohy, které musí zaměstnavatelé v důsledku tohoto nařízení dodávat, jsou opravdu jen další nadbytečnou zátěží. K žádosti o vymezení chráněného pracovního místa v souladu s platnou prováděcí vyhláškou jsou zaměstnavatelé povinni zpracovat přílohy obsahující informace, které již Úřad práce České republiky vlastní.

Jednou ze zmiňovaných příloh je seznam všech pracovišť zaměstnavatele s uvedením čísel dosud uzavřených Dohod o vymezení Chráněných pracovních míst (dále jen „Dohoda o vymezení CHPM“). Tedy seznam Dohod o vymezení CHPM, které se zaměstnavatelem uzavírá a které eviduje některé z příslušných pracovišť Úřadu práce České republiky.

„Úřad práce České republiky v tuto chvíli nemá v rámci současných informačních systémů centrální databázi, proto musí vyžadovat od zaměstnavatelů doložení seznamu všech dohod, které s ÚP ČR uzavřeli. Jedná se o dočasné opatření, které odstraní ihned, jakmile uplyne účinnost dohod, uzavřených v předchozí databázi AIS., tj. k 31. 12. 2016. Pevně věříme, že nové agendové systémy, které v současné době soutěží Ministerstvo práce a sociálních věcí, tuto situaci vyřeší,“ říká Kateřina Sadílková, pověřená řízení Úřadu práce ČR.

Zaměstnavatelé musí také přikládat přehled tržeb získaných prodejem výrobků a služeb, které souvisí se zaměstnáváním Osob se zdravotním postižením (dále jen „OZP“). Většina zaměstnavatelů, kterých se povinnost týká, má v průměru 60-70 % zaměstnanců se zdravotním postižením, kteří se zákonitě podílejí, ať už přímo či nepřímo, na vzniku všech tržeb dané firmy. Firma získává tržby jako celek a nelze je tedy členit mezi jednotlivá pracovní místa, protože na každém produktu firmy pracují OZP jiným způsobem a podílem.

V neposlední řadě musí zaměstnavatelé evidovat a přiložit přehled celkové výše příspěvků, které získali od Úřadu práce České republiky a to vždy za poslední čtyři roky. Tyto příspěvky však poukazuje firmě sám adresát žádosti, tedy Úřad práce České republiky.

I ministerstvo průmyslu a obchodu cíleně s administrativní zátěží bojuje. „V roce 2014 byla pro posílení snah při snižování administrativy pro podnikatele znovu obnovena činnost Expertní skupiny pro Snižování administrativní zátěže. „V současnosti připravuje MPO ČR ve spolupráci s ostatními orgány státní správy nelegislativní materiál „Zpráva o pokroku ve snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2014“, která popisuje aktuální stav a věnuje se celkem 79 opatřením na redukci zátěže při podnikání. Materiál bude vládě předložen do konce měsíce června 2015.“ uvedlo Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky.

zpět na začátek

Absurdity roku 2014

„Bohužel, tahle písnička by nám přinesla zbytečné komplikace.“ I takové odpovědi se může tanečník či posluchač na zábavě, diskotéce nebo svatbě dočkat, pokud touží po písničce na přání. Hudebníci totiž musí minimálně dvacet dní před vystoupením poslat provozovateli klubu seznam písní, ten ho pak deset dní před akcí posílá ochráncům autorských práv (Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákonů), § 100, odstavec 5). Píseň mimo seznam tak představuje dvojitou byrokracii. Právě toto nařízení zvolila veřejnost za nejnesmyslnější byrokratickou překážku roku v hlasování o Absurditě roku 2014, která byla vyhlášena 6. května 2014 na Václavském náměstí v Praze.

„Co nejpřesnější seznamy užitých děl, tedy na živé hudební produkci skutečně odehraných skladeb, jsou zásadně důležité pro to, aby kolektivní správce (OSA) správně adresně vyúčtoval vybrané autorské odměny,“ říká Jan Vondryska z vedení a správy nových médií Ministerstva kultury ČR. Ačkoli na klientském centru Ochranného svazu autorského (OSA) hrozí za nedodání seznamu předem pokutou, ministerstvo tvrdí, že lhůty nejsou sankciovány a uživatelé jsou motivováni spíše formou slev. Ať tak či tak, žádné změny nařízení se neplánují, dodává Jan Vondryska.

„OSA v žádném případě nepenalizuje provozovatele živých hudebních produkcí za to, že nedodají program 10 dní před konáním takové hudební produkce. V praxi je běžné, že provozovatel zasílá OSA program až po konání hudební produkce společně s cenami vstupenek a počtem návštěvníků hudební produkce, na základě čehož se vypočítává autorská odměna,“ říká Roman Strejček, předseda představenstva OSA. Ve skutečnosti se tato praxe ale týká především klubů, koncertních síní, tedy prostor s pravidelnou hudební produkcí. V případě nepravidelných akcí, jako jsou plesy nebo firemní večírky, ale právě nelze předpokládat, že bude mít provozovatel  s OSA smlouvu sepsanou, a platí pro něj tedy zákonné lhůty. A to dokonce i v případě, že hudebník hraje pouze vlastní tvorbu.

 

zpět na začátek

Zrušené či upravené nominované Absurdity z let 2007 až 2013

Vyhlášené Absurdity pro roku 2013

Stát svou neschopnost vybírat daně převedl na poctivé podnikatele

Aby stát předešel daňovým únikům na DPH, přenesl odpovědnost za nespolehlivého plátce na podnikatele, který s ním obchoduje. Podnikatelé tak musí vedle spolehlivosti v obchodním styku prověřovat i daňovou disciplínu u obchodního partnera. Toto samozřejmě vyvolává nepřiměřenou administrativní zátěž. Navíc ne vždy má možnost podnikatel online ověřit spolehlivost či nespolehlivost obchodního partnera.

Zákon, kterým úřady znemožňují elektronické podání v dostupných formátech

Generální finanční ředitelství a Česká správa sociálního zabezpečení svým postupem neumožňují podávání přiznání a některých vybraných hlášení prostřednictvím datové schránky či elektronické podatelny ve formátu PDF. Přitom zcela bez problémů akceptují písemná podání, zaslaná poštou či podaná přímo do podatelny. Pokud podnikatel nemá k dispozici software, který umí vygenerovat xml soubor v požadovaném formátu, nemůže si formulář jednoduše vytisknout, vyplnit kolonky a naskenovaný vyplněný dokument potom poslat v PDF formátu. Jedinou možností tak je jít na poštu či na úřad osobně.

zpět na začátek

Nominace na Absurditu roku 2012

Dva milióny za jednodenního brigádníka – Vítězná absurdita roku 2012

Od dubna 2012 vyvstala nová povinnost přijmout zaměstnance na dohodu o provedení práce jen se vstupní prohlídkou. Dohody o provedení práce se však uzavírají i na krátkodobé činnosti, třeba jen na jednodenní práci. Tato povinnost výrazně narušuje podnikatelovu flexibilitu, často se totiž stává, že brigádníka je nutné najmout okamžitě a on/ona nemusí mít čas se nechat u lékaře prohlédnout. Navíc zaměstnavatel musí vstupní prohlídku uhradit, což je zbytečně zvyšující finanční náklad vzhledem ke skutečnosti, že pracovník musí jít na vstupní prohlídku znovu, pokud jej firma bude za měsíc potřebovat k něčemu jinému. Pokud se však brigádník se zaměstnavatelem dohodnou, že vstupní prohlídka nebude potřeba, hrozí od inspektorátu práce zaměstnavateli pokuta až 2 mil Kč.

Zákon o specifických zdravotních službách, č. 373/2011 Sb., § 59, pokuta dle zákona o inspekci práce, č. 251/2005 Sb., § 30 odst. 1 písm. f)
Povinnost je nyní zmírněna. Pokud se jedná o práci prováděnou na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, je zaměstnavatel povinen zajistit vstupní lékařskou prohlídku pouze v případě, pokud je osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy. Zaměstnavatel taktéž může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat, pokud má pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci.

zpět na začátek

Nominace na Absurditu roku 2011

S výpisem z trestního rejstříku na soud – vítězná Absurdita roku 2011

Při zakládání společnosti musíte donést rejstříkovému soudu výpis z Rejstříku trestů. Ten je ale pro soud dostupný online. Podnikatel tak již při vstupu do podnikání dostává touto povinností od státu na srozuměnou, že musí mezi jednotlivými kancelářemi běhat on a nikoli lejstra.

Zákon 250/2005 Sb. Vyhláška o závazných formulářích na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku, Přehled příloh k formuláři č. 9 společnost s ručením omezeným, IV. Návrh na zápis, Statutární orgán, c)
Podle Ministerstva spravedlnosti ČR tato povinnost podnikatele zbytečně zatěžovala, proto ministerstvo připravilo novou vyhlášku o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku (vyhláška č. 414/2011 Sb.), která s účinností od 1. 1. 2012 přenesla povinnost opatřování výpisů z rejstříku trestů na soudy. Podle ustanovení v § 22 zní jasně: „Prokazuje-li se bezúhonnost českého občana, nebo je-li státem posledního pobytu podle odstavce 1 Česká republika, vyžádá si výpis z evidence Rejstříku trestů soud.“

Zbytečné identifikační číslo provozovny

Povinnost označit každou živnostenskou provozovnu desetimístným identifikačním číslem platí od července 2010, kdy nabyla účinnosti novela živnostenského zákona. Všechny provozovny měly být takto označeny původně od 1. srpna 2011, pod hrozbou až stotisícové pokuty. Absurdní je nejen to, že je další identifikační číslo zbytečné, ale i příběh této povinnosti - termín označení provozovny byl posunut o rok, ale zároveň se už uvažuje o tom, že se tato povinnost zruší.

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání §17 (7).
Tato povinnost platí od roku 2010 a označení provozoven bylo povinné od 1. srpna 2012. Povinnost však byla odstraněna novela Živnostenského zákona schválenou 21. března 2012 s účinností na konci června. Podle MPO ČR by tato změna měla ušetřit podnikatelům 47 milionů Kč.

zpět na začátek

Nominace na Absurditu roku 2010

Na státní úřad s dokumenty, které jsou úřadem online aktualizované - vítězná Absurdita roku 2010

Když si vás ze správy sociálního zabezpečení pozvou k provedení kontroly pojistného na sociální zabezpečení, musíte přinést s sebou výpis z obchodního rejstříku a to i přesto, že jsou tyto údaje online aktualizované ministerstvem financí. Mělo by být samozřejmostí, pokud by tyto informace nebyly veřejnosti přístupné, že si úřad dokumenty a osvědčení jiným úřadem obstará sám.

Tato povinnost vychází ze zákona 552/1991 Sb., o státní kontrole, § 14. Uvedený zákon konkrétně nedefinuje povinnost dokládat výpis z obchodního rejstříku, ale Česká státní správa sociálního zabezpečení se na zákon jako celek odvolává.
Tato povinnost byla prostřednictvím tiskového odboru České státní správy sociálního zabezpečení v den vyhlášení Absurdity roku 2010.

S dokumentem z datové schránky na úřad pro ověření

Dokumenty, které posílají úřady podnikatelům do datových schránek, nejsou jinými úřady považovány za originál. Podnikatel si tak musí vygenerovat čárkový kód a jít i s dokumentem do kanceláře Czech POINTu, kde za každou ověřovanou stránku zaplatí 30 Kč. Kdyby si podnikatel nechal poslat od úřadu dokumenty poštou, je to zdarma. Je to praktická ukázka toho, jak nedokážeme nové technologie využít k úlevě administrativy.  

Zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, § 22
V současnosti již není u dokumentů, které získají podnikatelé i občané prostřednictvím datových stránek, nutné ověřovat jejich pravost.

Vláda určuje firmám, kdy si mají vymalovat

Podle přijatého návrhu ministerstva zdravotnictví se musí každý den uklízet pracoviště, sanitární a pomocná zařízení. Nařízení však určuje i lhůty pro malování s přihlédnutím ke zdrojům znečištění. Pro podnikatele s dvaceti zaměstnanci, který má dvě kanceláře, dvě kovodílny a dvoje toalety, to znamená každé dva roky malovat. O vymalování provozovny by však měl rozhodovat sám podnikatel a nikoli zákon.

Nařízení vlády č. 68/2010, § 55b
Tato povinnost byla odstraněna novelou nařízení vlády č. 93/2012 Sb., kde je uvedeno: "Obnova maleb a nátěrů povrchů vymezujících osvětlovaný prostor na pracovišti včetně spojovacích cest se provede podle plánu údržby, zpracovaného s přihlédnutím k udržovacímu činiteli, který byl pro uvedené prostory navržen při uvádění těchto prostor do trvalého užívání."

zpět na začátek

Nominace na Absurditu roku 2009

Velké zrcadlo, lednička a dvě nášlapné váhy do fyzioterapeutické ordinace - vítězná Absurdita roku 2009

Zákon ukládá provozovateli fyzioterapeutické ordinace mít mimo jiné v ordinaci velké zrcadlo, ledničku a 2 nášlapné váhy. Zrcadlo v ordinaci je určitě příjemná věc, ale proč je to nařízené zákonem? Stejně tak proč by nemohli provozovatelé ordinací sdílet společnou ledničku a musí mít každý vlastní? Velmi těžko se i vysvětluje, proč by měli mít fyzioterapeuti v ordinaci dvě váhy.

Tato povinnost vychází z Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 49/1993 Sb., část T.
Podle Vyhláška č. 221/2010 Sb. o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení již není povinnost mít ve fyzioterapeutické ordinaci zrcadlo. 

Zřízení čističky vod na dlouhý loket

Vyhláška nerozlišuje mezi jednotlivými typy čističek odpadních vod, proto když si majitelé malých firem nebo vlastníci rodinných domů zařizují vlastní likvidaci odpadních vod, absolvují stejný byrokratický proces jako velcí investoři z oblasti nakládání s vodami. I na nejmenší plastové tělo čistícího zařízení si musíte obstarat náročnou dokumentaci se složitými výpočty a vyčkat kolem 10 týdnů na vydání územního rozhodnutí. Dalších 90 dnů si počkáte na povolení nakládat s vodami a stavební povolení k vodním dílům. Takže na toaletu, kterou budou využívat například jen 3 lidé, si zajdete nejdříve za 7 měsíců.

Tato povinnost vychází ze zákona č.  254/2001 Sb., o vodách. Konkrétně jde o § 5 odst. 3.
Zákon v současné době umožňuje zjednodušené řízení pro toho, kdo zneškodňuje odpadní vody prostřednictvím vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel (DČOV). Majitel tak po dostavbě DČOV stavbu ohlásí a  je povinen si jednou za dva roky nechat provést revizi své DČOV osobou oprávněnou Ministerstvem životního prostředí. 

zpět na začátek

Nominace na Absurditu roku 2008

S ekologicky čistou zeminou na skládku – vítězná Absurdita 2008

Zákon o odpadech se nevztahuje na vytěžené zeminy, které vyhovují limitům znečištění. V důsledku neexistence vyhlášky musí podnikatelé nakládat s vytěženou zeminou, která může být jakkoliv ekologicky čistá, jako s odpadem. Nejen že nevyužijete vytěženou zeminu, ale musíte ji znehodnotit a navíc zaplatit skládkovné. Navíc si kvůli transportu zeminy musíte vyřídit povolení pro zacházení s odpady, nebo si najmout specializovanou firmu.  

Tato povinnost vychází z absence zařazení vytěžené zeminy do výjimek v zákonu o odpadech č. 185/2001 Sb. Konkrétně se jedná o seznam výjimek v § 2 odst. 1
Povinnost nakládat se zeminou jako s odpadem byla vyjmuta ze zákona v roce 2010 v souvislosti s transpozicí nové rámcové směrnice 98/2008 o odpadech, která má užší vymezení zemin. Zeminy a jiné přírodní materiály vytěžené během stavební činnosti jsou vyjmuty z její působnosti a tedy také z působnosti zákonů, které ji na národní úrovni provádějí.

Zbytečné potvrzení o bezbariérovosti prostoru

Podle zákona musí mít nové stavby určené alespoň částečně pro veřejnost bezbariérový vstup a WC. Pro takové potvrzení vás ze stavebního úřadu pošlou do Národního institutu pro integraci osob (NIPI), i když k ničemu takovému není NIPI dle zákona oprávněno.  Nejen že bezbariérovost prostoru může posoudit pracovník stavebního odboru přímo při kolaudaci, ale rozpočet NIPI byl k 30. června vyčerpán a tudíž záleží jen na ochotě a možnostech pracovníka konzultačního centra NIPI, zda vám potvrzení vydá. V opačném případě byla vaše snaha zcela zbytečná.

Povinnost zajistit bezbariérový přístup ve veřejných budovách vychází z vyhlášky Ministerstva pro m místní rozvoj ČR č. 369/2001 Sb.  Konkrétně se jedná o část druhou, § 4
V současnosti obecní stavební odbory již na NIPI neodkazují.

S jednou změnou na tři úřady

Podnikatelé mají povinnost při změně předmětu podnikání, sídla nebo např. statutárního zástupce zanést tyto údaje do živnostenského registru, obchodního rejstříku a registru daní. Mohlo by se zdát, že je lhostejné, který úřad navštíví nejdříve. Opak je však pravdou. Např. finanční úřad vaše aktualizované údaje nepředá nikam. Pokud si ale zajdete vyřídit nejdříve změnu v obchodním rejstříku, trefil jste se do černého. Jen tato instituce nahlásí příslušnou změnu také na živnostenském a finančním úřadě.

Tato povinnost vychází z obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. konkrétně § 35 a § 36, z živnostenského zákona č. 455/1991 Sb, konkrétně § 45 odst. 1 a zákona o správě daní a poplatků č. 337/1992 Sb., konkrétně § 33 odst. 7
Podle výsledků mystery mailingu na všechny obecní živnostenské odbory (OŽO) je zřejmé, že pracovníci OŽO zvou začínající podnikatele nejdříve na živnostenský odbor.

Kniha jízd

Knihu jízd vymýšlel pravděpodobně někdo, kdo nejezdí služebním vozem. Vyplňování knihy jízd včetně účelu cesty, cíli a ujeté vzdálenosti je složité a časově náročné, a proto i v praxi čistě formální. Nejen že vyplňování knih zdržuje, ale ke skutečnému prokazování, zda byl automobil skutečně využit pro pracovní účely, neslouží.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Konkrétně jde o §24, odst. 2. Povinnost je doplněna pokynem Ministerstva financí ČR D-300.
Povinnost vést knihu jízd byla zrušena Zákonem č. 304/2009 Sb. Podnikatelé tak mohou pro tři vozy využít daňově uznatelný výdaj za každý vůz 5 000 Kč.

zpět na začátek

Nominace na Absurditu roku 2007

Stánek na výstavě – vítězná Absurdita 2007

Chce-li podnikatel vyjet na výstavu, prodejní prezentaci nebo pouť, musí nahlásit 3 dny dopředu svůj záměr živnostenskému úřadu v místě, kde je umístěna jeho trvalá provozovna. Vlastně by měl oznámit rovněž ukončení cesty a tím i dočasné provozovny. Vzhledem k absurdnosti této povinnosti není až tak překvapivé, že se tato povinnost příliš nedodržuje a živnostenské úřady nejsou ve výkladu a shromažďování těchto informací jednotné.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 455/1991 Sb. Zákon o živnostenském podnikání; Konkrétně jde o § 17 odst. 1 a odst.
Tato povinnost byla odstraněna Zákonem č. 130/2008Sb o živnostenském podnikání.

Cizinci na služební cestě

V případě, že podnikatel zaměstnává pracovníka, který není občanem České republiky, musí oznámit úřadu práce, že tento zaměstnanec odjel na pracovní cestu, pokud tato cesta trvá v rozsahu 7 až 30 kalendářních dnů. Dobrá rada pro podnikatele proto zní: Ušetříte si jeden papír, pokud cizince vyšlete na pracovní cestu na méně než týden nebo rovnou na více než měsíc.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Konkrétně jde o § 93 odst. 2
Tato povinnost byla odstraněna zákonem č.  382/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb.

Evidence kontrol

Zákon ukládá povinnost každému podnikateli vést evidenci o kontrolách, které proběhly v jeho provozovně na zdravotní nezávadnost a jakost. Absurdní je na tom zejména duplicita činnosti podnikatele a kontrolních úřadů. Ještě, že nemusí podnikatelé vést evidenci úplně o všech kontrolách, které u nich proběhnou.  

Tato povinnost vychází ze zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích Konkrétně jde o § 3 odst. 2 písm.d
V novém zákoně 281/2009 Sb. tato povinnost již není.

Doklady na provozovně

Povinnost zajistit, aby na provozovně, ve které je prodáváno zboží nebo poskytována služba, byly kontrolnímu orgánu k dispozici doklady prokazující způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu používaného k poskytování služeb. Pokud máte jako podnikatel kancelář a účetní sedí hned vedle provozovny, pak budiž. Ale kopírujte a převážejte všechny doklady, když prodáváte zboží na různých místech.

Tato povinnost vychází ze zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Konkrétně jde o § 31 odst. 3
Uvedená úprava již v živnostenském zákoně není. S účinností od 1. 8. 2010 (novelizace živnostenského zákona zákonem č. 155/2010 Sb.) platí následující úprava  „Podnikatel je povinen prokázat kontrolnímu orgánu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu používaného k poskytování služeb.“

zpět na začátek

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek