Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za rok 2018



NEPŘEHLÉDNĚTE! Více informací najdete v našem speciálu Daně z příjmů za rok 2018.

Tiskopisy a EPO

Jaké jsou lhůty pro podání vyúčtování za zdaňovací období 2018?

Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti (dále jen „VDA DPZ“) se podává podle § 38j odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), kde je uvedeno, že plátce daně je povinen podat vyúčtování do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku, pokud plátce daně podá vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do 20. března.

Lhůta pro podání VDA DPZ za rok 2018 – 1. března 2019 (papírová forma)

Elektronická forma VDA DPZ za rok 2018 – 20. března 2019

Lhůta pro podání Vyúčtování daně vybírané srážkou (dále jen „VDA DPS“) není upravena žádným z ustanovení zákona o daních z příjmů a proto platí obecné ustanovení daňového řádu. Dle ustanovení § 137 odst. 2 daňového řádu se vyúčtování podává do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku.

Lhůta pro podání VDA DPS za rok 2018 – 1. dubna 2019

Pozor: povinná elektronická forma pro podání za zdaňovací období 2018 (i dodatečná VDA): VDA DPZ a VDA DPS má podle § 72 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád), povinnost podat elektronicky daňový subjekt nebo jeho zástupce, má-li zpřístupněnou datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem – tzn. podání činí datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně (www.daneelektronicky.cz) a odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu.

Podle § 38j odst. 6 zákona o daních z příjmů, plátce daně, který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil příjmy ze závislé činnosti poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů má povinnost podávat VDA DPZ elektronicky. Tuto povinnost nemá plátce daně, který je fyzickou osobou, a u něhož počet těchto poplatníků v průběhu zdaňovacího období nepřesáhl v úhrnu 10 osob.

V čem se liší tiskopis „Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“ za zdaňovací období 2018 případně jeho přílohy oproti roku 2017?

Za zdaňovací období 2018 se použije stejný vzor tiskopisu VDA DPZ jako za zdaňovací období 2017 (Tiskopis 25 5459 MFin 5459 – vzor č. 22), byly aktualizovány pouze Pokyny (Tiskopis 25 5459/1 MFin 5459/1 – vzor č. 23). V tiskopise VDA DPZ za zdaňovací období 2018 nejsou věcné změny oproti zdaňovacímu období 2017, tzn. jsou zde uvedeny zálohy běžného zdaňovacího období (včetně provedených oprav), dále pak přeplatky na dani z ročního zúčtování záloh za zdaňovací období 2017, které bylo provedeno v roce 2018 (včetně oprav) a vyplacené daňové bonusy, tj. měsíční daňové bonusy zdaňovacího období 2018 a doplatky na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2017, které bylo provedeno v roce 2018 (včetně oprav). Z toho je zřejmé, že veškeré opravy předcházejících období je nutné provádět pouze formou dodatečného vyúčtování k příslušnému zdaňovacímu období. Pokud plátce daně provádí opravy, zároveň vyplní přílohu č. 3 popř. přílohu č. 4.

K Příloze č. 1 Vyúčtování (Počet zaměstnanců ke dni 1. 12. 2018) uvádíme, že Kód obce (ZÚJ – základní územní jednotka), ve kterém je umístěno místo výkonu práce plátce daně pro účely vyplnění sloupce 06 nalezne ve vyhlášce č. 192/2018 Sb., o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.

K příloze č. 2 Vyúčtování s názvem „Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů“ (Tiskopis 25 5530 MFin 5530 – vzor č. 14).

Připomínáme, že v příloze č. 2 v souladu se Směrnicí Rady EU 2011/16/EU o spolupráci v oblasti daní samostatně uvádějí do přílohy odměny členů právnických osob (včetně příjmů za práci jednatele).

Všeobecné informace o daňovém identifikačním čísle dle jednotlivých zemí EU naleznete na webovém portálu Evropské komise. 

Jsou pro závislou činnost dostupné tiskopisy v anglické verzi?

Ano, upozorňujeme plátce daně, kteří zaměstnávají daňové nerezidenty, tj. poplatníky podle § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů, že na internetu Finanční správy v sekci daňové tiskopisy jsou dostupné anglické verze tiskopisu:

• Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti,
• Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění,
• Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění,
• Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů.

Tyto tiskopisy však slouží pouze jako metodická pomůcka při vyplňování.

Jsem plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a zaměstnávám pouze dva zaměstnance, kterým vyplácím měsíční daňové bonusy z vlastních finančních prostředků, jaký formulář mám použít, pokud žádám správce daně o poukázání těchto daňových bonusů?

Použijte tiskopis č. 25 5241 MFin 5241 – vzor č. 10 s názvem „Žádost podle § 35d odst. 5 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech“. Upozorňujeme, že o měsíční daňové bonusy musí plátce daně požádat za každý měsíc na samostatné žádosti. Za předpokladu, že plátce vyplácí daňové bonusy a nežádá formou žádostí ani nesnižuje odvody záloh, jsou mu tyto vyplacené částky na daňových bonusech vráceny na základě podaného VDA DPZ za příslušné období, jako přeplatek na dani (za předpokladu, že přeplatek vznikl).

Pokud budete žádat o doplatky na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění použijte tiskopis č. 25 5246 MFin 5246 – vzor č. 10. Na žádostech neopomeňte označit, zda se jedná o žádost běžnou či dodatečnou, a podmínkou je, že plátce daně částku daňových bonusů již poplatníkovi vyplatil (tuto skutečnost je vhodné správci daně doložit spolu s podanou žádostí). 

Jaký vzor Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti je nutné použít za zdaňovací období 2018 pro účely daňového přiznání?

Pro zdaňovací období 2018 je v platnosti tiskopis 25 5460 MFin 5460 – vzor č. 26. Dále je zveřejněno potvrzení pro účely srážkové daně tiskopis č. 25 5460/A MFin 5460/A – vzor č. 5 – s názvem Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů. 

Pracuji již několik let u stejného zaměstnavatele. Musím pro rok 2018 podepisovat „Prohlášení k dani“ na novém tiskopisu?

Ne, nemusíte.

Dne 19. října 2017 byla na stránkách Finanční správy ČR na adrese zveřejněna následující informace: Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti k tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti od zdaňovacího období 2018, zároveň uvedené informace v tomto sdělení jsou použitelné i pro zdaňovací období 2019.

zpět na začátek

Slevy na dani

Jak vysoké jsou slevy na dani podle § 35ba zákona za rok 2018 a pro rok 2019?

• 24 840 Kč základní sleva na poplatníka (možnost uplatnění i u zahraničních zaměstnanců, kteří jsou daňovými nerezidenty ČR),
• 24 840 Kč sleva na manžela (manželku) bez vlastních příjmů nebo s příjmy nepřesahujícími roční limit ve výši 68 000 Kč a jedná-li se o druhého z manželů, kterému byl přiznán nárok na průkaz ZTP/P, v dvojnásobné výši (definice manžela/manželky viz ustanovení § 21e zákona o daních z příjmů),
• 2 520 Kč základní sleva na invaliditu,
• 5 040 Kč rozšířená sleva na invaliditu,
• 16 140 Kč u držitele průkazu ZTP/P, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P,
• 4 020 Kč sleva na studenta,
• 12 200 Kč (za rok 2018) sleva za umístění dítěte a 13 350 Kč (za rok 2019).

Pokud chci podle § 35ba zákona o daních z příjmů uplatnit za rok 2018 slevu na dani na manželku, která je na mateřské dovolené a nemá vlastní příjem vyšší než 68 000 Kč, počítá se do vlastního příjmu manželky i rodičovský příspěvek nebo mateřská?

Příjmy, které se do vlastního příjmu manžela či manželky nezahrnují (úplný výčet):

• dávky státní sociální podpory,
• dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
• dávky osobám se zdravotním postižením,
• dávky pomoci v hmotné nouzi,
• příspěvek na péči, sociální služby,
• státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,
• státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,
• státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření,
• stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
• příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen.

Příjmy, které se do příjmů manžela či manželky zahrnují (namátkový výčet, často chybně uplatňovaných):

• veškeré příjmy od zaměstnavatele „v hrubém“,
• příjmy z podnikání, příjmy z nájmu atd.,
• příjmy od daně osvobozené např. z prodeje nemovitosti, auta, cenných papírů,
• všechny druhy důchodů,
• nemocenská,
• náhrada mzdy při pracovní neschopnosti,
• ošetřovné,
• podpora v nezaměstnanosti,
• peněžitá pomoc v mateřství,
• odměny pěstouna.

Rodičovský příspěvek je jednou z dávek státní sociální podpory (stejně tak i porodné, přídavek na dítě, atd.) a proto se do vlastního příjmu manželky pro účely uplatnění slevy na manželku nezahrnuje. Naopak peněžitá pomoc v mateřství (mateřská) představuje dávku vyplácenou v rámci nemocenského pojištění, proto se zahrne do vlastního příjmu manželky pro účely uplatnění slevy na manželku. 

Do jakého zdaňovacího období se pro účely posouzení vlastního příjmu manželky/manžela podle § 35ba zákona o daních z příjmů zahrnují dávky např. nemocenská, mateřská, podpora v nezaměstnanosti, ošetřovné obdržené manželkou (manželem) poplatníka v průběhu ledna 2019, do zdaňovacího období roku 2018 nebo 2019?

Mateřská, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti nebo ošetřovné nejsou příjmem ze závislé činnosti ve smyslu § 6 zákona o daních z příjmů. Ačkoli se tyto příjmy do vlastního příjmu manželky (manžela) pro uplatnění slevy na dani zahrnují, neplatí pro ně speciální úprava obsažená v § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů, která říká, že: „Příjmy ze závislé činnosti vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacího období.“ To znamená, že mateřská, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti, ošetřovné vyplacené v lednu 2019, se započítávají do vlastního příjmu manželky/manžela až ve zdaňovacím období roku 2019. Naproti tomu mzda za prosinec 2018 vyplacená v lednu 2019 se zahrnuje do vlastního příjmu manželky/manžela ve zdaňovacím období roku 2018. 

Pokud jsem se oženil v polovině roku 2018, mohu si uplatnit plnou výši slevy na manželku podle § 35ba zákona o daních z příjmů? Hraje nějakou roli skutečnost, že manželka je od měsíce února 2018 na mateřské dovolené?

Slevu na dani na vyživovanou manželku žijící s Vámi ve společně hospodařící domácnosti můžete uplatnit pouze v případě, že manželka neměla příjmy vyšší než 68 000 Kč za celý rok, do těchto příjmů se zahrnuje i peněžitá dávka v mateřství, nikoliv však rodičovský příspěvek, který představuje formu dávek státní sociální podpory.

V případě, že jsou splněny podmínky shora uvedené, můžete si uplatnit slevu na manželku ve výši jedné dvanáctiny, za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně. Pro úplnost doplňujeme, že za manžela/manželku se pro účely daně z příjmů považuje také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.

zpět na začátek

Daňové zvýhodnění

Jaká je výše daňového zvýhodnění za rok 2018 a pro rok 2019?

Podle § 35c zákona o daních z příjmů vyživuje-li poplatník ve společně hospodařící domácnosti dítě (nutno splnit podmínky § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů), má nárok na daňové zvýhodnění „podle počtu vyživovaných dětí“:

• ve výši na jedno dítě: 15 204 Kč ročně,
• ve výši na druhé dítě: 19 404 Kč ročně,
• ve výši na třetí a každé další dítě: 24 204 Kč ročně.

Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení (§ 35c a § 35d zákona o daních z příjmů) dohromady.

Výše požadovaného daňového zvýhodnění není závislá na pořadí narozených dětí, ale jedná se o dohodu poplatníků.

Za jakých podmínek mohu uplatnit daňový bonus za rok 2018?

Daňový bonus (roční) může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 nebo 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 7 nebo 8 a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty se zdanění.

Maximální limit pro vyplacení ročního daňového bonusu je 60 300 Kč. Minimální výše pro výplatu daňového bonusu činí 100 Kč.

Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5 025 Kč měsíčně, jestliže úhrn příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy (tj. pro rok 2018 částka ve výši 6 100 Kč a pro rok 2019 částka ve výši 6 675 Kč). Do těchto příjmů se také nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Kdy je považováno dítě za vyživované?

Za vyživované dítě poplatníka se pro účely zákona o daních z příjmů (§ 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů) považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je:

1. nezletilým dítětem,
2. zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a

• soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře (za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje i doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená),
• nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek; maximální výše pro vyplacení daňového bonusu však zůstává zachována.

Uzavře-li dítě manželství a žije-li ve společně hospodařící domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba. Nemá-li manžel (manželka) dostatečné příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba, může uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije ve společně hospodařící domácnosti, daňové zvýhodnění.

Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění na stejné dítě uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.

Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. 

Jakým způsobem ve zdaňovacím období 2018 a 2019 prokazuje zaměstnanec nárok na daňové zvýhodnění u zaměstnavatele?

Podle § 38l odst. 3 zákona o daních z příjmů nárok na daňové zvýhodnění poplatník (zaměstnanec) u plátce daně (zaměstnavatele) na základě učiněného Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti prokazuje:

• úředním dokladem prokazujícím totožnost dítěte (vlastního, osvojence nebo v péči, která nahrazuje péči rodičů, druhého z manželů a vnuků),
• předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu,
• jsou-li oba manželé zaměstnaní, potvrzením od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na daňové zvýhodnění současně neuplatňuje druhý z manželů,
• potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
• potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že poplatník vyživuje ve společně hospodařící domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, kterému nebyl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

K tomu uvádíme, že ve lhůtě do 15. února po uplynutí roku může též zaměstnanec dodatečně se žádostí o roční zúčtování záloh uplatnit i nárok na daňové zvýhodnění, který v průběhu roku včas z jakýchkoliv důvodů neuplatnil a za tím účelem ve stejné lhůtě musí zaměstnavateli předložit výše uvedené předepsané průkazy. 

Zaměstnankyně předložila při nástupu do zaměstnání potvrzení o denním studiu na vyšší odborné škole a rozhodnutí ředitele školy o povolení individuálního vzdělávacího plánu. Zaměstnankyni není 26 let a žije ve společně hospodařící domácnosti s rodiči. Dotaz zní, zda tato zaměstnankyně může uplatňovat slevu na dani na studenta a zda může rodič uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě?

Slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů může uplatnit poplatník po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) citovaného zákona nelze za soustavnou přípravu na budoucí povolání považovat dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na středních školách a vyšších odborných školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné (§10 téhož zákona) nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Pokud Vaše zaměstnankyně skutečně studuje vyšší odbornou školu formou denního studia, jak se uvádí v potvrzení, potom je toto studium považováno za soustavnou přípravu na budoucí povolání, i když má rozhodnutím ředitele školy povolen individuální vzdělávací plán.

Zaměstnankyně si může uplatnit slevu na dani na studenta a zároveň může rodič uplatňovat daňové zvýhodnění, pokud jsou splněny podmínky § 35c odst. 6 písm. b) bod 1. zákona o daních z příjmů a za předpokladu, že tento nárok prokáže v souladu s § 38l odst. 3 téhož zákona. 

Zaměstnavatel ve zdaňovacím období 2018 srážel zálohy na daň ze závislé činnosti zaměstnanci, kterému zemřela manželka. Ve společně hospodařící domácnosti s ním žijí 4 děti, na které uplatňuje daňové zvýhodnění, a to 2 vlastní nezletilé děti a 2 zletilé děti manželky. Dotaz zní, zda i po smrti manželky je možno považovat za vyživované děti poplatníka ve smyslu § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů zletilé vlastní děti zemřelé manželky, které s ním nadále žijí ve společně hospodařící domácnosti?

Za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.

Pokud trvá společná hospodařící domácnost dětí s ovdovělým poplatníkem, může uplatňovat daňové zvýhodnění na tyto děti podle § 35c zákona o daních z příjmů, jako doposud u svého zaměstnavatele, pokud splňuje ostatní podmínky dané tímto zákonem. 

Mzdová účetní odmítla můj požadavek na uplatnění daňového zvýhodnění na dceru, která je svobodná, ve věku 20 let a se svým dítětem žije se mnou a s mojí ženou ve společně hospodařící domácnosti. Od září 2018 zahájila dálkové studium na vyšší odborné škole. Domnívám se, že mám na daňové zvýhodnění na dceru nárok.

Za předpokladu, že Vaše dcera není výdělečně činná, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, je Vaše domněnka oprávněná. Podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání podle § 35c odst. 6, písm. b) bod 1. zákona o daních z příjmů je splněna a daňové zvýhodnění by za existence Vámi popsaných skutečností a zákonných předpokladů je možno uplatnit.

zpět na začátek

Nerezidenti

Kdo je to daňový nerezident ČR?

Daňový domicil (tj. kdo je daňový rezident či nerezident ČR) je stanoven v § 2 zákona o daních z příjmů.

Daňovým rezidentem ČR je podle § 2 odst. 2 zákona o daních z příjmů fyzická osoba, která splňuje alespoň jednu ze dvou podmínek, tj. má na území ČR bydliště, anebo se zde obvykle zdržuje.

Osobou obvykle se zdržující na území ČR se rozumí osoba pobývající zde alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika časových obdobích. Pro určení rezidentství z hlediska délky pobytu se do počtu dní započítává každá i započatá část dne pobytu, tj. i den příjezdu nebo odjezdu a každý den strávený v ČR, včetně sobot, nedělí, státních a jiných svátků, prázdnin a dovolených.

Daňový nerezident ČR je v zákoně o daních z příjmů vymezen negativně – jako osoba, která nemá na území ČR bydliště a ani se na území ČR obvykle nezdržuje (tj. v kalendářním roce se zde zdržuje méně než 183 dnů) a zároveň má příjmy ze zdrojů na území ČR. V případě daňového nerezidenta musí být splněny obě podmínky současně. Poplatníci, kteří se na území ČR zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, jsou daňovými nerezidenty a mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů v ČR, i v případě, že se na území ČR obvykle zdržují.

Za daňového nerezidenta ČR se považuje ale i osoba, která splňuje jednu ze dvou podmínek daňového rezidentství v ČR stanovenou v zákoně o daních z příjmů (např. dobu pobytu), jestliže podle kritérií mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění je považována za daňového rezidenta druhého státu, nikoliv České republiky. 

Mohu jako nerezident ČR uplatnit základní slevu na poplatníka u zaměstnavatele se sídlem v České republice?

Ano, pokud učiníte (podepíšete) „Prohlášení k dani“ na příslušné zdaňovací období můžete tuto slevu ve výši 24 840 Kč ročně (tj. měsíčně 2 070 Kč) uplatnit přímo u zaměstnavatele. 

Jsem daňový nerezident ČR a chci si uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti ve společně hospodařící domácnosti. Jak mám postupovat?

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě, ale i slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) zákona o daních z příjmů (např. na manželku) či nezdanitelné části základu daně můžete uplatnit pouze v rámci daňového přiznání. Za zdaňovací období 2018 můžete uplatnit uvedené daňové úlevy prostřednictvím daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za předpokladu, že jste příslušníkem členského státu EU nebo EHP (zároveň u daňového zvýhodnění musí být splněna podmínka společně hospodařící domácnosti na území EU nebo EHP).

Tyto daňové výhody náleží daňovému nerezidentovi ČR jen za podmínky, že z jeho celosvětových příjmů bude nejméně 90 % pocházet ze zdrojů na území České republiky, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené anebo příjmů zdaněných daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně (za předpokladu, že poplatník nezahrne příjmy zdaněné srážkou dle zvláštní sazby daně do daňového přiznání). 

Jsem fyzická osoba – občan Slovenské republiky s povolením k dlouhodobému pobytu v ČR a jsem zaměstnancem české firmy, pobývám na území ČR více než 183 dnů v roce a pronajal jsem si zde byt. Trvalé bydliště a stálý byt však mám ve Slovenské republice – kde žije i moje rodina a kam dojíždím. Jakou mám daňovou příslušnost?

I když má tento poplatník „bydliště“ (stálý byt s úmyslem se zde zdržovat v obou státech), pro stanovení jeho daňové rezidence bude rozhodující určení státu, ve kterém má středisko životních zájmů. Jelikož pracuje u nás, vzniká dojem, že užší hospodářské vztahy má k naší republice. Pokud však v ČR pobývá pouze z důvodu zaměstnání a vrací se za rodinou, která zůstala na Slovensku, je považován podle mezinárodní daňové smlouvy uzavřené mezi oběma státy za rezidenta SR. 

Jak to bude v případě občana Slovenské republiky s povolením k dlouhodobému pobytu v ČR, který je zaměstnancem u české firmy a pronajal si v České republice byt. Trvalé bydliště (stálý byt) má však stále ve Slovenské republice, ale jeho rodina se přestěhovala za ním do ČR, jeho děti zde chodí do školy, manželka si v ČR našla zaměstnání apod.?

Poplatník má sice bydliště (stálý byt s úmyslem se v něm trvale zdržovat) v obou státech, pro stanovení jeho daňové rezidence bude rozhodující, že středisko životních zájmů se přesunulo do ČR – zaměstnanec se stane daňovým rezidentem ČR (s povinností platit daně v ČR ze svých celosvětových příjmů).

Pro potřeby zaměstnavatele (plátce daně) v případě pochybností je vhodné, aby poplatník předložil přímý důkaz (že má daňový domicil v ČR), tj. potvrzení o daňovém domicilu vystavené v ČR místně příslušným správcem daně (podle místa, kde má v ČR stálý byt).

zpět na začátek

Student

Jsem student a ve zdaňovacím období 2018 jsem pracoval na základě dohody o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč, jak je mi tento příjem zdaněn?

V případě, že úhrnná výše příjmů z dohody o provedení práce nepřesáhla v kalendářním měsíci zdaňovacího období 2018 částku 10 000 Kč hrubého a zaměstnanec (student) u zaměstnavatele na zdaňovací období neučinil „Prohlášení k dani“ podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 příp. odst. 8 zákona o daních z příjmů, zdaňují se tyto příjmy jednorázově, a to zvláštní sazbou daně ve výši 15 %. Tím je daňová povinnost vyrovnána.

Za zdaňovací období 2018 lze zahrnout příjmy a z nich sraženou daň z dohod o provedení práce do daňového přiznání jak u daňových rezidentů ČR, tak i u daňových nerezidentů, za předpokladu, že poplatník je daňovým rezidentem členského státu EU či EHP. Taktéž kromě výše zmíněných příjmů z dohody o provedení práce, taktéž do daňového přiznání je možné v souladu s § 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů zahrnout i ostatní příjmy v úhrnu do 2 500 Kč, pokud byly zdaněny daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně.

Pro účely zahrnutí těchto příjmů do daňového přiznání za zdaňovací období 2017 byl vydán tiskopis MFin 5460/A – Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce podle § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (vzor č. 4).

Pro studenta je však výhodnější učinit (podepsat) u zaměstnavatele „Prohlášení k dani“ a uplatnit slevy na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů (na poplatníka a na studenta) přímo u zaměstnavatele.

Dále uvádíme, že podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů, dodatečně přihlédne plátce daně k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání slev na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů a daňového zvýhodnění nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a učiní-li současně v této lhůtě „Prohlášení k dani“ podle odst. 4 a 5 (poznámka: podle § 38k odst. 6 zákona o daních z příjmů může poplatník učinit (podepsat) „Prohlášení k dani“ na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce daně). 

Jak plátce postupuje v souvislosti s dodatečným podpisem Prohlášení k dani podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů?

VV těchto případech plátce daně neprovádí změny (opravy) na dani ve Vyúčtováních DPZ a DPS (tak, jak bylo sraženo původně bylo sraženo správně – plátce daně srážel v souladu se zákonem o daních z příjmů), tzn. v této souvislosti nevzniká plátci daně přeplatek na dani srážkové a nedoplatek na zálohové dani. Pouze částka, k níž se váže dodatečný podpis Prohlášení k dani podle § 38k zákona o daních z příjmů – se uvede do sl. 6 Vyúčtování DPS (do měsíce v němž bylo sraženo) a použije se pro účely výpočtu daně (včetně příslušných příjmů) v rámci ročního zúčtování záloh. To znamená, že přeplatky jsou plátcem daně poplatníkovi vraceny z jiných účtů (o vrácené částky si plátce daně snižuje odvody záloh, popř. požádá správce daně o vrácení vyplaceného přeplatku na dani), než kam byly odvedeny. Jedná se o obdobu, kdy plátce daně např. sráží poplatníkovi zálohy na daň ze závislé činnosti a následně si poplatník vypořádává svou daňovou povinnost prostřednictvím daňového přiznání, tzn. taktéž jsou vraceny přeplatky na dani z jiných účtů, než kam byly odvedeny sražené zálohy na daň. 

Od června 2017 jsem byla na brigádě, kde jsem podepsala „daňové přiznání“ a v srpnu jsem nastoupila do zaměstnání, kde jsem opět podepsala „daňové přiznání“. Nyní jsem se dozvěděla, že daňové přiznání se může podávat jen jednou. Jaké to pro mě může mít důsledky?

Z Vašeho dotazu je zřejmé, že máte na mysli podepsání (učinění) nikoliv „daňového přiznání“, ale Prohlášení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti. Je to tiskopis, na kterém zaměstnanec potvrzuje pro konkrétního zaměstnavatele, že u něho chce uplatnit slevy na dani (prohlášení podle § 38k odst. 4 zákona o daních z příjmů).

Toto Prohlášení k dani je skutečně možné na stejné období kalendářního roku učinit (podepsat) pouze u jednoho zaměstnavatele (§ 38k odst. 6 zákona o daních z příjmů). Pokud jste Prohlášení k dani na měsíce červen a červenec 2018 učinila pro jednoho zaměstnavatele, mohla jste v srpnu učinit Prohlášení k dani pro dalšího zaměstnavatele, za předpokladu, že pro předcházejícího zaměstnavatele již nevykonáváte žádnou činnost.

Upozorňujeme však zároveň na skutečnost, že v Pokynu D-22 je uvedeno, že:

„Změní-li poplatník v průběhu kalendářního měsíce tzv. hlavního zaměstnavatele (jestliže pobírá mzdu v tomto měsíci od více plátců daně, ale postupně za sebou), může pro účely výpočtu zálohy na daň podepsat Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 zákona o daních z příjmů na další část kalendářního měsíce též u nového plátce, a to v zákonné lhůtě do 30 dnů po nástupu do zaměstnání. Oba plátci daně mu pak za tento kalendářní měsíc vypočtou zálohu měsíční sazbou daně podle § 38h odst. 2 zákona o daních z příjmů, ale měsíční slevu na dani podle § 35ba zákona a měsíční daňové zvýhodnění může poskytnout poplatníkovi pouze jeden z nich (§ 38k odst. 3 zákona o daních z příjmů); činí tak zpravidla ten, od kterého poplatník odchází“.

zpět na začátek

Penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření a soukromé životní pojištění

V roce 2018 přispíval zaměstnavatel svým zaměstnancům na soukromé životní pojištění, penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření. Jaká výše příspěvku je osvobozena od daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění?

Jedná se o částku ve výši 50 000 Kč za předpokladu splnění dalších podmínek daných v § 6 odst. 9 písm. p) zákona o daních z příjmů. 

Může zaměstnavatel poskytnout daňově účinný příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření zaměstnanci, který u nás pracuje na dohodu o provedení práce, ze které není odváděno sociální ani zdravotní pojištění?

Zaměstnavatel může přispívat na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaměstnancům v pracovním poměru i na dohodu o provedení práce za stejných podmínek, resp. se stejnými daňovými dopady, protože pro účely zákona o daních z příjmů se podle § 6 odst. 2 zákona o daních z příjmů za zaměstnance považují poplatníci s příjmy ze závislé činnosti.

zpět na začátek

Roční zúčtování

V roce 2018 jsem pracoval po celý rok u jednoho zaměstnavatele, v dubnu 2018 jsem s jiným zaměstnavatelem uzavřel dohodu o provedení práce s odměnou 4 500 Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?

Můžete. Pokud příjmy od druhého zaměstnavatele byly obdrženy na základě dohody o provedení práce a nepřesáhly v jednom kalendářním měsíci 10 000 Kč a byla z nich sražena daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně. 

V roce 2018 jsem měl celý rok pouze jednoho zaměstnavatele. V červnu 2018 jsem si způsobil pracovní úraz a pojišťovna mi vyplatila náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 8 000 Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování záloh?

Nemůžete, protože máte povinnost podat daňové přiznání. Příjmy od pojišťovny se v tomto případě pokládají za příjmy od druhého zaměstnavatele a pojišťovna srazila z těchto příjmů zálohu na daň. Tyto příjmy musíte zahrnout do daňového přiznání. 

Do března 2018 jsem byl nezaměstnaný. Do konce října 2018 jsem pracoval u jednoho zaměstnavatele. Pak jsem byl opět nezaměstnaný. Mohu požádat o roční zúčtování záloh?

O roční zúčtování záloh můžete požádat zaměstnavatele, u něhož jste pracoval do konce října. I kdybyste neměl nárok na jiné slevy na dani, základní slevu na poplatníka jste uplatnil pouze za 7 měsíců, v ročním zúčtování záloh Vám plátce daně však od daně odečte základní slevu na dani ve výši 24 840 Kč za celé zdaňovací období. 

V červnu 2018 jsem odešel do starobního důchodu. Do té doby jsem měl pouze jednoho zaměstnavatele. Mohu jej požádat o roční zúčtování záloh?

Můžete, a jak již bylo uvedeno výše, plátce daně Vám odečte základní slevu na dani v celé výši.

zpět na začátek

Solidární zvýšení daně

Jsem poplatník se mzdou 150 000 Kč měsíčně, ale mám příjmy pouze ze závislé činnosti, vztahuje se na mne solidární zvýšení daně o 7 %?

Ano. Přičemž pro poplatníky s příjmy ze závislé činnosti je zohledněna již při výpočtu zálohy na daň, a to na základě § 38ha (Solidární zvýšení daně u zálohy), kde je uvedeno:

(odst. 1) Při výpočtu podle § 38h odst. 2 se záloha zvýší o solidární zvýšení daně u zálohy
(odst. 2) Solidární zvýšení daně u zálohy činí 7 % z kladného rozdílu mezi

1. příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a
2. 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

Upozorňujeme, že po uplynutí roku 2018 (a dalších zdaňovacích období) jste povinen vypořádat svou daňovou povinnost prostřednictvím daňového přiznání pouze v případě, že Vaše příjmy podléhají solidárnímu zvýšení daně (viz § 16a a § 38g odst. 4 zákona o daních z příjmů). Skutečnost, že Vám bylo sraženo solidární zvýšení daně u zálohy, sama o sobě povinnost podávat daňové přiznání nezakládá.

zpět na začátek

Kompenzace odstupného

Je kompenzace odstupného zdanitelným příjmem?

Od roku 2012 byl do zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti začleněn nový institut (§ 44b) tzv. kompenzace odstupného. Z dikce zákona o zaměstnanosti před rokem 2012 totiž plynulo, že při vzniku nároku na odstupné se posouvá výplata podpory v nezaměstnanosti o dobu, po kterou měl být bývalý zaměstnanec zabezpečen odstupným bez ohledu na to, zda bylo odstupné skutečně vyplaceno či nikoli. Tím se někteří uchazeči o zaměstnání bez vlastního zavinění dostávali do situace, kdy byli po dobu několika měsíců zcela bez finančních prostředků, protože neměli odstupné ani podporu v nezaměstnanosti. Kompenzaci odstupného vyplácí místně příslušná pobočka Úřadu práce České republiky. Kompenzace za nevyplacené odstupné je plněním z uplatňování nástrojů státní politiky zaměstnanosti, které je vypláceno ze zdrojů pasivní politiky zaměstnanosti. Kompenzace odstupného je proto jako nástroj státní politiky zaměstnanosti příjmem, který je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů.

zpět na začátek

Mzdový list

Jaký výsledek ročního zúčtování a výpočet daně má být uveden na mzdovém listě roku 2018?

Podle § 38j odst. 2 písm. h) zákona o daních z příjmů mzdový list obsahuje údaje o výpočtu daně a provedeném ročním zúčtování záloh a daňovém zvýhodnění. Pro účely mzdového listu za zdaňovací období 2018 se jedná o údaje o ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2017, které bylo provedeno v roce 2018, a to včetně výpočtu daně za období 2017.

zpět na začátek