Argentina: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 10. 2019

Velvyslanectví ČR v Buenos Aires

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Argentinská republika (República Argentina). Název, který je odvozem z latinského slova „argentum“ – stříbro, používá země od r. 1860. Argentina je zemí mnoha bohatství, i když stříbro k nim nepatří, jak si to mysleli první španělští kolonizátoři, když této zemi dávali jméno. Tento kov se našel později a v mnohem větší míře na severu – v Bolívii a Peru – nicméně název již Argentině zůstal.

 

Složení vlády: lze najít na stránkách www.presidencia.gov.ar

 

Prezident: Ing. Mauricio Macri

Balcarce 50

(C1064AAB) Ciudad Autónoma de Buenos Aires

Tel.: (+54–11) 4344–3600

Web: https://www.casarosada.gob.ar/

 

Viceprezident (z titulu funkce i předseda Senátu): Marta Gabriela Michetti

 

Kabinet ministrů
Šéf kabinetuLic. Marcos Peña

Av. Pte. Julio A. Roca 782
(C1067ABP) Ciudad Autónoma de Buenos Aires

Tel.: (+54–11) 4344–3600

 

Balcarce 24

(C1064AAB) Ciudad Autónoma de Buenos Aires, Argentina.
Tel.: (+54–11) 4344–3600

Web: https://www.argentina.gob.ar/jefatura

E–mail:  mpena@jefatura.gob.ar

 

Ministerstvo vzdělávání, vědy, kultury a technologie
Ministr: Alejandro Finocchiaro
Pizzurno 935
(1020 Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: (54–11) 4891–8300
E–mail: educacion@educacion.gob.ar 

Ministerstvo obrany
Ministr: Oscar Raúl Aguad

Azopardo 250
(C1107ADB) Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: (+54–11) 4346–8800
Web: https://www.argentina.gob.ar/defensa

E–mail: consultas@mindef.gov.ar

Ministerstvo zdravotnictví a sociálního rozvoje
Ministr: Dra. Carolina Stanley
Av. 9 de Julio 1925
(1332) Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: (54–11) 4379–3600
E–mail: mdsyma@desarrollosocial.gov.ar

Ministerstvo financí 
Ministr:

Jorge Roberto Hernán Lacunza

Hipólito Yrigoyen 250
(C1086AAB) Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: (+54–11) 4349–5000
Web: https://www.argentina.gob.ar/hacienda

E–mail: ciudadano@mecon.gob.ar

Ministerstvo školství, kultury, vědy a technologií
Ministr: Alejandro Oscar Finocchiaro

Pizzurno 935
(C1020ACA) Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: (+54–11) 4129–1000

Web: https://www.argentina.gob.ar/educacion

E–mail: educacion@educacion.gob.ar

Ministerstvo vnitra, infrastruktury a výstavby
Ministr: Lic. Rogelio Frigerio

25 de Mayo 101
(C1002ABC) Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: (+54–11) 4339–0800

Web: https://www.argentina.gob.ar/interior

E-mail: info@mininterior.gov.ar

Ministerstvo spravedlnosti a lidských práv
Ministr: Dr. Germán Carlos Garavano

Sarmiento 329
(C1041AAG) Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: (+54–11) 5300–4000

Web: https://www.argentina.gob.ar/justicia

E-mail: privada@jus.gov.ar

Ministerstvo výroby a práce
Ministr: C.P.N. Dante Enrique Sica

Av. Pres. Julio A. Roca 651

(C1067ABB) Ciudad Autónoma de Buenos Aires

Tel.: (+54–11) 4349–3900

Web: https://www.argentina.gob.ar/produccion

E-mail: info@produccion.gob.ar

Ministerstvo energetiky a hornictví

Ministr: Ing. Juan José Aranguren
Av. Paseo Colón 171
(1063) Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: (54-11) 4349 - 5000

Ministerstvo zahraničních věcí a náboženských záležitostí
Ministr/Kancléř: Jorge Marcelo Faurie

Esmeralda 1212
(C1007ABR) Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: (+54–11) 4819–7000

Web: https://www.cancilleria.gob.ar/

E-mail: info@cancilleria.gob.ar

Ministerstvo zdravotnictví a sociálního rozvoje
Ministr: Dra. Carolina Stanley

Av. 9 de Julio 1925
(C1073ABA) Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: (+54–11) 4379–3600
Web: https://www.argentina.gob.ar/desarrollosocial

E–mail: ceremonial@desarrollosocial.gob.ar

Ministerstvo dopravy
Ministr: Lic. Guillermo Javier Dietrich

Hipólito Yrigoyen 250, 12. patro
(C1086AAB) Ciudad Autónoma de Buenos Aires

Web: https://www.argentina.gob.ar/transporte

Tel.: (+54–11) 4349–5000

E-mail: scommisso@transporte.gob.ar

Ministerstvo bezpečnosti
Ministr: Dra. Patricia Bullrich

Gelly y Obes 2289
(C1425EMA) Ciudad Autónoma de Buenos Aires

Tel.: (+54–11) 5278–9800

Web: https://www.argentina.gob.ar/seguridad

E-mail: juntoavos@minseg.gob.ar

 Ministerstvo zemědělství, chovu a rybolovu

Ministr: Luis Miguel Etchevehere

Av. Paseo Colón 982
(C1063ACW) Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: (+54–11) 4349–2000

Web: https://www.argentina.gob.ar/agricultura-ganaderia-y-pesca

E-mail: informacion@magyp.gob.ar

 

Státní sekretariáty:
Cestovního ruchu (v rámci Prezidentské kanceláře)
Lic. José Gustavo Santos
Suipacha 1111
(C1008) Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: (+54–11) 4316–1600, 4312–5611/21/24
Web: https://www.argentina.gob.ar/turismo 
E-mail: ministerio@turismo.gob.ar 
Životního prostředí a udržitelného rozvoje (v rámci Prezidentské kanceláře)
Rabín Sergio Alejandro Bergman
San Martín 451
(C1004AAI) Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: (+54–11) 4348–8200
Web: https://www.argentina.gob.ar/ambiente 
E-mail: info@ambiente.gob.ar 
Modernizace (v rámci Kabinetu ministrů)
Ministr: Lic. Andrés Horacio Ibarra
Av. Roque Sáenz Peňa 511 (Entrepiso)
(C1035AAA) Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: (+54–11) 5985–8700, 4343–9001
Web: https://www.argentina.gob.ar/modernizacion 
E-mail: institucionales@modernizacion.gob.ar 
Vědy, technologie a produktivní inovace (v rámci Ministerstva školství, kultury, vědy a technologie)
Dr. José Lino Salvador Barañao
Godoy Cruz 2320
(C1425FQD) Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: (+54–11) 4899–8300
Web: https://www.argentina.gob.ar/ciencia 
E–mail: info@mincyt.gov.ar 
Kultury (v rámci Ministerstva školství, kultury, vědy a technologie)
Lic. Alejandro Pablo Avelluto
Av. Alvear 1690
(C1014AAQ) Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: (+54–11) 4129–2452
Web: https://www.argentina.gob.ar/cultura 
E–mail: info@cultura.gob.ar 
Energetiky (v rámci Ministerstva financí)
Lic. Gustavo Sebastián Lopetegui
Av. Hipólito Yrigoyen 250
(C1086AAB) Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: (+54–11) 4349–1468
Web: https://www.argentina.gob.ar/energia 
E-mail: prensa@energia.gob.ar 
Zdravotnictví (v rámci Ministerstva zdravotnictví a sociálního rozvoje)
Dr. Adolfo Luis Rubinstein
Avenida 9 de julio de 1925
(C1073ABA) Ciudad Autónoma de Buenos Aires
Tel.: (+54–11) 4379–9000
Web: https://www.argentina.gob.ar/salud 
E-mail: https://www.argentina.gob.ar/salud/0800saludresponde

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Podle sčítání obyvatel z roku 2010 má Argentina 40 117 096 obyvatel. Odhad pro rok 2017 je 44 044 811 obyvatel a růst populace by měl trvat nejméně do roku 2025 (zdroj: www.indec.gov.ar). Na rok 2060 se odhaduje nárůst obyvatelststva na 60 mil. obyvatel. 

 

Argentina ve svojí historii několika imigračními vlnami, především v období 1870-1930, kdy přicházeli lidé hlavně z Itálie, Španělska, Německa, střední Evropy, Blízkého východu a částečně i z Japonska. Během 20. století evropská imigrace prakticky ustala. Naopak začala růst imigraci z ostatních zemí regionu, hlavně z Paraguaye, Bolívie a Peru. Na pčelomu 20. a 21. století narostl příchod Číňanů, kteří se rychle stali čtvrtou největší etnickou skupinou v Argentině. Krize z Venezuely zapříčinala masivní příchod lidí z této země, neoficiální odhady hovoří o 150 tisících, jen částečně legálních, příchozích.

 

Průměrná hustota obydlení je 14,5 obyvatel na km2 (ve třech patagonských provinciích však pod 3 ob./km2).

Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva je 44,6 %. 

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení:

  • Roční přírůstek populace 0,99 % (porodnost 16,5/1000 obyvatel, úmrtnost 7,5/1000 obyvatel)
  • Průměrná délka života 77,5 let (74,4 muži - 80,5 ženy). 
  • zdroje: http://www.cia.gov/

Z celkové populace je 49,0 % mužského pohlaví a 51,0 % ženského pohlaví.

Národnostní složení:

Argentinci (95 %), Španělé, Italové, Němci, Bolívijci, Chilané, Paraguayci, Peruánci. Argentina má velkou židovskou menšinu (odhaduje se cca 500 000), vlivní jsou i Arméni.

Náboženské složení:

Katolíci (uváděno 90 %, avšak 20 % praktikujících), protestanti (3 %), židé(2 %), muslimové (2 %).

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky:

Úředním jazykem je španělština. V Buenos Aires se lze někdy domluvit anglicky, v rámci jednotlivých přistěhovaleckých komunit také italsky a německy. Kromě toho v některých provinciích hovoří původní obyvatelstvo indiánskými jazyky (především guaraní a quechua).

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

  2014 2015 2016 2017 2018
Změna HDP ročně (%) 0,5 0 -2,3 2,9 -2,6
HDP, mld.USD 563,614 642,464 554,107 637,717 625,921
HDP/obyv., USD 13 208 14 895 12 708 14 466 14 043
Nezaměstnanost, % 7,3 7,4 7,6 7,2 9
Inflace 24 27 41 25 47

 

Argentinská ekonomika je podle výpočtů MMF 21. největší světovou ekonomikou, o něco větší než třeba ekonomiky Polska, Tchaj-wanu, Švýcarska nebo Belgie. Hlavním dlouhotrvajícím makroekonomickým problémem Argentiny je setrvale vysoká inflace. Její hodnoty jsou řádově vyšší než ve většině zemí regionu a není neobvyklé, že inflace během některého měsíce je v Argentině vyšší než celoroční inflace v nějaké makroekonomicky stabilní zemí Latinské Ameriky (Chile,…). Loňská inflace ve výši 47 % byla nejvyšší za posledních více než dvacet let.

 

Schopnost ekonomiky generovat nové pracovní pozice je slabá. Většina argentinských firem vyrábí zboží se střední nebo nízkou přidanou hodnotou a HDP na hlavu tak trvale zaostává za zeměmi, které se alespoň částečně dokázaly přeorientovat na zboží nebo služby s vyšší přidanou hodnotou (opět především Chile, ale částečně i Brazílie). Průmyslová produkce je silně závislá na situaci v Brazílii, především automobilový průmysl Argentiny každý měsíc netrpělivě čeká na brazilské statistiky, ze kterých se dá odhadovat budoucí poptávka po argentinském zboží. Z dalších oborů se dařilo stavebnictví, ale rok 2018 byl opět slabý. Např. oceli spotřebovala 44-milionová Argentina stejně jako daleko menší Česko, kolem 7 mil. tun. Roky 2018 a 2019 by měly být roky ekonomického růstu o 2 - 2,5 %.

 

V Argentině se statistika vrátila do normálního stavu teprve v roce 2016 a státní statistický úřad INDEC je nedostatečně personálně vybavený. Situace se postupně zlepšuje, ale publikovaná data je stále třeba brát s určitou rezervou.

 

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

mil. pesos 2015 2016 2017 2018
Příjmy 1 202 938 1 628 866 1 998 038 1 762 887
Výdaje  1 346 268 1 922 049 2 402 225 2 085 878
Saldo -143 330 -293 189 -480 802 -322 991

 

Zdroje: 

https://www.minhacienda.gob.ar/onp/evaluacion/2018
https://www.minhacienda.gob.ar/onp/ejecucion/2015
https://datos.bancomundial.org/indicador/GC.XPN.TOTL.GD.ZS?end=2017&locations=AR&start=1990&view=chart

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

  2014 2015 2016 2017 2018
Běžný účet plat. bilance (mil. USD) - 8 674 - 17 170  - 14 901  - 6 871 - 7 591
Kapitálový a finanční účet (mil. USD) - 9 264 - 18 473 - 15 606 -6 454 7 374
Devizové rezervy (v mil. USD) 31 433  25 385 37 772 55 055 65 806
Zahraniční dluh (mil. USD) 158 742  167 412 181 170  232 952 254 980
Veřejný dluh (% HDP) 44,7  53,5 54,2  53,7 95,4


Zdroj dat: INDEC Centrální banka Argentiny

 

Makroekonomické statistiky jsou v případě Argentiny ovlivněny rozdílnými výsledky sklizně zemědělských plodin a jejich cen na světových trzích v jednotlivých letech a potřebou financovat vnější dluh půjčkami na mezinárodních trzích. 

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Argentinský bankovní systém byl vždy v centru ekonomických problémů, které Argentinu v minulosti potkaly. Jeho slabost a nedostatečná kapitálová vybavenost způsobovaly, že makroekonomické šoky, které zemi potkaly, se prakticky pokaždé velice rychle odrazily na nestabilitě bankovního sektoru. V nedávné minulosti argentinští vkladatelé několikrát přišli o svoje úspory nebo se jejich vklady značně znehodnotily. Dnes je proto stav bankovního sektoru jedním z nejsledovanějších ekonomických ukazatelů, které pečlivě sledují mezinárodní věřitelé, multilaterální finanční organizace, vláda i občané. Za poslední tři roky se stabilita postupně zvšuje a podle hodnocení centrální banky Argentiny je sektor dobře vybaven na možné zhoršení ekonomického vývoje.

 

V lednu 2018 publikovala centrální banka CBRA svoji pravidelnou zprávu o stavu bankovního sektoru v Argentině. Podle CBRA se meziročně zlepšila většina ukazatelů, kterým se měří zdraví bank. V zemi k 31.12. 2017 působilo 62 bank, z nichž 49 patřilo soukromému kapitálu a 13 fungovalo v režimu veřejných bank, které patří např. provinciím nebo městům. Zahraničních bank s platnou licencí v zemi operovalo devět a sedm zahraničních bank v Argentině fungovalo přes pobočky svých mateřských organizací. 

 

Podle velikosti aktiv je těchto deset bank největšími finančními ústavy v zemi (údaje v milionech argentinských pesos): 

 

001 NACION ARGENTINA  1.210.170
002

GALICIA Y BS AS

511.338
003

SANTANDER RIO

495.272
004 PR BUENOS AIRES 482.092
005 FRANCES SA 354.667
006 MACRO SA 323.268
007 HSBC BANK 224.827
008

INDUSTRIAL 

184.180
009 CIUDAD 182.546
010 CREDICOOP COOP 161.677

 

Hlavní resp. největší argentinské pojišťovny, podle předepsaného pojistného, jsou Sancor, Federación Patronal a La Caja. V pojišťovnictví je přítomnost zahraničního kapitálu menší než v bankovnictví, hlavní pojišťovny jsou proto domácí.

 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Argentina má jeden z nejkomplikovanějších daňových systémů na světě. Na jaře 2018 jeden argentinský ekonom prošel celý daňový zákoník a napočítal 96 (!) národních, provinčních, místních nebo jiných speciálních daní. Podle stejné studie představují příjmy všech státních orgánů 76 % HDP Argentiny, což de facto znamená, že obyvatelům zbyde pouze necelá čtvrtina v zemi vytvořeného bohatství k vlastní spotřebě. Daňový systém se historicky vyznačuje velkou nestabilitou, protože velké veřejné výdaje a fiskální deficity vedou k nutnosti se zadlužovat a v případě nečekanýh událostí se vláda často musí uchylovat ke zvýšení daní, aby získala peníze na splátky dluhů. 

 

Daně na federální úrovni

Daň ze zisku a z příjmu (35 % pro podnikatele a mezi 9 a 35 % pro fyzické osoby v závislosti na výši příjmu). Měla by se snížit na 30 a posléze na 25 %.
Daň z majetku (liší se podle výše majetku, ale představuje zhruba 0,9-1,1 %)
Daň z převodu nemovitostí (1,5 % z hodnoty nemovitosti)
Daň z přidané hodnoty (21 %, některé sektory, spoijené se zemědělstvím, výstavbou rezidenčního bydlení, dálkovou veřejnou dopravou a prodejem zemědělských hnojiv platí 10,5 %. Prodej vody, plynu, elektřiny a telekomunikačních služeb v obchodním styku mezi firmami je zatížen daní 27 %)
Daň z bankovních převodů - 0,3 %
Daň z aktiv na území Argentiny i mimo ni - 1 % (lze započítat oproti dani ze zisku).

Daň spotřební – sazba podle položek

Cigarety 70 %
Alkoholické nápoje 12–20 %
Pivo 14 %, malé pivovary 8 %
Automobily a jiné benzínové motory 20 %
Luxusní zboží 20 %
Dovozní cla (0–35 %), např. na automobily je aplikováno 35 % clo. Od určité cenové hranice je pak aplikována daň z přepychu ve výši 50 %.
Daně na provinční úrovni

Daň z hrubých příjmů (1,5–5 %, liší se podle prvincie, zdaňují se jí obchodní transakce)
Notářské poplatky (1 %)
Zaměstnanci odvádějí 17 % ze svých příjmů na sociální pojištění, taměstnavatelé přidávají ještě 6 % na stejné účely.

 

Na krizi v roce 2018 vláda reagovala opětovným zavedením vývozní daně, tzv.retenciones. Na primární a zemědělské produkty bude 3 pesa/USA, na ostatní zboží 4 ARS/USD. Od roku 2019 zavedla také exportní daň pro poskytovatele služeb na 600 tis. USD ročně, ve výši 4 ARS/USD. Mělo b jít o dočasnou daň, platnou do konxe roku 2020. 

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: