English version
Malé firmy v Česku mají výrazně těžší pozici, než obdobné společnosti v zemích západní Evropy. Nejenže kvůli socialistické éře nemohly na počátku devadesátých let navazovat na několik desetiletí tradice a podnikatelských zkušeností, ale navíc byly hned od počátku vystaveny tvrdé konkurenci nadnárodních gigantů, které přišly na místní trh.
Toto nerovné postavení vytvořilo hned od počátku pro malé firmy méně výhodné podmínky, se kterými se vyrovnávaly další více než čtvrt století. Velké společnosti totiž měly vliv na legislativu, která je jim často šitá na míru. Až nástup další podnikatelské generace a rostoucí sebevědomí místních podnikatelů nyní zvyšuje tlak na to, aby se postavení velkých a malých firem začalo vyrovnávat.
Nejen pro zemědělce a potravináře
Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR proto v současnosti připravuje podklady pro rozšíření zákona o významné tržní síle, který dnes začíná velmi dobře plnit svojí funkci ve vztahu dodavatele a odběratele potravin, i na další odvětví.
„Nevidíme důvod, proč by měl platit pouze pro zemědělsko-potravinářské produkty, když dochází k porušování obchodních vztahů i v jiných odvětvích,“ upozorňuje Karel Havlíček, předseda AMSP.
Impulsem k tomuto kroku byl spor společnosti Hyundai Motor Czech s jejími bývalými dealery. Velká společnost sice prohrála pět po sobě jdoucích soudů, přesto se ale podle AMSP nezačala k českým prodejcům chovat korektně a zneužívala svého postavení. „Rezolutně odmítáme korporátní zastrašování ze strany Hyundai. Místo aby uznala porážku, tak se pokouší udělat ze svých věřitelů dlužníky. Skutečnost je taková, že to je jen oddálení povinnosti zaplatit dluhy,“ doplnil Karel Havlíček.
Postup korporace kritizují i samotní podnikatelé, kteří se podle svých slov marně snažili o dohodu s velkou společností. „Výsledkem byla pokračující arogance a neochota k jakékoliv dohodě, což v důsledku znamenalo to, že za necelé tři roky byly zlikvidovány desítky dealerství Hyundai v ČR,“ dodává předseda představenstva Spolku autorizovaných prodejců a opravců automobilů značky Hyundai Bohumil Boura.
Podle odborníků je i v jiných zemích stále silnější trend chránit menší podniky před dominantním postavením globálních firem. „Téměř ve všech zemích EU existuje alespoň nějaká základní preference pro slabší strany. Tato je obsažena i dnes například v českém občanském zákoníku. Zákon o významné tržní síle je poměrně silně nakloněn ve prospěch dodavatelů v potravinářství. I v dalších zemích je řešena zejména oblast potravinářství,“ vysvětluje Petr Knebel, advokát Ambruz & Dark Deloitte Legal, odborník na veřejnou regulaci podnikání.
Německo chrání podnikatele před dumpingem
I když v jiných oblastech není podpora dodavatelů tak běžná, státy hledají různé cesty, jak malé a střední firmy podpořit. Většinou jde o různé dotační a daňové úlevy, ale objevují se i jiné příklady. „Například v Německu jsou právě malí a střední dodavatelé výslovně zákonem chráněni před prodejem za podnákladové ceny,“ dodává Petr Knebel.
V Česku podle něj nejsou dosavadní výsledky fungování zákona o významné tržní síle jednoznačné.
„V posledních letech je v Evropě zjevná tendence států více zasahovat do jinak soukromých obchodních vztahů mezi řetězci a dodavateli, a to hlavně v oblasti potravin. Účelem je chránit ty strany, které mají slabší vyjednávací sílu. Ačkoli v ČR zákon o významné tržní síle prošel novelizací, je otázkou, nakolik jsou tyto zásahy státu účinné,“ upozorňuje Petr Knebel.
To poněkud snižuje potenciál jejího využití pro další obory. „Pokud by stejná úprava byla rozšířena i na další odvětví, není jasné, jak moc by dodavatelům nepotravinářského zboží v konečném důsledku pomohla,“ konstatuje Petr Knebel.
Pokud by měl být do budoucna rozšířen, musel by projít úpravami. „Je třeba si uvědomit, že zákon o významné tržní síle preferuje všechny dodavatele řetězců bez ohledu na jejich velikost. To znamená, že není zaměřen primárně jako nástroj podpory malých a středních podniků, ale spíše nástroj omezující sílu velkých řetězců. Pokud by nedošlo k úpravě definice významné tržní síly, pak by pouhé mechanické rozšíření působnosti zákona na další obory zvýhodnilo nejen pouze malé a střední dodavatele, ale i jejich konkurenci z řad velkých dodavatelů,“ uzavírá Petr Knebel.
Dalibor Dostál
