Albánie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

25. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Tiraně (Albánie)

Albánie je středomořský stát ležící v jihovýchodní Evropě na Balkánském poloostrově. Je to parlamentní republika s tržní ekonomikou. Země patří mezi nejchudší evropské státy s rozvíjející se ekonomikou, polovina obyvatelstva se zabývá zemědělstvím. 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu

  • Albánská republika (Republika e Shqipërisë)

 Složení vlády

  • předseda vlády – Edi Rama (SP)
  • místopředseda vlády – Erion Braçe (SP)
  • ministryně infrastruktury a energetiky  – Belinda Balluku (SP)
  • ministr pro Evropu a zahraniční věci – Edi Rama (SP) (premiér Rama po svém jmenování ministrem ZV okamžitě pověřil touto funkcí Gent Cakaj - náměstka ministra ZV s plnou odpovědností jako ministr)           
  • ministr vnitra – Sandër Lleshaj (SP)
  • ministryně financí a hospodářství – Anila Denaj (SP)
  • ministryně obrany – Olta Xhaçka (SP)
  • ministr spravedlnosti – Etilda Gjonaj (SP)
  • ministryně zdravotnictví a sociálních věcí – Ogerta Manastrliu (SP)
  • ministr turistiky a životního prostředí – Blendi Klosi (SP)
  • ministryně školství a sportu – Besa Shahini (SP)
  • ministryně kultury – Elva Margariti (SP)
  • ministr zemědělství a rozvoje venkova  – Bledi Çuçi (SP)

Ministři bez portfeje:

  • státní ministr pro ochranu podnikání – Eduard Shalsi (SP)
  • státní ministr pro diasporu – Pandeli Majko (SP)
  • státní  ministryně pro vztahy s parlamentem - Elisa Spiropali (SP)

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 2 862 427  obyvatel (k 1. 1. 2019)
  • Hustota obyvatelsvat: 100,0 obyvatel/km²
  • Průměrný roční přírůstek: pokles o 0,25 % ročně
  • Věkový průměr: 35,4 let, za posledních deset let vzrostl o 4,7 let
  • Muži: 50,64 %, ženy: 49,39 %
  • Městské a venkovské obyvatelstvo: 57,8 % obyvatelstva žije ve městech a 42,2 % na venkově
  • Předpoklad dožití při narození: muži 77,1 let, ženy 80,0 let (rok 2017)

Národnostní složení:

  • 98,76 % Albánci
  • 0,54 % Řekové
  • 0,15 % Makedonci
  • 0,14 % Romové
  • 0,02 % Turci

Náboženské složení:

  • 56,70 % muslimové
  • 2,09 % bektašisté (náboženská odnož islámu) 
  • 10,03 % katolíci
  • 6,75 % pravoslavní
  • 5,49 % věřící bez udání příslušnosti ke konkrétnímu náboženství
  • 2,50 % ateisté
  • 13,79 % využilo možnosti při sčítání lidu na dotaz nereflektovat

Poznámka: Údaje odpovídají výsledkům sčítání lidu, které v Albánii proběhlo v roce 2011 a údajům z INSTAT (Albánský statistický úřad) z ledna 2019

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické ukazatele

 

2014

2015201620172018

HDP (v mld. ALL, resp.  /mld. EUR/) v běžných cenách

1 392,5 /10,03/

1 431,5 /10,50/ 1 472,5 /10,89/ 1 551,3 /11,64/ n.a.

HDP na osobu (v EUR)

3 457

3 626 3 727 4 024 n.a.

Reálný růst HDP (v %)

2,02

2,61 3,31 3,82 4,06**

Inflace (průměr v %)

0,7

2,0 2,2 1,8* 1,7

Nezaměstnanost (v %)

18,0

17,7 14,2 13,4 12,8

Zdroj: Centrální banka Albánie, Ministerstvo financí Albánie
* prosinec 2017, přírůstek průměrného ročního indexu spotřebitelských cen (průměrná roční inflace)
** předběžné údaje

 
Albánská ekonomika pokračovala v roce 2018 v růstovém trendu, pozitivní jsou i odhady jejího růstu v dalších letech. Růstový trend albánské ekonomiky potvrdily výsledky roku 2018 ( růst HDP o 4,06 % oproti 2017). Stejný růst HDP by měl být dosažen i v roce 2019, kdy by měl být snížen i veřejný dluh pod 70% HDP. Za první dva měsíce roku 2019 je růst albánské ekonomiky podle předběžných výsledků Albánského statistického úřadu odhadován na 4,37 %. Podle Vídeňského institutu mezinárodních studií mají být Albánie spolu s Kosovem v příštích letech nejrychleji rostoucími ekonomikami mezi 23 zeměmi střední, východní a jihovýchodní Evropy (CESEE). Ohrozit tento předpoklad může zhoršení vnitropolitické situace v zemi kvůli ostrým sporům vládnoucí Socialistické strany s opoziční Demokratickou stranou, ta požaduje odstoupení premiéra a konání předčasných voleb, které koncem roku 2018 a počátkem roku 2019 přerostly v demonstrace v hlavním městě Tiraně, které místy nabíraly násilný charakter. Ostrý spor mezi vládou a opozicí tak ohrožuje i perspektivu otevření přístupových rozhovorů Albánie do EU v tomto roce, což by nepochybně nemělo pozitivní vliv ani na růst albánské ekonomiky ekonomiky v následujícím období. Rizikem je rovněž růst závazků vlády z kontroverzního vládního progarmu na podporu investičních projektů PPP (public-private partnership), kritizovaného řadou mezinárodních finančích institucí kvůli negativním dopadům na veřejné zadlužení. Také Evropská komise snížila odhad hospodářského růstu Albánie na 3,8% v roce 2019, a to zejména kvůli zpomalení potřebných strukturálních reforem. Podle EBRD je největší výzvou pro růst albánské ekonomiky přilákání zahraničních investic, zejména do výrobního a zpracovatelského průmyslu, turismu a zemědělství, které jsou nutné pro zajištění stabilního růstu. 
 Albánská měna – lek- posilovala již od konce roku 2015, avšak tento růst znatelně akceleroval v prvních devíti měsících roku 2018, ve kterém lek posílil proti euru o 7 %. To přinutilo Albánskou centrální banku snížit počátkem června základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,00 % a intervenovat proti posilování národní měny nákupem zahraničních měn. Na druhou stranu silnější lek má pozitivní dopad na snižování dluhu veřejných financí, neboť 57 % vnějšího dluhu, který tvoří téměř polovinu celkového dluhu veřejných financí, je denominováno v EUR. Trend posilování leku proti euru pokračoval i v prvním čtvrtletí 2019, i když již ne s takovou intenzitou jako tomu bylo v roce 2018. Základní úroková míra byla v březnu 2019 ponechána na 1 %.
Klíčové a perspektivní sektory albánské ekonomiky pro rozvoj jsou zemědělství a turismus. Nicméně do těchto oblastí zatím neproudí investice zahraničních investorů, kteří dávají přednost především energetickému sektoru. Zemědělský sektor je stále rozdrobený, neefektivní, a i když zaměstnává téměř polovinu populace v Albánii, přispívá k HDP jen 20 %. Turistický průmysl se pomalu vzmáhá, jeho podíl na albánské ekonomice tvoří zhruba 14 % a zaměstnává okolo 80 tis. lidí. Počet zahraničních turistů za rok 2018 přesáhl počet 6 mil. osob a jejich přírůstek činí v průměru přes 12% ročně. V každém případě jak zemědělství, tak turismus skrývají velký rozvojový potenciál do budoucna a jsou oblastmi, kam mohou zahraniční investoři diverzifikovat své investice v Albánii, dosud směřující převážně do energetického sektoru, kam za první polovinu roku 2018 putovalo přes 1/3 ze 494 mil. EUR všech zahraničních přímých investic. Zahraniční investice do Albánie v roce 2018 dosáhly celkem 1,022 mld. EUR, což je oproti minulým letům zlepšení, neboť v roce 2016 dosáhly 943 mil. EUR a v roce 2017 899 mil. EUR.
 Velkým problémem Albánie je nezaměstnanost mladých, kterých nepracuje 30 %. To je důvodem masivní emigrace mladých Albánců do vyspělých zemí, jako jsou Německo a Francie, kde žádají o azyl (cca 100 tis. Albánců v posledních třech letech). Země tak ztrácí především kvalifikovanou sílu a počet obyvatelstva v zemi stagnuje, popř. se mírně snižuje. Zatímco v roce 2001 podle údajů Albánského statistického úřadu INSTAT žilo v zemi 3,06 mil. obyvatel, v roce 2018 je to již jen 2,87 mil. obyvatel. HDP na obyvatele zohledňující paritu kupní síly dosahuje v Albánii jen 29 % průměru EU. Albánie je již třetí rok po sobě v top seznamu deseti zemí (jinak převážně afrických a asijských), jejichž obyvatelé nejčastěji žádají o azyl v zemích EU.
Práce Albánců v zahraničí je na druhou stranu velmi žádoucím příjmem pro albánskou ekonomiku. V roce 2017 se dynamika remitancí poprvé od roku 2012 opět zvýšila o 3,4 % na 636 mil. EUR. Tento trend pokračoval i v roce 2018, kdy remitance dosáhly 669,6 mil. EUR (meziroční zvýšení o 5,3%). Zvýšení remitancí je zároveň také hmatatelným projevem nové vlny ekonomické emigrace po roce 2013. Vrcholem pro remitance však byl rok 2008 (830 mil. EUR).
Problémem je nadále horší investiční a podnikatelské prostředí. Kvůli přetrvávající špatné vymahatelnosti práva, korupci a výši daňových a odvodových povinností v porovnání se sousedními zeměmi, ztrácí Albánie pro zahraniční investory atraktivitu. Podle zprávy Světové banky Doing Business 2018 je Albánie na 65. místě ze 190 posuzovaných ekonomik z hlediska kvality regulace podnikání a ochrany majetku (pokles o 7 míst). Podle zprávy o konkurenceschopnosti ekonomik států World Economic Forum na léta 2017-2018 (mezinárodní organizace pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru) je albánská ekonomika z hlediska konkurenceschopnosti ze 137 posuzovaných zemí na 75. místě. Daňové zatížení, míra všudypřítomné korupce a nevyjasněnost vlastnictví půdy zůstávají i nadále třemi hlavními problémy podnikání v Albánii. Mnohé investory rovněž odrazuje neefektivní soudnictví. Situaci by postupně měla zlepšit probíhající justiční reforma.
 Albánskou ekonomiku v uplynulých dvou letech pozitivně ovlivňovaly dvě velké investice (výstavba plynovodu TAP a kaskáda vodních elektráren na řece Devoll - investor norská Statkraft). Po dokončení těchto investicí v roce 2020 se pravděpodobně zhorší ekonomický výsledek země v dalších letech, protože v blízkém výhledu nejsou očekávány v Albánii podobně velké investice.
Albánskému trhu dominuje italské a řecké podnikání; téměř polovina podniků v Albánii (47,2 %) se zahraničním kapitálem je právě z těchto zemí. Celkem země EU reprezentují 68,8 % zahraničních společností v Albánii.
V roce 2016 se podařilo poprvé za posledních 6 let snížit veřejný dluh, který na konci roku 2016 dosáhl hodnoty 71,8 % HDP (v roce 2015 dosáhl rekordní výše 72,20 % HDP). V roce 2017 se dostal na úroveň 69,1 % HDP a za rok 2018 67,3 % HDP. Veřejný dluh by v roce 2019 vláda plánuje snížit na 64,9 % HDP a pak postupně do roku 2021 až na 60 % HDP.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Pro trvalou ekonomickou obnovu Albánie je nezbytné udržení finanční stability a snadnější přístup podnikatelské sféry k úvěrům, čemuž může napomoci snížení míry nesplácených půjček. Vládní reformy v oblasti důchodů, energie, financování úřadů místní správy, státní správy a zlepšení podnikatelského prostředí v případě jejich úspěchu posílí schopnost Albánie přilákat tolik potřebné investice z důvodu naprostého nedostatku vlastních zdrojů, zlepší výhled na udržitelný střednědobý růst a sníží fiskální rizika.

Pokud jde o výsledky veřejného rozpočtu v roce 2018, vládě se v roce 2018 podařilo snížit deficit na konci roku 2018  67,3 % HDP). Trvalým problémem je neplacení pohledávek stavebních firem podílejících se na stavbě vodovodů a dopravní infrastruktury. Ty se pak nárazově platí koncem roku z prostředků určených v rozpočtu na investice, které se nepodařilo proinvestovat.

Při přípravě rozpočtu na rok 2019 byl kladen důraz na zvýšení kapitálových investic (zejména stavbu silnic), které by měly činit 5,0 % národního produktu (v roce 2018 to bylo 5,2 %). Příjmy počítají se zvýšením příspěvku z výběru DPH po kontroverzním zapojení malého podnikání do systému DPH. 

Rozpočet AL pro rok 2019 počítá s výdaji ve výši 519,377 mld. ALL (4,071 mld. EUR) a s dosud nejnižším deficitem 1,9 % HDP (v roce 2018 2,0 %) při předpokládaném růstu ekonomiky o 4,3 % (v roce 2018 3,8 %). Plánované výdaje rozpočtu mají být o 6,3 % vyšší než v předchozím roce. Příjmy mají dosáhnout výše 486,477 mld. ALL (3,813 mld. EUR). Deficit rozpočtu se očekává ve výši 32,900 mld. ALL (258 mil. EUR). Jeho výše v podstatě odpovídá výši splátek dřívějších dluhů. V roce 2016 se podařilo poprvé za posledních 6 let snížit veřejný dluh, který na konci roku 2016 dosáhl hodnoty 71,8 % HDP (a v roce 2015 dosáhl rekordní výše 72,20% HDP). Vláda v roce 2017 veřejný dluh dále snížila, a to o 3 procentní body na 69,1 % HDP a v roce 2018 na 67,3 % HDP. V roce 2019 by měl podle předpokládu vlády činit 64,9% HDP. Tlak na další snížení veřejného dluhu se očekává ze strany zahraničních finančních institucí i v roce 2019.

 

 

Veřejný rozpočet  (v mil. EUR)

  

2015

 2016

2017

2018 

2019 (plán)

Příjmy

2 844,36 

2 980,00

3 248,80 3 607,07 3 813,41

Výdaje

3 260,26

3 220,00 3 482,80 3 819,77 4 071,31

Saldo

-415,90

-240,00 -234,00 -212,70 -257,90

Zdroj: Centrální banka Albánie, Ministerstvo financí Albánie

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance 2013–2017 (v mil. EUR)

 

2014

20152016

 2017

2018

I. Běžný účet

-1 076 -884 -813 -866 -860

II. Kapitálový účet

87

126 66 122 104

III. Finanční účet

-1032

-1 225 -665 -1 116 -1 146

Devizové rezervy

2 488

2887

2 861 3 321 3 676
  • Dluhová služba v roce 2017: 315 mil. EUR
  • Zahraniční dluh na konci roku 2018: 9 018 mil. EUR
  • Veřejný dluh k HDP na konci roku 2018: 67,3 % HDP

Zdroj: Centrální banka Albánie, Ministerstvo financí Albánie

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém v Albánii je tvořen centrální Bankou Albánie (Bank of Albania, BoA) a 16 komerčními bankami, které mají kolem 560 poboček po celé zemi. Guvernérem centrální banky je Gentian Sejko. Albánské banky jsou z 95 % vlastněny zahraničními společnostmi. Nejvýznamnější zahraniční vlastníci jsou z Rakouska, Řecka, Itálie a Francie. Bankovní sektor obhospodařuje na 2,9 mil. bankovních účtů, z čehož na 160 tisíc jsou podnikatelské účty a zbytek privátní. 

Seznam albánských bank

Zdroj: Centrální banka Albánie (BoA)

Největším problémem bankovního sektoru Albánie je trvale výše špatných úvěrů. Nejvyšší úrovně dosáhly v září 2014  s hrozivou hodnotou 25 % v úvěrovém portfoliu bank. Na konci roku 2014 sice došlo k jejich poklesu, ale číslo 22,76 % nutilo po celý rok 2015 banky k obezřetné úvěrové politice s negativním dopadem na ekonomický růst. Díky opatřením centrální banky v roce 2015 měly komerční banky možnost odepsat špatné úvěry za 120 mil. EUR a ke konci roku 2015 tím úroveň nesplácených úvěrů klesla na hodnotu 17,66 %. V březnu 2017 byl poměr nesplácených úvěrů 17,4 %. Základní úrokovou míru, ve snaze rozhýbat trh s úvěry, držela centrální banka na rekordně nízké úrovni 1,00 % od června 2018.  Stagnace úvěrování je vážný problém pro využití růstového potenciálu albánské ekonomiky. 

Seznam pojišťoven

Pojištění motorových vozidel má 64,33 % podíl na trhu, pojištění majetku má tržní podíl 20,43 % a životní a zdravotní pojistky představují 15,24 %. Převážná většina až 92,62 % produktů jsou neživotní pojistky. Nepovinné pojistky mají tržní podíl 39,77 %.

Z celkového počtu devíti pojišťoven pouze INSIG je vlastněná státem. Vláda však zamýšlí tuto pojišťovnu prodat. Dominanci na trhu mají dvě rakouské pojišťovací skupiny.

Zdroj: http://amf.gov.al/tsigurimeve.asp?id=1&s=1 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Základním dokumentem, který upravuje daňový systém Albánie, je zákon č. 8435 On Taxation in the Republic of Albania z 28.12.1998 (v platném znění). Daňový systém Albánie se skládá ze dvou částí - tzv. státních daní (týká se veškerých aktivit na území Albánie - článek 2 zákona) a místních daní (článek 3 zákona).

Přímé daně

Daň z příjmu

a) daň z příjmu fyzických osob – vztahuje se na osoby s trvalým či přechodným pobytem v Albánii delším než 183 dnů v kalendářním roce.

Od 1. 1. 2014 jsou zavedeny u daně z příjmu fyzických osob 3 pásma. Příjem do 30 000 ALL měsíčně je osvobozen od daně z příjmu, příjem od 30 001 ALL do 130 000 ALL je zdaněn 13 % a příjem od 130 001 ALL výše je zdaněn 23 %. Tímto opatřením až 97 % zaměstnanců platí nižší daň z příjmu, než platilo doposud.

 Zdanitelné příjmy obyvatelstva podle zákona č. 8438/1998 a následných úprav:

  •  platy nebo jiné náhrady spojené s výkonem práce
  •  příjmy jako peněžní výsledek činnosti partnera nebo akcionáře v obchodní firmě
  •  příjmy z bankovních úvěrů nebo získané z peněžních poukazů
  •  příjmy z autorských práv a duchovního vlastnictví
  •  příjmy z půjček a rent
  •  příjmy z převodu vlastnických práv nemovitého majetku
  •  příjmy z náhodných her a kasin

 Od 1. 1. 2015 se tyto příjmy zdaňují 15 %.

b) Malá obchodní daň – novela zákona č. 9632/2006 přijatá parlamentem 17. 12. 2015 stanovuje (s pozdějšími změnami) výši daně následovně:

  • Hranice pro povinnost firem být v systému DPH byla od 1. dubna 2018 snížena z 5 na 2 mil. ALL (resp. z 37,5 tis. EUR na 15 tis. EUR) ročního obratu (předtím to bylo rozmezí obratu pro oplatňování nulové DPH 0 - 5 mil. ALL). Zatímco vláda tvrdí, že to pro malý byznys neznamená žádné další náklady, či nutnost zvýšení cen, Asociace malých a středních firem Albánie tvrdí, že opatření povede záhy k uzavření 40 až padesáti tisíců malých podniků (většinou malých kaváren, mikroobchodů a malých firem z oblasti zemědělství). Podle vlády je výše uvedené opatření klíčovým krokem v boji proti šedé ekonomice. I podle Světové banky má Albánie nejvyšší úroveň lidí pracujících „načerno“. Takto koncem roku 2017 pracovalo v průměru 40 % zaměstnaných, z toho v zemědělství 48 %, v průmyslu 35 %, ve službách 46 % a ve stavebnictví až 70 % zaměstnaných pracuje „načerno“.
  • Parlament schválil počátkem července 2018 nový fiskální balíček, který zvýší hranici pro uplatňování vyššího zdaňovacího pásma z 8  mil. na 14 mil. ALL pro malé podnikání (původně 5 - 8 mil. ALL). Příjmy v nižším pásmu (nyní 5 až 14 mil. ALL) jsou daněny 5 %, ve vyšším pásmu pak 15 %. Opatření platí od 1 .1. 2019 a dotkne se podle ministerstva financí okolo 91 % podnikání v zemi.

Tuto daň hradí každá osoba, která provozuje obchod na území Albánie, není plátcem DPH a její roční obrat nepřevyšuje 14 mil. ALL, tj. cca 112 000 EUR. Výběr malé obchodní daně, která byla v pravomoci místních úřadů, je od 1. 1. 2014 v působnosti daňového úřadu.

 c) Daň z příjmu právnických osob je ve výši 15 %

Hotelová daň – hradí ji majitelé hotelů – minimální sazba je 140 ALL (1 EUR) za osobu za noc. U 4 a 5 hvězdičkových hotelů v Tiraně se platí ve výši 350 ALL (2,5 EUR) za noc.

Stavební nebo rekonstrukční daň – 2 % z prodejní ceny, daň je placená investorem akce

Daň za převod nemovitého majetku – 0,5 – 2 % z celkové hodnoty převodu

Daň z motorového osobního vozidla – roční pevná částka hrazená majitelem je ve výši 65 000 ALL pro každý typ vozidla. Za auta s obsahem do 1200 ccm se platí 55 000 ALL.

Daň z luxusních aut - nová daň uplatněná od 1. 1. 2016 na osobní automobily s počtem sedadel nejvýše 4+1 splňujících jednu z následujících podmínek: (i) objem válců motoru se rovná nebo převyšuje 3000 ccm, (ii) hodnota/cena vozidla se rovná nebo převyšuje 7 mil. ALL (50 tis. EUR). Při první registraci luxusního vozidla se platí daň ve výši 70 tic. ALL (500 EUR) a v následujících letech se platí roční sazba ve výši 21 tis. ALL (150 EUR). 

Silniční mýtné - První silniční komunikací, na které se v Albánii platí od září 2018 mýtné, je rychlostní komunikace dálničního typu Milot - Morinë o délce cca 110 km provozovaná koncesionářskou společností Albania Highway Concession. Tzv. „Národní cesta“, pořízená z veřejných financí a vedoucí z albánského Milotu na Kosovské hranice s Albánií v Morinë, je zpoplatněna částkou 5,-EUR/osobní auto, a 22,5 EUR/nákladní auto za průjezd. Výběr mýtného má být určen k údržbě komunikace. Mýtné se vybírá u tunelu Kalimash asi 18 km od města Kukës. Jeho obyvatelé mají slevu na průjezd osobním autem – z 5,- na 1,50 EUR. Albánská opozice nazývá mýto překážkou kontaktů mezi obyvatelstvem Albánie a Kosova. 

 Daň z pojištění - 10 %

Výjimku z placení přímých daní mají:

  • centrální a místní úřady
  • centrální banka
  • právnické osoby, které se zabývají aktivitami náboženské, humanitární, charitativní, vědecké  nebo vzdělávací povahy, jejichž majetek   nebo zisk, který byl vytvořen, není použit  k individuálnímu prospěchu zakladatele a jeho členů
  • komory z oblasti obchodu, průmyslu a zemědělství, jejichž majetek nebo zisk, který byl  vytvořen, není použit k individuálnímu prospěchu zakladatele a jeho členů
  • mezinárodní organizace, agentury pro technickou spolupráci a jejich představitelé, pokud je  výjimka poskytnuta zvláštní dohodou
  • významné osoby vyňaté mezinárodními dohodami ratifikovanými parlamentem

Nepřímé daně

Daň z přidané hodnoty (DPH) je 20 %

  • DPH podléhají všichni dodavatelé zboží a služeb při obchodním styku jako součásti jejich obchodních aktivit na území Albánie.
  • DPH dále podléhá veškeré zboží dovážené na území Albánie.
  • Pro osoby ve hmotné nouzi je uplatněna dotace DPH u základních potravin ve výši 10 %.
  • Od 1. 4. 2014 se DPH na vybrané léky a nemocniční služby snížila na 10 %.

Plátcem DPH, v souladu se zákonem č. 7928 z 27. 4. 1995 „On the Value – Added Tax", v platném znění, je právnická nebo fyzická osoba nebo ostatní osoby, jejichž roční obrat překročí 14 mil. ALL, tj. cca 112 000 EUR.

Od placení DPH jsou osvobozeny:

  • finanční služby včetně transakcí, které se vztahují k jejich pojištění a zajištění
  • zboží a služby poskytnuté náhradou za snížené platby pro neziskové organizace, jako např. dodávky zboží a služeb pro zdravotnictví a zubní lékařství, pro ochranu dětí a starších osob, dodávky související se vzdělávacími, kulturními a sportovními službami a dodávky poskytnuté věřícími a filosofickými organizacemi
  • poštovní služby
  • Centrální banka Albánie (BoA)
  • diplomaté akreditovaní v Albánii

0% sazba DPH je pro následující zboží a služby:

  • zboží vyvezené mimo území Albánie
  • služby poskytované albánskými dodavateli mimo území Albánie
  • mezinárodní doprava zboží a osob

Spotřební daň

Spotřební dani v Albánii podléhají tabák a tabákové výrobky, alkoholické a nealkoholické nápoje, pohonné hmoty a jejich deriváty, káva. Spotřební daň hradí fyzické i právnické osoby, místní i zahraniční, domácí výrobci i importéři. Spotřební daň není uplatňována v případě vývozu zboží a slouží u některých položek k ochraně vnitřního trhu.

Výše některých spotřebních daní od 1. 1. 2015:

  • Cirkulační daň na PHM (benzín, nafta): 27 ALL/l
  • Cigarety: 110 ALL/krabičku 
  • Tabák: 3700 ALL/kg  
  • Spotřební daň na pivo: pro pivo z pivovarů s výstavem do 200 000 hl/rok: 400 ALL/hl; pro pivo z pivovarů s výstavem nad 200 000 hl/rok: 600 ALL/hl

Sociální a zdravotní zabezpečení

Příspěvek na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění je regulován zákonem č. 1114 ze dne 30. 7. 2008. 

S účinností od 1. 8. 2014 Rozhodnutím Rady ministrů č. 457 ze dne 9. 7. 2014 dochází ke zvýšení minimální a maximální měsíční mzdy sloužící jako základ výpočtu pro příspěvek na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a osoby platící dobrovolný příspěvek platí příspěvky ze mzdy, která dosahuje minimální výše 19 406 ALL hrubého platu, zatímco maximální výše mzdy pro výpočet příspěvku činí 97 030 ALL hrubého platu.

Příspěvek na sociální zabezpečení činí 24,5 %, z toho je placeno:

  • 15 % zaměstnavatelem 
  • 9,5 % zaměstnancem

Příspěvek na zdravotní pojištění hrazený zaměstnavatelem a zaměstnancem činí 1,7 % pro každého.

Pro osoby samostatně výdělečně činné a osoby platící dobrovolný příspěvek na zdravotní pojištění je základem dvojnásobek minimální mzdy ve výši 19 406 ALL hrubého platu (platí tím za sebe 3,4 %).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: