Arménie: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

5. 6. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Jerevanu (Arménie)

Všechny důležité informace týkající se distribučních a prodejních kanálů, využívání místních zástupců a dalších faktorů ovlivňujících prodej můžete nalézt na internetové stránce http://www.investinarmenia.am/en/import-and-export-regime 

 

Po zavedení harmonizovaných tarifů EEU vstoupily v platnost v Arménii náležitosti jednotného celního kodexu. Nařízení EEU se nyní zabývají i obchodem a celní oblastí. Navzdory tomuto úsilí o harmonizaci zůstává celní odbavení jedním z hlavních problémů zahraničních společností působících na arménském trhu. Zatímco hlavní funkcí celních úřadů je kontrola a statistika, Arménie stále využívá cla jako generátor rozpočtových příjmů

Podle požadavků EEU by celní odbavení mělo být zpravidla prováděno v jurisdikci příslušných účastníků zahraničních ekonomických operací. Například tranzit zboží do Arménie od zahraničních dodavatelů přes Rusko je zúčtován na vnějších hranicích EEU v Rusku. Jedná se o stejný postup pro položky vstupující do Arménie a určené pro jiné země v rámci EEU. Arménie nemá společnou hranici s členy EEU, veškeré zboží musí procházet přes Gruzii, což komplikuje situaci a ta dosud nebyla plně vyřešena.

Celní orgány vyžadují, aby dovozci předložili formulář celního prohlášení s obchodní fakturou uvádějící specifikace, množství a hodnotu dováženého zboží. 

Ministerstvo hospodářského rozvoje a investic -  http://www.mineconomy.am/en/84 - je odpovědno za poskytování všech relevantních informací o normách a technických předpisech. 

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Všechny důležité informace týkající se distribučních a prodejních kanálů, využívání místních zástupců a dalších faktorů ovlivňujících prodej můžete nalézt na internetové stránce Invest in Armenia.

Arménská firma Haypost (pošta + největší logistická a spediční firma) otevřela své logistické centrum u Prahy pro celou Evropu. V Česku registrované kamióny budou pendlovat mezi Prahou a Jerevanem balkánskou cestou. 

Domácí distribuční kanály Arménie jsou vhodné pro malou velikost země, populaci a trh. Hlavní skladovací a velkoobchodní společnosti sídlí v hlavním městě Jerevanu. Zatímco dvě uzavřené hranice Arménie omezují cesty vývozu a dovozu a zvyšují náklady na přepravu, arménští výrobci, dovozci a zasílatelé užívají spolehlivé, ale drahé dopravní cesty přes Gruzii. Zboží z nebo do Evropy a mimo ni vstupuje nebo vystupuje z gruzínských přístavů Poti a Batumi na pobřeží Černého moře. Pozemní trasa mezi těmito přístavy a Jerevanem často představuje nejdražší část cesty. 

Většinu dovážených produktů a služeb zajišťují zástupci a distributoři. Většina společností v Arménii je relativně malá, i když existují některé významné výjimky, včetně několika významných místních a evropských řetězců supermarketů (Carrefour) a několika obchodních domů. Velké společnosti, které zastupují více značek, mají často své vlastní distribuční centrum založené mimo Jerevan

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Všechny důležité informace týkající se dovozních podmínek, celního systému, kontroly vývozu a ochrany domácího trhu můžete nalézt na internetové adrese http://investinarmenia.am/en/import-and-export-regime?display=2

 

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Zahraniční investice reguluje Zákon o zahraničních investicích, který je k dispozici na www.parliament.am. Objem zahraničních investic v Arménii roste, i když od roku 2008 lze pozorovat jejich pokles z důvodu globální ekonomické krize. Největší investice byly učiněny do funkčních sektorů ze sovětské éry – velké hotely v Jerevanu, historické továrny na výrobu koňaku, mezinárodní letiště, telekomunikace, těžba, energetika. Některé z těchto společností (mobilní operátoři, distribuce elektřiny) byly v nedávné době prodány novým (ruským) investorům. Značné investice směřují do stavebnictví, které je hlavním motorem ekonomického růstu země.

Investiční a obchodní politika Arménie je relativně otevřená, navzdory značným překážkám v podobě zejména korupce.

Zahraniční investoři mají podle zákona stejné podmínky jako místní investoři. Zákon o privatizaci stanoví, že zahraniční společnosti mají stejné právo účastnit se privatizace v Arménii jako arménské firmy. Nicméně některé důležité privatizace poslední doby nebyly zcela transparentní/kompetitivní a řídily se spíše politickými úvahami. Podle zákona cizinci nemají právo vlastnit v Arménii půdu, zákaz se ale nevztahuje na zahraniční firmy.

Arménskou agenturou zabývající se podporou investic je Armenian Development Agency www.ada.am.

Díky reformám dochází ke stabilnímu makroekonomickému výkonu, pomalu se zlepšuje mikroekonomický výkon – odráží se v něm však problém vysoké nezaměstnanosti, chudoby a nekonkurenceschopnosti ekonomiky. Pomalu dochází k obnově infrastruktury, která od rozpadu SSSR velmi utrpěla. Pozitivní vliv na investiční prostředí má členství Arménie ve WTO a stabilita měny.

Pozitivním faktorem je lidský kapitál - pracovní síla je zde všeobecně poměrně dobře vzdělaná, zejména v technických oborech, ve srovnání se Západem je levná. Mnoho zahraničních investic dnes směřuje do sektoru high-tech – zahraniční firmy využívají kvalifikovaných odborníků v elektrickém a počítačovém inženýrství, optice, softwarovém designu. Zákoník práce platný od června 2005 je poměrně v souladu s mezinárodními praktikami. Stanoví 40 hodinový pracovní týden a minimální roční placenou dovolenou 28 dnů.

Významným brzdícím faktorem rozvoje ekonomiky a zlepšování investičního prostředí Arménie (a v podstatě celého regionu) je nedořešený konflikt o Náhorní Karabach - jeho vyřešení je klíčem pro politický a hospodářský rozvoj země.

Dalším problémem je již stav justice, korumpovanost soudců a nedostatečná znalost západních podnikatelských praktik a právních norem. Zahraniční podnikatelé zaregistrovali zlepšení podnikatelského prostředí, podle mnohých je však pozitivní nutná změna v ambivalentním vztahu vláda- soukromý sektor, kde nadále převládá nedůvěra jako důsledek dříve všudypřítomné korupce.

Cizinci si mohou vybrat z široké škály dostupných organizačních forem pro podnikání v Arménii. Arménský občanský zákoník vymezuje následující právní formy subjektů: podnikatel / jediný majitel, obchodní partnerství (plné partnerství a partnerství důvěry), společnost s ručením omezeným, společnost s ručením omezeným, společnost uzavřená a otevřená, akciové společnosti, družstvo a zastupitelský úřad a / nebo větev. Zastupitelské úřady zahraničních společností mohou být zřízeny v Arménii za účelem zastupování a ochrany práv zakládající společnosti, ale nejsou oprávněny vykonávat obchodní činnost. Důrazně se doporučuje, aby zainteresované americké společnosti hledaly právní poradenství v oblasti registrace podniků. Potenciální podnikatelé, kteří chtějí otevřít kancelář, by měli hledat pomoc z níže uvedených zdrojů nebo z arménské právní poradenské firmy.

Obecně lze říci, že proces registrace podniku v Arménii je rychlý a efektivní. Registrace společností se provádí elektronicky prostřednictvím Státního rejstříku právnických osob Ministerstva spravedlnosti Arménské republiky (https://www.e-register.am/en/) na principu „one-stop shop“ a zahrnuje registraci názvu firmy, státní registrace samotné společnosti a registrace u daňových úřadů. Požadované dokumenty mohou být předloženy v tištěné nebo elektronické podobě.

Podniky mohou sledovat své aplikace a vyhledávat informace o stávajících společnostech. Registrace obchodních subjektů je okamžitá, pokud jsou dokumenty předkládány elektronicky. Pokud jsou předloženy fyzicky, s použitím schválených šablon požadovaných dokumentů, může schválení trvat až 2 pracovní dny.

Kancelářské prostory jsou široce dostupné v Jerevanu a dosahují kupní ceny od 700 do 1200 USD za metr čtvereční v centru města a $ 450-700 na předměstí. Měsíční nájemné za komerční prostory se pohybuje od $ 10-35 za metr čtvereční. Pro více informací kontaktujte Národní centrum rozvoje malých a středních podniků (SME DNC) - https://www.smednc.am/en/home/ 

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Běžnými způsoby propagace zboží jsou reklamy v TV, rádiu a tištěných médiích, rozšiřuje se používání billboardů, stojanů a plakátů, stejně jako např. reklama na autobusech MHD. Reklama může být dojednána přímo  s médii, nebo prostřednictvím reklamních agentur. Reklama se řídí zákonem o reklamě, který stanovuje standardy a mj. říká, že oficiálním jazykem reklamy musí být arménština (netýká se tiskovin vycházejících v cizím jazyce) - text může být doprovázen cizojazyčným překladem za podmínky, že je vytištěn menším písmem.

Pro propagaci léčiv, lékařského zařízení nebo léčebných metod je nutné povolení ministerstva zdravotnictví. Zákon zakazuje propagaci stimulujících nebo relaxačních účinků alkoholu a cigaret, zakazuje reklamu na zbraně (kromě loveckých či sportovních zbraní), na propagaci bank, pojišťoven a jiných finančních institucí jsou specifická omezení.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Arménská legislativa (zákon o patentech, zákon o obchodní značce, o copyrightu – viz www.parliament.am, www.ada.am) zaručuje ochranu duševního vlastnictví – literatura, vědecká a umělecká díla včetně PC programů a databází, patenty, průmyslový design, know how, obchodní tajemství, trademark atd. Vynucování zákona je však slabé a proto jsou v Arménii běžná pirátská CD, knihy, programy, falešné značkové oblečení atd.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Trh veřejných zakázek se řídí zákonem o veřejných zakázkách, který vstoupil v platnost 22. 12. 2010. Jeho text je k dispozici pouze v arménštině. Regulačním orgánem je zde Státní agentura pro veřejné zakázky.

Informace o mezinárodních tendrech jsou zveřejňovány na stránkách:

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Způsoby řešení obchodních sporů
Podle zákona o zahraničních investicích jsou všechny spory vzniklé mezi zahraničním investorem a Arménií řešeny arménskými soudy. Pokud stranou sporu není Arménská republika, je spor řešen arménskými soudy nebo jinými orgány, rozhodujícími ekonomické spory a se souhlasem stran sporu také smírčími soudy, pokud není v mezinárodní smlouvě nebo na základě předchozí dohody obou stran (např. v dokumentaci) ošetřen jiný způsob řešení.

 

Rizika místního trhu a investování v teritoriu
Přestože si arménská vláda uvědomuje nutnost reforem pro zlepšení podnikatelského prostředí – a některé z nich provedla (daně, bankovní sektor, atd.), problémem jsou strukturální reformy a deregulace. Podnikání zde znesnadňuje klientelismus, provázání obchodu s nejvyšší politikou, velká korupce, praní špinavých peněz, neprůhledný soudní systém a zneužívání pravomocí policie. Přestože jsou přijímány nové zákony, ne vždy jsou kvalitní a hlavně jejich implementace či vynucování je problematické, interpretace bývá různá „podle potřeby“.
Problémem z hlediska dopravy obchodní embargo a uzavření hranice s Tureckem a Ázerbájdžánem, díky čemuž se doprava do Arménie (přes Gruzii nebo Írán) prodražuje díky vzdálenosti i nekvalitní infrastruktuře – embargo má samozřejmě celkově negativní vliv na ekonomiku země. Vztahy Arménie s Íránem budou navíc do budoucna ovlivněny případnými sankcemi OSN kvůli íránskému jadernému programu, vztahy s Ruskem zase do velké míry z hlediska dopravy závisí na dostupnosti přes Gruzii – v současnosti je pozemní cesta do Ruska pro arménské exportéry konečně otevřena (od 1. 3. 2010), obchod se zatím z velké části realizuje přes gruzínské přístavy v Poti či Batumi.
Faktorem komplikujícím obchod s Arménií je kromě kulturních zvláštností problém jazyka – arménština je specifický jazyk, tvoří samostatnou skupinu v indoevropské jazykové rodině (není podobná ruštině!) a má svérázné písmo. Stále větší počet obchodníků však hovoří anglicky či tradičně rusky.

 

Obvyklé platební podmínky, platební morálka
Arménii stále převažuje systém hotovostních plateb, ačkoli roste využívání platebních karet v hotelech, restauracích a obchodech. Obchody mezi firmami domácími či se zahraničím jsou primárně prováděny bankovními převody, akreditivy nebo barterem. Na růstu využívání bankovních převodů má vliv zejména velké množství remitent ze zahraničí a důvěra v zahraniční partnery. banky poskytují řadu standardních služeb, včetně bankovních převodů, půjček, vkladních účtů atd. Arménští občané i cizinci mohou mít bankovní účty v cizí měně. Neexistují omezení na výměnu nebo převod peněz nebo návrat kapitálu a zisku. Většina bank převádí prostředky během 2–4 dnů. Arménský dram je volně směnitelnou měnou. Podle zákona o regulaci a kontrole měny musí být ceny všeho zboží a služeb, majetku a výše platů stanoveny v dramech – výjimkami jsou pro transakce mezi místními a zahraničními firmami a určité transakce zahrnující zboží obchodované na světových trzích.
Někdy se mohou vyskytnout problémy s placením zakázek, i s ohledem na omezenou solventnost některých subjektů. Místní obchodníci někdy žádají úlevy v podmínkách splátek jako např. úvěr či barter. V takovém případě doporučujeme poskytnutí úvěru pouze na základě předchozích zkušeností s daným subjektem a i v takovém případě v omezené výši. Stejně tak je rozumné požadovat složení finanční zálohy u věrohodné místní banky. Vynucování smluvních práv prostřednictvím místních soudů je problematické.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Je důležité prověřovat  údaje o partnerovi a firmě, neboť zde stejně jako všude jinde působí různí „podnikavci“. Jiní obchodníci zase nemají potřebné finanční ani jiné podmínky a domnívají se, že je poskytne zahraniční partner. Ne všichni mají dostatečné ekonomické znalosti. Proto je pro úspěšné podnikání v Arménii dobré mít v místě schopnou a důvěryhodnou kontaktní osobu či zprostředkovatele, pro nalezení dobrých místních partnerů a pochopení arménské kultury, které je pro podnikání zde důležité, je dobré poznat  partnery osobně. Proto je návštěva Arménie zejména v případě plánovaného podpisu smlouvy velmi důležitá. České firmy často působí v Arménii za prostředkování českých Arménů.

Arméni jsou pohostinným národem a i přes ekonomické problémy dodržují tradice stolování, jejímž prostřednictvím mj. utužují rodinné, přátelské či partnerské vztahy – pozvání do restaurace na (na naše poměry opulentní) oběd či večeři  by tudíž nemělo překvapit a mnozí hostitelé by se mohli urazit, pokud je pozvání odmítnuto. Stejně tak není neobvyklé pozvání k jídlu v přírodě, spojené často s prohlídkou místních pamětihodností. Ovšem vzhledem k tomu, že ke stolování patří též bohaté pití alkoholu, je nutné mít se v tomto ohledu na pozoru – místní toho dokáží vypít hodně, aniž by se opili. Pravidlem jsou četné a květnaté přípitky, pronášené předem určeným řečníkem (tamadou) a mající přesný řád (připíjí se na ženy, děti, rodiče, přátelství atd.). Hosté neodpovídají na každý tamadův přípitek, zpravidla pronášejí přípitek v závěru a na vyzvání tamadou. Není nezdvořilé nevypít při každém přípitku sklenici do dna, je možné pouze symbolicky omočit rty. 

Hosté často dostávají dárky, obvykle vyhlášený arménský koňak, proto je dobré s tímto počítat – k tradičně oblíbeným českým artiklům, známým již ze sovětských dob, patří broušené sklo, popř. bižuterie a pivo.

Při osobním kontaktu je často překvapivé, kolik informací o České republice, resp. o Československu má zejména starší generace – díky vztahům za trvání SSSR mnoho lidí do ČSSR jezdilo pracovně, jako turisté, občas se vyskytne někdo, kdo působil v sovětských vojenských jednotkách atd. Proto je dobré seznámit se s informacemi o Arménii všeobecné povahy. Pokud se lze blýsknout detailní informací např. o arménské církvi (Arménie je první zemí, kde bylo zavedeno křesťanství jako státní náboženství), literatuře a písmu (Maštoc, Sarojan, Abovjan, Nalbandian, Tumanjan, Charents, Sevak atd.), hudbě (Komitas, Chačaturjan, Aznavour, Cher, System of a Down se Serjem Tankianem atd.) či sportu (šachy, těžká atletika, fotbal), bude to vždy přičteno k dobru.

Kvůli velkým rozdílům v jazyce a ne vždy kvalitnímu zvládnutí AJ či RJ na obou stranách je dobré zjistit si předem jednací jazyk a případně si zajistit tlumočníka.

Místní partneři přikládají velký význam vnějším znakům, jakými jsou značkové oblečení, kvalitní hodinky či automobil, kterým se přijíždí na jednání (pokud se nejedná o taxi). Podobně o zahraničním partnerovi vypovídá i volba restaurace, pokud zve na pracovní oběd či večeři on.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Arménie zrušila vízovou povinnost pro státní příslušníky ČS EU pro pobyty do 90 dnů k 10. 1. 2013.

Vstup a pobyt cizinců na území Schengenu do 90 dnů je upraven Nařízením Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech, tzv. Vízovým kodexem.

Ve vztahu k občanům Arménské republiky je rovněž aplikována Dohoda mezi EU a Arménii o usnadnění vydávání víz.

Bližší informace zde: https://www.mzv.cz/yerevan/cz/my_a_armenie/index_1.html  a také zde: https://www.mzv.cz/yerevan/cz/my_a_armenie/cestovani/index.html 

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Podmínky pro zaměstnávání cizinců na území Arménie lze najít na webových stránkách:

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Mezi ČR a Arménií není v oblasti sociální péče v platnosti žádná smlouva, při příjezdu není vyžadováno zdravotní pojištění. Pojištění před cestou do zahraničí však rozhodně doporučujeme.

Zdravotnické služby na území Arménie jsou poskytovány za finanční úhradu – platí se v hotovosti v místě poskytnutí zdravotní péče, výše ceny závisí na úrovni zdravotnického zařízení. Zdravotní péče v hlavním městě Jerevanu, kde jsou zdravotnická zařízení zřízená ze zahraničních investic, je na dobré úrovni, ve venkovských oblastech je tato péče na nízké úrovni.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: