Albánie: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

25. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Tiraně (Albánie)

V posledních dvou desetiletích udělala Albánie  obrovský pokrok při vy­tváření důvěryhodné pluralitní demokracie a tržní  ekonomiky. Od nové­ ho tisícil e tí růst HDP postupně klesal  a v roce 2012 dosahoval hodnoty 1,1%. Přesto byla Albánie  před  globální  finanční krizí jednou  z nejrychleji rostou­ cích ekonomik v Evropě. Za rok 2017 je růst  HDP odhadován na 3,7 %. Míra inflace  v roce  2017 byla 2,1%. Celková  populace v zemi  zůstává  stabilně na 2,9 mil. obyvatel  a HDP na jednoho  obyvatele se dle odhadů MMF pohybuje na úrovni  4 520 USD. V zemi  je dlouhodobě poměrně vysoké  procento neza­městnanosti na úrovni  okolo 14 %. Běžný účet  je dlouhodobě deficitní.

Evropská unie má s Albánií uzavřenou preferenční obchodní dohodu.V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové  ekonomické fórum  (WEF), se Albánie  umístila v roce 2018 na 76. pozici ze 140 srovnávaných ekonomik a dle OECD je stupeň exportního rizika 5 (od 2/2019).

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Perspektivní obory

Název

Zdůvodnění

Textilní a obuvnický průmysl

Oděvní a obuvnický průmysl  je dynamicky se rozvíjejícím  odvětvím  albánské ekonomiky a zaměstnává více jak 100  tis. lidí. Finální  produkty jsou významným vývozním artiklem a odvětví se na exportu podílí více než 30% a tento podíl dále roste  (35% v roce 2015), což zařazuje toto odvětví na první místo v albán­ ských  exportech dle finančního objemu. Vláda podporuje rozvoj odvětví daňovými úlevami a podporou investic. Cílem těchto opatření je nejen  udržet zaměstnanost v odvětví, ale i přilákat další  zahraniční firmy a investory. Expanze zejména textilního průmyslu v Albánii poněkud naráží na nedostatek kvalifikované  pracovní síly, která je potřebná pro udržení kvality výroby. České firmy, které jsou nebo  mohou  být dodavatelem surovin a hlavně  polotovarů pro toto odvětví, mají příležitost pro zvýšení  objemu  dodávek, popř. pro vstup na albánský trh. Příležitost pro české firmy v této oblasti je i výrobní kooperace s albánskými partnery.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Prioritou albánské vlády je i zemědělství, a to především z důvodů  vysokého počtu  práceschopného oby­ vatelstva působícího v tomto  oboru  (kolem 45 %).V Albánii  jsou přítomné převážně malé rodinné farmy, kterých je na 350 tis. Země má předpoklady pro rozsáhlou produkci biopotravin převážně v ovocnářském a zelinářském sektoru. V hornatých oblastech Albánie, kterých je více než 75 %, je významná i živočišná výroba. Charakter zemědělské výroby v Albánii bude upřednostňovat spíše malou zemědělskou techniku(traktory menší výkonové řady, malé zemědělské stroje). Do začátku 90.let minulého století bylo bývalé Československo jedním  z největších dodavatelů zemědělských strojů do Albánie,  další rozvoj zeměděl­ ství  tak  dává opětovnou šanci  dodávkám české  techniky. Albánie  se v červnu 2014 stala  kandidátskou zemí pro vstup do EU, a proto bude  muset přizpůsobit svou dotační politiku v tomto odvětví zemědělské politice EU, a to i navzdory svým omezeným finančním zdrojům. Albánská vláda dále podepsala v srpnu 2016 s Evropskou bankou pro obnovu  a rozvoj a komerčními bankami dohodu o Albánském garančním fondu  pro podporu agrárního sektoru a rozvoj venkova s cílem  odblokovat úvěrování investic do země­ dělského podnikání. Úvěry jsou určeny  nejen větším  agropodnikům (skleníky, sběrná místa  zemědělské produkce, vodní hospodářství, zpracovatelské linky), ale i drobným  farmářům, kterým  mají být bankami poskytovány i zvýhodněné mikroúvěry.

Dopravní průmysl a infastruktura

S technickou pomocí EU Albánie připravuje změny v legislativní oblasti týkající se albánské železnice, které by měly být schváleny parlamentem na jaře 2019. Změny vychází z národní strategie zacílené na posílení  efektivnosti sektoru a jeho integraci do regionální i transevropské  železniční sítě. Prioritou je zejména  kvalitní  spojení mezi albánskými přístavy v Durrěsu, Vloře a Shěngjinu. Dále pak zejména zlepšení přeshraničního železničního spojení  s Černou  Horou,  jediného  železničního přeshraničního spojení, které má Albánie  se sousedními státy. V dlouhodobějším výhledu se  plánuje vybudovat železniční spojení  z albánského Durrěsu do makedonské Skopje  jako části  albánsko-make­ donsko-bulharského koridoru. První stavbou v rámci revitalizace albánských železnic  bude rekonstrukce a dostavba nové části  železničního spojení Tirana-Durrěs. Tendr na tuto  stavbu proběhl koncem roku 2018 a výsledky by měly být oznámeny v únoru 2019. Jako subdodavatel se tendru zúčastnila i česká firma. Náklady na realizaci záměru jsou odhadovány na 82 mil. EUR. Z celkových  nákladů bude 44 % hradit Evropská banka  pro obnovu a rozvoj,  zbytek albánská vláda.  Albánské železnice rovněž plánují  opravy a modernizace lokomotiv české provenience.

Stavební průmysl

Stavebnictví očekává  zakázky při realizaci infrastrukturálních projektů v oblasti dopravy  (silnice, želez­ nice),  energetiky (stavba  plynovodu TAP bude dokončena v roce 2020, v dalších letech bude  navazovat plynofikace země, plánuje  se a připravuje výstavba a rekonstrukce vodních elektráren) a životního prostředí (odpadové  hos­ podářství, vodovody, odstranění ekologických zátěží). Aktuálně jsou příležitostí pro české  firmy v oboru dodávky  materiálu pro bytovou  výstavbu. Zdrojem  financí  pro výstavbu rodinných domů  jsou finanční prostředky zasílané Albánci  pracujícími v zahraničí- tzv. remitence. Na podporu zahraničních investic v oblasti turizmu albánská vláda v posledním daňovém balíčku osvobodila nově budované čtyř a pětihvězdičkové hotely z placení daně z příjmu po dobu 10 let a snížila DPH na ubytovací služby v nich poskytované na 6 %.

Energetický průmysl

Současný energetický systém  Albánie využívá na generování elektrické energie výhradně vodní  zdroje. Ačkoliv země má rozlohu  jen 28 748 km2, její hydrografická distribuce je až 44 tis. km 2 s potenciálem 16 až
18 TWh elektřiny, ze kterého v současné době využívá zhruba třetinu. Tato jednostranná závislost výroby elektrické energie  na vodních zdrojích však nutí vládu výrobu elektrické energie  diverzifikovat. Příležitost se zde tak nabízí v novém zákonu  "O podpoře využití energie  z obnovitelných zdrojů". Malé projekty OZE (pod 500  kW výkonu)  budou  podle zákona autorizovány zjednodušenou procedurou přímo  albánským ministerstvem energetiky. Potenciální investoři soutěží se svými projekty v rámci aukcí obnovitelných zdrojů. Albánie  je vystavena slunečnímu záření  kolem 1 500 kWh/m 2/rok. Při rozvoji solární  energetiky má Albánie potenciál získat výkon až 1000 GW tepla  nebo 125 MW elektřiny.
Nový zákon  byl v případě větrných zdrojů  poprvé  využit  schválením stavby  větrné farmy v regionu Tepelene. Projekt v ceně 13  mil. EUR realizuje albánská firma a sestává z šesti větrných turbín o celkovém výkonu 12 MW. Nejlepší  podmínky na  jejich výstavbu mají pobřežní části  Jadranu a horské masivy táhnoucí se ze severu na jih při pobřeží. Albánie s jejich výstavbou počítá a odhaduje se, že kolem
roku 2025 až 4%  elektřiny (400 GWh/rok)  budou  vyrobeny pomocí větru.

Aktuální sektorové příležitosti pro Albánii. Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

Potenciální možnosti pro české dodavatele nabízí v Albánii především sektor energetiky (stroje a zařízení na výrobu elektrické energie, přenosové sítě tepla a elektrické energie), hydroenergetika včetně malých vodních elektráren, stroje a zařízení pro chemický a petrochemický průmysl včetně rafinérií ropy, dopravní infrastruktura a stavebnictví (výstavba kovových i betonových mostů, silnic a železničních tratí), dodávky a výstavba zavlažovacích systémů, úpraven a čističek odpadních vod, zařízení pro zpracování hlíny a kamene (včetně zařízení pro cementárny), silniční a stavební stroje (včetně vibračních a pneumatických silničních válců, zařízení na výrobu a dopravu betonových směsí), v oblasti dopravy se pak jedná o dopravní prostředky (osobní a nákladní vozy, autobusy, železniční lokomotivy, vagony).

Nemalé možnosti představuje zapojení českých podnikatelských kruhů do rozvoje turistického průmyslu Albánie. Zaznamenáváme poptávky i na investiční celky české provenience v podobě kompletní dodávky technologií pivovarů. Stavebnictví, které bylo v posledních letech v útlumu díky nesplácení pohledávek ze strany vlády, čeká jisté oživení. Stavebnictví očekává také zakázky při realizaci infrastrukturálních projektů v oblasti dopravy (silnice, železnice), energetiky (plynovod TAP a návazná plynofikace země, výstavba a rekonstrukce vodních elektráren), životního prostředí (odpadové hospodářství, vodovody, odstranění ekologických zátěží).

Možnosti dodávek českých subjektů:

  • Výstavba dálkových ropovodů a plynovodů
  • Přenosové sítě tepla a elektrické energie
  • Hydroenergetika včetně malých vodních elektráren
  • Stroje a zařízení na výrobu elektrické energie včetně kogeneračních centrál
  • Výstavba železničních tratí, mostů (betonových i ocelových), silnic
  • Projekční práce ve stavebnictví
  • Obráběcí stroje všech druhů (univerzální, obráběcí centra)
  • Dřevoobráběcí stroje a další stroje na výrobu nábytku (včetně zařízení na ohýbání dřeva)
  • Drobné nářadí a nástroje
  • Hutní materiály od betonářské po nástrojovou a speciální ocel
  • Stroje a zařízení pro povrchovou i hlubinnou těžbu (včetně pásových dopravníků)
  • Zařízení pro zpracování hlíny a kamene (včetně zařízení pro cementárny, cihelny, keramické a sklářské provozy, mj. sklářské pece)
  • Silniční a stavební stroje (včetně vibračních a pneumatických silničních válců, zařízení na výrobu a dopravu betonových směsí)
  • Motorová vozidla pro osobní, veřejnou a nákladní dopravu
  • Dopravní signalizace, dopravní značky a vypouklá zrcadla na křižovatkách
  • Vypracování studií dopravních systémů
  • Osvětlovací zařízení pro ulice a letiště
  • Stroje a zařízení pro letní údržbu vozovek, ulic a jejich okolí
  • Rekonstrukce a výstavba nových železničních tratí (oprava dopravního svršku a dopravního spodku), rekonstrukce železničních přejezdů
  • Zemědělské stroje a technika
  • Stroje pro potravinářský průmysl (včetně zařízení cukrovarů, pekáren, uzenářských provozů a miniaturních i velkokapacitních pivovarů, zařízení velkokapacitních kuchyní, vybavení drůbežářských závodů)
  • Stroje a zařízení pro chemický, petrochemický a gumárenský průmysl včetně rafinérií ropy, pneumatikářských lisů apod.
  • Stroje pro textilní, kožedělný a obuvnický průmysl
  • Malé ruční zbraně 
  • Vzduchotechnická zařízení (klimatizace do výrobních prostor)
  • Manipulační technika
  • Lisy na vstřikování plastů
  • Elektronika, elektrotechnika (včetně různých typů měřicí a kontrolní techniky)
  • Výrobky chemického průmyslu
  • Nábytek a kování k nábytku
  • Vybavení hotelů a restaurací
  • Čističky odpadních vod, spalovny, bioplynové stanice
  • Zdravotní technika
  • Farmaceutické výrobky

Privatizace

Privatizace všech státních aktiv a podílů ve firmách nestrategického sektoru částečně proběhla již v roce 2014. Ve strategických sektorech vláda plánuje privatizaci zbývajícího státního podílu v podnicích Albtelecom, ARMO a Albpetrol. Zamýšlená privatizace by albánské vládě měla přinést odhadem 172 milionů EUR.

Privatizace státního podílu jediného distributora elektřiny OSHEE (od října 2015 opět v 100% držení státu díky mimoarbitrážní dohodě s ČEZ, a.s.) se v důsledku provádění energetické reformy odložila na neurčito.

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

 

 

PROPED - Incomingová mise albánského agrobyznysu do ČR. České firmy budou mít možnost v rámci prezentace pro představitele albánského agrobyznysu prezentovat své dodavatelské možnosti pro zemědělský sektor. 

Místo konání:Praha, Plzeň termín konání: 8. - 12. 4. 2019

Konzultace pro české podnikatele

Místo konání: Praha, termín konání: 26. - 27. 6. 2019

Propagační akce českého piva v Tiraně 

Místo konání: Tirana, termín konání říjen 2019

Mezinárodní strojírenský veletrh

Místo konání: Brno, termín konání 11. 10. 2019 (účast albánské delegace, seminář o Albánii)

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: