Aukce: Zlatý důl? Spíš nejistá sezona dražitelů

27. 7. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Obrazy, elektřinu, trosky raketoplánu, státní dluhopisy a dokonce otroky. To vše koupíte ve veřejných aukcích. Pro dražitele je to ale byznys s nejistým výsledkem

Popularitu dražeb výrazně zvýšil rozvoj internetu a moderních technologií. Jsou aukce pro jejich provozovatele skutečně výnosným podnikáním? Odpověď není jednoznačná. Záleží na tom, co, komu a jak prodáváte. 

Online aukce scházejí na úbytě

Internetové aukce se staly fenoménem zhruba před patnácti lety. Jejich zlaté časy jsou ale definitivně za námi, upozorňuje Vojtěch Zákoutský z aukční síně Auktiva, jež nabízí na síti zákazníkům tisíce položek ve dvaceti kategoriích. 

Online dražby se v 21. století dočkaly raketového vzestupu. Vrchol nastal kolem roku 2005, kdy největší dražební portály jako eBay nabízely formou aukce k prodeji přes 90 procent zboží. Dnes tak činí u pouhých deseti procent nabízených položek. 

U naprosté většiny předmětů už bidování (aukční přihazování) nefunguje, zákazníci nakupují za pevně stanovenou cenu. Americký gigant se tak vlastně proměnil z aukční síně na klasický e-shop. Jeho česká obdoba Aukro.cz byla loni ve ztrátě. Jednou z mála tuzemských internetových aukčních společností, která ještě zůstává v černých číslech, je právě Auktiva. 

Odpověď na otázku, proč nastal soumrak dražení na webu, je prostá. Je za tím svobodná vůle zákazníků i prodejců. První nechtějí spotřební zboží ve dražbách kupovat, druzí nabízet. Komfort nákupu, který nabízejí klasické e-shopy, dnes navíc dosahuje daleko vyšší úrovně než před deseti lety.

„Aukce jako taková se klasicky drží právě ve sběratelství a podobných kategoriích, v prodeji elektroniky a dalšího spotřebního zboží je na ústupu,“ prozrazuje Vojtěch Zákoutský.

Byty jdou na dračku 

Existují ale i výjimky, v Česku například v případě prodeje nemovitostí nebo uměleckých děl. Zde jsou internetové aukce nadále populární. Ti, kdo je provozují, oceňují jejich výhody.

„Online aukce nemovitostí v Česku rozhodně nestagnují. Naopak zaznamenáváme jejich růst. V internetových dražbách nemovitostí vidíme budoucnost. Potvrzují to i čísla na našem portále (internetove-drazby.cz). Jen v první polovině tohoto roku jsme vydražili devadesát bytů v celkové hodnotě 450 milionů korun,“ říká majitel aukční a realitní společnosti Gavlas Ivo Gavlas.

Největší výhodou je podle Gavlase to, že zákazník nemusí za online dražbami nikam cestovat. Probíhají ve virtuálním prostředí a kupujícímu šetří čas. 

„Dosahujeme vyšších koncových částek než v klasickém prodeji, což je zase výhodou pro prodávajícího. Kupující má na druhé straně jistotu, že částka, se kterou aukci vyhrál, nemohla být nižší, protože díky transparentnímu procesu prodeje je vidět, jak se v průběhu aukce přihazovalo,“ dodává Gavlas.

U umění je situace složitější. Ti, kteří prodávají méně hodnotné starožitnosti, obrazy či jiná umělecká díla, si internetové aukce pochvalují nebo je chtějí v budoucnu provozovat, aukční domy, které sázejí na kvalitu a proslulé autory, prodej přes internet většinou nepreferují.

K nejúspěšnějším patří pražská aukční, prodejní a výstavní síň Galerie Kodl. „U nás nekupujete housky na krámě. Pokud si chcete pořídit obraz za miliony, nestačí vám prohlédnout si jeho fotografii na internetu,“ říká majitel Martin Kodl. 

Na internetové aukce slyší zákazníci podle Martina Kodla proto, že v nich mohou získat třeba i hodnotnější obraz za relativně nízkou cenu. Aukčním domům, jež prodávají vysokou kvalitu za vyšší ceny, se ovšem nevyplatí.

Osm set potřetí! Co vše vám mohou přiklepnout? 

„Osm set,“ vykřikuje libyjský dražitel a přijímá nabídky nadšených zájemců. Nakonec se cena vyšplhá na 1200 dinárů (asi 800 amerických dolarů). Dražba pokračuje dál, předmět zájmu se nemění, nejde ale o obrazy či starožitnosti. V severní Africe se rozmáhá obchod s otroky. 

Zjistila to televize CNN, která loni zveřejnila nahrávku z mobilního telefonu jednoho ze svědků projevu novodobého otrokářství. Místo: severní Afrika, Libye. Na videu je mladý uprchlík nigerijského původu veřejně nabízený na otrocké práce. Dražitel vykřikuje, že nabízí „silného, mladého muže vhodného na farmaření“. Nakonec je farmáři přiklepnut za 800 dolarů, koupíte tu ale i o polovinu levnější otroky. 

Umění má zelenou

Budoucnost internetových dražeb je možná sporná, aukce jako takové ale mají zelenou – a v umění to platí dvojnásob. 

Ekonomika roste, kupní síla Čechů se zvyšuje a stále více lidí je ochotno si domů pořídit drahý obraz nebo starožitnost. Boom aukčních síní a galerií to jen podporuje. Podle Martina Kodla, jehož rodina sbírala obrazy už v 19. století, maximální ceny vydražených uměleckých děl v Česku stále ještě porostou. A je to podle něj dobře. 

Narovnává se tak trh zdeformovaný 40 lety komunistické totality, kdy bylo vlastnictví hodnotných uměleckých děl spíše přítěží a kdy byly obrazy prakticky bezcenné. „Jsem rád, že jsme se já i můj otec dožili toho, že se například obraz Emila Filly, který měl za komunistů hodnotu jen v řádu desítek tisíc, podařilo rok po revoluci prodat za milion. Ten samý Filla by se dnes vydražil třeba za dvacet milionů,“ tvrdí Martin Kodl. 

Maximální částky, za které jsou v českých aukčních síních prodávány obrazy českých i zahraničních malířů, se pohybují v desítkách milionů korun. Obraz Františka Kupky Protihodnoty se předloni prodal v aukci za rekordních 62 milionů. 

„Prodali jsme několik obrazů za desítky milionů. Za třicet milionů koupil zájemce i obraz od zahraničního autora, ale přes tuto sumu jsme se už dostali i s díly českých malířů. Naše galerie preferuje české autory. Tuzemský trh s výtvarným uměním ostatně potřebuje jako sůl, aby se díla českých autorů prodávala za rekordní částky,“ glosuje Martin Kodl. 

Investovat do umění se prý v současnosti vyplatí.: „Jde o dobře uložené peníze. Některá díla se časem zhodnotí i o stovky procent. Bohatí lidé dnes v Česku investují do umění stále častěji, zákazníků galerií a aukčních síní neustále přibývá,“ potvrzuje Tomáš Hejtmánek z aukční síně Arthouse Hejtmánek.

Solidní byznys?

Pro Tomáše Hejtmánka nebo Martina Kodla, kteří mají v očích sběratelů solidní renomé, jsou aukce obrazů poměrně výnosným byznysem. Vyvolávací ceny děl se v Galerii Kodl pohybují ve statisících i milionech. Existují ale i menší aukční společnosti (například Obrazy v aukci Jaroslava Jakubce), kde můžete vydražit obraz za tisíc korun. Vyvolávací cena je často pod touto hranicí. 

„Za loňský rok jsme měli obrat půl miliardy korun ve dvaceti lidech, což jsou opravdu vysoká čísla. V podstatě by nám ke štěstí stačil čtvrtinový obrat. V aukcích máme ročně zhruba pět set obrazů a drtivou většinu z nich prodáme. Asi 200 obrazů se pak prodá v komisi,“ shrnuje Martin Kodl. Za jednu aukci přitom inkasuje Galerie Kodl zhruba 200 milionů korun, čistý výdělek je v desítkách milionů.

Galerie pořádá do roka dvě dražby stejně jako Arthouse Hejtmánek. Duo kvalitně připravených dražeb uměleckých předmětů do roka je podle obou galeristů optimem. Málokterá aukční síň stihne za dvanáct měsíců více než tři akce. 

Průměrně se v Česku na aukcích s uměním prodá zhruba 50 procent položek, které zákazníkům nabízejí. O skutečném úspěchu se dá mluvit, pokud je toto číslo vyšší než 80 procent. Headlineři se chlubí ještě vyššími čísly.

„Náš průměr je zhruba devadesát procent. Na poslední loňské aukci jsme z 250 obrazů neprodali jen čtyři. Když srovnáme vyvolávací a prodejní cenu všech obrazů, vydělali jsme téměř dvojnásobek, což je naprostý unikát,“ chlubí se Martin Kodl.

K tomu je ovšem zapotřebí léta budovaná důvěra klientů. Ta se opírá o to, jakým způsobem se galerie o nakoupené obrazy před dražbou stará, jak je restauruje a jak je prezentuje potenciálním zákazníkům. Důležité je i to, s jak renomovanými znalci aukční síň spolupracuje.

„Každý obraz se musí před aukcí perfektně ošetřit, a to nejen restaurátorsky. Je třeba také bádat kolem – dohledat historii díla a udělat kvalitní popisy,“ dodává Martin Kodl.

Výhodou pro galeristy je skutečně to, že se trh s uměním v Česku kultivuje. Roste především kvalita služeb těch, co předměty nabízejí, ubývá padělků, vycházejí kvalitní monografie uměleckých děl. 

„Za posledních dvacet let nastala řada změn. Hlavní hráči mezi aukčními síněmi se specializují, odborně se zdokonalují aukční katalogy. Pokud jde o aukční kalendář či samotný průběh aukcí, pomáhá nám využití moderních technologií,“ doplňuje Tomáš Hejtmánek.

Kvalita uměleckých předmětů přitom není výrazně vyšší než před dvaceti lety. „Často ale díky výrazné reklamě, ideálním fotografiím či internetu může vznikat iluzorní pocit dokonalejší nabídky. Určitý posun je nicméně v důvěře, s níž se sběratelé či majitelé vzácných kusů umění obracejí s nabídkou prodeje na již prověřené a profesionální aukční síně. Díky tomu se čas od času na trhu objeví velmi zajímavá díla,“ říká Hejtmánek.

Významným zdrojem příjmů aukčních síní je takzvaná aukční přirážka – tedy provize za prodej díla, která se běžně pohybuje kolem dvaceti procent.

Kde nás tlačí bota?

„Obrovským nešvarem českého trhu byla a stále jsou falza,“ říká Martin Kodl, ale zároveň připouští, že se za posledních dvacet let situace v tuzemsku zlepšila. 

Falešné obrazy nejčastěji nabízejí nikoli milovníci umění a sběratelé, ale překupníci. Stává se i to, že lidé přijdou do galerií či aukčních síní v dobré víře a přesvědčením, že mají doma originál. To, že k prodeji nabízejí falzifikát, se dozvědí až na místě.

Internetové aukce byly fenoménem zhruba před patnácti lety.
Jejich zlaté časy jsou ale definitivně za námi.

„Kolegům radím, aby si nacházeli nezávislé znalce nebo odborníky, kteří jsou seriózní, a nějak to s nimi konzultovali. Ošetřit se to určitě dá. My se s tím pereme už třicet let a zatím úspěšně. Ještě nikdy jsme neměli v naší aukci reakci na prodané falzum,“ dodává galerista. 

„Občas se ale stane, že nějaký podezřelý obraz odmítneme a pak vidím, že se prodal někde jinde,“ doplňuje Kodl.

V Česku přibývá restaurátorů, kteří se zaměřují na kvalitní rozbory barev a originál od levné kopie spolehlivě rozeznají. Důležité prý je spolupracovat ne s jedním znalcem, ale s celým týmem odborníků.

Zástupci galerií a aukčních síní zároveň volají po snížení nebo úplném zrušení DPH na dovoz uměleckých děl ze zahraničí. Toho se ale zřejmě nedočkají. Politická vůle v Česku chybí, zmíněné téma není pro politiky lákavé dokonce ani v předvolebních kampaních. 

„Mluvil jsem nedávno s jedním úspěšným člověkem, který je i sběratelem a výtvarnému umění rozumí. Říkal mi: děláš výborné aukce, ale zkus prolobbovat u politiků zrušení DPH. Pro český trh by to byl pozitivní krok, rozhodně by se zvýšil zájem o kvalitní umění. Podle něj by měl prodej obrazů fungovat jako v klasických duty free obchodech. Lobbovat za to by ale bylo marné,“ směje se Kodl.

Jeho kolega Hejtmánek nabízí ještě jeden pohled: „Není tak složité si umělecká díla dovézt ze zahraničí, sami venku nakupujeme a dražíme. Problém máme opačný, a to s prodejem do zahraničí, dokonce i v rámci EU. Náš zákon o vývozu předmětů kulturní hodnoty by se rozhodně upravit měl, brání nám v rozvoji obchodu s uměním.“

K mání je duch i skvrna na podlaze

V aukcích dnes seženete leccos. Český stát například letos spustil dražby zbytného majetku. Lidé na stránkách nabidkamajetku.cz seženou cokoli od tun měděného drátu po auta. Ještě letos se v aukci objeví i nepotřebné nemovitosti.

Firma Investiční aukce funguje už pět let a umožňuje firmám prodávat své pohledávky z vydaných faktur. Vyhrává ten investor, který požaduje nejnižší úrokovou sazbu za to, že fakturu uhradí. Potenciál trhu s fakturami pro malé a střední podniky je prý až 100 miliard ročně.

V aukcích se dnes prodávají kmitočty pro vysokorychlostní internet, populární jsou například společné aukce domácností na elektřinu a plyn. 

A na závěr ještě soupis největších kuriozit, prodaných v online aukcích. Nedávno se objevil v magazínu Look: Největší ořech na světě (367 tisíc dolarů), tortilla s obrázkem ET mimozemšťana (3800 dolarů), skvrna na podlaze připomínající Ježíše Krista (1500 dolarů), trosky z raketoplánu Columbia (10 tisíc dolarů) nebo duch zesnulého (56 tisíc dolarů).

Dražitelé nabízejí i luxusnější položky. Pořídit bylo možné ostrov v Karibiku za 2 miliony dolarů. Vůbec nejdražší věc, která se kdy přes „internetový obchoďák“ eBay prodala, byl soukromý tryskáč za 4,9 milionů dolarů! A tři miliony zaplatil zájemce za okno, ze kterého střílel útočník na J. F. Kennedyho. Na eBay seženete i ponorku či vojenskou stíhačku.


Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek