Albánie: Zahraniční obchod a investice

25. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Tiraně (Albánie)

 

Albánský vývoz vzrostl v roce 2018 o 18,6 %, dovoz o 6,9 %. Po mnoha letech Albánie v roce 2018 absolutně snížila pasivum obchodní bilance zahraničního obchodu, a to o 2,1 %. Procentní růst albánského vývozu a dovozu vyjádřeno v albánské národní měně lek (ALL) je nižší (13,6 %, resp. 2,4 %), neboť ve druhé polovině roku 2018 albánský lek značně posílil vůči EUR i USD.

Albánský dovoz je nicméně dlouhodobě cca dvojnásobný oproti albánskému vývozu. Struktura albánské obchodní výměny, ani hlavní obchodní partneři Albánie se v roce 2018 nezměnili.

Problémem Albánie je nadále horší investiční a podnikatelské prostředí. Daňové zatížení, míra všudypřítomné korupce a nevyjasněnost vlastnictví půdy zůstávají i nadále třemi hlavními problémy podnikání a investování v Albánii. Mnohé investory rovněž odrazuje neefektivní soudnictví. Situaci by postupně měla zlepšit probíhající justiční reforma.
Albánskou ekonomiku v uplynulých dvou letech pozitivně ovlivňovaly dvě velké investice (výstavba plynovodu TAP a kaskáda vodních elektráren na řece Devoll - investor norská Statkraft). Po dokončení těchto investicí v roce 2020 se pravděpodobně zhorší ekonomický výsledek země v dalších letech, protože podobně velké investice v blízkém výhledu nejsou v Albánii očekávány. Ke konci roku 2018 výše FDI v Albánii dosáhla 7,661 mld. EUR.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance (v mil. EUR)

 

2014

2015201620172018

Vývoz

1 826,0

1 737,0

1 780,2

2 048,7

2 430,0

Dovoz

3 942,7

3 888,3

4 241,7

4 699,3

5 024,7

Saldo

-2 116,7

-2 151,3

-2 461,5

-2 650,6

-2 594,7

Zdroj: INSTAT

 Albánský vývoz vzrostl v roce 2018 o 18,6 %, dovoz o 6,9 %. Po mnoha letech Albánie v roce 2018 absolutně snížila pasivum obchodní bilance zahraničního obchodu, a to o 2,1 %. Albánský dovoz je nicméně dlouhodobě cca dvojnásobný oproti albánskému vývozu. Procentní růst albánského vývozu a dovozu vyjádřeno v albánské národní měně lek (ALL) je nižší (13,6 %, resp. 2,4 %), neboť ve druhé polovině roku 2018 albánský lek značně posílil vůči EUR i USD.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Struktura albánské obchodní výměny, ani hlavní obchodní partneři Albánie se v roce 2018 nezměnili. 

Největšími obchodními partnery Albánie byli i v roce 2018 Itálie (34,1 %), Řecko (6,9 %), Německo (6,6 %) a Čína (6,3 %). Největším vývozním trhem pro Albánii je tradičně Itálie, kam směřovalo v roce 2018 kolem 48 % celkově vyvezeného zboží. Dalšími významnými vývozními trhy byly v roce 2018 pro Albánii Kosovo (8,7 %), Španělsko (7,8 %), Německo (4,3 %) a Řecko (4,2 %). Itálie je rovněž největším dovozním albánským partnerem s více než 27 % podílem na albánských dovozech.

Česká republika je z hlediska albánské statistiky vývozu 15. partnerem Albánie (0,83 % podíl), z hlediska dovozu pak 19. (0,87 % podíl).

 

Největší obchodní partneři Albánie z hlediska vývozu v roce 2017 a 2018 (v mil. EUR)

Země

2017

Podíl (%)

2018

Podíl (%)

Itálie

1 096,0

53,5

1 168,6 48,1 

Kosovo

157,0

7,7

212,3 8,7 

Španělsko

112,5

5,5 189,5 7,8 

Německo

81,5 4,0 105,3 4,3 

Řecko

87,1 4,2 102,8 4,2 
Makedonie

62,9

3,2

70,0 2,9 

Zdroj: INSTAT

Největší obchodní partneři Albánie z hlediska dovozu v roce 2017 a 2018 (v mil. EUR)

Země

2017

Podíl (%)

 

Podíl (%)

Itálie

1 345,1

28,6

1 373,9 27,3

Turecko

381,1

8,1

424,79 8,5

Čína

371,4

7,9

421,8 8,4

Řecko

374,3

8,0

408,4 8,1
Německo

380,6

8,1

388,5 7,7
Španělsko 101,1 2,2 125,2 2,5

Zdroj: INSTAT

 

Pozn.: Výrazný procentní růst albánského vývozu a dovozu vyjádřeno v EUR je ovlivněn i tím, že ve druhé polovině roku 2018 albánský lek značně posílil vůči EUR i USD (střední kurz v roce 2017 134,13 ALL/EUR, v roce 2018 jen 127,57 ALL/EUR)

Postavení k EU

Největší podíl na zahraničním obchodu Albánie mají země EU. Tento podíl se v posledních letech pohybuje v rozmezí 66 - 70%, v roce 2018 činil 65,9 % celkového zahraničního obchodu Albánie.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura zahraničního obchodu Albánie v roce 2017

Vývoz:

Hodnota vývozu v roce 2018 vzrostla o 18,6 % ve srovnání s předešlým rokem, vyjádřeno v EUR. Na tomto růstu se nejvíce podílely skupiny zboží "Nerostné suroviny, paliva, elektřina" (6,6 p.b.), "Stavební materiály" (4,7 p.b.),"Textil a obuv" (3,1 p.b), "Stroje, zařízení a náhradní díly" (1,5 p.b.) a "Potraviny, nápoje a tabák" (1,1 p.b.). Skupina "Textil a obuv" se tradičně nejvíce podílí na albánském exportu, v roce 2018 39,9 %. Na druhém místě skupina "Nerostné suroviny, paliva, elektřina" s podílem 18,2 %, na třetím skupina "Stavební materiály a kovy" s podílem 17,1 % na albánském exportu, dále pak "Potraviny, nápoje a tabák" s podílem 10,4 % a skupina "Stroje, zařízení, náhradní díly" s podílem 5,8 %.

Dovoz:

V roce 2018 vzrostl dovoz o 6,9 % ve srovnáním s předchozím rokem. Na tomto růstu se nejvíce podílely skupiny zboží "Textil a obuv" s +1,2 p.b. a "Stroje, zařízení a náhradní díly" s +1,2 p.b., "Nerostné suroviny, paliva, elektřina" s +0,8 procentního bodu. V dovozu tradičně tvoří největší podíl skupina "Stroje, zařízení, náhradní díly" s 22,1 % podílem na celkovém albánském dovozu v roce 2017, dále pak "Potraviny, nápoje a tabák" se 16,6 % podílem, "Textil a obuv" s 13,8 %, skupina "Chemikálie a výrobky z plastů" s 13,7%, "Stavební materiály a kovy" s 12,2 % a skupina "Nerostné suroviny, paliva, elektřina" s 10,3 % podílem.

 

Pozn.: Výrazný procentní růst albánského vývozu a dovozu vyjádřeno v EUR je ovlivněn i tím, že ve druhé polovině roku 2018 albánský lek značně posílil vůči EUR i USD (střední kurz v roce 2017 134,13 ALL/EUR, v roce 2018 jen 127,57 ALL/EUR)

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Albánii vznikají zóny volného obchodu podle zákona „O volných zónách“ č. 9789 z 15. 2. 1996. Zóny volného obchodu jsou zakládány blízko přístavů, letišť či na křižovatkách mezinárodní dopravy (námořní přístavy Durres a Vlora, letiště Matky Terezy /Rinas/ v Tiraně).

Pro rozvoj ekonomických zón v Albánii byl přijat zákon č. 9789 „O zakládání a provozování ekonomických zón“ z 19. 7. 2007. Jelikož tento zákon nebyl spojen s pobídkami pro případné investory v těchto zónách, doposud se nepodařilo naplnit tyto ekonomické zóny podnikatelskými aktivitami.

Parlament v průběhu roku 2015 schválil novelu tohoto zákona, od které očekává rozvoj ekonomických zón. Novela zavádí pojem „technologické a ekonomické rozvojové zóny“ místo dosavadních „ekonomických zón“, „zón volného obchodu“ a „průmyslových parků“. Novela nabízí pro investory a developery v těchto zónách celou řadu pobídek na základě zkušeností s fungováním těchto zón ve světě.

Albánská investiční a rozvojová agentura (AIDA) v dubnu 2015 uveřejnila výzvu pro investory a územní developery pro založení a provozování tří tzv. „technických a ekonomických rozvojových oblastí“ (TEDA). Jedná se o pozemky připravené k tomuto účelu na severu země blízko městečka Koplik (rozloha 61 ha), v blízkosti přístavního města Durrës (rozloha 213 ha) a města Vlory (rozloha 230 ha). Kromě Durrësu se na ostatní zóny ještě ani nevypsalo výběrové řízení, zatímco řízení na volnou ekonomickou zónu Spitalla u největšího a nejvýznamnějšího námořního přístavu Durrësu (Drač) skončilo třikrát neúspěchem a až na čtvrtý pokus se v květnu 2017 podařilo pro zónu vybrat dva projekty albánských společností. Jedním má být stavba továrny na ferrochrom v ceně 30 mil. EUR a druhým stavba překladiště v ceně 93 mil. EUR. Na podzim 2017 (po červnových volbách) bylo však i toto výběrové pro závažné nedostatky zrušeno.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice v Albánii v letech 2014-2018 (FDI):

  •  2014: 869 mil. EUR
  •  2015: 890 mil. EUR
  •  2016: 943 mil. EUR
  •  2017: 899 mil. EUR
  •  2018: 1 022 mil. EUR

Zdroj: Centrální banka Albánie

Je potřeba konstatovat, že podnikatelské prostředí v Albánii stále nedosahuje obvyklých evropských standardů. Albánská vláda se snaží tento image zlepšit a chce snížit důsledky právní nejistoty pro investory úpravou zákona o zahraničních investicích. Úpravy by měly přinést speciální ochranu zahraničním investorům nad rámec stávajícího zákona o strategických investicích. Avšak práce nad úpravami zákona o zahraničních investicích se opožďují a termín jeho vstupu v platnost Rada ministrů na svém nedávném zasedání v dubnu 2017 odložila až na konec roku 2018 a nyní se hovoří až o roku 2020.

Zahájení realizace dvou velkých investic roku 2016 (výstavba plynovodu TAP a kaskády vodních elektráren na řece Devoll norské firmy Statkraft) začaly pozitivně ovlivňovat albánskou ekonomiku. Do těchto dvou největších staveb v Albánii se koncentroval největší přítok FDI v roce 2016. Celková výše FDI tak dosáhla v tomto roce 943 mil. EURO, což byla dosud největší hodnota za poslední čtyři roky a o 10,5 % vyšší hodnota než v roce 2015. V roce 2018 byla překonána a doáhla 1 022 mil. EUR. Do roku 2019 by zmíněné dva velké projekty měly přinést Albánii celkem 1,9 mld. EUR.

Podle Mezinárodního měnového fondu je přítok FDI do Albánie stále nestálý a nemůže sloužit jako zdroj udržitelného ekonomického růstu v Albánii. Po dokončení zmíněných staveb se výše FDI pravděpodobně zase propadne a tato volatilita toku kapitálu je zhoubná pro makroekonomickou a finanční stabilitu země.

Mezi největšími zahraničními investory v Albánii bylo koncem roku 2018 na prvním místě Švýcarsko s 1 326 mil. EUR. Toto prvenství souvisí s investicemi do výstavby plynovodu TAP, který staví konsorcium investorů se sídlem právě ve Švýcarsku. Dosud první Řecko je na druhém místě s 1 220 mld. EUR. Patří mezi nejvýznamnější obchodní partnery Albánie a investuje především do telekomuniací a bankovního sektoru.  Řecké investice jsou ovšem přítomné v každém sektoru albánské ekonomiky.

Na třetím místě je mezi zahraničními investory Holandsko s celkovými investicemi 1 043 mil. EUR ke konci roku 2018. Holandský investor financuje stavbu vodních elektráren norské firmy Statkraft na řece Devoll. Holandské investory zajímá rovněž albánské zemědělství a investují do moderních pěstebních metod a certifikací umožňujících vývoz na EU trhy. Čtvrté místo mezi zahraničními investory zaujímá Kanada, která především investovala do ropného a těžebního průmyslu (celkem 951 mil. EUR koncem 2018). Nicméně svou albánskou akvizici Bankers Petroleum již prodala čínské Geo-Jade Petroleum, avšak investice je stále vykazována jako kanadská. Až na pátém místě je Itálie (celkem 686  mil. EUR (ke konci 2018), přestože je největším obchodním partnerem Albánie. 

Mezi větší investory v Albánii se v posledních dvou letech objevuje Čína, která v roce 2016 pořídila dvě velké akvizice – jediné albánské mezinárodní letiště v Tiraně-Rinasu a čínská Geo-Jade Petroleum převzala albánské akvizice kanadské Bankers Petroleum, největšího producenta ropy v Albánii. Ve statistíkách její investice, resp. nákupy albánských akvic jiných zahraničních investorů, zatím nefigurují.

Sedmičku největších investorů v Albánii doplňují Turecko (604 mil. EUR) a Rakousko (526 mil. EUR) ke konci roku 2018.

Celková kumulativní výše FDI v Albánii koncem roku 2018 činila 7 661 mil. EUR.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Zahraniční investice jsou v Albánii chráněny zákonem. Albánská vláda podporuje a vytváří podmínky pro vstup zahraničního kapitálu a garantuje ochranu vložených investic. ČR má s Albánií uzavřenou Dohodu mezi ČR a Albánskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic z r. 1994, která by měla poskytovat záruku pro případné investice českých subjektů do Albánie. K této dohodě byl v roce 2010 podepsán protokol o změně této dohody v souladu s požadavky legislativy EU.

Albánie je ze strany EU, zahraničních firem působících v Albánii, potenciálních investorů a místních smíšených obchodních komor soustavně kritizována za netransparentní investiční prostředí v zemi. ČR v tomto ohledu patří mezi čelní kritiky a přes svěřenecký fond UNDP se podílí na předávání svých zkušeností ve vytváření investičního prostředí umožňující masivní přísun zahraničního kapitálu. Albánie v krátkodobém a střednědobém horizontu nemá moc šancí dosáhnout bez zahraničního kapitálu udržitelného ekonomického rozvoje.

Zákon, s názvem „Strategické investice v Albánské republice“ parlamentpřijal až v červnu 2015. Vláda si od nového zákona slibuje výrazné zvýšení investičních aktivit nejen zahraničních, ale i domácích aktérů. Zákon stanovuje kritéria pro investice, podle kterých získají statut strategické investice, a tudíž mohou být zvýhodněny. Rozhodnutí o získání statutu strategické investice připadne Komisi pro strategické investice působící při Úřadu předsedy vlády Albánské republiky a jejím předsedou je předseda vlády. Administrátorem a propagátorem v lákání strategických investic je vládní agentura AIDA, ale zákon připouští i působení mezinárodní investiční agentury reprezentující Albánii na globálním investičním trhu podle předem sjednaných podmínek.

Strategické sektory vymezené zákonem jsou:

  • energetika a těžba nerostů
  • infrastruktura pro dopravu a elektronickou komunikaci a komunální odpad
  • turismus
  • zemědělství (velké zemědělské farmy) a rybářství
  • ekonomické zóny
  • oblasti prioritní pro rozvoj

Zákon stanovuje požadavky na uznání investice za strategickou pro každý sektor zvlášť a pokaždé ve dvou stupních: buď bude investice strategická s asistencí státu, nebo získá statut se zvláštním zacházením. V dalším zákon stanovuje pobídky jak pro investici s asistencí státu, tak pro investice se zvláštním zacházením. Zákon počítá i s možností získání statutu strategické investice pro investice, které jsou kontrahovány před účinností tohoto zákona, nebo pro ty, které jsou naplánovány a po začátku platnosti tohoto zákona budou v krátkém časovém úseku realizovány. Požadavky na uznání investic spadajících pod jurisdikci tohoto zákona lze podávat do 31. prosince 2018. Doposud podle tohoto zákona investiční pobídky strategického investora získaly dva projekty, oba od největší domácí společnosti Balfin Group.    

Podle zprávy Světové banky Doing Business 2018 je Albánie na 65. místě ze 190 posuzovaných ekonomik z hlediska kvality regulace podnikání a ochrany majetku (pokles o 7 míst). Podle zprávy o konkurenceschopnosti ekonomik států World Economic Forum na léta 2017-2018 (mezinárodní organizace pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru) je albánská ekonomika z hlediska konkurenceschopnosti ze 137 posuzovaných zemí na 75. místě. Daňové zatížení, míra všudypřítomné korupce, přílišná regulace ekonomického prostředí, zasahování ze strany státu, slabá ochrana vlastnických práv a nevyjasněnost vlastnictví půdy zůstávají i nadále hlavními problémy podnikání v Albánii. Mnohé investory rovněž odrazuje neefektivní soudnictví. Situaci by postupně měla zlepšit probíhající justiční reforma.

Situaci nezlepšuje ani kontroverní program albánské vlády "1 mld. EUR" z roku 2018 pro public private partnership (PPP), který měl zejména urychlit výstavbu infrastruktury v zemi. Tendry v rámci programu jsou netransparentí, vyhrávají jen domácí firmy a celý program ohrožuje závazek vlády na snižování veřejného dluhu. Jako takový je kritizován mezinárodními finančními instritucemi (EBRD, WB, IMF).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: