Albánie: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

25. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Tiraně (Albánie)

Albánie se dlouhodobě podílí na celkovém zahraničním obchodu ČR mezi 0,02 - 0, 022 % a v žebříčku obchodních partnerů ČR se pohybuje na 81. – 83. místě. Hodnota agregovaných českých investic v teritoriu dosáhla koncem roku 2018 720 mil. EUR, což je asi desetina promile z celkového agregovaného přítoku FDI do Albánie.

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Vzájemná obchodní výměna (v tis. EUR)

 

2014

2015

2016

2017

2018

Vývoz z ČR

23 833

29 200 46 521 46 095 53 502

Dovoz do ČR

8 988 8 506 16 132 25 088 40 356

Obrat

32 821

37 706 62 653 71 183 93 858

Saldo

+14 845

+20 694 +30 389 +21 007 +13 146

Zdroj: ČSÚ

 Hodnota obchodní výměny v roce 2018 dosáhla hodnoty 93 858 mil. EUR a meziročně se zvýšila o 31,9 %. Saldo obchodní výměny bylo pro ČR pozitivní ve výši 13,1 mil. EUR.

Nárůst obchodní výměny v roce 2018 jde zejména na vrub zvýšeného albánského vývozu. Ten v roce 2018 vzrostl o téměř 61 % na 40,36 mil. EUR, zatímco český vývoz vzrostl o 16,1 %. I tak český vývoz obnovil svou dynamiku z dob před rokem 2017, ve kterém poněkud stagnoval.

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Ve struktuře vývozu z ČR do Albánie v roce 2018 dle HS (4) dominovaly následující položky (v tis. EUR):

 1.

HS 8703

 Auta os. aj. vozidla motorová pro přepravu osob

12 036

2.

HS 8544

Dráty, kabely, vodiče elektr. izolované aj.

3 797

3.

HS 8536

Zařízení k el. ochraně spínání el. obvodů

3 032

4.

HS 2716

Energie elektrická

2 762

5.

HS 3402

Prostředky povrchově aktivní prací čisticí aj

2 663

6.

HS 8471

 Stroje automat. zprac. dat, jednotky, snímače a pod.

2 151

7.

HS 8545

Uhlíkové elektrody, uhlíkové kartáčky, osvětlovací uhlíky, uhlíky pro

1 852

8.

HS 3809

Přípravky k úpravě povrchu apretování ap výr

1 717

9.

HS 6004  Pletené nebo háčkované textilie o šířce převyšující 30 cm

869

10.

HS 8507 Elektrické akumulátory, včetně separátorů pro ně, též pravoúhlých 811
Ve struktuře dovozu z Albánie do ČR v roce 2017 dle HS (4) dominovaly následující položky (v tis. EUR):

1.

HS 8544

 Dráty, kabely, vodiče elektr. izolované aj.

8 917

 2.

HS 6403

 Obuv se svrškem z usně

2 699

3.

HS 2716

Energie elektrická

2 176

4.

HS 0807

Melouny (vč vodních melounů)

1 404

5.

HS 6107

 Spodky, pyžama, župany a pod. pánské, chlapecké pletené   

1 084

6.

HS 6109

Trička vrchní tílka aj nátělníky pletené

1 043

7.

HS 8517

Telefonní přístroje, včetně telefonů pro celulární sítě nebo jiné bezdrátové přstroje

896

8.

HS 6108

Kombiné, pyžama, kalhotky a pod. dámské, dívčí pletené

893

9.

HS 0709 Zelenina ostatní čerstvá chlazená

644

10.

HS 6406

Části obuvi stélky podpatěnky ap kamaše aj

620

Zdroj. ČSÚ

 

Nárůst dovozů z Albánie v posledních třech letech a tedy i v roce 2018 byl způsoben především vývozem společnosti Forschner Albánie do Forschner ČR (kabelové systémy pro nákladní auta, autobusy, traktory – nárůst o 70 % na 15,3 mil. EUR), dovozem oděvních výrobků a obuvi (38 %) a téměř 4,5 násobným zvýšením dovozu elektrického proudu. I za první dva měsíce roku 2019 vzrostl vývoz Forschner Albánie do ČR o 113,7 % a podílel se tak rozhodující měrou na nárůstu albánského vývozu do ČR.
Nicméně sortiment dovozů z Albánie je poměrně úzký a odráží tak nízkou úroveň diverzifikace albánské ekonomiky. Dovozy z Albánie tak tvoří zejména elektroinstalace do motorových vozidel firmy Forschner Albánie (podíl na dovozech do ČR cca 38 %), oděvní výrobky a obuv (27,8 %) elektrický proud (24 %) a zemědělské produkty, ovoce a zelenina, jejichž podíl na dovozu za rok 2018 dosáhl 6,5 %.
Ve vývozech tradičně dominují osobní automobily (podíl cca 27 %). Významnou vývozní položku tvoří kabely a instalační materiál (podíl cca 20 %), textilní příze a tkaniny (7 %), zařízení k automatickému zpracování dat (podíl 4-5%), kohouty, ventily, armatury pro potrubí, kotle (4-5 %), výrobky ze železa a oceli (3 %), disky a pásky pro záznam zvuku a obrazu (2-3 %), předměty z plastických hmot (2-3 %), chemikálie (12%).
Na nárůstu vývozu do Albánie se podílel především vývoz kůží, pletených a háčkovaných látek, chemikálií pro textilní průmysl, plastových potrubí a výrobků z plastů, jakož i hracích automatů. Paradoxně koncem roku 2018 albánská vláda radikálně omezila možnosti provozování heren a sázkových kanceláří, což podle albánské vlády znamenalo jen v lednu 2019 odhadem až 50 mil. USD „úsporu“ pro albánské domácnosti.

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Podrobná statistika platební bilance ČNB dle států pro albánsko-českou vzájemnou výměnu služeb uvádí pro léta 2014 - 2018 následující hodnoty:

Statistika služeb ČR-AL (mil. Kč.)
Rok Kredit Debet Bilance
2014 25,3 15,4 9,9
2015 86,8 16,5 70,3
2016 68,6 54,5 14,1
2017 44,0 79,7 -39,0
  43,1 154,4

-111,3

Struktura exportu a importu služeb, nejvíce vyvážené a dovážené služby

Ve vzájemném obchodě v oblasti služeb mezi Českou republikou a Albánií převažují dopravní služby. Ze strany ČR jsou poskytovány téměř výhradně služby v silniční dopravě (v roce 2018 za 29 mil. Kč), albánskou stranou v silniční (34,8 mil. Kč) i letecké dopravě (8,8 mil. Kč).  Druhou tradiční službou poskytovanou ČR jsou telekomunikační služby, jejichž objem během posledních pěti let kolísal mezi 2,2 až 25,7 mil. Kč). V posledních třech letech se ve vzájemné obchodní výměně objevuje nová položka "Výrobní služby u cizích fyzických vstupů (služby zpracování zboží)", která vyplývá z kooperační činnosti dvou dceřiných společností společnosti Forschner (kabelové svazky a přístroje pro dopravní vozidla). Tyto služby začaly výrazně ovlivňovat vzájemnou výměnu ČR-AL v oblasti služeb a v roce 2017 vedly poprvé k pasivní bilanci ČR v službách s AL ve výši -39,0 mil. Kč, která se v roce 2018 prohloubila až na -113,3 mil. Kč.

V oblasti turistického ruchu poskytla v roce 2018 ČR Albánii služby za 2,1 mil. Kč, ze strany Albánie je tato hodnota neměřitelná. Údaje ve statistice ČNB v této oblasti nekorespondují se stále vzrůstajícím počtem českých turistů v Albánii. Služby v oblasti turistického ruchu jsou v Albánii často poskytovány v tz. "šedé ekonomice".

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Velvyslanectví ČR v Tiraně o dalších českých investicích v Albánii po odchodu ČEZ, a.s. na podzim 2014 nemá žádné informace.

Od května 2009 firma ČEZ, a.s., která uspěla v privatizační soutěži, vlastnila 76% podíl ve společnosti na distribuci elektřiny Operatori i Sistemit te Shperndarje Sh. A. – OSSH se sídlem v Tiraně. Je to jediná distribuční společnost v zemi. Zbývajících 24 % patřilo albánskému státu. Společnosti byla v lednu 2013 ze strany státního dozorového orgánu ERE odebrána licence. V květnu 2013 ČEZ, a.s. notifikovala albánské vládě zahájení mezinárodní arbitráže. V červnu 2014 albánský stát a ČEZ, a.s. podepsaly dohodu o podmínkách mimosoudního řešení sporu. Po ratifikaci dohody dotčenými stranami v říjnu 2014 došlo k odprodeji akcií v držení společnosti ČEZ, a.s. albánskému státu za symbolické 1 EUR. ČEZ, a.s. obdržela kompenzaci za svoje investice v Albánii v hodnotě 95 mil. EUR do konce srpna 2018 v několika splátkách.

Firmy a joint ventures

Společnost GeoTest a.s., Brno, zabývající se geologickým inženýrstvím, provozovala aktivity v Albánii a zajímá se o nové příležitosti na zdejším trhu. Na rozvojové projekty vznikl společný podnik s názvem Envi-Alba Shpk. Tirana, jejímž 100% vlastníkem byla GeoTest Brno, a.s. Firma se zabývala revitalizací území znečištěného rtutí v oblasti bývalé výroby CI-PVC ve Vloře. Envi-Alba se rovněž podílela na rozvojovém projektu „Implementace nové technologie na ochranu životního prostředí pro ropný průmysl v regionu Kučova“. Firma Envi-Alba Shpk. byla po dokončení svého posledního projektu v Albánii na žádost české matky vyškrtnuta z obchodního rejstříku. 

Společnost WALMARK, s.r.o. prostřednictvím vlastního zastoupení vyváží do Albánie volně prodejná léčiva a potravinové doplňky, které se prodávají v sítích lékáren po celé zemi. Svoje zastoupení zde má i firma Preciosa, a.s. Firma přes své zastoupení prodává křišťálové sklo a bižuterii ve svých prodejnách v Tiraně. Obchodního zástupce má v Albánii i Paramo, a.s. O úspěšný prodej osobních automobilů značky ŠKODA se v Albánii v rámci Volkswagen Group stará společnost Porsche Albania.

Od konce roku 2018 má Budějovický Budvar v Albánii svého výhradního distributora a vyváží sem lahvové i sudové pivi. Firma CZ LOKO spolupracuje s Albánskými železnicemi na přípravě modernizace jejich dieselových lokomotiv československé provenience. Zatím zpracovala studii proveditelnosti a nyní oba partneři hledají způsob financování modernizace. AŽD Praha se účastní tendru na modernizaci a dostavbu železniční trati Tirana - Durres jako subdodavatel. EGO Zlín spolupracuje s Nemocnicí matky Terezy v Tiraně na vybudování centra pro čelení epidemiím. Realizuje pilotní pracoviště jako první etapu projektu. Skupina českých investorů připravuje projekt zpracovatelské linky na citrusy v albánském Konispolu.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

  • Dohoda mezi ČSR a Albánskou lidovou republikou (ALR) o kulturní spolupráci (1. 12. 1952)
  • Konzulární úmluva mezi ČSR a ALR (16. 1. 1959)
  • Smlouva mezi ČSR a ALR o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních (16. 1. 1959)
  • Smlouva mezi ČR a AR o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku (Tirana, 22. 6. 1995)
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou AR o sukcesi do dvoustranných smluv sjednaná výměnou nót (Tirana, 18. 5. 1998)
  • Ujednání mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem obrany AR o vzájemné spolupráci (Praha, 27. 6. 1999)
  • Smlouva mezi vládou ČR a Radou ministrů Albánie o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací (Praha, 19. 11. 2009)
  • Dohoda o policejní spolupráci mezi MV ČR a MV AR podepsaná 27. 4. 2009 v Praze (vstoupila v platnost 1. 1. 2010)
  • Protokol mezi vládou ČR a Radou ministrů Albánie k provedení Dohody mezi Evropským společenstvím a AR o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem ze dne 14. dubna 2005 (Tirana, 16. 4. 2012)
  • Ujednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstvem školství a sportu AR o spolupráci v oblasti školství na léta 2015–2018 (Praha, 13. 10. 2015)
  • Smlouva mezi Albánskou republikou a Českou republikou o sociálním zabezpečení (Praha, 13.10.2015)

Platné smlouvy (v ekonomické oblasti):

  • Dohoda mezi vládou Československé republiky a vládou Albánské lidové republiky o letecké dopravě (Tirana, 20. 5. 1958) 
  • Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou Albánské lidové socialistické republiky o mezinárodní silniční dopravě a Protokol (Praha, 7. 1. 1991), č. 90/1991 Sb.
  • Protokol mezi vládou ČSFR a vládou Albánské republiky o vypořádání vzájemných pohledávek a závazků v platebních vztazích existujících k 31. 12. 1991 (Tirana, 23. 1. 1992)
  • Dohoda mezi ČR a Albánskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic (Praha, 27. 6. 1994), č. 183/1995 Sb.
  • Smlouva mezi ČR a Albánskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku (Tirana, 22. 6. 1995), č. 270/1996 Sb.
  • Dohoda o úhradě albánského dluhu vůči bývalé ČSFR (Tirana, 19. 10. 2005)
  • Dohoda o spolupráci v zemědělství mezi Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem zemědělství, potravin a ochrany spotřebitelů AR (Brno, 4. 3. 2008)
  • Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem hospodářství, obchodu a energetiky AR (Tirana, 18. 4. 2008)
  • Protokol  mezi ČR a AR o změně Dohody mezi ČR a AR o podpoře a vzájemné ochraně investic (Praha, 8. 10. 2010)
  • Memorandum o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí mezi Ministerstvem životního prostředí ČR a Ministerstvem životního prostředí, lesů a vodního hospodářství AR (Praha, květen 2011)
  • Ujednání mezi Ministerstvem zdravotnictví ČR a Ministerstvem zdravotnictví AR o spolupráci v oblasti  zdravotnictví a lékařské vědy (Praha, září 2011)
  • Smlouva mezi Ministerstvem hospodářského rozvoje, cestovního ruchu, obchodu a podnikání AR a Ministerstvem pro místní rozvoj ČR o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (Praha, 13.10.2015)

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

V rámci malých lokálních projektů zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) ČR byla v roce 2009 Ministerstvem zahraničních věcí ČR vyčleněna částka ve výši 0,5 mil. Kč na projekt s názvem „Profesionální formace ohrožených mladých lidí v diecézi Rreshen“. Tento projekt byl určen ke vzdělávání a rekvalifikaci mladých lidí obou pohlaví v oblasti Rreshen za účelem jejich uplatnění na trhu práce. Projekt pokračoval i v letech 2010 a 2011 s krytím 250 000 Kč a 200 000 Kč.

V rámci ZRS byl v roce 2009 zahájen projekt „Implementace nových technologií na ochranu životního prostředí v ropném průmyslu v regionu Kučova“ s realizací rozdělenou do následujících tří let a s celkovým rozpočtem 20 mil. Kč. První fáze projektu byla ukončena v prosinci 2009 zpracovanou analýzou rizik a doporučením nápravných opatření. Tento projekt byl ukončen v roce 2012.

ČR dále v roce 2009 vyčlenila částku ve výši 1,5 mil. Kč na projekt „Nedostatečná péče o dlouhodobé pacienty, převážně onkologické, kteří potřebují paliativní péči v Albánii“. Na tento projekt navázal v roce 2010 projekt „Rozvoj paliativní péče v Albánii prostřednictvím vzdělávání“ v částce 250 000 Kč. V návaznosti na předchozí projekty byl v roce 2012 realizován „Projekt péče o onkologicky nemocné pacienty“. Příspěvek ČR na projekt činil 150 000 Kč.

V roce 2009 proběhl další z řady seminářů organizovaných Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví ČR (ÚNMZ) zaměřený na technickou pomoc ČR albánské státní správě v oblasti zkušebnictví a metrologie. ÚNMZ spolupracoval s albánskými institucemi v oblasti technické pomoci již od roku 2003. 

Pro rok 2010 ČR vyčlenila celkem 125 000 Kč na projekt „Zvyšování úrovně perinatologické a neonatologické péče v Albánii“. Projekt byl realizován organizací ADRA ČR. Jeho vlastní provedení spočívalo v zajištění odborné stáže albánských lékařů na VFN a 1. LF Univerzity Karlovy v Praze a v poskytnutí materiálního vybavení pro Univerzitní nemocnici Královny Geraldiny v Tiraně. Na tento projekt v roce 2011 navázal projekt „Vytvoření programu ke zvýšení úrovně perinatologické péče v Albánii“ v hodnotě 200 000 Kč. Projekt pokračoval i v roce 2012 s financemi ve stejné výši, tj. 200 000 Kč. 

V roce 2013 byl realizován projekt v turistické oblasti kolem města Kukes s názvem „Vytvoření turistických vazeb prostřednictvím propagace turistického vybavení“. Na projekt ČR přispěla částkou 200 000 Kč. Prostřednictvím tohoto projektu bylo vytištěno 500 ks informačních turistických brožur, postaven informační turistický stánek vybavený počítačem a na příjezdu do města umístěn billboard s mapou a základními turistickými informacemi o regionu.

V roce 2013 v rámci dodatečného přidělení finančních prostředků ČR přispěla finanční částkou 74 000 Kč na realizaci projektu „Vybudování krátkého úseku cesty k vodopádu Gerrles“. Jedná se o vybudování turistické stezky za účelem usnadnění přístupu turistů k vodopádu nedaleko horského turistického střediska Theth v Drinských Alpách. Projekt byl ukončen v říjnu 2013.  

V roce 2014 došlo k realizaci celkem čtyř projektů z oblasti turismu. ČR přispěla na projekt zaměřený na zvýšení ubytovacích kapacit v Národním parku Divjake částkou 110 000 Kč. Stejná suma putovala i na realizaci projektu „Turistika pro rozvoj oblasti Kolonja“. Třetí projekt, rovněž s přispěním částky 110 000 Kč, byl realizován ve městě Burrel, kde za tyto prostředky došlo k vybavení turistické kanceláře municipality. Čtvrtý projekt přispěl k rekonstrukci tří turistických stezek v Národním parku Dajti za přispění ČR v hodnotě 70 000 Kč. 

V roce 2015 došlo k implementaci dvou malých lokálních projektů v oblasti sociálních služeb. Projekt s názvem „Společně proti zneužívání dětí“ se zaměřil na pomoc při rehabilitaci dětí a mladistvých, kteří jsou oběťmi nebo potenciálními oběťmi obchodování s lidmi. Díky tomuto projektu zahájila činnost mobilní jednotka sociálních pracovníků identifikující tyto oběti a potenciální oběti a ve spolupráci s policií je umístňuje do zařízení ve městě Elbasan, kde dochází k jejich rehabilitaci a k reintegraci do společnosti. Realizovaný projekt také pomohl rozšířit povědomí ve společnosti o fenoménu obchodování s lidmi. ČR implementaci projektu spolufinancovala částkou 250 000 Kč.

Druhý projekt roku 2015 pomohl vesnické škole v horách v nejchudší oblasti na severu země s rekonstrukcí prostor, dovybavením školních pomůcek a zařízením pro sport a volný čas, na které stát nemá prostředky. V rámci realizace projektu se nakoupily didaktické pomůcky a zařízení pro výuku. Díky projektu funguje ve škole chemický a biologický kabinet a zvýšila se tím úroveň poskytnutého základního vzdělání pro žáky. Na tento projekt ČR přispěla částkou 250 000 Kč.

ČR v roce 2015 v rámci popovodňové pomoci s odstraněním škod po povodních na jihozápadě země přispěla částkou 500 000 Kč municipalitě Berat na rekonstrukci a dovybavení víceúčelové budovy sloužící pro místní romskou komunitu v obci Morava (základní škola, školka, zdravotní středisko a komunitní centrum). Inaugurace projektu se uskutečnila 21. září 2015 v přítomnosti ministryně práce a sociálních věcí ČR M. Marksové.

V roce 2016 se poprvé na Západním Balkáně implementoval rozvojový projekt za společné rozvojové spolupráce tří sousedních států střední Evropy. Tzv. Austerlitz/Slavkovská spolupráce ČR, Rakouska a Slovenska umožnila alokaci více finančních prostředků na projekt s názvem „Národní park Dajt, dostupná a atraktivní turistická destinace“. Projekt předložený albánskou kanceláří mezinárodní nevládní organizace Regionální environmentální centrum je součástí snahy přeměnit Národní park Dajt v jedinečnou přírodní a turistickou destinaci obyvatel Tirany a jejího okolí. V rámci realizace projektu bylo vyznačeno téměř 100 km turistických stezek na celém území Národního parku Dajt a v jeho bezprostředním okolí. Byly vytištěny brožury, letáky a turistické mapy, vytvořeny webové stránky, aplikace pro chytré mobilní telefony a vzdělávací programy pro děti a mládež o atraktivitě parku s důrazem na šetrný přístup k přírodě a ochranu životního prostředí. Český komponent projektu v ceně 200 tis. Kč spočíval ve vyznačení dalších 10 nových turistických stezek asociací Dajti Alpino Turistik, které navážou na první tři vyznačené v roce 2014 v rámci bilaterální rozvojové spolupráce České republiky a Albánie. Dostupnost atraktivních míst parku a blízkého okolí se tím značně rozšířila.

V rámci rozvojové spolupráce 2017 ČR přispěla obdobnou částkou jako v roce 2016 na vybudování dětského hřiště v jedné z čtvrtí Tirany. Tato akce s dvojnásobnou částkou byla realizována i v roce 2018.

Na rok 2019 jsou plánovány dva rozvojové projekty po 0,5 mil. Kč. Jedním z nich je rekonstrukce turistického centra v horské obci Nivice v jižní Albánii, druhým je pilotní projekt pracoviště pro čelení epidemiím a nakažlivým chorobám, který bude implementován v Nemocnici matky Terezy v Tiraně.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: