Angola: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

20. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Pretorii (Jihoafrická republika)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Angolská republika (Angola, port. República de Angola)

Hlava státu: prezident João Manuel Gonçalves Lourenço (od 26. září 2017), prezident je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil. Předsedou hlavní politické strany MPLA zůstal bývalý prezident José Eduardo dos Santos.

Viceprezident: Bornito de Sousa Baltazar Diogo

Státní ministr pro ekonomický a sociální rozvoj (Ministro de Estado para o Desenvolvimento Económico e Social): Manuel José Nunes Júnior

Státní ministr a vedoucí bezpečnostního úřadu prezidenta republiky (Ministro de Estado e Chefe da Casa de Segurança do Presidente da República): Pedro Sebastião 

Státní ministr a vedoucí prezidentské kanceláře (Ministro de Estado e Chefe da Casa Civil do Presidente da República): Frederico Manuel dos Santos e Silva Cardoso

V Angole je celkově 28 ministerstev a jejich seznam včetně jmen ministrů je následující:

  • Ministerstvo zahraničních věcí (Ministerio das Relações Exteriores) - http://www.mirex.gov.ao/
    Ministr: Manuel Domingos Augusto
  • Ministerstvo financí (Ministério das Finaças) - http://www.minfin.gov.ao
    Ministr: Augusto Archer de Sousa Mangueira
  • Ministerstvo vnitra (Ministério do Interior) - http://www.minint.gov.ao/
    Ministr: Ângelo de Barros da Veiga Tavares
  • Ministerstvo spravedlnosti a lidských práv (Ministério da Justiça e Direitos Humanos) - http://www.minjusdh.gov.ao Ministr: Francisco Manuel Monteiro de Queiroz
  • Ministerstvo národní obrany (Ministério da Defesa Nacional) - http://www.minden.gov.ao/
    Ministr: Salviano de Jesus Sequeira Kianda
  • Ministerstvo obchodu (Ministério do Comércio) - http://www.minco.gov.ao/
    Ministr: Jofre Van-Dúnem Júnior
  • Ministerstvo zemědělství a lesnictví (Ministério da Agricultura e Forestas) - http://www.minagri.gov.ao/
    Ministr: Marcos Alexandre Nhunga
  • Ministerstvo průmyslu (Ministério da Indústria) – http://www.mind.gov.ao/
    Ministryně: Bernarda Gonçalves Martins Henriques da Silva
  • Ministerstvo energetiky a vod (Ministério da Energia e Águas) - http://www.minea.gov.ao/
    Ministr: João Baptista Borges
  • Ministerstvo pro nerostné suroviny a ropu (Ministério de Recursos Minerais e Petróleos) - http://www.minpet.gov.ao/
    Ministr: Diamantino Pedro Azevedo
  • Ministerstvo dopravy (Ministério dos Transportes) - http://www.mintrans.gov.ao/
    Ministr: Augusto da Silva Tomás
  • Ministerstvo výstavby a veřejných prací (Ministério da Construção e Obras Públicas) - http://www.mincons.gov.ao/
    Ministr: Manuel Tavares de Almeida
  • Ministerstvo hospodářství a plánování (Ministério da Economia e Planeamento) - http://www.minec.gov.ao/
    Ministr: Pedro Luís da Fonseca
  • Ministerstvo pro mládež a sport (Ministério da Juventude e Desportos) - http://www.minjud.gov.ao/
    Ministryně: Ana Paula Sacramento Neto
  • Ministerstvo zdravotnictví (Ministério da Saúde) - http://www.minsa.gov.ao/
    Ministryně: Sílvia Paula Valentim Lutucuta
  • Ministerstvo pro rybolov a moře (Ministério das Pescas e do Mar) - http://www.minpescas.gov.ao/
    Ministryně: Maria Antonieta Baptista
  • Ministerstvo pro územní plánování a bydlení (Ministério de Ordenamento do Território e Habitação) - http://www.minuha.gov.ao/
    Ministryně: Ana Paula Chantre Luna de Carvalho
  • Ministerstvo územní správy a státní reformy (Ministério da Administração do Território e Reforma do Estado) - http://www.mat.gov.ao/
    Ministr: Adão Francisco Correia de Almeida
  • Ministerstvo pro veřejnou správu, práci a sociální zabezpečení (Ministério da Administração Pública, Trabalho e Segurança Social) – http://www.maptss.gov.ao/
    Ministr: Jesus Faria Maiato
  • Ministerstvo pro sociální komunikaci (Ministério da Comunicação Social) – http://www.mcs.gov.ao/
    Ministr: Aníbal João da Silva Melo
  • Ministerstvo kultury (Ministério da Cultura) - http://www.mincult.gov.ao/
    Ministryně: Carolina Cerqueira
  • Ministerstvo školství (Ministério da Educação) - http://www.med.gov.ao/ 
    Ministryně: Maria Cândida Pereira Teixeira
  • Ministerstvo sociálních věcí, rodiny a ženských otázek (Ministério da Acção Social, Família e Promoção da Mulher) - http://www.masfamu.gov.ao/
    Ministryně: Faustina Fernandes Ingles de Almeida Alves
  • Ministerstvo cestovního ruchu (Ministério do Turismo) - http://www.mintur.gov.ao/
    Ministryně: Maria Ângela Teixeira de Alva Sequeira Bragança
  • Ministerstvo telekomunikací a informačních technologií (Ministério das Telecomunicações e Tecnologias de Informação) - http://www.mtti.gov.ao/
    Ministr: José Carvalho da Rocha
  • Ministerstvo životního prostředí (Ministério do Ambiente) - http://www.minamb.gov.ao/
    Ministryně: Paula Cristina Francisco Coelho
  • Ministerstvo vysokoškolského vzdělávání, vědu, technologii a inovace (Ministério Ensino Superior, Ciência, Tecnologia e Inovação) - http://www.mes.gov.ao/
    Ministryně: Maria do Rosário Bragança Sambo
  • Ministerstvo bývalých bojovníků a veteránů vlasti (Ministério dos Antigos Combatentes e Veteranos da Pátria) - http://www.macvp.gov.ao/
    Ministr: João Ernesto dos Santos "Liberdade"

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Rozloha: 1 246 700 km2
  • Počet obyvatel: cca 29,25 mil. (2018)
  • Hustota obyv. na km2: 23,46 ob.
  • Průměrný roční přírůstek obyv.: 2,2 %
  • Přes 51,2 % obyvatelstva žije v chudobě (podle Human Development Report, 2016)
  • Hlavní město: Luanda (4,5 mil. obyvatel)
  • Další velká města: Lubango (1,01 mil. obyv.), Huambo (0,9 mil. obyv.), Lobito (0,73 mil. obyv.), Benguela (0,47 mil. obyv.)

 Angola získala nezávislost v roce 1975 na Portugalsku a následovala občanská válka, která skončila v roce 2002. Od té doby je v zemi mír.

 Národnostní složení: Bantuské kmeny a národnosti, z toho nejpočetnější Ovimbundu (cca 37 % obyvatelstva) a Kimbundu (cca 25 %), dále Bakongo (cca 13 %), Chokwe, Lunda, Ganguela, Nhaneca-Humbe, Ambo, Herero, Xindunga, míšenci (cca 2 %) a běloši, především Portugalci (1 %).

 Náboženství:

  • křesťané: až 80 %, byť ne všichni náboženství praktikují; více než polovina z nich jsou katolíci, ostatní angolští křesťané se hlásí k některému z protestantských směrů
  • tradiční animisté: v „čisté“ podobě jen okrajově a spíše ve venkovských oblastech
  • ostatní: v omezené míře islám

Oficiálním jazykem Angoly je portugalština.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2014

2015

 2016

2017

2018

2019*

HDP/obyv. (v tis. USD, běžné ceny, dle MMF)

5,63

4,35

3,68

 4,3

3,67

3,06

HDP (mld. USD, běžné ceny, dle MMF)

145,71

116,19 101,12

 122,12

107,32

92,19

HDP růst (%)

4,8

0,9

- 2,6

 -0,2

-1,7 0,4

Inflace (%, dle MMF)

7,3

9,2

30,7

29,8

19,6

17,5

Zdroj: MMF, databáze WEO duben 2019; 2019* - předpokládaný vývoj

Angolské hospodářství během roku 2018 prošlo několika změnami a byla přijata nová opatření na podporu ekonomické aktivity. Ekonomický růst se však v roce 2018 zpomalil a dosáhl - 1,7 % s vyhlídkou mírného zlepšení v roce 2019. Mezi sektory, které se podílely prorůstově na HDP země byly: energetika a voda (22,3 %), finanční služby a pojištění (11,7 %), realitní služby (3 %). Naopak konečný pokles HDP země byl způsoben sníženou aktivitou v těchto sektorech: rybolov (-17,1 %), služby spojené s finančním zprostřekováním (-15 %), těžba ropy (-9,5 %), těžba surovin mimo ropu (-6,3 %) a ostatní služby (-2 %). Významnějšímu růstu ekonomické aktivity brání zejména stále nedořešená otázka přístupu k zahraniční měně a stagnující růst světové ceny ropy, kdy Angola je stále významnou měrou závislá na těžbě ropy. Přístup k devizím se sice během roku 2018 zlepšil - snížila se doba čekání na její přidělení a zrychlily se schvalovací procesy pro prioritní oblasti ekonomiky, ale celkově je to stále problematické téma. Významnou změnou v roce 2018 bylo zavedení nového systému plovoucích měnových kurzů, který vedl k nastavení ceny místní měny kwanza vůči dolaru tak, aby odpovídala tržním podmínkám a nikoli uměle nastavenému kurzu, který vedl k významnému nadhodnocení kwanzy. Tento krok však také přispěl k významné depreciaci kwanzy během roku 2018, kdy ztratila přes 85 % své hodnoty vůči dolaru. Očekávalo se také, že se ještě dále zvýší míra inflace v návaznosti na depreciaci kwanzy, ale nakonec se ji podařilo mírně snížit z 29,8 % na 19,6 %.

Otázka nezaměstnanosti je dlouhotrvající ekonomický a sociální problém Angoly. Během posledních dvou let vzrostla míra nezaměstnanosti až na 28,8 % aktivního obyvatelstva a až 50 % nezaměstnanost je mezi mladými lidmi (podle Národního statistického úřadu Angoly - INE). Podíl pracujícího obyvatelstva ve venkovních oblastech je 75,7 % a v městských oblastech 53,5 %. Nejvíce jsou Angolané zaměstnáni v zemědělství s podílem až 46 %, ve službách 43,3 % a v průmyslu jen 8,1 %.

Na podporu ekonomické aktivity a k přílivu zahraničních investic do země byl přijat nový investiční zákon a zákon o konkurenceschopnosti v březnu 2018. Byla také zavedena nová agentura spojující podporu exportu a investic s názvem AIPEX. Následně v srpnu 2018 došlo k plánované harmonizaci angolského celního systému se systémem Světové celní organizace, snížena časová a byrokratická náročnost při dovozu a vývozu a sníženy celní sazby na produkty/stroje, které se v Angole nevyrábí a jsou potřebné pro rozvoj místního průmyslu. 

V červenci 2019 Angola zavedene všeobecnou daň z přidané hodnoty - IVA, díky které si slibuje zvýšení příjmu do státního rozpočtu a sjednocení původní daní na spotřebu. Mezi plány je také přistoupení Angoly do zóny volného obchodu SADC ve druhé polovině roku 2019 či na začátku roku 2020.

Angola patří mezi nejvíce koncentrované ekonomiky světa se zaměřením hlavně na ropný průmysl a vývoj v cenách ropy se přímo odráží na výkonnosti angolské ekonomiky. Snahou je diverzifikace ekonomiky k omezení těchto vlivů s důrazem na zemědělství, potravinářství, těžbu jiných nerostných surovin než ropy, zpracovatelský průmysl, strojírenství a ostatní průmyslové aktivity včetně zájmu o budování vlastního obranného průmyslu.

Zlepšení podnikatelského prostředí také nasvědčuje lepší hodnocení v rámci Doing Business 2019, ve kterém se Angola umísťuje na 173. pozici. Zlepšila se o 2 pozice oproti předchozímu hodnocení a musí zpracovat na přístupu k úvěrům a elektrické energii; zlepšit registraci vlastnictví; obchodování přes hranice; posílit vymáhání dohod a zajištění nestrannosti soudů při řešení obchodních a jiných sporů.

Hodnocení Angoly podle vybraných ratingových agentur:
Moody´s: B3 stable

S&P: B- (stable)

 

 

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2014

2015

2016 

2017

2018

2019*

Příjmy (% HDP)

30,74

24,13

17,52

17,49

22,06 18,95

Výdaje (% HDP)

36,46

27,05

22,04

23,8

19,66 18,88

Saldo (% HDP)

-5,72

-2,92

-4,52

-6,31

2,4 0,07

Veřejný dluh (% HDP)

39,8

57,1

 75,7

68,5

88,1

90,5

Zdroj: MMF, databáze WEO duben 2019 (data za rok 2019 jsou odhady; saldo vypočteno)

Rozpočet na rok 2019 byl schválen v prosinci 2018 a oproti rozpočtu z předchozího roku byl navýšen o 17,2 % a předpokládá dosažení pozitivního salda ve výši 1,45 % HDP. Byl sestavován s přihlédnutím k přepokládané průměrné ceně ropy v roce 2019, konkrétně 65 USD za barel ropy. Hlavní prioritou rozpočtu je podpora zpracovatelského průmyslu a navýšení výdajů do zdravotnictví (podíl 7 %) a do školství (6 %). Dále se předpokládá, že angolský hrubý národní produkt vzroste o 2,8 % v roce 2019. Celková výše rozpočtu byla schválena v hodnotě 11,3 bilionů kwanza (do přepočtu 32,2 mld. EUR).

Parlament v lednu 2019 podpořil zákon o zavedení daně z přidané hodnoty ("Imposto sobre o Valor Acrescentado" = IVA), jejíž výše bude 14 % a bude zavedena od července 2019.  Angolský ministr financí očekává nejen zvýšení příjmů do státní pokladny, ale také sjednocení daní ze spotřeby a přizpůsobení výběru daní nové ekonomické a sociální realitě Angoly.

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2013

2014

2015

 2016

2017

2018
(3 čtvrtletí)

Běžný účet (mld. USD)

8,35

-3,75

-10,273

 -4,166

 -0,63  8,17

 z toho zboží bilance

41,92

30,59

 12,49

14,55

20,15

19,76

 z toho služby bilance

-21,75

-23,28

-16,02

 -11,9

-12,8

-5,95

 z toho primární příjmy bilance

-9,9

-8,85

-5,91

 -5,27

-7,5

 -5,53

 z toho sekundární příjmy bilance

-2,12

-2,21

-0,83

 -0,45

 -0,47 -0,12

Kapitálový a finanční účet

-9,02

-0,48

 6,93

 6,029

 -0,75  7,95

Zdroj:  Angolská centrální banka, www.bna.ao (poslední aktuální přehled vydaný v dubnu 2019)

Běžný účet se v roce 2018 dostal do kladných čísel a to zejména díky nárůstu ceny ropy ve 3. čtvrtletí s vlivem na zvýšení angolských vývozů a také díky většímu přílivu ostatních investic (nikoliv přímých zahraničních investic) do země.

Devizové rezervy dosáhly ve třetím čtvrtletí hodnoty 16,46 mld. USD (nárůst oproti předchozímu roku) a garantují 8,3 měsíců pro dovoz zboží a služeb. Nárůst oproti předchozímu roku nebyl příliš výrazný, a to i když nastoupil nový guvernér José de Lima Massano, který měl v této situaci výrazněji pomoci.

Investiční pozice:
Celková aktiva ke 3. čtvrtletí 2018 byla ve výši 49,25 mld. USD, pasiva 80,09 mld. USD a čistá investiční pozice - 30,84 mld. USD. Celkově je znát růst aktiv a pokles pasiv, což je ovlivněno nárůstem ostatních investic o 31,1 % oproti předchozímu období. Přímé zahraniční investice vzrostly pouze o 0,2 %.

Dluhová pozice:

Celkový externí dluh Angoly dosáhl ve 3. čtvrtletí 2018 hodnoty 62,46 mld. USD a představoval nárůst o 4,4 % oproti roku 2017. Na tomto nárůstu se podílel zejména veřejný dluh (40,95 mld. USD) a dluh generovaný angolskými komerčními bankami a dalšími institucemi přijímajícími vklady (4,44 mld. USD). Dluh soukromého sektoru (mimo bank) naopak zaznamenal pokles z 6,13 mld. USD v roce 2017 na 4,2 mld. USD ve 3. čtvrtletí 2018.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor prodělal v posledních letech velké změny. Zvýšil se počet komerčních bank i nabízených služeb. Do bankovnictví přišlo mnoho domácího kapitálu a část i zahraničního.  

Centrální bankou je Banco Nacional de Angola (BNA), která nevykonává komerční aktivity a soustředí se na svou emisní a regulační funkci. Největšími a nejvýznamnějšími bankami v Angole jsou státní Banco de Poupança e Crédito (BPC) založená již 1976, Banco de Comércio e Indústria (BCI, dceřinná banka státního Sonangolu) a dvě soukromé banky Banco Angolano de Investimentos (BAI) a Banco de Fomento Angola (BFA). Nejnovějšími bankami založenými v roce 2015 jsou Banco YETO, Banco de Investimento Rural, Banco Prestígio či Crédisul.

Významnou změnou bylo v lednu 2017 získání většinového podílu angolské telekomunikační společnosti Unitel v bance BFA od portugalské banky BPI.

Stát má v Angole podíly v 5 velkých bankách (přímo či nepřímo).

Sídla nejvýznamnějších bank v zemi:

Hlavní pojišťovací společnosti jsou státní  ENSA a společnost AAA, která je dceřinnou firmou Sonangolu:

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Výběr daní v Angole představuje výzvu, kdy se kromě těžby ropy a diamantů daří podchytit jen menší část ekonomických aktivit. Za tímto účelem Ministerstvo hospodářství a plánování Angoly zahájilo ve druhé polovině dubna 2018 program PREI (Programa de Reconversão da Economía Informal) - Program pro zformalizovaní malých obchodníků a podnikatelů, aby získalo větší kontrolu nad ekonomikou a dosáhlo většího výběru daní. K sjednocení výběru daní ze spotřeby Angola zavede od července 2019 novou všeobecnou daň z přidané hodnoty (Imposto sobre o Valor Acrescentado - IVA) ve výši 14 % a některé daně tím pádem budou zrušeny - daň ze spotřeby či upraveny - kolkovné.

Maximální sazba progresivní daně z příjmu fyzických osob je 17 %. Právnické osoby jsou zdaněny sazbou 30 % (pro residentní společnosti daňový základ zahrnuje celosvětové příjmy, pro pobočky zahraničních firem jen příjmy z Angoly). V zemědělství je sazba daně pro právnické osoby snížena na 15 % a v oboru vybraných technických a stavebních služeb na 5,25 % a 3,5 %. Daň z divident je 10 % a daň z úroků 15 %. 

Přehled daní:

  • Imposto sobre os Rendimentos do Trabalho - daň z příjmů fyzických osob - 0% – 17%
  • Imposto Industrial - daň z příjmů obchodní a průmyslové činnosti - 30%, daň z příjmů zemědělské,akvakultury, chování drůbeže, dobytku, rybářství a lesnictví - 15 %
  • Imposto sobre Aplicação de Capitais - daň příjmů kapitálového majetku - 5%, 10%, 15%
  • Imposto de Consumo - daň ze zboží a služb - 10%
  • Imposto Predial Urbano - daň z nájmu budov a dále budov, které se nepronajímají - u pronajatých budov je sazba 25 % z 60 % skutečně zaplacených nájemních smluv, tedy ve skutečnosti 15% z hodnoty nájemného. U nepronajatých budov se platí 0,5 % z hodnoty nad 5 mil. kwanza
  • Imposto de Sisa - daň z dlouhodobého pronájmu (nad 20 let), prodeje nemovitého majetku, věcné příspěvky do základního kapitálu společnosti - 2 %
  • Imposto de celo - kolkovné
  • Imposto sobre Sucessoes e Doacoes - daň z převodu nemovitostí a cenných papírů - 10 %, 15 %, 20 %, 30 %

 Více informací k daním (v portugalštině) na stránkách angolského ministerstva financí viz odkaz

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: