Afghánistán: Zahraniční obchod a investice

20. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Kábulu (Afghánistán)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Export přispívá jen málo k hospodářskému růstu Afghánistánu. Podíl země na celosvětovém obchodu je nevýznamný. Obchodní bilance v posledních dvou desetiletích vykazuje negativní saldo. Ve srovnání se svými sousedy se Afghánistánu vede špatně, zejména s ohledem na nízkou hodnotu svého oficiálního vývozu, které od roku 2012 dlouhodobě zůstává pod hranící 10 % HDP. Dovozu dominují výdaje za bezpečnost a většina nákupu se realizuje z rozvojových příspěvků donorů.

Z důvodu nízké diverzifikace obchodu je Afghánistán méně odolný vůči vnějším šokům. Export je soustředěn na zemědělské produkty a představuje téměř 45 % z celkového vývozu.

Jižní a střední Asie jsou důležitými obchodními partnery pro Afghánistán. V minulém roce 71 % exportu Afghánistánu bylo realizováno do členských států Asociace pro regionální spolupráci v jižní Asii (SAARC) a 47,8 % importu bylo realizováno z těchto zemí. Střední Asie představovala 15 % celkového importu Afghánistánu v roce 2017 a podílela se pouze 7,7 % na celkovém vývozu Afghánistánu.

Meziročně největšího růstu obchodu se dosáhlo s Čínou 8,5 % a s Indií 7 %. Míra růstu obchodu s Čínou a s Indií by měl v tomto roce růst stejným tempem jako v roce minulém.

Ekonomická perspektiva sousedů Afghánistánu

Indie: V roce 2017 Indie provedla opatření, které omezilo oběh černých peněz a bojovalo proti korupci. Toto opatření z krátkodobého hlediska mělo významný dopad na místní maloobchodní činnost. Do Indie se vyváží přibližně 32 % ročního exportu Afghánistánu. Pokles indické spotřebitelské poptávky po zahraničním zboží v důsledku boje proti korupci a oběhu černých peněz může mít i nadále negativní vliv na afghánský vývoz.

Čína: V příštích letech se předpokládá, že ekonomicky růst Číny se zpomalí v důsledku snížení světové poptávky po komoditách. Pokračující zpomalení může negativně ovlivnit pravděpodobnost budoucích investic Číny do těžebního průmyslu v Afghánistánu.

Pákistán: Vykazuje nestabilitu hlavně v oblasti vývozu. Dlouhodobě dochází ke zpomalení dynamiky rozvoje ekonomiky. Historicky byl Afghánistán odkázán na dovoz zboží z Pákistánu. Nicméně, s nedávným otevřením obchodních cest se sousedními zeměmi jako jsou Turkmenistán, Kazachstán, Uzbekistán a Írán (přístav Čabahar) se obchodní závislost na Pákistánu snížila. Nedávné uzavření hranice s Pákistánem, přerušení dodávky zboží s výjimkou ovoce mělo zanedbatelný dopad na domácí ceny.

Obchodní bilance 2013–2017
 

2013

2014

2015

2016

2017

Vývoz* (v mil. USD)

729

783

694

712

783

Dovoz** (v mil. USD)

9 244

8 711

8 074

8 208

7 616

Saldo % HDP

-41,6

-39,6

-38,4

-41,1

-39,4

Zdroj: WB Economic Update 2017, IMF * nezahrnuje prodej zboží nerezidentům, zahrnuje odhad neoficiálního a nelegálního obchodu ** zahrnuje odhad neoficiálního a nelegálního obchodu

Vývoz a dovoz komodit z a do Afghánistánu

 

2013

2014

2015

2016

Vývoz (v mil. USD)

Sušené ovoce

127

215,37

180,54

224,73

Koberce

85,5

87,06

84,37

86,59

Léčivé rostliny

56,9

57,74

49,28

53,72

Čerstvé ovoce

24,6

34,11

29,55

26,57

Živočišné produkty

36,1

30,45

31,84

32,48

Olejnatá semena

24,3

22,65

25,53

21,56

Bavlna

23,4

18,9

17,5

16,44

Ostatní

122

154,62

170,24

198,59

Celkem

500

620,9

591,54

660,68

Dovoz (v mil. USD)

Palivo a olej

2 168

1 155,99

1 957,57

1 724,91

Vozidla stroje a zařízení

1122

726,57

892,45

752,61

Textil a oblečení

303

541,13

756,55

638,15

Pšenice a pšeničná mouka

397

532,26

657,18

581,27

Výrobky z kovu

795

492,51

583,19

429,46

Rostlinný olej

358

448,54

600,24

586,42

Cement

404

277,05

359,38

426,88

Jiné

3 794

3 120,64

3 487,59

4 368,94

Celkem

9 340

7 294,69

9 294,15

9 508,64

Údaje za rok 2017 ještě k dispozici nejsou

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavními obchodními partnery Afghánistánu podle obratu zboží jsou: Indie, Pákistán, Čína a Uzbekistán.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavní dovážené komodity z Afghánistánu

Hlavní vyvážené komodity z Afghánistánu

Komodita

Podíl na trhu

Komodita

Podíl na trhu

Ropa

33 %

Koberce

40 %

Ostatní

21 %

Sušené ovoce

33 %

Strojní zařízení a výstroj

18 %

Léčivé byliny

14 %

Potraviny

19 %

Ostatní

13 %

Základní kovy a podobné produkty

9 %

-

-

Zdroj IMF, WB, MFin

Zemědělství je hlavním zdrojem růstu reálného HDP, zaměstnanosti a podpory pro afghánské obyvatelstvo. Zemědělská produkce přispívá zhruba 22 % HDP, zaměstnává 44 % obyvatelstva a ovlivňuje 61 % afghánských domácností, které požívají příjmů ze zemědělských činností pro živobytí. V rámci širšího zemědělského sektoru jsou hlavní produkty sušené ovoce a ořechy, které jsou konkurenceschopné i na mezinárodních trzích a představují přibližně třetinu celkového příspěvku zemědělství k HDP a vytváří zhruba 45 % výnosů z vývozu. Světová banka předpokládala, že se zemědělská produkce v roce 2017 zvýší o 1,5 %, a to především vlivem růstu produkce ovoce. Tento údaj je výrazně nižší než šestiprocentní míra růstu zaznamenaná v roce 2016, kdy se pěstování ovoce zvýšilo na úroveň blízkou plnému potenciálu z důvodu masivních investic do tohoto sektoru a příznivým povětrnostním podmínkám.

Navzdory těžké závislosti Afghánistánu na zemědělství je růst tohoto sektoru omezen nedostatečnými investicemi do rozvoje vodních zdrojů, znehodnocováním stávajících přírodních zdrojů, špatnou kvalitou vstupů, jako jsou semena a hnojiva, a v neposlední řadě slabým marketingem jak na domácím trhu, tak i v zahraničí.

Společnost FEWS NET v březnu uvedla, že Afghánistán za současného „mokrého období“ (říjen 2017 - květen 2018) zaznamenal výrazný srážkový deficit. Přestože srážky v únoru a na začátku března přispěly ke snižování sezónního deficitu, FEWS NET uvedla, že nízké srážky budou mít nepříznivý vliv jak na uměle, tak i na dešťovou vodou zavlažované plodiny, zejména na pšenici a to v období jarní výsadby. Vlivem nedostatečných srážek se očekává, že v tomto roce se sklidí cca 3,5 milionu tun pšenice, což oproti minulému roku představuje pokles o 0,7 mil. tun. Nízká úroda opět může vyvolat vnitřní migrační krizi, jak tomu bylo v roce 2008. Podle UNAMA budou suchem nejvíce postiženi kočovníci, příležitostní dělníci, bezdomovci a drobní zemědělci.

Přírodní zdroje - Ministerstvo dolů a ropy, jako jediné ministerstvo v zemi nemá legitimního ministra. Ministryně Nargis Nehan, kterou do úřadu jmenoval prezident, jako jediná ve funkci afghánským parlamentem potvrzena nebyla.

Geologické průzkumy ukazují, že Afghánistán má významné nerostné suroviny, včetně žuly, nefritu, uhlí, zlata, stříbra, železa, mědi a vzácných drahých kamenů. Rozvoj těžařského sektoru by mohl přispět k vytváření tolik potřebných pracovních míst a přilákat tak potřebné zahraniční investice. Těžba však doposud přispěla k HDP země pramálo a přinesla minimální rozvoj soukromého sektoru. Mezi důležité překážky dalšího rozvoje těžařského sektoru patří zastaralý báňský zákon, všudypřítomná korupce, netransparentní veřejné zakázky a udělování těžebních koncesí. Tyto překážky mají vliv na neochotu mezinárodních těžebních společností investovat do geologického průzkumu a budování těžebních a zpracovatelských komplexů v Afghánistánu.

Nelegální těžba zůstává pro afghánskou vládu velkou výzvou. Valná většina aktivních důlních lokalit v Afghánistánu není afghánskou vládou řízena a ani nijak regulována. Nezákonná těžební činnost přispívá k pokračujícímu konfliktu a představuje jednu z hlavních zdrojů příjmu pro Talibán. Provozovatelé nelegálních dolů využívají levnou pracovní sílu, zastaralou a někdy i životu nebezpečnou těžební techniku, nedodržují bezpečnostní předpisy a pramálo se starají o environmentální záležitosti.

Doprava vzhledem k dlouho trvajícím nepokojům a bojům je silniční síť silně poškozena. Ve spolupráci s  partnery (USA, Světová banka, ADB, EU, Japonsko, Írán, Indie) hodlá afghánská vláda za pomoci rozvojových projektů a programů silniční síť opravit. Dle oficiálních statistik Ministerstva dopravy a civilního letectví Islámské republiky Afghánistán je v Afghánistánu funkčních 3 363 km národních silnic, 4 884 km regionálních silnic, 9 656 km provinčních silnic a 17 000 km venkovských silnic.

Železniční doprava je v Afghánistánu minimální. Byly zahájeny práce na vybudování a propojení železničního koridoru na severu země tj. propojení íránské železniční sítě s Afghánistánem. Dne 13. října 2016 dorazil první vlak z Číny do Afghánsitánu, který v rámci projektu „Silk Road“ byl vypraven z čínské provincie Jiangsu.  

Letecká doprava je v Afghánistánu díky vojenským základnám relativně rozvinutá. Uvažuje se, že z některých základen, kde jsou vybudovány přistávací plochy, budou zřízena po jejich zavření civilní letiště. V minulém roce byl zahájen provoz leteckého mostu Kábul – Bombaj, Kábul – Dillí a Kábul – Alma Ata. S využitím leteckého mostu bylo v minulém roce přepraveno na 200t zboží, převážně do Indie.

Energetika je jedním z klíčových témat posledních let v Afghánistánu. Z celkové populace přístup k elektrické energii má pouze 20 %, což je nejméně na celém světě. Afghánistán není soběstačný ve výrobě elektrické energie. Více než 2/5 dováží z okolních zemí, především z Uzbekistánu.

CASSA 1000 (Central Asia South Asia Trasmission and Trade project) dne 12. 5. 2016 byl v tádžickém Dušanbe položen základní kámen tohoto projektu. Cílem projektu je přeprava 1300 MW elektrické energie z Kyrgyzstánu do Tádžikistánu, Afghánistánu a Pákistánu. Práce na afghánské straně doposud zahájeny nebyly.

TUTAP poukazující na Turkmenistán, Uzbekistán, Tádžikistán, Afghánistán a Pákistán je dalším projektem transferu 500 MW elektrické energie z bývalých sovětských republik do Afghánistánu a Pákistánu. Projektové aktivity jsou z rozhodnutí prezidenta pozastaveny.

TAPI (Turkmenistán – Afghánistán – Pákistán – Indie) v únoru 2018 v afghánském městě Herát byl za účasti vysokých představitelů všech zainteresovaných zemí slavnostně zahájeno budování afghánské části plynovodu. Práce byly na straně Turkmenistánu již zakončeny. 1814 kilometrů dlouhý plynovod, z čehož více než 816 kilometrů povede přes afghánské provincie Herat, Farah, Nimroz, Helmand a Kandahar si klade za cíl přepravit až 33 mil. m3 zemního plynu za rok. Afghánistán by podle smlouvy měl odebírat 14 mil. m3 zemního plynu a na tranzitních poplatcích získat do státního rozpočtu až 400 mil. USD ročně. Dle slov afghánského prezidenta A. Ghaniho plynovod by měl být plně operační začátkem roku 2020. Jedním z největších problémů provázejících budování plynovodu je neustálé navyšování finančních nákladů na výstavbu z původních 10 mld. USD na současných 22 mld. USD.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Status

#

Jméno

Rok založení

V kompetenci

Provincie

Ve výstavbě

1

Phase II-Bagharami IP

2004

AISA

Kabul

2

Shermahi IP

2008

MOCI

Kunduz

3

Phase IV-Harat IP

2013

MOCI-AISA

Herát

4

Khost IP

MOCI

Khost

5

Logar IP

2013

AISA

Logar

6

Senjid Darah IP

2013

MOCI-AISA

Parwan

7

Aqchah IP

2013

MOCI

Jawzjan

8

Piraka IP

2013

AISA

Ghazni

9

Andkhoy IP

2006

MOCI

Faryab

10

Shekhmesry Carpet   processing IP

2006

MOCI

Nangarhar

Plně nebo částečně v provozu

1

BABP

2007

AISA

Helmand

2

Phase I-Baghrami IP

2006

AISA

Kabul

3

Phase I-III Harat IP

2003

MOCI

Harat

5

Gorimar IP

2003

MOCI-AISA

Balkh

6

Hesarshahi IP

2007

AISA

Nangarhar

7

Sheikhmesry IP

2000

MOCI

Nangarhar

8

Shorandam IP

1990

MOCI

Kandahar

9

Shadyan IP

1980

MOCI

Balkh

10

Pulecharkhi IP

1974

neuvedeno

Kabul

Průmyslové parky ve fázi studie proveditelnosti

1

Kamari IP

2004

AISA

Kabul

2

Bolan IP

2000

MOCI

Helmand

3

Dehsabz IP

2006

DCDA

Kabul

4

Laghman IP

2008

AISA

Laghman

5

Wardak IP

2013

AISA

Maidan Wardak

6

Mirbachahkot IP

2013

MOPH

Kabul

7

Jangalbagh IP

1960

Radnice města Charikar

Parwan

8

Takhar IP

2013

AISA

Takhar

9

Jawzjan IP

2013

MOCI

Jawzjan

10

Roza-Ghazni IP

2013

MOCI

Ghazni

11

Gusfanddarah IP

2013

AISA

Kabul

12

Dawlatabad IP

2013

MOCI

Faryab

13

Harat Carpet   processing IP

2006

MOUD

Harat

14

Khoja Dako IP

2012

MOCI

Faryab

15

Kapisa IP

2013

AISA

Kapisa

16

Nimroz IP

2014

AISA

Nimroz

17

Diakondy IP

2014

MOCI

Diakondy

18

Paktia IP

2010

MOCI

Paktia

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

FDI-Údaje Světové Banky

61.525.860

39.663.686

48.756.005

84.324.214

86.010.700

90.311.232

Statistické údaje ohledně přímých zahraničních investic v Afghánistánu jsou téměř nedohledatelné anebo velice nespolehlivé. V roce 2017 nadále přetrvával trend oslabení afghánské měny AFA („afgháni“) k americkému dolaru.

Mezi nejperspektivnější odvětví pro investice v Afghánistánu patří:

  • výstavba energetické infrastruktury (např. vodní elektrárny);
  • výstavba dopravní infrastruktury,
  • dodávky strojírenských strojů,
  • výroba železa a oceli;
  • výroba cementu;
  • hornictví a důlní průmysl,
  • dodávky služeb a zboží,
  • zemědělství a potravinářství,
  • dodávání IT a ICT technologií

I přes velice komplikované investiční prostředí bylo v posledních letech podepsáno několik velkých projektů a to především v energetickém sektoru, který se vykazuje největší popularitou mezi zahraničními investory. Čínská společnost CNPC (China National Petroleum Corporation) investovala do petrochemického průmyslu (70 % výdělku je určeno čínské vládě). Indie investovala prostředky do těžebního sektoru prostřednictvím Steel Authority of India. Předpokládá se, že těžební sektor bude tvořit 42% až 45 % HDP do roku 2024  s tím, že příjmy z tohoto sektoru se budou pohybovat kolem 1.5 miliardy USD do roku 2017 a 4 miliardy USD do roku 2024.

Dle pracovní skupiny “Task Force for Business and Stability Operations” zabývající se rozvojem afghánské ekonomiky, disponuje tato země mědí, zlatem, stříbrem, hliníkem, železnou rudou a dalšími vzácnými kovy v hodnotě přes 900 miliard USD. Efektivní využití tohoto potenciálu by znamenalo bezprecedentní ekonomický růst s vyváženými výdaji a příjmy. Těžba zlata a mědi v dole Zarkashan (provincie Ghazni) nebo doly na měď a kobalt v provincii Logár by mohly být zprovozněny do dvou let. Kromě bezpečnostní situace jsou zde patrné rozpory mezi těžebními společnostmi a afghánskou vládou ohledně výstavby související infrastruktury.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Rizika investování v Afghánistánu jsou stále významná, především s ohledem na bezpečnostně a politicky. Vysoké riziko představuje vysoká míra korupce, která ovlivňuje rozhodování státních orgánů na všech úrovních. Předpokladem je, že se afghánská vláda bude nadále snažit o zlepšení stavu v problematických oblastech, ale dle zkušeností lze konstatovat, že to bude velmi zdlouhavý a bolestivý proces.

Dle afghánských zákonů mají všechny zahraniční firmy stejná práva v rámci investičních pobídek jako afghánské firmy. Na druhou stranu, politická nestabilita, téměř neexistující regulační mechanismy na trhu realit, problematická vlastnická práva, substantivní nedostatek kvalitní pracovní síly, nerozvinutý finanční trh a nedostatečná infrastruktura jsou výrazně limitující faktory pro potencionální investice v Afghánistánu. Míra korupce patří k největším na světě, a i přes velkou snahu vlády došlo oproti minulému roku k posunu ze 169. místa na místo 177. Afghánistán se umístil na 183. místě ze 189 možných v indexu Doing business, který poukazuje na přívětivost podnikatelského prostředí.

Afghánská vláda a prezident Gahni podmiňují vstup zahraničních společností na afghánský trh přímou finanční investicí a následným založením Privat Public Partnership (PPP) nebo Joint Venture s afghánským obchodním partnerem. 

Nadále je nedostatek kvalitní pracovní síly přetrvávajícím problémem Afghánistánu. Sektor vzdělávání je dlouhodobě zanedbáván, a tudíž je další překážkou ekonomického rozvoje země.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: