Angola: Zahraniční obchod a investice

20. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Pretorii (Jihoafrická republika)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2014

2015 

2016 

2017

2018

Dovozy

28 580 20 693 13 041 14 463 15 798

Vývozy

59 170 33 181 27 589 34 614 40 758

Saldo

30 590 12 488 14 548 20 151 24 960

Údaje v mil. USD

Zdroj: Přehled k dovozu a vývozu země, statistiky Centrální banky Angoly (Banco Nacional de Angola, www.bna.ao)

Zahraniční obchod přímo odráží ekonomickou situaci Angoly, kdy při příchodu ekonomické a devizové krize v roce 2015 se významně začaly snižovat jak vývozy, tak i dovozy do země.

Dovozy zaznamenaly mírný nárůst v roce 2017 a i v roce 2018 a zatím nedosáhly předkrizové hodnoty. Podobný vývoj se očekává i v roce 2019. V roce 2018 se do Angoly nejvíce dovezly potraviny (3,14 mld. USD), stroje a elektronické vybavení (3,103 mld. USD) a pohonné hmoty (2,36 mld. USD). I přes snahu Angoly diverzifikovat ekonomickou aktivitu, podpořit vlastní zemědělskou produkci a výrobu potravin se dovoz těchto produktů nesnižuje a je stále na stejné úrovni jako před krizí.

Na straně vývozu se projevuje podobná tendence, nicméně jejich nárůst v roce 2017 a 2018 byl mnohem výraznější a dosáhl předkrizové hodnoty. Tradičně největší podíl na vývozu má ropa a ropné produkty (až 90 %) a její podíl se mírně snižuje ve prospěch jiných produktů. Před ekonomickou krizí byl podíl mezi 94-96 %. Mezi dalšími kategoriemi vývozu patří: plyn (2,43 mld. USD), diamanty (1,15 mld. USD), ryby (85 mil. USD), dřevo (48 mil. USD), nápoje (21 mil. USD a cement (3 mil. USD). Během krize se začaly významně rozvíjet další ekonomické aktivity, které se začaly také podílet na vývozu země a mezi tyto aktivity patří stavební průmysl, nápojový průmysl a produkce kávy.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největším obchodním partnerem Angoly z pohledu dovozu do země je Čína (20,5 %), Portugalsko (tradičně bylo na 1. místě, nyní 14,7 %), Togo (10,1 %), Belgie (7 %) a Brazílie (6,7 %).

Hlavní vývozní trhy angolských produktů je: Čína (62,3 %), Indie (13 %), EU (7,6 %), USA (4,2 %) a Jihoafrická republika (4 %).

V rámci EU je největším obchodním partnerem Angoly Portugalsko, které do Angoly zejména vyváží a celkově se podílí na vývozech do Angoly 16,3 %. Dalšími významnými obchodními partnery Angoly v EU jsou Španělsko, Belgie, Itálie, Francie, Holandsko a Německo.

Nejvýznamnějším obchodním parnterem a současně také investorem Angoly je Čína, která tak postupně vytlačila pozici Portugalska a její postavení neustále roste.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavní dovozní produkty do Angoly: cement, rýže, pšeničná mouka, kuřecí maso, ropný koks a asfalt, třtinový cukr, palmový olej, mouka z obilí (mimo pšenice), keramické dlaždice, těstoviny, sójový olej a další.

Hlavní vývozní produkty Angoly: ropa (90 %), plyn, diamanty, ryby, dřevo, nápoje, cement, mramor, žula a tropické ovoce.

Angola stále dováží základní potraviny (zejména z Portugalska), které se snaží novou politikou diverzifikace vyrobit. Až teprve za několik let se podaří dovoz snížit a nahradit domácí spotřebou. V posledních dvou letech se Angole podařilo nahradit dovoz stavebních materiálů, kdy příkladem je dovoz ocelových a železných produktů. Díky výstavbě nové ocelárny ADA v prosinci 2015 a rozvoji i dalších oceláren je mnohem konkurenceschopnější a může uvedené dovozy nahradit domácí výrobou.

V Angole je nyní nová politika podpory dovozu jen produktů, které se v Angole zatím nevyrábí. Mezi hlavní odvětví, jejíž dovoz je významně omezen prostřednictvím vysokých cel je: stavební materiál, piva a nealkoholické nápoje včetně vody, potrubní plastový systém, vybrané plastové produkty, matrace a další.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V souvislosti s podporou diverzifikace ekonomiky se angolská vláda snaží přilákat zahraniční investory a v souvislosti s tím založila speciální ekonomickou zónu ZEE Luanda-Bengo. Tato oblast zahrnuje 7 průmyslových zón, 6 zemědělských zón a 8 těžebních rezervací, které se nachází v obcích Viana, Cacuaco a Icolo v provincii Luanda a dále v obcích Dande a Ambriz v provincii Bengo. Uvedené zóny poskytují zvýhodněný daňový systém, veškerou nezbytnou infrastrukturu, zabezpečení a další výhody na jednom místě.

Od roku 2018 se začaly konat v této oblasti různé výstavy a veletrhy včetně největšího všeobecného mezinárodního veletrhu FILDA.

Více informací viz odkaz na webové stránky.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Zahraniční investice směřovaly v Angole nejvíce do ropného průmyslu (84,2 %), především ze strany amerických firem (Chevron a její dceřinná společnost CABGOC působí na 2 z 21 ropných bloků, dále ExxonMobil provozující Block 15), francouzského Totalu (operuje na 3 ropných blocích) a italské ENI (operuje na 1 ropném bloku). Celková hodnota přímých zahraničních investic do Angoly v roce 2018 (údaje dostupné jen do 3. čtvrtletí roku) činila 1,6 mld. USD (hodnota zahrnuje jen vstupy, nikoliv výstupy).

Rozdělení zahraničních investorů do ropného průmyslu:

  • USA 27 %
  • Francie 23 %
  • Čína 15 %
  • Itálie 13 %
  • UK 12,5 %
  • Norsko 8 %

Ostatní přímé zahraniční investice dosáhly výše 300,1 milionů USD a hlavními sektory, kam investice směřovaly byly finanční služby, stavebnictví, turistický ruch a dopravní služby.

Rozdělení zahraničních investorů do ostatních sektorů:

  • Belgie 21 %
  • JAR 14 %
  • USA 13 %
  • UK 11 %
  • Rusko 10,6 %
  • Hong Kong 8 %
  • Libanon 5,3 %

 

 

 

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Dne 19. dubna 2018 byl schválen angolským parlamentem nový investiční zákon, který zjednodušil stávající zákon z roku 2015 a má za cíl více podpořit vstup zahraničních i domácích investorů na angolský trh.

Významné změny oproti předchozímu zákonu zahrnují:

  • zrušení minimální hodnoty investice, na kterou se vztahuje investiční pobídka (původně byla ve výši 1 mil. USD);
  • odstranění povinnosti podílu angolského subjektu (státní instituce, firmy či občana) na základním kapitálu zahraniční společnosti ve výši 35 % a na řízení společnosti;
  • investování do většího okruhu aktivit bez potřeby partnerství s angolskou společností (výjimkou jsou investice do ropy, zemního plynu a dalších nerostných surovin a investic do finančního sektoru);
  • posílení právní jistoty a možnosti repatriace zisků zpět do země investora.

Poskytnutí investičních pobídek je nastavena na období maximálně 10 let s tím, že výše podpory se odvíjí od místa realizace investice (podle rozvojových zón A, B, C) a podle prioritních sektorů.

Rozvojové zóny jsou rozděleny:

  • Zóna A - Provincie Luanda, Namibe, obce-sídla provincií Benguela a Huíla e obec Lobito
  • Zóna B - Provincie Cabinda, Bié, Huambo, Bengo, Cuanza-Norte, Cuanza-Sul, Malanje, Namibe, Uíge a zbytek obcí v provinciích Benguela a Huíla
  • Zóna C - Provincie Lunda-Norte, Lunda-Sul, Moxico, Cunene, Zaire a Cuando-Cubango

Prioritní sektory: 

  • potravinářství a agroprůmysl;
  • lesy (včetně plantáží kakaovníku, kávy, kešu oříšků a banánů);
  • textilní a oděvní průmysl;
  • hotelnictví a turismus;
  • infrastruktura spojená s výstavbou telekomunikací, IT a veřejných prací;
  • energetika a voda;
  • vzdělávání a výzkum;
  • zdravotnictví.

Dalšími změnami v první polovině roku 2018 bylo zavedení nové instituce AIPEX dne 13. března 2018, která nahradila původní agenturu na podporu vývozu APIEX, technickou jednotku na podporu investic prezidentské kanceláře UTIP a technickou jednotku k podpoře soukromých investic na jednotlivých ministerstvech UTAIP. Nový AIPEX má na starosti podporu angolských vývozů a přilákání investic do Angoly. Předsedou představenstva AIPEX je Licínio Freitas Vaz Contreiras.

Zaměstnávat zahraniční nerezidentní pracovníky je možné pouze tehdy, pokud je ve firmě alespoň 70 % místních angolských pracovníků.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: