Andorra: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

24. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Madridu (Španělsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Andorrské knížectví (Principat d'Andorra, Principauté d'Andorre, Principado de Andorra).

Stručná charakteristika politického systému

Andorra je parlamentní spoluknížectví.

Zákonodárný orgán

Jednokomorová Generální rada (Consell General) má 28 členů, volených na 4 roky. Poslední parlamentní volby (osmé od přijetí Ústavy) proběhly 7. dubna 2019. Vítězem voleb se opět stala středo-pravicová strana Demokraté pro Andorru (DA), která vládla i v předchozím období.

V roce 2019 pod jejím vedením vznikla koaliční vláda spolu s Andorrskou liberální stranou (Liberals d´Andorra) a Stranou angažovaných občanů (Ciutadans Compromesos), která má parlamentní většinu 17 křesel z 28členného parlamentu.

Výkonný orgán

Vláda v čele s předsedou vlády.

 

Politické strany

  • vládní - Andorští demokraté (DA), Andorrská liberální strana (L´A) a Strana angažovaných občanů (CC)

Opoziční a nevládní strany:

  • Sociálně-demokratická strana (PS)
  • Sociální demokracie a pokrok (SDP)
  • Andorra za změnu (APC)
  • Třetí cesta (Terceravía)
  • Andorští zelení (Vd'A) 

Hlava státu (jméno, kompetence)

Funkci hlavy státu formálně vykonávají Francie a Španělsko, konkrétně francouzský prezident a španělský biskup ze La Seu d'Urgell. Výkonná i zákonodárná role je plně v kompetenci Andorry a odráží se v její plné mezinárodněprávní subjektivitě.

V Andoře samotné mají obě hlavy státu své místodržící. 

 

Složení vlády
(k 22. 5. 2019)

  • předseda vlády (Cap de Govern) - Xavier Espot Zamora
  • vedoucí Úřadu vlády, ministr ekonomiky a podnikání - Jordi Gallardo Fernández
  • ministr financí a mluvčí vlády - Èric Jover Comas
  • ministryně zahraničních věcí - María Ubach Font
  • ministr spravedlnosti a vnitra - Josep M. Rosell Pons
  • ministr pro teritoriální záležitosti - Jordi Torres Falcó
  • ministr sociálních věcí, bydlení a mládeže - Víctor Filloy Franco
  • ministryně pro životní prostředí, zemědělství a udržitelnost - Silvia Calvó Armengol
  • ministryně cestovního ruchu - Verònica Canals Riba
  • ministr zdravotnictví - Joan Martínez Benazet
  • ministr školství a vysokých škol - Ester Vilarrubla Escales
  • ministryně kultury a sportu - Sílvia Riva González
  • ministryně státní správy a administrativní reformy - Judith Pallarés Cortés

Bližší informace včetně aktualit lze nalézt na portále andorrské vlády: http://www.govern.ad/

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Rozloha: 468 km2
  • Počet registrovaných obyvatel: 80 tis.
  • Hustota na km2: 170 obyvatel/km2
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 39 tis.
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 3,54
  • Průměrný věk: 41 let
  • Náboženské složení: většina katolíků
  • Naděje dožití: 82,9 let
  • Věková struktura: 0–14 let 14%, 15–64 let 72 %, nad 65 let 14% 
 

Počet obyvatel podle státního občanství  

 

2014

2015

2016

2017 

2018 

Andořané

35 412

35 750

36 138

36 526 

37 144 

Španělé

20 301

20 577

20 652

21 348 

19 131 

Portugalci

10 699

10 697

10 300

10 352 

9 175 

Francouzi

3 753

3 890

3 946

4 200 

3 339 

Ostatní

6 784

7 100

7 228

7 783 

7 351 

Celkem

76 949

78 014

78 264

80 209 

76 177 

Údaje k 11. 4. 2019
Zdroj: Dpto. Estadística de Gobierno de Andorra

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Andorra byl tradičně zemědělský stát, v poslední době však tvoří HDP především sektor služeb (cestovní ruch, bankovnictví) a obchod.
V letech 2012-2014  se na růstu andorrské ekonomiky negativně podepsala hospodářská krize ve Španělsku, na jehož trh je Andorra tradičně velmi silně vázána. Spolu s postupným ozdravováním španělské ekonomiky se i výhledy andorrského hospodářství  zlepšily a poměrně optimistické odhady panují i na rok 2019.

V zemi donedávna fungoval více než příznivý fiskální systém. V rámci daňové reformy, která byla zahájena v roce 2012, byla  postupně zavedena daň z příjmu právnických a fyzických osob. V roce 2018 andorrská vláda uvedla v platnost další změny v Zákonu o daních z příjmu právnických osob tak, aby přetrvávající zvýhodnění byla omezena či zrušena úplně. Na základě těchto změn EU rozhodla, že země může být odstraněna ze seznamu daňových rájů.

Donedávna andorrský fiskální systém omezoval daňové zisky zemí Unie, primárně Francie a Španělska. Právnické a fyzické osoby především ze sousedních zemí „sídlily či trvale pobývaly“ v Andoře za účelem optimalizace daňových odvodů. Nyní Andorra deklaruje, že se chce svým daňovým systémem přiblížit sousedním zemím.

V roce 2018 andorrská ekonomika nadále rostla, ovšem oproti roku 2017 se růst lehce zpomalil. V roce 2018 došlo k výraznému snížení inflace na 0,8 %. Vláda pokračovala v konsolidaci státního rozpočtu a aplikaci legislativních reforem, které andorrskou ekonomiku otevírají více světu. Klíčové bylo uzavření dohody o zamezení dvojího zdanění se Španělskem či zavedení daně z příjmu fyzických osob - Andorra tím splnila požadavek EU a otevřela cestu k zahájení jednání o Asociační dohodě. 

Standards & Poor ve svých analýzách k Andoře upozorňuje na stále panující zranitelnost bankovního sektoru (v kontextu jeho významné role pro tvorbu HDP) a kladně hodnotí konsolidaci vládní ekonomické politiky a poslední daňové reformy. V nadcházejících letech se očekává další zlepšení ekonomické situace země a díky stabilizaci státního rozpočtu, zejména v důsledku uvedených daňových změn,i posílení vazby na trhy EU. 
Andorra nepatří k zemím, které by se potýkaly s problémem nezaměstnanosti. 1,5 % nezaměstnaných je stále hluboce pod průměrem. V obdobích turisticky exponovaných se země potýká s nedostatkem kvalifikované pracovní síly. 

 

  Vybrané makroekonomické ukazatele Andorry  

 

2014

2015

2016

2017

2018* 

HDP nominální (v milionech EUR)

2 526

2 535

2 601

2 674

2 742

HDP per capita (v EUR)

35 787

35 342

35 580

35 747

35 996

Reálný růst HDP (%)

2,3

0,8

1,9

1,9

1,6

Inflace (%)

-0,1

-0,9

0,4

2,4

0,8

Nezaměstnanost (%)

1,2

1,0

2,7

1,9

1,5

Minimální mzda (v EUR)

962

962

976

992

1 018

*Údaje k dubnu 2019
Zdroj: Departamento de Estadística Gobierno de Andorra
I přesto, že od roku 2008 se meziročně HDP na hlavu v běžných cenách snižuje, je dle statistik OECD Andorra stále z hlediska kupní síly HDP mezi prvními zeměmi na světě a vysoko nad průměrem EU.  

 

HDP podle sektorů (2017) 

odvětví

podíl v %

Zemědělství

0,6

Průmysl (včetně výroby a distribuce energie)

5,1

Stavebnictví

5,9

Obchod

14,2

Hoteliérství

7,0

Doprava, skladování a komunikace

5,3

Finanční služby

20,9

Podnikové služby  

5,7

Veřejná správa, školství a zdravotnictví

12,7

Ostatní aktivity

17,7

Daně 

10,1

Údaje k dubnu 2019 

Zdroj: Gobierno de Andorra

Nejvíce se na tvorbě HDP (až 80 %) podílí terciální sféra, především turistika, dále finanční a bankovní služby a obchod. Průmysl, hlavně zpracovatelský, se podílí 12 %. 

Průmysl

Průmysl Andorry je zanedbatelný (představuje náplň činnosti cca 4,1 % firem), především se jedná o zpracovatelský (tabák) a o výrobu nábytku. Dále nápoje, textil, potravinářské produkty, přesné strojírenství, optické přístroje a elektrospotřebiče a konečně i umělecká reprografická výroba.

Stavebnictví

Stavebnictví představovalo v devadesátých letech a v počátku 21. století důležitý sektor andorrského průmyslu, který těžil z potřeby země odpovědět na turistickou poptávku výstavbou kvalitních turistických (zejména lyžařských) komplexů.

Cca od roku 2007 se však tento sektor potýká s recesí danou obecnou ekonomickou situací v Evropě a také snížením turistické poptávky koncem daného desetiletí. Dosud stavebnictví neobnovilo výrazný růst - v posledních dvou letech počet existujícícm firem stagnuje nebo mírně klesá.

Zemědělství

Zemědělství je ovlivněno nadmořskou výškou, obdělávaná plocha tvoří pouze cca 4% celkové rozlohy. Pěstuje se téměř výhradně tabák, dále se jedná o chov dobytka, koní a ovcí.

V říjnu 2013 se Andoře podařilo oficiálně při EU registrovat „andorrské telecí maso“ jako výrobek s lokální ochrannou značkou (IGP). Jedná se o speciální druh dobytka, „Raça bruna d'Andorra“ – „Andorrský hnědý skot“. V posledních letech se začalo v Andoře pěstovat a vyrábět víno, které je především kuriozitou pro sběratele a milovníky ví.

Služby

Služby jsou náplní činnosti 84,5 % andorrských firem, jedná se o zásadní položku andorrské ekonomiky, přičemž klíčovou položkou jsou zde služby obchodního rázu.

Značně vyspělý je bankovní sektor - viz kapitola 1.6. 

Významnou část HDP země generuje sektor turistiky (zejména lyžařské, ale taktéž nákupní). V roce 2018 se meziročně navýšil počet turistů o 1,3 % na 3 miliony osob, přičemž se zemi daří lákat zejména solventní turisty: 2/3 ubytovaných si zvolilo tří až pětihvězdičkové hotely. Zároveň meziročně narostl také počet výletníků (cizinců, kteří v Andoře nepřespali), a to meziročně o 2,7 % na 5,29 mil.  

Infrastruktura

Dopravní infrastruktura

Andorra disponuje kvalitní pozemní infrastrukturou, v roce 2017 se stala třetí zemí na světě s největším podílem elektrických vozů v rámci nově zaregistrovaných nových vozidel (5 %) - mimo jiné díky masivnímu vládnímu programu podpor alternativního pohonu. Díky fondům EU pokračuje projekt posílení pozemního spojení s Francií. V lednu 2015 bylo oficiálně dokončeno opětovné zprovoznění letiště v La Seu d'Urgell, za tímto účelem vznikla společnost Air Andorra, jež během roku 2015 zprovoznila některé spoje do Barcelony, Toulouse, Lisabonu, Madridu, Málagy a na Mallorku a Ibizu. Vláda v roce 2015 potvrdila projekt rozšíření služeb heliportu v hlavním městě Andorra la Vella. Heliport zajišťuje spojení s letištěm v Barceloně (let trvá cca 20 minut) a vláda plánuje do budoucna rozšíření služeb i na další letiště - zejména se jedná o pravidelnou trasu (minimálně dvakrát týdně) do/z Toulouse ve Francii.   

Energetika

Andorra naprostou většinu své energie dováží. Energetický mix sestává zejména z ropy a uhlí. Od roku 2016 andorrská vláda každoročně uděluje podpory v rámci celostátního programu Renova, díky němuž podporuje přes 500 projektů investic do oprav budov tak, aby byly méně energeticky náročné a aby mohly v maximální míře využívat vlastní generátory obnovitelné energie. Projekt mj. využívá státní subvence, úvěrové úlevy a hypoteční podpory (z čehož 85 % na obytné domy a 15 % na kancelářské prostory) a 15,2 milionů euro na výhodné úvěry po dobu následujících 5 let.  

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Od roku 2015 se díky provedení daňových reforem podařilo příjmy státního rozpočtu radikálně navýšit, což zajistilo pozitivní rozpočtovou bilanci. Od roku 2016 se vládě dařilo, mimo jiné díky příjmu z nově zavedené daně z příjmu fyzických osob, udržet rozpočet v rovnováze.  

Státní rozpočet v roce 2018 sledoval tyto priority: snížit výdajovou stranu pokračujícím omezením dotací regionálním administrativám a snížením výdajů na chod státní správy, zachovat dotace pro sociální politiky, snížit (veřejný i zahraniční) dluh, investovat do rozvoje ekonomiky a jejího přiblížení standardům EU, pokusit se opětovně nastartovat růst krizí oslabených sektorů (např. stavebnictví) a konsolidovat zavedené daňové reformy.

Státní rozpočet Andorry (v tis. EUR) 

 

2014

2015

2016

 2017

 2018*

Příjmy

568 587

789 875

847 861

909 650

 657 276 

Výdaje

568 587

789 870

847 861

909 650

657 276 

Saldo rozpočtu

-1,0

5,0

0,0

0,0

0,0

* Odhad dle schváleného rozpočtového zákona.

Zdroj: Statistický úřad Andorry

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

V letech 2013 až 2015 se vládě podařilo začít snižovat předtím narůstající státní dluh. V roce 2015 dluh snížil na 40,6 % HDP a v roce 2016 na 40,2 % HDP. Cílem vlády bylo státní dluh do konce roku 2017 dostat pod hranici 36 % HDP, to se však nepodařilo, výsledný dluh byl 37,6 % HDP. V říjnu 2018 vydala ratingová společnost Fitch hodnocení andorrského dluhu a uznala jej jako pozitivní (dlouhodobá perspektiva BBB a krátkodobá F3).

V březnu 2015 oznámila andorrská vláda emisi státních dlouhodobých dluhopisů ve výši 100 milionů euro v důsledku řešení krize jedné z pěti andorrských bank, Banca Privada d'Andorra (blíže viz kapitola 1.6.).

Přehled platební bilance Andorra pravidelně nezveřejňuje. Země nemá centrální banku, ale její funkce plní Národní andorrský institut financí.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor patří v Andoře k nejvyvinutějším a dodnes je zdrojem až 16 % bohatství země. Donedávna byla Andorra jedním z daňových rájů, a tak vklady ze zahraničí byly značné. Od r. 2009, kdy Andorra podepsala (na popud doporučení Bruselu ohledně posílení regulovanosti bankovního sektoru a většímu otevření země vůči zahraničí) s Francií tzv. Pařížskou deklaraci a s řadou států bilaterální dohody o výměně bankovních informací, už za daňový ráj považována není. V roce 2011 dále Andorra podepsala s EU dohodu, která jí od roku 2013 umožňuje tisknout euro a celkově přibližovat bankovní sektor evropským standardům.

Od 1.1.2017 je v platnosti dohoda o automatické výměně daňových informací, kterou musí dodržovat všechny andorrské banky.

V Andoře působí pět bankovních domů:  Andbank, Grup Crèdit Andorrà, MoraBanc, Vall Banc a BancSabadell d'Andorra. Ty celkově operují až s 31,1 miliardami euro ročně. Plánované reformy i mezinárodní tendence směřující ke globalizaci bankovního sektoru nasměrovaly dvě z andorrských bank (Andbank, Grup Crèdit Andorrà) k otevření svých aktivit v zahraničí, zejména ve Španělsku.

Hlavní andorrskou bankou je Crèdit Andorra, která byla zároveň v roce 2013 oceněna jako nejlepší bankovní skupina země a stala se první andorrskou bankou, jež se ocitla na prestižním seznamu nejoceňovanějších soukromých bank Financial Times The Banker y PWM s cenou Global Private Banking Awards 2013. Porota ocenila zejména mezinárodní úroveň banky (zastoupení v 10 zemích) a dále její stabilitu a dlouholetou silnou pozici na finančním trhu (likvidita 59,35 %, solventnost 17,8 %). Crèdit Andorra nabízí služby obchodní soukromé banky pro Andorru i zahraničí, má pobočky mj. ve Španělsku, Lucembursku, Švýcarsku, USA či v Mexiku.

Počátkem roku 2015 otřásla andorrským bankovním sektorem kauza Banca Privada d'Andorra (BPA), jejíž krize vyvolaná obviněním amerických institucí z praní špinavých peněž zločinných organizací a následný bankrot ovlivnil také klienty ve Španělsku, kde banka měla pobočku Banco Madrid. Andorrská vláda v dubnu 2015 oznámila, že vytváří špatnou "banku" určenou k restrukturalizaci bankovních pohledávek (AREB), která převezme (zejména) toxické úvěry BPA, spojené s jejími nečistými bankovními praktikami. Speciální fond ve výši 30 milionů euro, který měl napomoci stabilizaci situace, financovaly zbývající čtyři andorrské banky. "Špatná banka" by dle plánů vlády zároveň měla zůstat i po vyřešení krize BPA aktivní - jako možný nástroj pro budoucí případné problémy andorrského bankovního sektoru. Dle vládního prohlášení tento krok umožnil vypořádat se s kauzou BPA, aniž by mohla negativně oblivnit ostatní bankovní entity země.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Ratingové agentury v posledních letech podtrhovaly potřebu Andorry více spolupracovat v daňových otázkách (minimálně) se sousedními zeměmi, nemluvě o pozitivním vlivu nově uzavřených dohod o výměně informací v daňových otázkách a o zabránění dvojímu zdanění na zahraniční investice zemí, s nimiž Andorra dohody uzavřela. OECD požadovalo, aby Andorra uzavřela dohodu o výměně daňových informací s minimálně 12 zeměmi, Andorra těchto dohod uzavřela nakonec ke konci 2015 přes 20. Postupně také uzavřela a během let 2016-2017 ratifikovala dohody o zabránění dvojímu zdanění se šesti zeměmi: Španělskem, Francií, Lucemburskem, Lichtejštejnskem, Portugalskem a Spojenými arabskými emiráty. Během roku 2018 probíhají jednání o uzavření této dohody s Lotyšskem.  

V únoru 2016 uzavřela Andorra s EU dohodu o fiskální transparentnosti, jež by měla zabránit daňovým únikům unijních občanů na andorrském území.

Andorra i nadále prochází aplikací rozsáhlého procesu daňové reformy, jejímž cílem je přiblížit národní standardy normám EU a otevřít zemi zahraničním investorům a obchodním partnerům. Součástí reformy je zavádění nových daní, a to přímých i nepřímých, na základě doporučení EU a MMF.

Rezidentní firmy platí od roku 2012 v Andoře základní daň z příjmu 5 %, nerezidentní 10 %. Od ledna 2013 země také zavedla jednotnou DPH ve výši 4,5 % a sníženou DPH 1 % (aplikována na některé základní potraviny, vodu, léky a zdravotní služby).

V roce 2014 byla schválena definitivní podoba daně z příjmu fyzických osob, která se dosud týkala pouze nerezidentních osob. Osoby s příjmem mezi 24 000 a 40 000 euro ročně odvádějí daň z příjmu ve výši 5 %, osoby pobírající větší částku pak odvádějí 10 %. 

Bankovní a finanční služby podléhají režimu 8% daně.

Detailní informace o andorrském daňovém systému lze (v katalánštině) nalézt na http://www.impostos.ad/

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: